Téma: Seznámila jsem se s klukem - kdo by měl navrhnout druhou schůzku?

Já nevím, se divím, že mi co jsme net dříve neměli, jsme vůbec nějak přežili.

No nic.

Povím to tak, netlačit na pilu je vážně dobrá rada, ale na straně druhé čekej panenko v koutě… je celkem na nic.

Pokud budu mluvit sama za sebe, tak bývalého jsem na druhé rande pozvala já, po báječné noci u kulečníku a ranním rozloučení jsem mu prostě další den ráno zavolala, klaplo to a byl z toho mnohaletý vztah.

Ahoj,

píšeš moc mile :) To jen tak na úvod, hezky se (mi) tvoje psaní četlo. … Z toho, co jsi tady řekla usuzuju, že je asi opravdu nesmělej. Navíc si možná opravdu nevěří, když jsi o něco starší. Jak jste od sebe daleko? Co kdybys mu v rámci vašeho psaní navrhla, že třeba pojedeš do toho města, kde bydlí on a budeš tam pak mít ještě chvíli čas (takže byste se mohli sejít)? Nebo třeba že se ti líbí jedna kavárna/čajovna/nevím :) a že bys mu ji ráda ukázala (nebo - líbí se i tobě? Co tam společně zajít? ). Prostě to trochu navlíknout. Ve finále je to "normální" pozvání ven, ale šla bych do toho. Maximálně odmítne a ty budeš vědět, na čem jsi. Ale myslím (doufám a přeju ti to :), že se tak nestane. Píšete si, ptá se… Ještě bych si s ním třeba den, dva, psala a pak to navrhla. Lepší než něco propásnout a vyčítat jsi, že jsi to nezkusila.

Napiš, jak to dopadlo (jestli si vzpomeneš a budeš chtít :)

A aby si nemyslel, že se sblížíš s každým… Tak to nevidím. Proč nezajít jen tak ven, jako "přátelé" (lidi, co se poznávají a chtějí se poznat)? Na tom nic není a neznamená to, že jsi laciná. Laciná bys byla, kdyby ses s ním hned vyspala a i na to je určitě plno výjimek (že to tak třeba někdo nebere). Naopak - zkusíš to, popostrčíš ho :) a dál se uvidí. Myslím, že je dneska plno lidí poměrně osamělých a měli by se seznamovat. Ve smyslu najít a mít kamaráda a pokud by z toho vznikla láska, taky dobrý (zní to ledabyle, nemá :) )

Děkuju za postřehy. A obzvlášť Marky za milá slova, jsem ráda, že se ti čtení líbilo, třeba tu z toho nakonec vznikne nějaký román na pokračování (to by ze mě správci asi měli radost ) Inu, nakonec navrhl setkání asi po třech dnech.  Strávili jsme spolu něco málo přes čtyři hodiny, hodně se smáli, měli si co říct - alespoň z mého pohledu. Z té schůzky jsem měla moc dobrý pocit. Tedy až do chvíle, než mu zavolal jeho kamarád s tím, jestli s ním za půl hodiny půjde ven - a on opravdu šel. Tedy ne, že by se zvednul od stolu a odkráčel Ale upozornil mě, že má už jen tu půl hodinu, a pak mě doprovodil na autobus. Na konci schůzky mi sice dal letmý polibek, ale nevím, asi to nadějně spíš nevidím. Od té doby jsme si psali jen jednou a to hodně zmiňoval, že toho má hodně, nestíhá, blbne mu chat, a proto pomalé odpovědi apod. Takže myslím, že teď se mu už ozývat nebudu a asi to nechám tak nějak samovolně vyšumět, pokud tedy neprojeví zájem on