Téma: Nechci být lehká kořist pro mého nového partnera

Majky, ať je jákekoliv století, tak vztah mezi mužem a ženou, má nějaká nepsaná pravidla.

Pokud je nejdříve sex a pak má být to ostatní, tak je to obráceně.

Nejdříve poznávání, povídání, takzvané postupné ošahávání a těšení se jeden na druhého.

Ta dálka ve vzdálenosti, no nevím, viděla bych to obtížněji.   Uvidíš, co nápíší muži.

Ač bych rád s Pavlou zcela souhlasil, tak doba běží dál a ať už chceme nebo ne, vše se vyvíjí. Pavla je ze zkušené generace a chce, aby to bylo klasicky. Většinou se to tak děje, ale už jsou tu i možnosti ty, že není ve společnosti problém, když žena napíše/ozve se jako první.

Já sám jsem zastáncem konzervatismu, ale vidím to kolem sebe, že se to posuvá a jisté věci se rozvíjejí - schválně jsem nenapsal mění, protože to není o měnění, ale o rozvoji.

Majky, k Tobě. Já sám na sobě pociťuju, že čím jsem starší (je mi 35), tak jsem zvyklejší na to být sám. I když jsem nikdy nebyl sám, ale za ten necelý rok jsem si na to nějak zvykl a teď  mi dělá celkem problém být neustále s přítelkyní. Ne že bych nechtěl, ale pořád? Měl jsem to tak v minulém vztahu, bral jsem to normálně, protože jsem nic jiného nepoznal, ale teď, když jsem okusil "svobodu", tak mě to trošičku svazuje. Ale bojuju s tím.

A jsme u toho, že Tvůj "přítel" a vůbec chlapi to tak mohou mít. Já se třeba ozývám, protože spolu chodíme a vím, že i já chci, aby druhá strana byla v pořádku a nemusel se bát. Rozdíl je možná v tom, ž já hledal vztah a Tvůj přítel ne zcela nebo ne klasický, kdy jste spolu a plánujete budoucnost.

Asi bych nepsal chvilku (týden) - pokud mu to dojde a stojí o Tebe, měl by se ozvat. Když ne a psala jsi mu první ty, tak bych se na férovku zeptal, zda nemůže napsat jako první někdy on - pokud na Tebe vyjede, nemá to cenu a pryč. Pokud se chytne za nos a omluvíme nebo uzná, že máš pravdu, tak to zkus ještě.

Možná toho má hodně, ale kdyby o vás opravdu stál, tak by se ozval sám. Takových slibotechnů je dost kolem. A když vám neodpoví, tak to je nějaké divné. Který chlap by neodpověděl svojí lásce, když o ni stojí? Asi jenom ženatý, který má místo vás ještě plno povinností s manželkou a dětma, nebo takový, který vás má jenom jak se říká na víkend. Na ten sex a nějaký ten zážitek, aby se nenudil. Když se neozve, neodpoví na zprávu, tak na vás vůbec nemyslí a nechybíte mu. Vy byste měla být na prvním místě.  

A nejste. Si říkám, jestli vás nemá víc, pak zapomene, které psal, nebo ne. Prostě, něco je před váma pro něho přednější. Takže asi tak

Majky, na všech odpovědích tady je kousek pravdy.  

Ale ze své vlastní zkušenosti vím, že začátky vždy bývají dobývací, ať už jde muži o vztah nebo o skalp, prostě se snaží.  

Můj pocit z toho je, že když je s tebou, stává se z něj Andersen a povídá pohádky, na ty ženy slyší a když je pryč, upadáš v zapomnění.  

  V době chození by rozhodně měl být akčnější muž. Myslím, že jinej druh není moc atraktivní a svědčí to o nevyzrálosti jedince.

Tak vás musím informovat, že ze vztahu nic není. Je to stále stejné z jeho strany.  On se ozve pouze pokud ví, že by byla možnost se sejít.   To píše Andrsenovské pohádky a jak se říká maže med kolem pusy... Pokud napíše, tak já slušně odpovím, ale nejsem naivní, jsem si jistá, že bych pro něj byla asi jen povyražení, zastávka, když má cestu kolem. To se ozve, jinak jako bych neexistovala. Musím ještě napsat, že má takový způsob jednání, že něco domluvíme, on se neozve, já čekám na zprávu a on až po několika hodinách napíše SMS, že nemohl, že musel někam odjet..... Neomluví se předem.
Už jsem rozhodnutá nemám zapotřebí se nechat tejrat. Minule když nemohl a napsal, že se uvidíme v září, tak jsem jen stroze odpověděla, ale napsala jsem, že se budu těšit.... Teď mám na vás otázku, jak případně z mé strany další komunikaci ukončit? Sama se ozývat nebudu, ale pokud se ozve on, stím jak se na mě těší, jak mě chce strašně moc vidět, jak jsem úžasná.... Tak jestli se mám zachovat podle jeho vzoru, neodpovědět.... už nikdy víc a nechat to takzvaně vyšumět. Nebo odpovědět, slušně, ale tak, že mu říct svůj názor... a na rovinu, že už se s ním nechci setkat. Jak byste to řešili vy????
Musím říct, že takové chování jsem u nikoho ještě v životě nezažila.

