Téma: Sex se ženatým mužem po kterém pokukuju 10 let

Ahoj Žakelyn. Těžko se cokoli radí, protože zrovna tento problém by potřeboval hlubší obeznámení se situací a názory více aktérů. Protože pokud shrnu tvůj pohled na věc, tak léta miluješ naprosto perfektního chlapa, který je podruhé ženatý a obě jeho ženy byly hrozný ženštiny, poběhlice, který si ho nezasloužily a on byl s oběma naprosto nešťastný. Tak ti zřejmě on osobně líčí své dosavadní vztahy, kdybys mluvila s těmi ženami, třeba by jejich pohled byl úplně jiný.

Pak jsi mu zřejmě vyjevila své city, on se toho chytl a nějak za tebou přišel k tobě domů. Předpokládám, že jako většina chlapů nepřijel na ženskou, která mu řekla, jak ho chce, jen proto, abyste popili kávičku a povídali o životě.

Nastává to, že jsi jej svedla a on se nebránil (spíš bych řekl, že s tím trochu počítal? ) a nyní ti píše, že by tě opět rád viděl (opět zajet na kávu a popovídat? asi ne).  

Z tvého vyprávění mám dojem, že snad vlivem zamilovanosti si líčíš tvého milence jako úžasného člověka, který žije s hroznou ženskou (už opět) a čeká na to, až jej vysvobodíš. Neříkám, že to nemůže být pravda, ale právě pod vlivem tvých růžových brýlí bych spíše vsázel na to, že tak černobílé to nebude a že to, o co tvému milenci (tolikrát podvedenému těmi zlými ženami) jde, je podvádět svoji ženu právě s tebou. Přitom o současné ženě víme pouze to, že dříve byla trochu "lehká děva" a že jim to v manželství neklape. Ale vůbec nevíme, čí je to chyba nebo že by jej snad ona podváděla. Jasně, vždy je to chyba obou, manželky a tchyně, ale to je častý jednostranný pohled na věc ze strany muže.

Takže si to shrňme. Začala sis románek se ženatým chlapem. Rada? Záleží na tvých morálních zábranách a plánech do budoucna. S tím ti nikdo neporadí a ani ti nikdo nedá morální ospravedlnění, pro to, po čem z hloubi duše toužíš.

Na tvém místě bych udělal určitě jednu věc - sundal bych si ty růžové brýle…

Držím palce, ať uděláš správné rozhodnutí.

Toto je velice nečestná, nemorální, špinavá a hlavně nebezpečná hra.

Nelituji tebe, možná trochu jeho ženy ani jeho, ale jejich dětí.  

Toto se může kdykoliv provalit, to za prvé - a s tím počítej a zeptej se sama sebe, jak bys takovou situaci řešila?

Za druhé - on si tě vodí na provázku jak pouťovýho medvěda, Udělá ze sebe nevycákanýho chudáčka, ty mu na to skočíš a z lítosti nad jeho bídným životem se s ním vychrápeš. Jo, to jsou fakt "pravý city", tak určitě…

Za třetí: uvědom si, že jste všichni součástí podvodu, lži. Ty jsi jen náhražka, on ti lže, ty lžeš sobě, on lže ženě a dětem… fuj, já bych se nad sebou pozvracela.

Rypoušice, promiň, ale toto mi přijde jako zbytečný osobní útok. Nemusíš s jednáním pisatelky morálně souhlasit, ale nic ti nedává právo ji soudit a urážet. Zvlášť pokud nemáš žádné zkušenosti se vztahy a vycházíš pouze z vlastních nereálných ideálů.

To jsem mohla čekat, že se ozveš. Na tvůj názor nejsem zvědavá a zdali není zvědavá pisatelka na mlj názor, nechť to přejde - já to budu respektovat, ale ona by měla respektovat, že když dá dotaz na veřejné fórum, najde se spousta různých názorů, včetně názorů mého typu. Věz, že kdybych to nenapsala já, ozval by se někdo jiný.

Za další - říkám jen upřímně, co si myslím. To není útok, ale to ty asi ve svým mozečku nepochopíš.

