Téma: Jak se nezamilovat v novém vztahu abych netrpěla v případě rozchodu?

A jsi ještě ve fázi temna (bolest z odmítnutí a rozchodu) nebo už po a v očekávání nového vztahu?  

Pokud jsi ve fázi temna, zkus pročíst pár článků zde. Lépe pochopíš co se v Tobě děje, co dělat, nedělat a hlavně jak to (co možná nejvíce důstojně) zvládnout.  Hlavně doporučuji tento článek.  

Temnem jsem prošel před několika měsíci, naprosto rozumím jak se cítíš. Jestli jsi v něm, držím palce, aby jsi se z něj co nejdříve dostala. Je to otázka dvou až tří měsíců, pak to bolí už méně a dá se to lépe zvládat. Základ je mít lidi kolem sebe, vypovídat se, pochopit co se děje, co se dělo a proč to nemělo či nemohlo fungovat.  

Posílám duševní sílu, ahoj.  

Fáze temna

Děkuji, podívám se na ten článek. Teď ještě to zaklínadlo proti dalšímu zamilování. Možná něco existuje, vůle, ovládání duševních pochodů. Kdo to ví?

V první řadě je potřeba se dostat z temna. Až bude nový vztah, pak řešit co bude až bude. Aneb "o tom potom". Jedno po druhém.  

Držím palce, fáze temna je nevyhaslé peklo s řetězy. Vím naprosto přesně o čem mluvíš.  

Smyslem života není samota. Možnost rozpadu vztahu existuje vždy a běžný zdravý člověk ji dokáže zvládnout. Možná je lepší méně očekávat a těšit se jen z toho, co vztah přináší. Je to osvědčená rada, jak být méně zklamán/a v případě krachu vztahu. Tzn. být připraven/a i na tuto alternativu.  

Myško, já se domnívám, že právě to zamilování se je na vztahu to nejhezší. Tak proč se o to cíleně ochuzovat? Bojíš se předem rozchodu ve vztahu, který ještě ani nemáš, jen o něm přemýšlíš.

To mi připadá, jakoby sis dostatečně nevážila sama sebe. Ve vztahu musíš být silná, jistá, stát oběma nohama na zemi a HLAVNĚ!!!! - nevěšet se na partnera, nebýt na něm závislá. Vztah má být o pohodě a radosti, ne o starostech, tíži a odpovědnosti za druhého.

Láska ve 40 je super, tak si to užij!!

Ale co když není pevná, silná a jistá?  

Pak se lze silně chovat chvíli, když se člověk vybičuje, ale to jsou epizody. Dlouhodobě nelze být silný a pevný, když člověk takový není. To si neporučíš, strach a úzkost jou tady a je to extrémně náročné na energii.

Pokud je to pro tazatelku takový problém, jak uvádí, není cesta "už se nikdy nezamilovat" namístě. Jediné řešení je zjistit, co ji dělá tak křehkou  -opuštění rodičem v dětství, porucha vazby, traumata, atd. A pak s tím pohnout.

Pokud chceš navázat vztah bez toho, aby ses cíleně nezamilovala, je to špatně. Partner to pozná, bude ho to třeba trápit, vztah nebude o lásce a souznění, tak možná jen o sexu…

Myslím si spíše, že partner nemusí poznat vůbec nic a často ani nepozná (to dokazuje každá druhá zdejší diskuze). U mužů to je ještě horší - my od přírody nemáme tak citlivé receptory na rozeznávání citů jako vy ženy a jelikož lži jsou o emocích, ženy mají v tomhle biologicky navrch.

Zamilovanost není láska, jsou to jen hormony. Jsou to odlišné věci. Chodila jsem 4 roky s klukem, do kterého jsem nebyla zamilovaná. byla jsem s ním jen pro peníze. Kupodivu mě nechal kvůli jiné a vybrečela jsem si to tak či tak, protože jsem ho měla ráda i přes to, že jsem do něho nebyla zamilovaná. Pokud nebudeš zamilovaná tak to neznamená, že se ti ten člověk nedostane pod kůži tak či tak.

Pro Darinu0007: Je hezké, že se nestydíš, že jsi byla s někým pro prachy. Ale do dnešní doby se hodíš. Já myslím, že bys byla zamilovaná jinak by ti to bylo jedno a nebo si taková pipinka namyšlená, že ti šlo spíš o to, že on měl odvahu tě opustit.

Namyšlená nejsem   prostě jsem byla taková za mlada   měla jsem toho kluka ráda, ale asi jinak. Podle mě jsou láska a zamilovanost dvě rozdílné věci.