Řekl bych, že pro něj to jsou jen slovíčka jak i Ty píšeš, aby byla pusinka namazána medem. Asi bych už na jeho sms nereagoval a uvidíš, že přestane, pokud je slušný. Pokud je to trotl, tak Tě možná ještě urazí tím, že napíše něco ve stylu - "taky si mi mohla odpovědět, neztrácel bych s Tebou čas. "  To chlapi rádi píšou, protože pak si sami sobě utvrdí, že chyba byla na straně ženy, ale oni jsou dokonalí.

Takže jdi dál, zapomeň na něj. Držím palce.

napis mu narovinu co si myslis a  ze nemas zajem a hotovo

    Pokud se příště ozve, tak bych mu sladce odpověděla, že se mi to momentálně nehodí, že něco mám a že snad příště....... no a příště zas něco mám....... to další příště taky, ale moc ráda bych ho viděla, páč se událo tolik fajn věcí a musíme to prodrat...... no a další příště už snad nebude, ne?

       Nesměj se.   Chlapa musíš donutit, aby o Tobě přemýšlel, jinak je to jedním uchem tam a druhým ven. A je úplně jedno, že je to konečná, tím líp pro Tebe!

Právě jsem si říkala, trochu ho donutit k přemýšlení... Když bych mu napsala svůj názor, tak stejně nevím jestli by si z toho něco vzal a zamyslel se. Kdyby přemmýšlel co a jak prožívá ten druhý, tak by se asi takhle nechoval.
Takhle máš pravdu!!! Udělám to jak píšeš ty. Třeba se i chytne za nos.

Uděleje to tak, co je Tobě vlastní!!!

Nehrej si na radikální, pokud to tak sama necítíš. Nejhorší je být plně ovlivněná něčím a pak třeba něčeho litovat. Za nos se může chytnout v jakémkoliv z případu ukončení.

Donutit můžeš cokoliv a kohokoliv, ale přece nejlepší je, když sám ten člověk chce!

Musím taky souhlasit !!!
Vlastní je mi a jsem taková, že jsem hodná... někdy až moc. A možná právě to je někdy taky chyba a druzí toho zneužijí. Sama za sebe bych mu nejradši napsala, co mi vadí, jak jeho chování vypadá a jak se cítím já. Ale pak si říkám, jestli to má smysl něco psát, jestli to není jen ztráta času... Přece ho nebudu vychovávat a stejně nevím jestli by to k něčemu bylo. Když on sám jedná tak, že bez hnutí brvou nedodrží slovo a asi ho vůbec nezajímá, že se třeba  ten druhý už nějak zařizoval, dělal si čas....
Tak nevím, co bude nejlépe udělat. Přiznávám, že běžně se svou povahou bych se sama nezachovala podle Jůlie, ale ten způsob se mi teď docela líbí. Dotyčný by si to totiž docela zasloužil. Ale co vím, třeba už se neozve vůbec a nebude co řešit

Dám vám určitě vědět, jak to dopadlo

Julie mi mluví z duše. Pohrála bych si s ním jak kočka s myší.  

Taky rada. Jen každý na to nemá "koule". Alle rozhodně by si to zasloužil.

Leňa, já tedy obvykle jsem pro slušnost, ale tady tohle by byla zábava. Ono totiž co dáš - dostaneš.

A jak se do lesa volá... a mohli bychom pokračovat.

Takže, když měl koule on, což zcela jistě měl, tak bych je hold musela mít taky.  

Děkuji, přemýšlela jsem včera celé odpoledne.... Jo, je to pravda, zasloužil by si to, přesně, jak se do lesa volá.... Naprosto souhlasím!!!
Musím říct, že jsem klidnej člověk, ale jeho chování, které bylo vlastně opakovaně stále dokola stejné mě hodně rozčilovalo. Nevěděla jsem jestli jsem smutná nebo mám pak už vztek. Kroutila jsem nevěřícně hlavou....

