Téma: Mám ho ráda, ale nastěhovat se k němu ještě nechci - dělá na mě nátlak

Peníze znamenají svobodu, ale štěstí nikomu nepřinesli. Všichni rodiče by chtěli, aby jejich děti se topili ve zlatě, na dovču jezdili dvakrát do roka, holka aby nemusela pracovat, jen si zašla na nehty a vybrat nové závěsy do luxusní ložnice. Jenže i tohle má svá obrovská skaliska.  

Víš, 15 000 u nás na Ostravsku je celkem slušný peníz pro mladého kluka a i ty potom jistě přineseš nějakou tu výplatu, takže dohromady to na život bude stačit. Lidi zapomínají na hodnoty jako je pozornost, přítomnost, opora.

Někdy je více štěstí v chaloupce ze slámy než v paláci ze zlata. Nenech se odradit, žij si svůj život. Pokud nechceš být závislá na rodičích, najdi si brigádu, pak nebudeš muset poslouchat to, že máš nohy pod jejich stolem.  

Asi nějak nechápu problém.

Rodiče Tě živí a Tobě vadí, že chtějí, abys šla na brigádu?

Sue, taky jsem to musela cist dvakrat, abych pochopila, o co jde.
Je hezke, ze sis tady postezovala, jak jsou na tebe vsichni zli. ale o co ti vlastne jde?  Jestli to dobre chapu, tak te zivi bud rodice nebo pritel. Pokud na tom stavu nehodlas nic zmenit, asi by ses opravdu mela poohlednout po muzi, ktery vydela vic nez 15 tisic! Nevim, kolik je ti let, ale pokud by jste zalozili rodinu, tenhle plat vam opravdu nestaci. Uz jsi nekdy uvazovala o tom, ze bys mela vzit osud do vlastnich rukou a nebyt porad na nekom zavisla? Rodice po tobe vyzaduji brigadu. Proc ne staly pracovni pomer? Asi te maji hodne radi. Tak se ptam, jestli ten tvuj problem vlastne nezpusobila prehnana rodicovska laska? !

Na každém názoru, co Ti napsali ostatní, něco je. Přiznám se, že se v tom už také ztrácím. Ne ani tak v Tvém posledním tématu, ale s píše v tom, co jsi už napsala ve všech Tvých tématech - ve vývoji Tvých myšlenek a názorů, na základě nichž mi nyní není jasné, v čem je problém. Tak se to pokusím trochu a stručně zrekapitulovat.

Je Ti 25 let, po 10ti letech (15.4.2014) došlo k rozchodu s partnerem, který pochopitelně bolel, ale trochu jsi se pak sebetrápila. Rozchodu předcházela Tvoje výpověď v práci v 8/2013 (od té doby Ti chyběl kontakt s lidmi, práci jsi hledala, většinou jsi ale trávila čas doma, než přišel přítel večer z práce) a nezájem partnera o sex (9.3.2014).

Od té doby jsi psala, že vidíš útěchu v tom, že budeš bydlet u rodičů, řešit normální věci, pomáhat s úklidem, dáš se do kupy, budeš cvičit, uvažovala jsi o škole nebo druhé práci - od 4/2014 to vypadalo, že by jsi měla mít práci v Tescu atd. atd. Zkrátka, vypadalo to (z Tvého psaní), že se k rodičům i těšíš a jsi odhodlaná se sebou a svým životem sama něco udělat.

Pak jsi psala (1.6.2014), že jsi šťastná s novým partnerem, cítíš se jako v pohádce atd.  

No a teď píšeš - máš pocit, že nový přítel na Tebe tlačí a rodiče s Tebou moc nekomunikují - narážejí na to, že oni makají na baráku a Ty ne, s novým přítelem budete mít málo peněz a pořád se ptají, kdy půjdeš na tu brigádu do Tesca, místo toho, aby byli rádi, že jsi celkem spokojená…Mně není jasné, v čem je problém.

Chápu, že po nedávném rozchodu dlouholetého vztahu se hned nechceš stěhovat k novému příteli, do toho bych taky nešla a od nového přítele bych čekala pochopení a čas, pokud by mě opravdu miloval, pochopil by to, přeci jen se znáte krátce. Takže v tom s Tebou souhlasím, ale to ostatní se dá skloubit dohromady i s přítelem - brigáda či práce, cvičení, koníčky, pomoc rodičům doma kde bydlíš a přítele. Přítel chodí do práce. Můžu se zeptat, jestli jsem to dobře pochopila, tak tu brigádu zatím nemáš, co děláš celé dny Ty? Nějak se ztratilo Tvoje odhodlání…

Brigádu mám a chodím tam, když mě potřebují. Jenže bohužel si můžu vydaělat jen nějakých 4200 kč hrubého když jsem na pracáku. A samozřejmě že si hledám něco stálého taky bych se chtěla jednou osamostatnit.