Téma: Nevím co si mám myslet o svém příteli (73 let) - prý se mnou chce žít a miluje mě

No a vy ho milujete nebo ne?

No podle mně máte na vybranou ze tří možností:

1. rozejít se s ním - riskujete samotu nebo to, že narazíte na ještě problematičtejšího
2. začít s ním žít - riskujete, že se spálíte, ale na druhou stranu riziko nevěry se tím může snížit, protože ho budete mít větší čas na očích.
3. nechat to jak to je, dokud si nebudete jistá - ale riskujete, že vám jiná "vypálí rybník", protože ta třeba otálet nebude.

Co on je zač vám tady asi nikdo nevyvěští, takže spíš to chce přemýšlet o tom, co vy chcete ještě od života a od vztahu. Koneckonců, jestli vás je takových více a vy ho budete chtít jen pro sebe, je asi kontraproduktivní ho od sebe odhánět, spíš by bylo rozumější se postarat, aby ty ostatní ostrouhaly - ne?

Zda ho miluji? Mam ho rada. Milovat je pro mne hodne zavazujici a ja si nejsem jista prave co jsem napsala.

Přijde mi, že nejste ani zamilovaná.

Tak proč s ním potom chtít žít?

Tím chci říct, že když vás k němu netáhle srdíčko, tak je to stejně jen kamarád.

Přesvědčit Vás musí činy, nikoliv jen slova. Pokud si nejste jistá, ještě se společným bydlením počkejte. To je můj názor.

To chci v kazdem pripade udelat. Urcite se jeste ozvu. Dekuji

To je prave to. Kdyz je se mnou, tak je mi s nim velice hezky, ale kdyz odjede, tak citim, ze mi opet unika-bydleme zatim cca 200 km od sebe. Zadny problem by nebyl se videt treba kazdy tyden, ale??????????

urcite to nechci jeste vzdavat. Prozila jsem v zivote dve tragedie/zemrel mi manzel v 55ti letech a ztratila jsem dceru a dve vnoucat-ziji, ale 15 roku zadny kontakt/, takze jsem sama, pratele ale mam.

Napisi jak to pokracuje, ted budeme 10 dnu opet spolu, tak se pak ozvu.

Láska si věk nevybírá. Nemysli, ale snaž se cítit. Láska není věc myšlení, ale věc citů. Lásku nemůžeš vymyslet.