Tak jak jsem slíbila, tak informuji, jak to dopadlo
Napsal... Ale podle mě jen z důvodu příjemné zastávky v mojí oblasti. Neuvedla jsem dříve, že je obchodní zástupce a spolupracujeme i s naší firmou, ale pracovně se objeví 4x5 x do roka..
Takže psal, že pracovně jede tam a tam, pojede okolo nás, tak že bychom se někde sešli.
Zvažovala jsem, co udělám, co je mi vlastní.... Jestli nereagovat, být stejná jako on... Nebo si pohrát, že ještě nevím, pak že nemůžu atd.... Nakonec jsem mu odpověděla, že už se s ním sejít nechci... že se chci ušetřit dalšího zklamání, že to nemám zapotřebí... že jsem pak smutná a to nechci být.  že bych se mohla neozývat nebo slibovat schůzky, ale to není můj styl, takže píšu takhle na rovinu. Ve firmě, že se s ním ráda uvidím, popovídám, dáme si kafe ale víc už ne.
Najednou odepsal obratem   Často neodpovídal vůbec, nebo většinou až za týden i víc.
Byl překvapený....
Za sebe jsem ráda, že jsem to takhle uzavřela, hlavně pro sebe. Myslím, že jsem si ho vysnila... Možná je chyba i ve mě, že očekávám víc, než on umí nebo chce dát... Je možné, že jich má víc a nestíhá... Každopádně usuzuju, že mu na mě nezáleží. Co byste si mysleli o to, když vás ani jednou neosloví jsménem, osobně ani v e. mailu. Naše komunikace probíhala ( více teda z mé strany) e. mailem, je vytížen a nemá čas telefonovat a zamyslela jsem se i nad drobností, ale také důležitou... Jsem zvědavá, co si o tom budete myslet vy... Na e. mail odpovídal tak, že dal odpovědět, takže za týden po mém psaní mi přišlo RE: Můj předmět.... Mě to tedy přijde podobný, jakobych mu napsala dopis a on mi odpověď poslal napsanou na tom mém papíru zpět.... Je líný vytvořit nový e. mail a vyplnit mou adresu, nebo nemá čas????
I přes tohle vše je divné to, že mě vždy stále něčím přitahoval... Asi to prostě s ženami umí, nebo má nějaký dar Myslím, ale na sebe a jsem ráda, že se toho zbavím.
Musím, ale napsat pozitivum, překvapil mě... Přijel pracovně včera do firmy a já zrovna měla svátek. Překvapil mě, že si vzpomněl, popřál mi a dal malý dárek... Tak to není takový suchařípa.... Ale připadá mi to jako by byl dvojitá osobnost... Jednou milý, pozorný, všímavý, to při osobním kontaktu.... Jakmile se nevidíme, tak upadnu v zapomnění a musela bych se připomínat, jako že jsem tady a těchto chvil mnohem víc než těch prvních  ..

Vyřešila jsi to dobře.

A k tomu včerejšku - já se taky snažím být pozorný a přeju ke svátku ženám i v práci a je pravda, že naprostá většina je překvapena a že si ten jejich na to (svátek) doma ani nevzpomene a už si stěžujou... (a mám je v hrsti.. TO JE VTIP      ) Je to o výchově v rodině. Mě to nepřijde něco extra, ale v dnešní době se to zřejmě vytrácí.

Čili pak pozorný muž ženu zaujme, to je jasné.

A s tím odpovídáním na mejly apod. je tím, že toho  měl více. Já si vždy najdu čas, abych odpověděl minimálně ten den, ne-li hned. Někdy hned opravdu nejde, ale večer, když mi za to ten druhý stojí, to vyjde vždy a mělo by to tak být. To je minimální vyjádření zájmu a taky slušné (zvlášť při námluvách).

Přeju více štěstí při dalším randění.

Majky, vzpomněl si proto, že jsi to skončila a on tohle nemá zapotřebí. A začíná lov. Mužská ješitnost je divná .  

Neztrácej s ním čas. Buď milá, vstřícná, ale v rámci služebních povinností. On je jako námořník, v každém přístavu má čekatelku.  

Hlásím se po čase a musím se vám přiznat, že jsem BLBEC, BLBEC, BLBEC, nepoučtělnej Blabec…

Je mi ze sebe smutno a blbě!!!

S dotyčným jsem se setkala před vánoci pracovně, vše v klidu, v pohodě, zůstala jsem chladná. Ale pěkně jsme i popovídali, dali si kávu. Asi jsem z něj nervózní, protože se mi třásly ruce, že jsem ani kávu nemohla pít.

Teď po 2 měsících jsme se měli pracovně zase sejít, ale vyšlo to, že jsme zůstali o samotě. Už předem on říkal sladké řeči… No a dopadlo to tak, že na té schůzce jsme se milovali.