Za další - představ si, že někdo nesprávně jednajícím lidem musí narovinu říct, že nejednají košer - logicky, jak to mají jinak zvědět pokud jim to někdo neřekne? A tak to říkám ze svého pohledu já (ale netvrdím, že můj názor je jediný nejlepší).

Za další - to je od tebe faul mi tu předhazovat, že já s "ideály a nevztahy" nemám právo říkat názor. Tak to prrr, stát se to v reálném životě, poslala bych tě někam. To, že někdo nemá vztah neznamená, že nemá právo vyjadřovat názor a přistupovat na špinavé hry "dospěláků" - vnitřně nedospělých.

Já taky vím, že jsi jen … s plným pytlem a nervu ti to tady o palici, byť si to tobě myslím své. Já jsem ovlivněna ideály, ty zase nemyslíš mozkem.

Nechme paní žít s tím, že zvlášť v dnešní době, kterou morálně ani nebudu komentovat najde jen hezkého, hodného, milého muže a bude volný a čekal celý život jen na ni…

Vršíš urážky jednu za druhou. Nesnížím se na tvoji úroveň, jdi to prosím rozdýchat ven a až se uklidníš, zvaž, zda by nebylo lépe, kdyby i na veřejné fórum (zvlášťě pro lidi v nouzi), psal člověk vyrovnaný, který je schopen ovládat své emoce.  

…

Ok anebo jinak. Chtěla jsem zase napsat něco jízlivého, ale kašlu na to. Ano, jsem špatně vyspaná, nehorázně unavená, smutná, protože se budeme stěhovat a já nemám ráda změny a je mi líto současného baráku i toho, že kolem sebe nebudu mít tetu s bratrancem. Je mi z toho do pláče.

Už xkrát se mi stalo, že můj psychodyskomfort se projevil zde. Jsem ráda, že nikoho neotravuji v běžném životě, ale pak to schytá nějaký nebožák tady…

Takže ano, má forma nebyla hezká a za to se omlouvám.

A to jsem to ani nešla vydýchat - jdu až teď na cigáro a pak si dám sluchátka a už budu cajk

Promiň, ale krom třech teček to nechci celé mazat - jen ať ostatní vidí, že Rypoušek byla zase vykolejená…

A ty si připadáš vyrovnaná? Pisatelce řekneš, že by nad sebou měla zvracet, když tě upozorním na to, že ji napadáš, napadáš a urážíš i mě. Kromě toho že ji hodnotíš (což není totéž jako rada), stavíš sama sebe do role nositele nejvyšší morální hodnoty.

Z mé strany můžeš vnímat jako faul to, že jsem upozornil na to, že nemáš vztahové zkušenosti. Přiznávám, že to nebylo dvakrát košér, ale zrovna v tvém případě vnímám toto jako velký handicap. Protože kvůli tomu, že jsi nebyla zamilovaná a fyzická přitažlivost je ti cizí, se můžeš jen velmi těžko vcítit do role někoho, kdo je právě zamilován a po někom fyzicky touží. Těžko můžeš chápat situaci, kdy člověk celou noc nespí a myslí na svůj protějšek a ze zamilovanosti dělá jednu chybu za druhou. Kdy v přítomnosti druhého člověka začne zrychleně dýchat a touží po "fyzické" lásce. Nediv se mi, že když vím, že to takto máš, tak pak mě zaráží to, že někoho takto soudíš a urážíš, když jen těžko můžeš vědět, o čem tyto věci jsou. A shodit to ze stolu tím, že je to projev nedospělosti dospělých? Já si myslím, že nedospělá jsi ty, pokud máš takové černobílé vidění světa a nedokážeš projevit nadhled, empatii a pochopení pro druhé.

Tím nezpochybňuji morální pochybení obou aktérů a v žádném případě jej osobně neschvaluji.

Co se mé osoby týče, nic o mě nevíš a jen děláš další unáhlené závěry bez znalosti věci. Že mám rád sex, neznamená, že nedokážu myslet mozkem.

Musím reagovat hned na něco - já bývala zamilovaná od dětství, znám i fyzickou touhu, samohana mi není cizí etc.

