Téma: Dopad rozpadu na dítě staré 4 měsíce - bude mít trauma?

 Zmatek v tom budete mit vsichni. Nejvic vy vsichni dospeli, vcetne babicky a  nejmin zatim asi tvuj syn. Ten to vezme jako samozrejmost, protoze to jinak nepozna. Ptat se zacne az ve skolce.
Pokud se s muzem nedohodnete na peci, budete to muset resit soudne. Kazdopadne je lepsi se dohodnout mezi sebou.  

Babine to nevadi, bude rada, ze neni sama a mame tam tam zazemi. Jde o to aby to  nemelo vliv na malyho. Myslim si, ze kdyz k nemu bude nekdo nepravidelne chodit, tak to je spatne. Proc je lepsi se dohodnout sami? Kdyz to jinak nejde.

Tak hlavně k malému nebo za malým nebude chodit nepravidelně nebo pravidelně někdo,  ale jeho táta.  Nevidím v tom žádný problém, viz. moje odpověď níže.

Nepises nic o tom, kdo  ma dite v peci. Ty sama nebo oba? Je samozrejme, ze otec bude chtit dite vidat. Proto je lepsi se dohodnout, nez si na to brat pravniky.

Píšeš, že jste manželé, takže buď se dohodnete na způsobu návštěv (pravidelných nebo nepravidlených), případně později, až bude malému více na péči střídavé, nebo pokud se nedohodnete, bude to muset určit soud.

Normální a rozumní rodiče, i když se rozejdou nebo rozvedou a záleží jim na dítěti/dětech se dokáží dohodnout na všem, vycházet spolu i pak a tak, že to právě uvidí i dítě, které pak nutně nemusí trpět, protože bude vidět a vnímat to, že oba rodiče ho mají stejně rádi, jen spolu nebydlí a nežijí. Tudíž pak dítěti nevadí, že jednou bude u mámy, jednou u táty. Je-li opravdu rozumná dohoda, komunikace a spolupráce, pak dítěti ani nevadí návštěvy nepravidlené, proč taky.

Ano, dekuji. O tohle mi slo, jestli maly nebude mit z toho zmatek. Ale zase kdyz to vemu sobecky na sebe, xo muj zivot? ja teď budu nejakou dobu doma, takze volno v postate porad, takze se budu muset manzelovi prizpusobit, co az si jeden z nas najde partnera a domluva bude slozita? Samozrejme, ze rozumni se dohodnou, ale on pracuje sam na sebe, nefunguje od-do, zavola, ze jede, to nesnasim, byt na dosah a po ruce a i pro to, chci nejaky rad jak pro me, tak pro syna. Zatim ho nema v peci nikdo. A co vzdalenost, muze mi za to nekdo vynadat, ze jsem se odstehovala? A jak se pak resi stridava pece, az bude maly vetsi?

Všechno se řeší buď dohodou, pro případné budoucí problémy písemnou a ideálně to oznámit na péči (OSPOD). Pokud dohoda nebude možná, tak pak jeden z Vás dá návrh k soudu, ovšem to už znamená problémy i do budoucna, jedna strana může začít dělat naschvály atd.

Jinak, samozřejmě není možné, abys byla stále na telefonu a on si přijel kdy se mu zachce. I v tom je třeba si dohodnout nějaká pravidla, např. to, že Ti dá minimálně den a více dopředu vědět tak, aby se to hodilo Vám oběma. Zavolat, že už jede, to zase ne.

To, že jsi se odstěhovala, by nemělo vadit. Zřejmě jste dospěli k tomu, že manželství nefunguje tak jak má. Vadilo by, kdybys zakazovala malému styk s otcem.  

Ale ono ve výsledku to bude složitější. Nějak se bude muset dořešit rozvod a vypořádání majetku, což se dělá stejně, dohodami, které soud schválí (pak se neřeší důvody rozvodu), nebo hold na návrh jednoho z Vás, tam pak se ale důvody rozvodu řeší a nezřídka dochází k tzv. "praní špinavého prádla" s tím, že to může trvat i roky a stojí to peníze navíc, zejména, když si každý najdete svého právníka.  

No a střídavá péče je vhodná v těch případech, kdy jsou oba rodiče schopni se opravdu v klidu a rozumně domluvit a dohodnout na všem včetně shodné péče a výchově dítěte, budoucnosti dítěte atd. , aby pak nedocházelo k dohadům, kdy každý rodič bude dělat vše jinak a chtít vše jinak, protože pak ano, pak toto by pro malého nebylo dobré a měl by v hlavičce zmatek, který není žádoucí.