Bez zamilování bych vztah ale nedoporučovala, protože ten druhý bude neštastný. Ten kluk mě vlastně nechal, protože semnou štastný nebyl. Chyběl mu u mě ten projev vášně, kterou jsem k němu neměla.

Nevím jestli to, že jsem s někým pro peníze je otázka mládí nebo hodnot. Fajn

Krásko, já nevím,  jestli si vážně tak hloupá, nebo to jen ze sebe děláš. Jak můžeš Ty někomu psát o hodnotách, nebo už je ten ženatý místo u Tebe, zpět u své manželky?

Já ti nevím, že tě tak přitahuju - jsou tady co jen ví desítky dam, co se tahují s ženatýma a další horší a ty vás tak nepřitahovaly, to se jen tak přešlo, že? Aby si věděla, ten ženatý už se dávno rozvedl a chodíme spolu - tak se hoď do klidu a měř všem stejně!!!

Nevím, jestli se tu posuzuje fakt, že někdo si začal s ženatým, nebo to, že ještě navíc arogantně hodnotí ostatní diskutující stran etiky jejich vztahu (to je skutečně nemístné) a navíc je ještě uráží -viz označení pipinka.   Takových, co skočí po ženatém, je dost, ale z těch jen opravdu  chucpe typ  ještě káže ostatním o morálce.  

Stoprocentní souhlas s Dany.

krasnaneznama? neni to ta tupa matrace co nas tu jednou dobou bavila svymi inteligentnimi prispevky?  

Díky všem za odpověď. Sice se mi nedostalo rady na můj problém, ale tak nějak jsem to čekala, byl to oříšek, řešení nejspíš neexistuje, ale potěšilo mě, že se mnou vůbec někdo zabýval. Příště, až se bude rýsovat nový vztah budu opatrnější, asi ne tak spontání a důvěřivá

Ani se tomu nediv, ze se ti zadneho reseni nedostalo, ono totiz zadne neexistuje. Musela bys byt bezcitny robot, abys mohla jit do vztahu bez emoci a lasky anebo bys musela mit naprosto otupele city.  
Bud rada, ze tomu tak neni, ze jsi emotivni a dokazes lasku davat i prijimat!!
Za vsechno se v zivote plati. Tedy musis pocitat s tim, ze i za ukonceny vztah. Pravda je, ze lip je na tom vzdycky ten, kdo druheho opousti.
Najdi si tedy muze, ktery te bude milovat a ty mu jeho lasku oplacej stejnou merou. Zakaz si pritom, myslet na rozchod, ale mysli na spolecnou budoucnost.
A kdyby te nahodou zase opustil, uz to nebude tak bolet, protoze uz jsi to jednou zazila. V takovem pripade si rikej, ze to tak asi muselo byt, aby jsi se posunula o kus dal  a nasla si takoveho, ktery je te hoden!!

Děsí mě Tvé téma, protože svědčí o velkém nepochopení života.

Láska přece není závod o to, kdo prohraje, nebo vyhraje. V lásce nejsou vítězi a poražení.

Láska vždy všechny zúčastněné obohatí. Co to je, "mít rád méně", buď mám rád, nebo nemám. Podobně jako není možné být těhotný jen trochu.

Pokud přistoupím k lásce s čistým otevřeným srdcem, bez obav, strachu, spekulací tak můžeme s partnerkou budovat krásný vztah naplněný štěstím, nebo se nám vztah nevydaří a pak mě vztah určitě obohatil, přidal zkušeností do příštího ještě šťastnějšího života.

Člověk musí lásku v prvé řadě dávat a také jí umět přijímat a ne o ní teoretizovat a spekulovat. Aby člověk uměl lásku dávat a přijímat, musí splňovat jednu podmínku: Musí milovat sám sebe!

Znovu zde na MS opakuji: Pokud někoho miluji, má na nás dotyčný/ná všechna práva, teda i právo nás nemilovat.

Problém mnoha lidí s láskou tkví v tom, že "milovaného" považují za svůj majetek, ale to není láska to je strach o majetek.

Americký prezident Jimmy Carter prohlásil: "Přišli jsme na to, že vlastnictví věcí, o které jsme dříve tak silně usilovali,  neuspokojuje naši touhu po poznání účelu. Hromadění těchto věcí nemůže zaplnit prázdnotu života, v němž schází jistota".

Láska je zdroj a smysl života, bez ní by už život na Zemi nebyl.