Bylo mi hezky, příjemně, on byl zase milý. I bez milování by byla schůzka příjemná, povídání o starostech i radostech života.

No a dopadlo to asi jak očekáváte. Po tom jsem napsala krátký e. mail. Na ten odpověděl, že to bylo úžasné, že se těší na jaro, až se uvidíme. Sliby, že se sejdeme, až to půjde.

Po 4 dnech jsem se odvážila napsat e. mail, jednak i kvůli práci, ale také o svých pocitech, že po té schůzce na něj zase musím stále myslet apod.

Tak jsem si říkala, že je to i taková zkouška. Odpoví … Neodpoví??

Jak správně tušíte Žádná odpověď   Takže asi dosáhl svého a zase upadám v zapomnění.

Netrápím se jím, ale teď sama se sebou, jak jsem hloupá!!! že jsem podlehla!!! Ale nedalo se to, z mé strany nešlo jen o sex.

Tak co mi poradíte, jak na tohle co nejrychleji zapomenout a případně, jak reagovat, až se zase on ozve, pracovně nebo až si bude chtít asi zase užít

Tak to mě mrzí. Bohužel někteří chlapi jsou v tomto mistři a pokud se ženě líbí, tak ví, jak cílit komunikaci. Pokud by to nebylo mezi váma, tak jak si psala, tak by k milování nedošlo, ale tím, že jste si byli celkem blízcí, tak to bylo jaksi vyvrcholení.

Bohužel seš na něj nezdravě upnula i přesto, že komunikace vázla - ale to už víš.

Pokud to bylo krásné, tak zapoměnout nemusíš ale jen vybrat to, co Tě těšilo. Avšak bacha na to, aby Ti zase za pár týdnu nenapsal, že měl spousty práce apod. a že na Tebe myslí a jak mu chybíš (protože "blbou" sms můžu napsat i ve 3 ráno), protože pak by zyse chtěl to jedno. Čili na toto si dávej pozor a klidně bych se s ním i bavil - zachovej se jako ženská, bav se, ale když by něco chtěl, tak mu to vpal do obličeje ve smyslu "hele podruhé už tak blbá nebudu ale povídat si můžem" - neber to nějak osobně prosím. A uvidíš, jak se zachová. Buď se bude omlouvat (a Ty nesmíš ustoupit jinak by Tě zas dostal) anebo bude hnusný a bude se pokoušet to obrátit proti Tobě.

Takže v klidu, pokud to bylo hezké, mysli jen na prožitek a sama už ho nekontaktuj, choď ven, kámošky máš určitě, však on se někdo objeví.

Držím palce a nebul.

MitsCa, děkuju moc. Je to přesný popis, toho jak se on chová Přesně on. Já už s tím jakoby počítám, nic nečekám. Přesto jak píšeš byla jsem na něj hodně upnutá, sama jsem to nedokázala pochopit proč? Myslím, že nejsem žádná naivka, nenechám se opít rohlíkem , ale tohodle muže jsem nemohla dlouho dostat z hlavy, ikdyž jsem věděla, že je prevít, nebo asi Casanova.

Teď nebulím, spíš mám z toho docela depku, sama ze sebe. Možná už ani ne z toho milování, to budu brát jak píšeš, nechám si to hezké, ten prožitek z hezké chvíle. Lituju teď toho, že jsem mu zase jako blbec napsala. že jsem to už neměla dělat. Měla jsem to vydržet, ale bylo to silnější než já. Neměla jsem psát o svých pocitech.

Určitě se zaměřím na něco jiného, to jo, mám i kamarádky. Té nejlepší jsem se s tím nesvěřila. Ona mě před ním varovala, věděla, že to takhle dopadne. Takže to už jí ani vyprávět nebudu

Jsem zvědavá, jak se on ozve, protože se ozvat bude muset kvůli práci.

Tak taky jsem chlap přece jenom, i když se to někdy nezdá třeba.

Najdi si opravdu to hezké. Litovat nemusíš (myslím to jinak než to zní, ale nevím, jak myšlenku napsat)  - přece to milování a prožitek byl fajn.

Chápu i to, proč si mu napsala. To je prostě taková touha alespoň napsat, že to tělo nedá a poslechne srdce a to šimrání a chtíč (nemyslím sexuální). Milování ani nebylo cílem toho napsání, ale dopadlo to tak. Takže hezký večer s krásnou tečkou. Ráno a další dny kdy nenapsal vymaž.