Já nejsem asexál ani frigida, jen jsem se svobodně rozhodla pro single život.

Vůbec nic o mně nevíš a netušíš, jak moc jsem toho vypozorovala - a to i ve vztazích mezi lidmi, tudíž není důvod, proč bych nemohla sdělit svůj dojem.

Omluvila jsem se ti a víc to nechci rozpitvávat, na tvé psychorozbory nemám kapacitu, sbohem…

V pohodě, pokud jsem se i já tebe něčím dotkl, tak se taky omlouvám…

V pořádku, ještě jsem psala román a ono se to už neuložilo : D Taky jsem si totiž přečetla tvůj další názor až posléze.

Tak už jen ve zkratce - bývala jsem vášnivě zamilovaná se sexuálními touhami už od rané puberty, čili nejsem opravdu typický asexuál atp. To ti možná pomůže vytříbit názor na mě ; )

A dále si nechci hrát na morální autoritu, to určitě ne, ale já jsem na to strašně citlivá a když někdo extrémně odchyluje od normálu, musím mu to říct a snažím se ho navést na lepší cestu.

Ale je velmi pravděpodobné, že to dělám nešťastně, což mě mrzí, protože pak to nemá smysl. Ale nedělám  to se zlým úmyslem, jen jsem se naučila, že jistý věci - a pro mě je morálka vysoce důležitá - je potřeba říct natvrdo hned, bez rukaviček.

Morálku totiž bohužel křiví spousta lidí a tady, jak je to na internetu zhuštěné, tak to působí až děsivě a mně je z toho zle… naštěstí v reálným světě to kolem mně zatím tak hrozné není.

Rozumím, přiznávám, že o tobě moc nevím. Nějak jsem z nějakých dřívějších diskuzí nabyl dojmu, že necítíš sexuální touhu vůbec, tak se omlouvám za pochybení. Taky jsem už pak psal pod vlivem emocí.

Věř, že i pro mě je morálka velmi důležitá, jen si nemyslím, že lidé jsou schopni se dle své vnitřní morálky vždy zachovat a tato pochybení považuji za projev lidskosti, na rozdíl od pochybení z vypočítavosti, která považuji za projev sobectví.

Nepříjemné změny kolem stěhování dobře zvládni.

Děkuji a tohle"Věř, že i pro mě je morálka velmi důležitá, jen si nemyslím, že lidé jsou schopni se dle své vnitřní morálky vždy zachovat a tato pochybení považuji za projev lidskosti, na rozdíl od pochybení z vypočítavosti, která považuji za projev sobectví" se mi moc líbí, to je podnětné 

Ty fyzické touhy u mně byly vždy silné, i já myslela u svých objektů na sex, myslela na ně co minutu, bušilo mi srdce, měla jsem motýli v břichu, teplý pot, zrychlený dech… řešila jsem to onanií.

A musím kontrovat tvou odpovědí - ani ty mě neznáš a usuzuješ, že jsem neempatická, černobílá atp. Divil by ses, jak moc empatii pociťuji, někdy je to až bolestné, ale když se to týče takových závažných prohřešků, tak je to trochu horší.

A ano, dle mě je to nedospělost dospělých, za tím si stojím na dále  A to to říkám ještě velmi kulantně

Vidíš, dáváš mi námět, abych zase něco sepsala - asi nejsi jediný, kdo si myslí, že když jsem neměla partnerské vztahy, tak nemám "právo" radit atp. Asi málokdo ví to, co jsem ti napsala, takže to asi budu muset ještě víc "profláknout", třeba i porno nenávidím - ale v pubertě jsem se na něj dívala! Uběhla jsem obrovský kus cesty, kdy jsem si sama dokázala zhodnotit, že porno e e ee. Nikdo mi nevymýval hlavu, byl to jen můj proces, totéž se vztahy - neměla jsem je jako ostatní, ale cítila je jako ostatní atp. Jsem taky obyčejný člověk a věz, že je mi známo spousta lidských "hříchů" i já mám pár velkých, za které se budu na do smrti stydět. A právě kvůli svědomí by si měli lidi dávat pozor a včas zabrzdit.

