Téma: Přítel je sobec, jsem taková tajná milenka - jak poznat že mne má opravdu rád?

Přítel je sobeček, hraje to na více stran, těžko říct co dělá přes týden když s ním nejste, že? Mám z toho divné pocity. Asi jste opravdu "jen" ten přístav, kterému se vypovídá, aby utěšil své ego, že na tomto světě není sám, ale co se týče dlouhodobého vztahu, tomu bych nevěřil a spíš Vám poradil, abyste si našla někoho jiného. Možná někdo jiný bude mít odlišný názor.

Nesouhlasím. Teneto vztah může být velmi dlouhodobý. Protože to tomu muži vyhovuje. Může být tak dlouhodobý dokud se Vy nerozhodnete jinak. Pro Vás je jasně nevýhodný a nenechte si motat hlavu. Člověk není sexy jen do řekněme 35 let. Možnosti má každý nižší již po 30-cítce, kdy je vyprodáno, ale o tom život není že?

No já nevím. Mi by to taky nevyhovovalo, na druhou stranu nevím jak na tom budu za 20 let...
Mi to prostě připadá přesně jak píšete - má kam jezdit na víkend a nic ho to nestojí... Přes týden má "jiné" zájmy...
Jak by to asi vypadalo, kdybyste mu řekla, že už máte jiný program? Že někam jedete  a nespecifikovala více? Kdybyste mu řekla - promiň ale můžeš taky chvíli mlčet? nebo se budeme bavit o pletení ponožek? Kdybyste chtěla aby šel s vámi někam kde vás to zajímá a jeho ne? Uměl by se trochu přizpůsobit? Když budete nemocná - přijede a postará se o vás? nebo až o víkendu, až se mu to bude hodit nebo rovnou odmítne aby něco nechytil?
Zkuste ho jednou neobletovat a nevychystávat - prostě si udělejte pohody pro vás... Natáhněte se do trávy, vemte knížku a prostě lenošte... at se taky snaží... však uvidíte...
jestli je chlap do nepohody a nebo jenom hledá "servs"

 Milá Marie, (nádherné jméno), na vše jsis defacto odpověděla již sama.

Cítíš a správně, že váš vztah není natolik v pořádku, jako by měl být vztah mezi mužem  a ženou, dvěma lidmi, kteří si sebe váží a mají se rádi. Tvůj přítel je trošku sobec, který tě nebere jako ženu, kterou miluje, ale jako kamarádku a milenku, kterou má svým způsobem ale rád.Vzhledem k tomu, že sám stanovil čas, kdy mu můžeš telefonovat, je také možné, že je ženatý, nebo žije s nějakou ženou. Předpokládám, že takových kamarádek bude mít víc, je to asi velmi společenský člověk, světoběžník a bohém, který bere vztahy asi trochu povrchně. 

Marie, pokud hledáš skutečnou lásku, tento muž ti ji nenabídne. Nicméně si myslím, že i přesto ti má co nabídnout, příjemnou společnost, hezké milování. Být tebou, tohoto muže bych si ponechala , ale brala bych ho tak, jako bere on tebe, kamaráda, milence. A pokud hledáš skutečnou, opravdovou lásku, hledej dál, v tom ti přeci naprosto nic nebrání.

Tolik ode mne, jistě ti odpoví ještě někdo další jinak a po svém

 A jak poznáš, že tě nějaký muž skutečně miluje? Pošeptám ti to: Oknem do duše jsou oči- Když tě milující partner uvidí, rozzáří se mu hřejivým plamínkem, to bezpečně poznáš. A pak ještě něco: když tě takový muž vezme za ruku, a zároveň se dotkne tvého srdce, pak je to to pravé, jste na sebe napojeni, patříte k sobě jako dvě půlky rozkrojeného jablíčka. Ale pssst. To jen mezi námi.