Jsem zvědav, co Ti napíše a jak se  bude chovat… Pokud je proutník, tak dle mě tak, že si můžete užít, kdy se vám oběma bude chtít a jako by se nic nestalo a sebevědomí bude skoro přetékat. Pokud není, tak bude klopit zrak a bude řešit jen to nejdůležitější pracovní.

Moc děkuju, jsem ráda za názor od muže!! Jo, vím jak to myslíš, to abych nelitovala Rozumím, že kolikrát myšlenka vyzní jinak než je myšlena.

Tak jak jsi napsal ty dvě varianty chování. Tak jsem přesvědčená, že se zachová jako proutník, už vím z minulých zkušenností s ním.

Zkusím to vymazat, to co bylo potom, máš pravdu, bude to nejlepší. Kolikrát bych uvítala mít takovou povahu, že bych si z věcí tolik nedělala hlavu. Některé ženy by to třeba ani neřešily. Prostě si užijí a tím to končí.

Během schůzky a milování jsme si samozřejmě říkali, že se zase sejdeme. On, že jsem mu chyběla.

Dokonce řekl, co ani myslím nemusel a neměl říkat, že se s nikým jiným nemiloval, naposledy se mnou. To bylo loni v červnu. Takže tomu nevěřím vůbec!!! Nic jsem na to neodpověděla…

Takže teď také jak se zachovazt. když před týdnem jsme si říkali, že se těšíme na příště, tak teď si myslím jako, že  si myslí, že mě bude mít příště také… Kdežto já mám  sundané růžové brýle, takže už nemám zájem.

Hlasím se ještě dnes, než se z toho zase vyhrabu, s prosbou o radu, názor.

Myšlenky přesouvám jinam, během dne celkem dobrý, ale ráno přicházím k PC, k e. mailu s napětím, jestli od něj náhodou nebude odpověď. Po předchozích zkušennostech s ním spíš nic neočekávám, ale stejně… Mejl, zpráva od něj není a stejně mě to rozhodí. Ne, lítost, smutek, ale takové zklamání asi hlavně ze sebe, že jsem zase důvěřovala. Takže pak tu mám stažený žaludek a náladu  hodně pod psa.
Teď totiž přemýšlím a nevím jak se zachovat. E. mail, který jsem mu psala i o svých pocitech byl z části i pracovní. Budu tu mít pro něj podepsaný dokument, který by si měl on vyzvednout. Tak jsem se ho ptala, zda bude mít příští týden cestu kolem, aby si ho vyzvedl. Takže byla kladena otázka, na kterou on neodpověděl. Dokument můžu poslat poštou, ale jeho prací je právě doklady osobně přebírat.

Teď tedy přemýšlím, co mám udělat? Až budu mít doklad podepsaný, tak zda ho e. mailem informovat, že vkládám do obálky a posílám?? A přidat i důvod proč tak činím, že teď již nestojím asi ani za odpověď, potom co si už užil … ( ošustit-opustit) A co sme si řekli během milování, že se sejdeme, tak že již z mé strany neplatí??? Co si o to myslíte? Pracovně bych já nyní měla potvrdit, že mám doklad podepsaný. Tak jak to udělat? Jakým stylem ho kontaktovat? Neodpustit si názor? Poslat dokument raději poštou, abychom se nemuseli vůbec setkat?
Omlouvám se, možná za blbý dotaz. Ale docela mě ta zkušennost i v mém věku rozhodila, nemám s kým to probrat a je to čerstvá věc, tak se na to zatím ještě nedokážu podívat s nadhledem.

Majky, když se k Tobě takto chová, tak opravdu raději jen ten vztah pracovní… Drž se, vím, že to není snadné, ukočírovat i rozum i srdce zároveň, ale tohle není partner pro Tebe, už jen proto, že se tak vůbec nechová a jde mu podle mne spíš jen o to, co jsi napsala.

Leni, děkuju!!

Vlastně to vím, že to tak je, ale zatím je těžký to nejak vstřebat člověk soudí podle sebe, jak se chovám já, že to tak má i on… Každopádně ho musím asi pochválit, že je dobrý herec a mluvčí. Takhle se tomu můžu aspoň zasmát.

Myslíte tedy, říct(napsat) na rovinu, že už pouze pracovně… Nebo nedělat nic, nic k tomu neříkat s tím, že sám pozná, že už jen pracovně. Ikdyž i pracovní setkání pro mě bude těžké.

Hlavně se nad to musíš při pracovním setkání povznést. Bude to teda oříšek, protože jak si psala byla si nervózní, když jste byli spolu. Ale teď bys to neměla dát najevo a měla by se zkusit chovat jako silná žena (ne že nejsi, ale před ním více, aby to viděl, že seš v pohodě a de facto sis to taky užila, ale opakovat to nechceš, protože to zas taková sláva nebyla) - třeba, to mě napadlo. A pak Ti dá možná i pokoj a sama v sobě se uklidníš a budeš se cítit dobře a on se bude k Tobě chovat taky jen na profesní úrovni.

