Téma: Partnerství a soukromí - sdílet s partnerem vše nebo mít tajemství?

Neexistuje, že by mi muž lustroval mobil apod. Ne kvůli tomu, že bych něco tajila, ale protože je to mé soukromí. Samozřejmě to nedělám ani já.
Důvěra ve vztahu nejdůležitější, ovšem důvěra se nezakládá na ověřování údajů.

S mužem nepěstujeme tajemství, ale to neznamená, že si musíme říkat každou kravinu. Oba si zachováváme svůj vlastní prostor, své soukromí a tak je to podle mě v pořádku.

Že dva spolu tvořej pár neznamená, že by měli přijít o své soukromí. Je v pořádku mít svá tajemství (kdo je nemá?? ) a lustrování mobilu, to není důkaz důvěry, ale naopak důkaz obavy, takže ta důvěra asi nebude nic moc.

Nabízíš dva extrémy a já myslím, že nejlepší je zlatá střední cesta - být stále sám sebou, mít své hranice a zachovávat svou autonomii. Nepodřizovat se jak dobře vychovanej pejsek ve všem partnerovi, ale být pořád samostatnou jednotkou, která přesto dokáže být plnohodnotným partnerem.

Také nemáme s přítelkyní zaheslované mobily, hesla do svých notebooků navzájem známe, ale není-li pro to důvod (kdy o to druhý z partnerů sám nepožádá nebo dovolí), tak si tam nelezeme.  

Každopádně nějaká žárlivé střežení mobilu bývá jedním z indikátorů nevěry, bohužel

Myslím, že pokud svému partnerovi lezeš do mobilu, nebo to notebooku, tak by tě mohl v podstatě udat na policii, protože je to trestný čin.  Nechápu, jak ses ještě mohla přiznat k tomu, že mu čteš zpravy a ještě se ho na to ptát???

Buď ráda, že s tebou zůstal. Kdybych viděla, že mi chlap leze do mobilu, tak by byl se vztahem velký problém.  

Přečti si tohle:  

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/71931/cteni-zprav-v-cizim-mobilu-je-zlocin.html

Co je moje, je i tvoje. Ale co je moje, na to mi nesahej!

Pracovni stul, supliky, pocitac nebo mobil. Ciste soukroma vec kazdeho. Uz od mala jsme byli se setrou vedeni k respoktovani soukromi. Ani mamka nam nelezla do nasich veci. To byly nase veci a byli jsme zodpovedni za jejich uklid. Kdyz by mi nekdo jenom tak "pro legraci" a bez dovoleni vlezl do mobilu tak vyletim z kuze. A to v tom mobilu vubec nic dulezitoho nemusi byt. Nastvu se protoze moje soukromi neni respektovano. A respekt k druhemu se rozhodne nauc pouzivat. Pro nekoho podruzna vec, pro jineho naprosto nedotknutelna ctnost a duvod k okamzitemu rozchodu. Znam spoustu lidi kteri by si tohle nenechali libit. (A to nejsou podrazaci. Nepodvadi svoje partnerky. O to zkratka v tomhle pripade vubec nejde.)

Tynus - ty si pleteš pojmy.

Píšeš, že máš k partnerovi důvěru a přitom lezeš do jeho mobilu.

Kdybys k němu měla důvěru, tak by tě to ani nenapadlo.  Přiznej si pravdu, prostě jsi ho chtěla kontrolovat.  

Ledaže jsi ten typ, co by nejraději lezl do mobilu úplně všem, protože jsi tak vlezlá.

Píšeš, že on má volný přístup ke tvému mobilu.

To znamená, že ti do něj leze bez tvého dovolení?  

Nebo jsi mu to dovolila či dokonce nabídla - třeba proto, že jsi doufala, že on na oplátku nechá tebe libovolně prohlížet svůj mobil?

Tak či onak je to špatně. Buď ti partner leze do tvého mobilu proti tvé vůli, pak to znamená, že ta vaše nedůvěra je vzájemná a evidentně si to ani neumíte nějak vyjasnit - a navíc se přetvařuješ, že ti to přijde správné. Nebo ti partner leze do mobilu protože jsi se s ním na tom domluvila a pak je špatně že si teď stěžuješ na to, že to bere jako samozřejmost. Pokud ti přijde v pořádku, že to dělá, tak si na to nestěžuj, pokud ti to v pořádku nepřijde, tak s tím něco dělej - ale zároveň se snaž to samé nedělat ty jemu.

Můj názor je ten, že mobil druhého člověka lze použít jen s jeho vědomím a souhlasem. A koukat tajně do jeho smsek je prostě fuj. A nevidím důvod, proč na mobil druhého člověka sahat, pokud tedy z něj s jeho souhlasem netelefonuji. Leda snad že od ním potřebuji utřít stůl.

Píšeš, že jsi přišla na nějakou lež. Asi bys to musela specifikovat. Určitě není dobře, že ti lže, ale asi taky jde o to, jestli to byla nějaká hloupost nebo něco opravdu zásadního.

Když člověk žije s partnerem, který mu nedůvěřuje a má tendenci chtít všechno vědět a všechno kontrolovat (což mluvím o tobě), někdy to roztáčí úplně zbytečnou spirálu lží a polopravd, protože ten kdo nemá důvěru něco začne zatajovat a pozměňovat, aby se vyhnul nějakým zbytečným výslechům, domněnkám, scénám, výčitkám.

Neříkám, že v tom případě je správné že lže, jen upozorňuji na to, že někdy jsou ty lži trochu spojené nádoby s neoprávněnou nedůvěrou a žárlivostí. Bez jednoho by nebylo to druhé.

Takže pokud ti partner lže, je dobré se zeptat sama sebe i na to, co bys dělala, kdyby ti v té věci řekl pravdu a jestli to, co bys dělala, by bylo opravdu přiměřené situaci.

Zamysli se, proč partnerovi nedůvěřuješ. Co tě vedlo k tomu, vzít ten jeho mobil a číst tu jeho smsku. Buď tě k tomu vedou nějaké tvoje špatné zkušenosti z minula, pak ale potřeba s tím něco dělat - tvůj stávající partner za tvou minulost nemůže. Nebo jsi žárlivá a-priori - opět je potřeba s tím něco udělat, protože s žárlivostí se spokojený vztah buduje těžko. No anebo třetí možnost - že tě k té nedůvěře nabádá intuice, která ti našeptává, že není asi všechno jak by mělo být. Pak by bylo dobré si udělat takovou nějakou inventuru celého toho vztahu, ne se mu jen snažit dostat do mobilu.