Maruško, přeji ti hodně štěstí, lásky a mnoho krásně prožitých chvilek, které zahřejí u srdíčka ♥

Dobrý den
Mám pro vás tip (a nejen pro vás).
Zamyslete se nad těmito věcmi, než se začnete trápit. 
1/ Baví vás to s tím člověkem, tak jak to je?
2/ Pokud ne, jděte pryč.
3/ To že někoho máte ráda, nebo vás přitahuje, toho druhého k ničemu nezavazuje.
4/ Vztah dvou lidí není povinnost. To je věc, kde dvěma se něco chce spolu, nebo ne.
5/ Pokud se jednomu něco nechce, nelze ho do ničeho nutit (nebo to nazývat sobectvím).
6/ Nečekejte štěstí od druhých. Přineste si ho sobě.  
Zkrátka, kdo má za to, že se mu s někým něco chce požadavky, bude věčně zklamáván. Může za ot pocit, že mám na něco nárok od života. Užijte co se vám líbí, už to je štěstí! 

  Pan intelektuál Vás jen využívá, jste pouhý úlet. Utněte to a najděte si přítele na úrovni, který bude poslouchat Vaše vyprávění. Radím neotálet v 56 jste ještě čupr a můžete leccos užít a zažít. Tím myslím dovolenou, delší procházky, výstavy, divadla. Za pár let už bych já osobně nervy na nějakýho dědka a jeho manýry neměla. Promiňte mi moji otevřenost, já to jinak neumím.

Marie, myslím, že sis odpověděla už sama... jsi pro něj bezpečný přístav s "mama" servisem.

Řeknu Ti totéž, co říkám své kamarádce.. o něco málo starší... ještě nemáš život za sebou, ale těch aktivních let jako nyní už před sebou nemáš 20 nebo 30, abys s nimi mohla takhle plýtvat s blbem.

Asi budu tvrdá, ale řeknu to tak, jak to cítím. Nestojí o VÁS, ale o vaše dám.
Dáváte mu příliš a nedostaváte nic.
Vztah je o vzájemnosti. Ať je to vzájemné naslouchání, dávání, upřímnost.
Tady on si jede po své lajně, prostě ukázkový sobec. A proč by si za váma nezajel, když to má s veškerým komfortem. Pamatuji si na jeden příběh z televize, název si nepamatuji., ale bylo to podobné.
Muž vždy za paní přijel, dobře se najedl, ona mu poskytla veškerý komfort a on zase odjel. Byl u ní třeba na víkond, paní vše financovala a on si pak spokojeně odjel.
Nedopadlo to štasně. Když chtěla tedy, aby přispěl do rozpočtu, že to sama táhnout nemůže, obzvláště, když přišla o práci, pán vycouval.
Tohle bude něco podobného. Dokud dáváte, bere, ale sám nenabízí nic. Dejte si na misku vah, co dáváte a dostáváte. Udělejte si obyčejnou rozvahu a budete mít jasno.
Máte ještě spoustu času před sebou, není škoda ho trávit s jájínkem. On nezná slovo TY.
A jelikož si rozumíte s počítačem, zkuste internetovou seznamku.
Uvidíte, kolik mužů je volných a zcela jistě mají co nabídnout.  
 

Co kdybyste jej použila jako trenažér asertivity?  A nebo. Tu zkusit zavolat jindy a se omluvit: ´Jéje, já si spletla hodiny´, jindy zapomenout nakoupit, pak si zvolit svojí dietu a nebo tu jeho přehnat, dělat drahoty atd. Všemu bych stejně dala perspektivu jepičího života. A vůbec brrr, pořád ho jen poslouchat... Nuda!

