Téma: Opravná zkouška z maturity - učení mě nebaví, nesoustředím se
Uživatel: stále maturantka
Věk: 19
Ahoj,
ani ne za 2 týdny mě čeká opravná zkouška z maturity. Jsem totálně na dně. Nejenom, že se na to nedokážu soustředit (samozřejmě, že je v tom kluk), ale také mě to učení nebaví, a teď jsem taky zjistila, že si nepamatuju otázky, u kterých jsem si myslela, že to bude v pohodě.
Navíc mi máma nevěří a i když se učím co to jde, tak si pořád myslí, že je to málo, a stále mě srovnává s ní a vyčítá mi, že jsem jela na soustředění a nevěnovala se učení (i přes to, že jse si tam opakovala).
Navíc se mi nechce ani na VŠ a nejraději bych utekla hodně daleko…
Vůbec netuším, jak ty opravky zvládnout a nezhroutit se jako poprvé 
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 2839x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 21
Ahoj : )
Není to tak dávno, co jsem taky maturovala. Sice jsme ještě neměli státní maturity, ale i tak to pro mě bylo dost obtížný, zkrátka první velká zkouška. Ale nic není tak hrozný, jak se zdá...
Je potřeba, aby sis uvědomila pár věcí (nechci tady kázat, ale nějak začít je potřeba). Studovala jsi, předpokládám, čtyři roky, když je teď zahodíš bez výsledný maturity, bude tě to mrzet.. Třeba ne, třeba najdeš práci i bez ní, ale pořád jsou to roky, kdy jsi chodila do školy a snažila se. A teď jsi na jejím samotným závěru, tak to nevzdávej : )
Za dva týdny se dá ještě leccos stihnout, ale musíš začít. Na přítele se teď vyprdni : ), můžete si psát nebo se na chvilku sejít po učení (můžeš si to dát jako odměnu : ) Bude tvojí oporou a utěší tě, to je taky moc důležitý..
Osobně se na zkoušky učím tak, že ráno vstanu, kolem 9, někdy i 8 začnu a učím se dvě, max. tři hodiny a dám si přestávku, tak na půl hodky. A pak znovu... Je dobrý najít si nějaký klidný místo, kde tě nic neruší a nerozptyluje (občas jsem si odnášela notebook nebo časopisy do jinýho pokoje, abych je neměla na očích).. Když se do učení "zažereš", třeba zjistíš, že tě to i celkem baví.. Taky jsem zjistila, že když si večer obtížnou látku přečteš (těsně před spaním) a ráno si ji zopakuješ, učí se to mnohem líp (máš to už v hlavě).. Na nervy zkus pít třezalkový čaj, hodně pomáhá (ale pozor, snižuje účinky antikoncepce ; ) Hlavně to zkus nevzdávat a zakousnout se do toho. Kdybys to neudělala, můžeš si říct, že ses aspoň snažila a nevzdala jsi to předem..
Co se týká vysoký školy, nevím, co tě zajímá a jestli máš nějakou vytipovanou.. Osobně bych na ní ale šla, pokud tě to učení aspoň trochu baví a máš nějaký svůj cíl, vysněný povolání (jít na vysokou s tím, že nechceš a že tě obor nebaví, podle mě nemá smysl, sama jsem na to doplatila)...
Držím ti palce a přeju hodně štěstí a když sem ještě napíšeš, budu ráda : ) Svět se nezboří, když to neuděláš, ale nevzdávej to předem, ono to učení není zase tak hrozný... Udělej si režim, uč se, odměňuj se za to, že ses učila třeba procházkou s přítelem... Věřím, že to zvládneš : )
Marky
Věk: 19
děkuju moc za rady, určitě se jich budu držet 
a hned zítra začnu
co se týká té vysoké školy, tak věřím, že mě bavit bude. Ono to není, že bych tam nechtěla protože mě ten obor nebaví nebo tak, spíš je to proto, že mám plné zuby učení obecně. Konec konců nevyšly mi práva ani ekonomka a za to jsem teď nevýslovně šťastná. Místo toho půjdu na myslivost a ta by mě mohla bavit.
A přítele nemám. On je zadaný a my jsme jenom kamarádi, kteří se znají z tréninků. Jenže mě se děsně líbí a jak jsem byla na tom soustředku, tak je to snad ještě horší než před tím Bohužel jsem své city k němu dostatečně neodhadla (a ten sport mě fakt moc baví) a teď na to doplácím.
Jsem ráda, že jsi ještě napsala : )
Myslím, že s tou vysokou máš teď takový pocit, protože tě čeká učení.. a toho by pak měl snad každý plný zuby : ) Až tohle zvládneš, budeš určitě ještě ráda, že tam jdeš : )
A jinak.. jak se k tobě chová ten kamarád? .... Obě víme, že se s tou slečnou může rozejít, ale zase - za jakou cenu.. Tohle jsem osobně nezažila, ale myslím, že bych si vyčítala, že se kvůli mně rozešli, ale co nejvíc - bála bych se, že přijde nějaká jiná a zase ho "přetáhne" (promiň kdyžtak tady za tohle slovo : )... Třeba ti pomůže to, že se pak neuvidíte tak často.... ale zase ztratíš kamaráda.. Jenže být v roli té zamilované... Taky jsem byla zamilovaná do jednoho kluka (se kterým jsem nikdy nemohla být, protože byl jiné orientace), ale potom jsem ho nevidděla tak často a opadlo to..
Věk: 19
chová se fakt mile, je vtipný, když se na mě podívá, tak se usměje... a v tom bych viděla můj problém - naivitu. Za vším, co vůči mě dělá, nebo co mi napíše (když jsme něco řešili přes mail, nebo smsky), například smajlíky, pokaždé vidím něco víc.
Tak já bych si také vyčítala, že se kvůli mě rozešli a také bych se bála toho samého - a to je taky jedna z věcí, proč jsem si s ním o tom nepromluvila. A bohužel nemůžu počítat s tím, že se dlouho neuvidíme... pokud budu pokračovat v tom sportu, jakože budu, tak se budeme potkávat na trénincích.