Myslim, ze nejlepsi je, resit problemy postupne. Napred se s muzem domluv na peci a navstevach. Samozrejme mu musis sdelit, kde teď bydlis nebo kde si dite muze vyzvedavat. Nevim, kdo by ti nadaval? Spis musis pocitat s tim, ze budete resit rozvod.
Hlavne se uklidni a vsechno res s rozmyslem, protoze prilis emoci skodi jak tobe, tak vam obema ale nejvic diteti!

Dekuji. vi kde bydlime. S temi navstevami to pokusim domluvit. Ale stejne to zrejme bude muset upravit soud, protoze jeho slova - jsem tata ja muzu kdykoliv. Uz mi prave nadava rodina jeho rodina, ze malyho nevidi, ze je daleko (bydleli jako my), manzelovi se to taky nezda, ze jsem se odstehovala, protoze musi venovat cas dojizdeni aby syna videl, tak proto se ptam a jestli by to pak nevadilo u soudu, ze jsem sla do jine vesnice a jakoby znemoznila jemu a jeho rodine klucika vidat.

At se dohodnete s manželem na péči jakkoliv, tak už samotný rozvod každému dítěti to trauma způsobí, bohužel. Každé dítě nese špatně rozvod svých rodičů. Pokud je ale dítě staré 4 měsíce, tak by to mohlo být ještě dobrý. Díte zle bez nádledků do sedmi měsíců dokonce adoptovat a pak už je to většinou průšvih, protože pokud dítě od těch sedmi měsíců nemá osobu, ke kterému by citově přilnulo, tak ho to poznamená na celý život. Celý život by pak nebylo schpné s nikým navázat hlubší vztah. Takže momentálně jsi pro něho, jako pečující osoba, nejdůležitější ty.   Ty budeš pro dítě takový odrazový můstek, kdy dítě zhruba od tří až ttyř let začne mít vztah i k ostatním - tatínek, babička, děteček, teda nebo strejda atd…

Jsou ale zásady, které by se neměli při rozvodu dítěti dělat. Např. nenavádět dítě proti druhému rodiči, aby se zamezilo syndromu PAS, nemstít se na něm vůči druhému partnerovi,   nehádat se před ním, nepřetahovat se o něho a dát mu najevo že jde pouze o váš rozvod a že tady pro něho vždycky oba budete.   

Zkoušeli jste s  manželem třeba manželskou poradnu? Už kvůli vašemu dítěti by stálo za to, to aspon zkusit.   ještě jsem neviděla žádný pár, který by se nikdy nepohádal.  

Az od tri let je vztah k ostatnim? To jsem netusila. Manzel mi neskutecne vycita, ze jsem synka vzala k babi, ze to ma daleko jak on, tak jeho matka (babicka maleho). Muze mi to tohle do budoucna uskodit, ze jsem se odstehovala i s malym? Rika, ze tohle u soudu bude pro me jasne propadajici, tak jsem z toho spatna.

Poradna nema smysl. Ja udelala chybu, on taky, ja ji priznala, on ne.

Kamikami, udelala jsi rozhodnuti, tak teď musis zit s nasledky. Jiste jsi k tomuhle kroku mela duvod. Ale neboj se, vsechno se da zorganizovat. Tvuj syn zatim zadna traumata mit nebude. Na to je prilis maly. Az zacne chodit do skolky a bude se srovnavat s jinymi detmi, zjisti, ze v jinych rodinach to maji jinak. Teď potrebuje hlavne mamu a par lidi, na ktere si bude postupne zvykat. Jeho tata i babicka by k tomu okruhu urcite meli patrit. Cim bude syn starsi, tim vic bude potrebovat muzsky vzor. Jeho tata je pro nej moc dulezity.
Co takhle udelat vstricny krok a jednou za cas jet s malym k muzovi a jeho rodine na navstevu? Predem jim rekni, ze  si neprejes zadne vycitky. Ale chapej jejich postoj. Sebrala jsi jim syna a vnuka.
Oba jste dospeli a meli by jste mit rozum a chranit sve dite a nepouzivat ho jako zbran.
Podivej se na nejake rodicovske forum, tam se i takova temata probiraji. Ti lide si udelali prakticke zkusenosti, a z tech je mozne se  poucit.
Ono je asi jedno, jak to bude posuzovat soud. Tam se neresi vina ale rozvod jako takovy,  pece o dite,  vyse vyzivneho, majetkove vyrovnani.  Vetsina rozvadejicich se paru neni schopna se dohodnout a pak si pravnici masti kapsu. Lepsi je, se na vsem v klidu dohodnout a od soudu odejit jako dva kamaradi. Nezapomen, ze diky synovi se s muzem budes potkavat jeste hodne let. Pokud v sobe budes zivit nenavist, ublizis tim jenom sobe a synovi. Stejne by k tomu ovsem mel pristupovat i tvuj muz.