Ale vím, co prožíváš s těmi mejly apod. Prostě čekáš někde v koutku, že ta bude nějaké promiň, nějaké vysvětlení, ukonejšení… Srdce to moc chce a trpí i když hlava ví, že to zřejmě nepřijde.

Džím palce.

No, vystihl jsi mé pocity naprosto přesně. A děkuju také za odpověď.

A pravda je, že to asi oříšek bude Já byla nervózní z každého setkání s ním. Silná dokážu být! , vlastně jsem to s ním už jednou takhle zažila, že jsem to takhle ukončila a pak jsme komunikovali jen profesně.  
Dokázali jsme ase pak i bavit normálně, o jeho pracovních problémech, nebo i zdravotních v rodině. Zůstala jsem chladná, ale přátelská. Pak když odjel, tak mi ho jakoby bylo trochu líto

Oříšek pro mě je teď i to, že v mejlu, který jsem mu po tom milování napsala, byly právě mé pocity i to, že se těším na další setkání… Bylo to upřímné a jakoby reakce na to co on říkal, sliboval  .

Takže teď týden po našem setkání už měním  názor …  Tak je to pro mě, vůči sobě takové osobní ponížení sama před sebou. Jeden den napíšu od srdce a upřímně něco, za dva dny bych to nejraději vzala zpátky, lituju, že jsem to napsala.

Ale zase, kdybych mu nenapsala, tak bych tak rychle nezjistila jak to je. Čekala bych, než se ozve on, a možná bych na tom byla ještě hůř… V naději, že je vše jak říkal a v nadšeném očekávání, až se ozve?

Tak se hlásím po týdnu s čerstvými informacemi. Do dnešního dne jsem nedostala odpověď na svůj e. mail o pocitech, ale i odpověď na dotaz pracovní, zda si doklad vyzvedne, nebo mám poslat…

Po dobu od mého psaní tady se ve mě střídaly různé pocity a v hlavě spousta myšlenek, co a jak udělat. Jednou tak, podruhé tak… i s chutí mu napsat. Vydržela jsem to a nenapsala. Dnes je den, kdy mám dokument podepsaný, tak v hlavě zase nejasno. Zavolat mu, poslat e. mail nebo SMS?? A jakou formou, stroze??? Jinak jsem rozhodný člověk, ale v tomhle případě, jakobych si nevěděla rady.

Ráno jsem napsala SMS, že doklad je podepsaný, jestli ho chce poslat, nebo vyzvedne, dekuji.

1,5 hodiny žádná odpověď, tak jsem si říkala, že vydržím do zítra a pokud nepřijde odpověď, tak dokument rovnou odesílám poštou.

Osud to však vždycky nějak zaonačí a vyskytl se mi tu problém, kvůli ketrému jsem mu musela zavolat, aby mi poradil. řekl, že děkuje za mejl a že cítí to samé jako já, ty stejné pocity. Ale, že zatím asi neměl čas odpovědět… Dokument, že vyzvedne příští týden, prý nemám posílat, aby byl důvod se vidět…

Dohodli jsme se, že mu pošlu e. mail a daty, k problému, kvůli kterému jsem volala, a že on se na to večer podívá a zítra odpoví (? ) Mluvil tak, že nijak moc hovor nerozvíjel, ani já ne.

Mejl jsem tedy napsala  v pracovní rovině. K tomu, že nepsal, nevolal jsem nic nenapsala. Ale pouze, že to letí jako voda a že já jsem již v pohodě, žiju běžnými starosti a radostmi a jsem již zpátky na zemi. V mejlu o pocitech jsem totiž psala, že nemůžu zapomenout, že mé myšlenky jsou stále v těch chvílích apod. ( lidově řečeno, že jsem z toho celá na větvi)

Tak jsem zvědavá, co odpoví pracovně, ale jestli přidá nejaké cukrkandlové řečičky

Majky, pořád mám tak nějak pocit, že mu na Tobě nezáleží…

Až teprve pracovní záležitost, která Tě donutila mu volat, ho sice nějak "nakopla" k tomu, aby se vyjádřil k Tvým citovým výlevům (to nemyslím jako špatný výraz! ), jenže AŽ TEĎ (po takové době? ! ) a až když jsi volala čistě skrz práci (a je moc dobře, žes vynechala cokoli, co s Tvými city k němu souvisí). Já bych nebylo pro, abys dál o něčem takovém psala (mluvila, dávala to dál nejevo). Připadá mi, že si Tě fakt nechává jen jako "příjemnou zastávku", až pojede kolem a pracovní věc vzal jen jako záminku…