Myslím, že ti už rozumím trochu víc. Nevím, co tě k tvým postojům vedlo, ani jsem "nekráčel v tvých botách". A je to tvoje volba, tvůj život. Mimochodem mně třeba samohana připadá supr, ale je to tak trochu jako pinkat si míčkem o zeď. Dobrý, ale časem nuda, když tě nikdo nepřihrává zpátky.

A máš pravdu, že nevěra je vnímána (i mnou) jako závažný prohřešek. Ale dle mého zase záleží na tom, jak k ní dojde. Mám kamarády, kteří jsou nevěrní tak říkajíc ze zvyku, tj. sobecky. Ale pak jsou dlouhodobé vztahy, které jsou nefunkční, lidé se v nich plácají a neví, jak je napravit a ani neví, jak je ukončit. Jsou nešťastní, frustrovaní, zůstávají ze strachu, zvyku nebo kvůli dětem. Nechají to zajít tak daleko, že nevěra je pak vlastně logickým vyústěním tohoto stavu. Jedná se o morální selhání nebo neschopnost jedince? Asi od každého trochu, ale do tohoto stavu se může dostat každý z nás, neb všichni jsme nedokonalí, pod emocemi a pudy jednající lidé. Nemluvě o tom, že i víceméně šťastně ženatí se můžou zamilovat a začít blbnout. To se stalo třeba mému kamarádovi. Ne úplně šťastné manželství, ale funkční, najednou se zamiloval a realita mu unikala a nakonec ublížil úplně všem zainteresovaným. Smutné, snad odsouzeníhodné, však lidské…

Ano, souhlasím, pěkně jsi to popsal. Osobně si myslím, že až překročím já a moji kamarádi 30 - nyní mnohdy již vzití či s dětmi - a nastanou první problémy po spadnutí růžových brýlí, stereotyp, vyplavou nějaké trhliny apod. , pak se s tím zajisté taky setkám a jsem moc zvědavá na to, jak to právě budou brát, jak o tom budou mluvit, zda z toho bude cítit jen pouhá sobeckost, anebo jen nakupení problémů, které se začaly řešit dalším problémem - vytloukání klínu klínem.  

Myslím, že to mi dopomůže mít třeba i větší pochopení a trochu se krotit.  

Nechci to více specifikovat, je to jedna z věcí, kterou ještě nemám vnitřně vyřešenou, teda ano, dávno nejsem zamilovaná, spíše toho lituji atp… ale… já vím, že do mně byl - alespoň zdánlivě šťastně - ženatý muž zamilovaný. Já do něj taky.

Bylo to neuvěřitelně vyčerpávající a jsem ráda, že už je to za mnou a taky moc dobře znám příčiny - já byla jen flastrem… takže to dle mě nebylo nic skutečného, prostě jen hledal únik od dyskomfortu. Což mi připadá pro mě docela ponižující… Nešlo jim udělat děti, . předpokládám, že se musel snižovat k tomu, že sex nebyla slast, ale povinnost dle kalendáře atp. , čili mu to nabouralo vztah, hlavně ten sexuální a tak si našel jinej, byť naštěstí jen platonickej, objekt…

Takže znám i tuto zamilovanost ženatého ze své vlastí zkušenosti.

Život je rozmanitý a jistě mi ještě ukáže, jak lépe snášet lidské nedokonalosti a oprostit se od svých předsudků.

Díky za ta slova, věř, že i když máme na něco jiné názory, není mým cílem se s tebou hádat. Uzavřeme to a všechno dobré. Ještě jsem sem hodil jeden koment před tím, než jsem si přečetl tvůj smířlivý tón. Tak snad to nezmění tvůj názor a můžeme naši hádku uzavřít…

PS: koment byl psán právě na ty tři tečky, které jsi smazala

A jinak, pokud si Žakelyn s někým nepletu, tak se mi zdá taková rázná, s ničím se necrcající, tudíž si myslím, že ani ostřejší jazyk jí nic neudělá a přežije to bez úhony ; )

