Téma: Jak znovu začít žít a sbalit jednu holku, kterou už dlouho miluji?

22.10.2016 13:23
Uživatel: Xzzfdave
Věk: 17

Odpovědí na téma: 4

Text:

Jsem na střední v druhaku a myslím, že se mi hroutí život

V prvaku to bylo v pohodě, teda aspoň do vánoc, odkdy jsem měl fakt strašné problémy (nezáleží jaké). Ty problémy jsem samozřejmě řešil a podle toho to i vypadalo. Byl jsem věčně zničený a v depresi a podobně. Ty problémy jsem měl až do prázdnin - teda bylo to v pohodě už 2 měsíce před nimy. Nebylo to ideální, protože jsem byl z toho všeho řešení problémů trochu zničený a taky se změnil pohled ostatních vůči mě, ale povedlo se mi aspoň navázat kontakt s jednou spolužačkou, do které jsem se asi zamiloval. Předtím, než započali ty problémy, jsme si skoro pořád psali a já cítil, že jsem na dobré cestě, abych si získal její srdce a chodil s ní. Myslím, že ke mě taky něco cítila a doufám, že pořád cítí. Psali jsme si taky trochu na začátku a na konci prázdnin. Mimochodem myslím, že měla ráda ty chvíle, kdy jsme si psali tak jako já, ale těžko říct. Na začátku školy se se mnou taky kamaradila, ale potom jsem měl další ty problémy. Pokaždé, když mám takové problémy, tak se pro mě jakoby čas zastaví a nechci dělat nic nového a tak. (Těmi problémy myslím, že mi někdo něco udělal mojí vinnou a já se za to vinen necítím… )

Když jsem se jich zbavil, tak myslím, že se její vztah ke mě změnil. Od začátku prvaku za mnou chodila, když jsme měli kreslení a něco mi k tomu řekla, nebo se zeptala jak se mám a teď už to od začátku školy vůbec nedělá, ani se mnou už moc nekomunikuje a před pár dny jsem řekl kamosovi, že se mi líbí. (Taky mi svěřuje různá tajemství a tohle jsem mu řekl asi už po páté, protože to vždycky zapomene). Tentokrát ale udělal něco, co jsem od něj nečekal. Nenápadně (velmi nápadně) naznačoval, když jsem on, ona a ještě jedna spolužáka seděli u jednoho stolu, že mám příležitost s ní mluvit a podobně. Třeba zjistil, že má přítele, což dobře vím už od prváku, a tak řekl,,, máš smůlu", a ona se zasmala!!!!!!!! a pak se ještě posměšně zeptala, jestli spolu nezajdem na pivo? Jako kdybych byl nějaký krypl. Občas se tak ale chovam (jen ze srandy- mám rád když se lidé smějí a tohle je mnohdy rozesmeje), takže si někteří myslí, že takový opravdu jsem. Asi si to začíná myslet i ta spolužacka s kterou chci chodit, ale těžko říct, protože mám docela talent na psaní poetických a moudrých textů. Ve ctvrtaku maturuju a nechci, až vyjdu, aby si mě spolužáci pamatovali takhle. Nevím, jak z toho ven. Chci prostě zase začít žít. Jako na začátku prvaku. Aby znovu věděla, jaký opravdu jsem a vlastě taky mí spolužáci. Chci prostě aby to bylo jako dřív. Začínám z toho všeho být zoufalý a bezradny

Odpovědět

(0 lidí)

(0 lidí)
Stránka otevřena 1933x Předchozí téma | Další téma