…jako by jsi byla ta, která čeká "na páníčka", až se uráčí se jemu chtít Tě kontaktovat, vidět, popř. dokonce i (drze) doufat v něco víc. I přes všechny Tvé - bohužel pro Tebe, neutuchající pocity k němu (ptž si je absolutně nezaslouží! ), bych dál jednala jen v té rovině pracovní a i jeho případné náznaky ignorovala. Takto se prostě nechová nikdo, kdo má o někoho zájem. Vím, že bude těžké to vydržet. Ale to záleží jen na Tobě, já to vidím takto a je to jen můj názor. Drž se.

Leni,

Děkuju moc!! Jsem přesvědčená, že Tvůj názor je naprosto správný, výstižný a i tahle na dálku jsi věci pojmenovala správně!!!

I ten výraz citové výlevy sedí a vůbec ho neberu jako špatný, naopak Jak se ve mě zmítaly všechny ty myšlenky, co udělat. Tak jsem dokonce i uvažovala o tom, napsat mu e. mail, že se omlouvám za své citové výlevy… / jakobych to vzala zpátky a že již to neplatí/, ale pak jsem si řekla, že se za své emoce nestydím, napsala jsem pravdu, nelhala jsem. Jen on nesítí totéž, takže ho to vlastně vůbec nezajímá. A svým jednáním po citech pěkně šlape.

Takže jsem si zažila takový svůj psycho rozbor kdy jsem se zabývala tím, jestli jsem udělala správně, že jsem výlevy psala. apod.

Máš pravdu a potřebovala jsem to takhle "slyšet ", vidět černý na bílém. V duchu to vše vím, ale tohle mi pomůže to vydržet a již nepodlehnout jeho šálení. To šálení je totiž moc pěkný a lákavý , ovládá ho dokonale

Tvůj příspěvek si budu otvírat, jako varování a prevenci. Uvidím, jak odpoví na dnešní e. mail,   jsem rozhodnutá pouze poděkovat za informace a odmlčet se. Pokud pojede pro dokument, můžou předat kolegyně, spíš se setkání vyhnu. To jistě bude pro něj překvapení, že to nebude tak jak píšeš, že nedočkavě čekám na páníčka…

A je tu i možnost úplného ukončení spolupráce, pracovní. To je možné z mé strany ukončit. A asi to bude nejlepší varianta, hlavně pro mě.

Zatím neměl čas odpovědět?? Aby byl důvod se sejít, tak mu to nemáš posílat poštou?????

To se snad zbláznil! Čas odpovědět - když zamhouřím obě oči, tak budiž, ale nemáš mu to posílat, aby byl DŮVOD se sejít? To snad ne! Pokud to tak vážně řekl, tak Tě má fakt na háku a jen se snažil vybruslit z toho, co je. Asi si neuvědomil, že se musíte stýkat pracovně nebo je to blázen.

No, MitsCa Jo takto to řekl A já tady celou dobu přemýšlím, že jsem zase BLB!! , že jsem řekla, že ten dokument tu tedy pro něj nechám. Měla jsem být tvrdá a říct, že posílám

Jsem blbej měkouš!!! Tak co teď nejlépe?? Změnit názor, dokument bez řečí poslat a nijak se k tomu nevyjadřovat. ? Nebo ho tady teda nechat, ať ho vyzvedne, ale vyhnout se setkání, nebýt tady.

No, ono mi to asi v tom telefonu takhle nedošlo Až to tu píšeš, tak mi to dochází, že je to asi vážně blázen

Na tyhle věci ženy reagují celkem svižně a střelhbitě, takže když řekl "aspoň bude důvod se sejít", tak si mu měla říct "to snad nemyslíš vážně" nebo něco v tom stylu. Vždyť jsme Ti to tu psali, že musíš být nahoře. A přitom si zase ustoupila.

Ale nevadí, to dopilujem.  Klidně bych mu napsal e-mail, že sis uvědomila, že nevíš, zda se budeš zdržovat pořád v kanclu, tak mu tu obálku necháš radši na recepci (nebo někde s celodenní službou) a pokud se chce sejít, tak Ti má dát vědět, na to nepotřebujete práci přece. - bacha však tady, zavání to totiž další nabídkou sblížení z Tvé strany, co by při své povaze ten "Tvůj" tak mohl brát.

Nenechej se opít rohlíkem a buď chytrá a mazaná ženská.