Děkuji za vaše názory. Šlo jen o jednu událost a ani nevíme ani jeden, co to znamená a zda se to bude opakovat. On je můj velmi dobrý kamarád, tak vím jak to je, protože obě jeho manželky jsem znala osobně a jako kamarádka jsem taky věděla, z čí strany ty krachy vznikly. První manželka chtěla movitější zajištění a zamilovala se do jiného a opustila ho. Ta druhá prasklo na ní, že mu byla taky nevěrná a nikdy mu hlavně neřekla o své pověsti. To uznávám, že se o to sám nezajímal, kdyby jel do jejího rodného města na náměstí by se dozvěděl vše, zeptat se. Myslím, že celých deset let to možná byla otázka času, že se to stalo teď štve i mě. Kdyby se to stalo, když byl sám, nebyl by to problém. Teď pro mě spíš záleží co to znamenalo pro něj. Podle mého to nečekal. hlavně mi si nevyznávaly lásku. Spíš řekl, že kdyby šel vrátit čas, asi by to na mě zkusil dřív a že možná si měl vzít mě. To jsou ty chlapské řeči… všechny ženy jsou po rozvodu aaa, jedna jediná já, kterou snese. Pokud já vím, tak jeho současná žena mu nasazovala parohy několikrát a on dlouho nic nevěděl… hlavně nikdo nikomu nelhal… lhala ona mu, my si v ničem nelhali… pro mě je nyní důležité vědět, jak se k tomu staví on… Ve výsledku má člověk vždy jen dvě možnosti - zůstat s manželkou a skousnout vše (ostatně jako ženy u mužů), riskovat, že holka chvíli bude sekat latinu a bude věrná, ale u dam takové pověsti to je vždy na diskuzi a nebo odejde, rozvede se a najde si někoho jiného… jiné varianty nejsou.  

Tak si o tom na rovinu promluvte - to bude nejlepší ; )

Prostě si sedněte, popovídejte si o tom, co se stalo, jak s tím hodláte naložit, zda spolu chce třeba být, zda on se chce rozvést apod. Bez emocí, prostě rozumně to probrat. Takhle si budete oba jen domýšlet a nic nebudete vědět

Shrnula jsi to přesně, jiné možnosti nejsou. Ale i pokud je to tak, jak píšeš a on měl prostě jen smůlu na ženský, tak dobře zvaž, zda chceš rozbít rodinu a ublížit jeho dětem. I pro tebe zde vzniká velké riziko, kdy nevíš, jak vám to bude klapat ve vzájemném soužití a dost dobře to může dopadnout tak, že prohrají všichni a nejvíce to odnesou děti. Asi ne moc velké procento mileneckých vztahů vydrží, zvlášť pokud do hry vstupují rozvod, děti apod.

Morální dilema netřeba zmiňovat, jistě si ho seš sama vědoma. Asi mě napadá to, že si budete muset sednout a říct si, jak to vidíte do budoucna. Pokud to neuděláte, pak hrozí, že budeš fungovat jako klasická milenka. On zůstane s rodinou a u tebe bude hledat jen vášeň a útěchu. To mu bude možná nejvíce vyhovovat.

Ty si ujasni, co chceš ty.

Chceš takového chlapa za partnera - i s jeho bejvalkama a dětma? Nebo ho chceš jen na sex? Nečekej, že to za tebe rozhodne on. To si musíš rozhodnout sama - a pak nést následky.

Jak jsem řekla, když vidím muže okolo sebe - křiváky, právě ženaté, co si tajně zanáší v práci s mladýma holkama a ženská doma lítá kolem dětí… i tam je chyba na obou stranách. Znám toho chlapa 10 let a vím, že je to dobrej chlap… ne žádnej křivák, ale hlavně slušní chlapi se v dnešní době dostávají do problémů a pod vliv žen, jaké měl právě ten můj kamarád… vím, že asi lepšího chlapa nenajdu. Vůbec si nejsem jistá tím, co bych chtěla. nechci mu ani rozbít rodinu ani být milenka. On ví od začátku, že já se s ženatýma netahám, taky ví, že u nás vztah připadá v úvahu, pokud bude sám a děti akceptuji. to věděl od začátku a už mě za ty roky zná. To, co se stalo nebylo plánované ani z jedné strany a stalo se… když nejsme v situaci podváděného chlapa, který má zodpovědnost za dvě děti a ví, že mu to s manželkou nikdy klapat nebude a ví, že možná svoje štěstí prošvihl… moralizoval by někdo? Dovedu si představit, jak má teď ve všem zmatek… zvlášť, když sex je pro něj nejvyšší stupeň intimity a citu…