tvému manželovi se ani nedivím, protože je to také jeho dítě, které má rád a proto ho chce vídat. Mám dojem, že na Slovensku je to dokonce nějak uzákoněné, že bez souhlasu otce se matka s dítětem nesmí odstěhovat daleko. Nevím, jakým způsobem by ti to mohlo uškodit u soudu tady, ale soud většnou svěří dítě do péče matky. Aby to soud neudělal, tak bys musela být nějakým způsobem k výchově dítěte nezpůsobila.  

Dítě už tak či tak nebude vyrůstat v úplné rodině.  

"Az od tri let je vztah k ostatnim?  "

Ne,  kamikami , to není pravda.

Vztahy s blízkými (socializace primární) = matka, otec, babičky, dědečkové atd. si dítě utváří od narození do cca 3 let, a to tím, že rodiče, prarodiče atd. dítě chovají, mazlí se s ním, mluví na něj, projevují mu lásku, dítě se učí mluvit, chodit, základním vzorcům chování, dovednostem, hodnotám atd.

Ve 3 až 4 letech už by bylo pozdě na vytvoření přirozených vztahů mezi dítětem a jeho blízkými.

Od 3 let až do dospělosti si zvyká dítě na vztahy jiné než-li se svými blízkými, a to na vztahy se svými vrstevníky, jinými dopělými atd. = školka, škola, zaměstnání. Jedná se o soializaci sekundární, kdy se dítě, dospívající, dospělý začleňuje do společnosti, učí se dalším vzorcům chování, dovednostem, hodnotám, zodpovědnosti, samostatnosti atd.

Kdyz ja to tak neberu ze jsem jim ho vzala. Nekam jsem jit musela. Navstevam se nebranim. A neberu kluka jako zbran, proste to tak dopadlo, manzel mohl ustoupit a mohl mas mit, nechtel kvuli se hrdosti. Ja se snazila dost. Teď valcim holt takhle.

tak to je mi líto, že to mezi vámi došlo až tak daleko, že to musíte řešit soudem. Budeme rádi, když nám dáš v budoucnu vědět, jak ti to dopadlo. Přeji hodně sil.  

Dekuji. Je to smutne, ale je to tak. Ma predstavu kdykoliv ze se muze ukazat, je to JEHO syn jak rika, ano je, ale muj zivot by defacto nebyl. Nehlede na to, ze jsme chybovali oba a on svoji neuzna a jeste diktuje podminky. Mam obavy z budoucnosti, ze vznikaly problemu, proto soud aby to bylo napevno a melo rad. Snad je to nejlepsi reseni, ktere nikoho moc nezasahne?

Nepochopila jsem uplně tvou otázku, je to sice jeho syn, ale ty nejsi žádná jeho poddaná, která ho musí na slovo poslouchat. Pokud on není ochotný se normálně domluvit, tak nic jiného, než soud ani nezbývá a ten určí, jakou péči dítěti budete oba věnovat. Každopádně neopouštěj své dítě do čtyř let na delší dobu, protože kdyby separační úzkost u dítěte přesáhla hranici snestelnosti, tak by to mohlo mít trvalé následky.

Ty nejsi žádná alkoholična, nebo závislá na drogách atd, soud svěří péči dítěte vždy matce…  

Jezis to nebudu, vsak je to muj poklad!

Soud vzdy bude napred chtit zkusit, zda se rodice dohodnou ci nikoli. Urcite vas soud napred stejne posle do nejake rodinne poradny. Soudni styk rodicu s ditetem se nevyresi behem jednoho stani (pokud uz nebudete mit pripravenou dohodu, kterou soudu predlozite ke schvaleni).

Doporucuji si k soudu vzit pravniho zastupce. Pomoci pravniho zastupce se lze pokusit ucinit dohodu jeste i pred vlastnim soudnim stanim.