Přečetla jsem vaše reakce a moc za ně děkuji. Trochu je mi ho líto ... ale asi vaše oči jinak vidí než oči zamilované, ty jsou hodně do růžova,  Pravdou je, že  lakomý  není. nezahrnuje mne sice velkými dary, ale nějakou pozornost přiveze, třeba knížku, bombonieru, ...a to mě i dětem. Víte co je zajímavé, já když jej poslouchám, tak oni v té své rodině mají takové jiné vztahy než my. U nás se všechno tak přesně neplánuje, kolikrát se až divím, když mi líčí¨jakýsi scénář a složení hostů třeba na narozeniny dětí a jak na té oslavě všichni mají své místo a jak konverzují... tím to nezavrhuji, jen to srovnávám. My sice neděláme žádné oficiální pozvánky, ale ani žádné honosné oslavy, prostě zavoláme babičky, sourozence, neteře, vnoučata... kdo chce příjde a posedíme, povykládáme, uděláme chlebíčky, grilování... prostě tak neokázale, neoficiálně,  ... a víte co já mám pocit, že mu je mezi náma jaksi dobře a navíc pokud najde někoho, kdo ho poslouchá, tak je šťastný. On nevypráví nějaké hlouposti, má znalosti o umění, dějinách, zeměpisu, knížkách a jako by měl pocit, že je musí prodat. je to príma, jen to bere všechno moc zeširoka a do podrobností. Já bych to asi přirovnala k tomu, že se setkáte třeba s vášnivým rybářem, začne vyprávět, baví vás to, je to zajímavé , ale po určité době vás pokud nejste taky rybář tak už vás to tolik nebaví i když je to asi pořád zajímavé, ale už ne pro vás a pak se začnete i trošku do poslouchání nutit. Ale fakt je ten, že je s námi rád a vždycky mi říká. to je divné, moje děcka to nebaví a tvoje mne poslouchají se zájmem. Ale to jeho přesné rozplánovávání všeho je hrozné. Když přijede zeptá se, tak jaký máš program. Lidi, já nemám žádný, prostě jak jde život, někdy řeknu, no tam je to a to, můžem zajít, nebo zajet a on a kdy to vidíš, že pojedeme a já řeknu, no to je jedno a on no jedno to není, abych se podle toho zařídil s jídlem. Já se neodvažuju říct přesný čas, protože pokud to pak nestíhám, je nervní, že jsem ho přivedla do skluzu a tím je vše narušeno... já to prostě nechápu. Je fakt, že když on řekne budu tam v 5, tak to není ani za 5 minut po  5 ani 5  minut po 5, ale je to v 5. Když někam jdeme se všema se baví, pochválí prodavačce účes a kombinaci barev , oči a úsměv, poděkuje ... zpočátku mi to vadilo, dnes už tohle neřeším, nechám ho se vymluvit. Říká, že každý je rád pochválen a pokud si pochvalu zaslouží, tak proč ne. Pochválí i sebe řekne, ani sis nevšimla že mám novou košili, no tak řeknu no moc ti sluší, ale on si o to jaksi sám řekne. A řekne, no já se ti chci líbit.  Mne taky občas pochválí, to bych mu křivdila, Kolikrát mluví o ženě, ale nežije s ní, to vím, byla jsem u něj i když tajně, žije sám , když se zeptám, ty máš ženu řekne viděla jsi ji tam, neviděla, žijeme odděleně. Asi se tak dohodli, občas mu i volá, ale to se s ní baví i přede mnou jako manželé , kteří se jaksi domluvili, že spolu nebudou, ale nebudou si dělat naschvály. Spíše si myslím, že bude víc takových Marií jako já i když on mi tvrdí, že ač se baví se všemi rád,zvláště se ženami, že důležitá jsem jen já. Vidím na něm, že nemá rád, když mu někdo oponuje, zvláště je-li to chlap. Je hodně, ale hodně ješitný.  To já už dávno pochopila a neoponuju, myslím si své a kývnu. Ale rovnocenné partnerství to teda není. Je ale velice slušný, vychovaný, ...ale není do nepohody. Pokud je třeba zdravotní problém řekne budu na tebe myslet, ale že by přijel, to se mi ještě nestalo. naopak pokud volám, že je mi třeba moc mizerně řekne to mi nevolej, já ti pomoct nemohu a mne to pak bolí. Já fakt nevím co s tímhle človíčkem dělat. Asi jej buďto vzít tak jak je i s těmi jeho manýry a nebo se s ním rozejít. Ale jistá dost velká náklonnost tu je i když jsem kolikrát na druhou stranu vytočená až do běla. je to fakt divné. tak jsem vás zase zasvětila podrobněji. Možná by to chtělo partnerku,  teré dělá dobře, že její partner imponuje druhýcm s zhlížela na něj jako na obrázek. Ale to já bezmezně neumím. ráda mám i svůj názor. nemohu za to.
Omlouvám se za upravený nick, ale jako Marie mi to nechtělo pustit.