Žakelyn, ty tu ze sebe děláš realistickou tvrďačku a přitom tu teď meleš nesmysly jak ze zamilovaného románku pro puberťačky.

Ten tvůj taky tajně zanáší zatímo se jeho ženská doma stará o děti, pere mu špinavý fusekle a spoďáry.  

Rozdíl mezi těmi "křiváty" a tím tvým "panem božským" je jen v tom, že s nímhle se ti šukat chce a s jinými ne.

Nežvaň, jak víš, že lepšího chlapa nenajdeš - to jsou kecy jak od puberťačky. Prd víš, co tě v životě ještě čeká.

Nežvaň jak se netaháš se ženatýma, když celé tohle téma je o tom, že taháš.

Jestli mu nechceš ani rozbít rodinu ani být jeho milenka, tak zbývá už jen jediná možnost - skončit to.

A pokud to skončit nechceš, tak si tu nedělej alibi, jak se netaháš se ženatými a jak mu nechceš ničit rodinu.

Ženská, co chlapovi opravdu NEchce ničit rodinu mu buď neleze do postele nebo se smíří s tím, že bude POUZE milenka - holka na občasný a dočasný sex.

Rozdíl mezi ženskou, co na férovku chce, aby se chlap rozvedl kvůli ní  - a tou co kecá, jak nechce, aby se rozvedl kvůli ní, ale požaduje aby byl rozvedený - je jen v tom, že ta první neodmítá vlastní zodpovědnost.

Obě chtějí to samé, obě ho tlačí do toho stejného - ale ta druhá se snaží, aby se morálně ušpinil jen ten chlap a sama chce mít čisté ručičky aby mohla žvanit, jak ona se s ženatými netahá a ona za nic nemůže.

To všechno on, matka příroda a zlá manželka.

Pokrytectví největšího kalibru.

A co proboha to tvoje: děti akceptuji????

To je HNUS takhle mluvit o dětech. Co to jako je pro tebe ty děti - nějaké věcné břemeno? Uvědomuješ si vůbec, že kdyby on kvůli tobě tu rodinu opustil (a měla bys to na svědomí i ty - i když budeš horem dolem vykládat, jak jsi to nechtěla! ) , a byli jste spolu, že bys musela být schopná se o ně občas i starat? Mít je ráda? Brát ja jako svou vlastní rodinu? Nebo máš pocit, že se dají vypnout a odložit do garáže než si to rozdáte? Nebo že stačí strávit odpoledne někde v nákupáku když on je zrovna bude mít na starosti?

Dochází ti to vůbec?

Katereina ti to napsala spravne, jste oba dospeli, hlavne do toho nejdi s pocitem, ze ho zachranis. to pak budes potrebovat zachranit sama, zadny samaritanstvi!

Pán by si měl především uvědomit, že vztah "kvůli dětem" je k ničemu. To se jen předstírá a lže a děti nejsou hloupé - vycítí to. Lepší je z nefunkčního vztahu odejít a dětem se nadále plně věnovat.

Takže být tebou, tak mu něco takového řeknu no a kdyby byl svobodný, mohli byste být spolu.

To není žádný hrdina, že chudák snáší excesy své ženy kvůli dětem, naopak jim jen lže, tak, jako sobě.

Byl dvakrát ženatý, a vždy manželství zkazila jen ženská. Manželce nevěří, ale pořídí si s ní dvě děti. Pak vleze do postele s Tebou. Tak to je opravdu chlap k pohledání.

Asi si dej studenou sprchu a chvíli přemýšlej nad tím co chceš Ty sama.