Taky mě to trklo. Vážně drzost. Možná mu ho tam fakt jen nechat k vyzvednutí.

Ty přece vůbec nemáš důvod (! ) mu cokoli vysvětlovat, jakoukoli změnu názoru nebo rozhodnutí. Prostě mu to tam nech a hotovo, když říkáš, že to není problém, že se vidět kv. tomu nemusíte. Ve Tvém rozpoložení by ses mohla (i když doufám, že už jsi natolik vystřízlivěla, že ne) podlehnout opět jeho kecům, ale z toho už jsi snad vyléčená…

Mmch - on se Tě vlastně navíc ani vůb. neptal na to, jak se máš. Chápu Tvé pocity, že jsi měla prostě "potřebu" mu to psát, ale toho už bych se vystříhala, vč. veškerých kontaktů.

Tak nevím jestli jsem to vypilovala správně a jestli mě pochválíte…?

Teď jsem odeslala e. mail. Změna plánu, že se omlouvám, ale že dokument raději posílám poštou, jednak, aby ho mohl také včas odevzdat, ale hlavně, že se mi náš rozhovor rozkládá v hlavě. A co je to vlastně za blbost. Předání dokumentu, jako důvod… Že si připadám tedy dost lacině. Takže dokument pošlu a nebude tedy už žádný důvod.

Víc nic.

Nevím jestli je to dobře, ale aspoň to budu mít i v sobě vyřešené, nebudu se stresovat, kdy on přijede, dělat vytáčky a tak. A hlavně mluvím na rovinu. Třeba se i chytí za nos, což nejspíš ne

Jsem asi žena činu, co Ale zase bych se v tom akorát patlala…

Za mě dobrý.

  Děkuju. Je to povzbuzení
Mě se  docela ulevilo

Bravo, Majky!

Bodejť by se Ti neulevilo. Jen tak dál!

Další vývoj Přemýšlela jsem jestli vám to mám ještě napsat, ale zasloužíte si další informace  a třeba mi ještě svým názorem pomůžete.

Včera odpoledne nečekaně telefon, vidím volá  ON!! Něvěděla jsem jestli to mám vzít, ale zvedla jsem.

Bylo vidět, že e. maily čte a umí i reagovat…

Zřejmě se můj závěrečný e. mail hodně dotkl jeho ega, jinak by určitě nevolal. Nechtěl asi být za padoucha.

Řekl mi, že jsem si jeho slova špatně vysvětlila, že ten Důvod. myslel jako, že pro ostatní u nás ve firmě  ( kteří o našem bližčím kontaktu  nic nevědí), tak pro ty ten Důvod. že jako nepřijede za mnou jen tak na námluvy… ale k jeho návštěvě v práci je Důvod… Omluvil se mi, pokud jsem si to špatně vyložila. Já se pomalu nezmohla na slovo. Já se omluvila, že to bylo tedy nedorozumění. A jako že dobrý, že jsme spolu za dobře… Žádné další jeho návrhy, že se sejdeme mimo práci neřekl… Občas si prý můžeme napsat … Tedy zřejmě já… on sám nepíše a když píšu já, tak stejně neodpoví. Prý když cestuje autem, tak vpomíná na ty úžasné chvíle… Nic víc, do budoucna nic!!!

Já ani nic nečekám. Vím co a jak. Včera jsem z toho telefonátu byla ale hodně rozrušená, nečekala jsem, že zavolá, spíš že na svoji obhajobu možná něco odepíše. Ale zřejmě to byla trefa do jeho ješitnosti?

Hovor jsme uzavřeli tak, jako že jsme si nedorozumění vysvětlili a zase jakoby do smrti dobrý A že prý za týden přijede pracovně nahrát nějaký program.

Dnes jsem myslela ( už nečekám nic), že odpoví na pracovní dotaz, který chtěl včera popsat do e. mailu. Žádná odpověď, ani telefon, že by mě informoval, na co jsem se ptala.

Tak jsem si věc zjistila a vyřešila sama jinak, bez něj, abych mu nemusela volat ani psát.

Včera jsem to měla už za vyřešené, ale docela mě ten telefon rozhodil, pocit, jako že jsem byla zase měká, nic jsem mu neřekla k jeho chování… Ale možná je to dobře, působilo by to nejspíš hystericky, proč se neozval? Neodpovídá.

Jsem ale už naprosto přesvědčená, že mě už ničím nepřesvědčí. A to jeho, že si můžeme napsat… To půjdu raději umýt schody když by mě najednou moje druhé já navádělo napsat mu, jak se má?

Co si myslíte o jeho reakci? Je to potrefená husa se ozve??? Myslím, že ano.