Je to děsně dlouhé, ale zase jsem to chtěla dovysvětlit. Děkuji vám za čas. Děkuji za reakce acenné rady, které otevírají oči.

Marie, vysvětlovat si už nic nemusela...všechny odpovědi platí.. jen Ty bohužel hledáš důvod proč s ním zůstat, abys náhodou nezůstala sama a bez chlapa. Je mi Tě líto, ale když to tak chceš, tak si to užívej jak sis to zařídila.

   Marie já to chápu, ale nezříkejte se života a nových příležitostí k seznámení. Váš přítel asi není zlý a špatný člověk, jen to má nastavené trochu jinak.

Milá Marie,

člověk tyto věci jinak posuzuje zvenčí objektivně a jinak, když je sám žije, když se jedná o jeho partnera.

Upřímně řečeno se divím, že už tak dlouho dokážete vydržet toto jeho jednání. I třeba v tom telefonu, že Vám skoro nedá prostor.

Zkrátka jste k němu tehdy asi začala chovat nějaké city a těm se snažíte podřídit vše. Zkuste si ale na chvíli představit, že jste se mohla tehdy zamilovat (či jaké slovo použít ) do někoho jiného, s kým byste si krásně žila... Všechno je to i hodně o zvyku.

Není Vám zase tolik, ještě máte plno času před sebou si myslím...A věřím

Být Vámi, popovídám si o tom se zmíněným mužem, vše mu řeknu narovinu, vyslechnu jeho stanoviska... Mně někdy připadá, že partneři spolu skoro nekomunikují, ať už jde o příspěvky zde na webu nebo i u některých lidí, co znám a co potkávám.

Promluvte s ním, pozorně jej poslouchejte a pak se rozhodněte, zda Vám to takto bude i nadále stačit... (po 4 letech Vás to štve, co třeba za dalších 10, 15...jak dnes lidé v průměru ještě celkem aktivně žijí...)

Takže asi tak bych to celé viděla..

Ať se rozhodnete jakkoliv, přeji mnoho štěstí

On je zcela jistě milý člověk, sečtělý, inteligentní, ale má to háček. Nepatříte k sobě. Máte odlišné světy, odlišný pohled. Žijete každý něco jiného a to je do budoucna z mého pohledu neúnosné. Chvíli se to vydržet dá, ale na vztah , kvalitní, to nevidím. Hledáte omluvy, to je pochopitelné, ale my jako nezaujatí to vidíme jinak. 
Takže moje rada je: "Najděte si někoho podobného Vám, někoho, kdo neplánuje, povídá s citem, není cimprlich na minutu. Někoho, o kom nám třeba jednou napíšete něco ve smyslu: "Potkala mě obrovká láska " .
Moc bych Vám to přála.
Zkuste se na Váš příběh podívat zvenčí, očima cizího člověka. Ony ty oči vidí hlouběji. 

Milá Marie,

ty to vidíš posvém, on to vidí posvém, nezávislí to vidí posvém. Nikdo tu však ještě nezmínil jednu věc. Že totiž přizpůsobivost v tomhle věku je přirozeně již menší než u dvacetiletých.

Tam se ještě dá přizpůsobovat, i když mnoho dnešních mladých ve světě i u nás žije raději single, než aby se přizpůsobovala. A vidím vůbec hlavní věc v mezilidských vztazích, v tom přizpůsobování. I ve vztahu mužů i žen. Držím palce