Téma: Dějepis by mohl být nepovinný předmět - nebaví mě a kazí mi průměr na vysvědčení

Text uživatele: 

Ahoj Michale,

abych Ti ve zkratce odpověděla - podle mě se dějepis učíme proto, abychom jednak znali svou historii, což patří ke všeobecnému přehledu, ale hlavně taky proto, abychom se - jednoduše řečeno - poučili z chyb, které se v minulosti staly. Lidé jsou mnohem snadněji manipulovatelní, když nevědí, jak může určité chování skončit  

Já taky studuju na gymnáziu, a proto vím, že ne všechno, co se učíš v životě využiješ… Určitě bys našel nějakou část - třeba i v matematice, která ti - studentsky řečeno - v životě k ničemu nebude.  

Roky, na které odkazuješ právě patří do všeobecného přehledu, i když si osobně myslím, že Zlatá bula sicilská byla docela důležitým dokumentem Ale netvrdím, že to každý zná a ví…

Snad ti tedy můj názor k něčemu byl  

 

Text uživatele: 

Ahoj, já ti tedy neodpovím, ale zeptám se stejně: K čemu je mně, preferující obory humanitní, dobré vědět cokoli o derivacích a integrálech? A sama sobě odpovědět můžu: Bavím-li se s matfyzákem, nepřipadám si jako blbec… Právě v tom tkví kouzlo gymplu - je všeobecně vzdělávací.

 

Text uživatele: 

Také mám za sebou gympl a mnoho znalostí jsem v životě využil, určitě ne všechny, ale to je na všech školách stejné. Ani nevíš, do jaké diskuze se připleteš a budeš mít k tématu co říct. A mimochodem, v životě jsem potkal celkem dost dívek a žen, které ocenily, že si mají se mnou o čem povídat a nebo pouze poslouchaly, co jsem říkal. Prý je celkem přitažlivé, když chlap něco ví. A já to samé oceňoval a oceňuji u dívek a žen.

Text uživatele: 

Národ, který se ze svých dějin, zvláště z jejich tragických skutečností, nepoučí, musí je prožít znova.

Nebo také:

Který národ se nepoučí ze svých dějin, ten je ztracen.

Za války, za německé okupace, jsme se nesměli učit vlastní dějiny, abychom ztratili národní paměť a byli snadněji ovládáni.  

Podobně komunisti dohlíželi, aby učebnice neobsahovali  něco závadného, co by zpochybnilo jejich právo neomezeně vládnout a potlačovat svobodné myšlení.

 

Stručně řečeno, nejsou důležitá přesná data událostí, ale smysl dějin a vývoje lidské společnosti.

Text uživatele: 

Kromě toho, že souhlasím s ostatními, taky mě na gymplu dějepis hodně nebavil. Ale bylo to učitelem. Učit se stylem datum, událost a  nic kolem- tohle nemá cenu. Na základce to bylo super. Dějepis mě  bavil, a to jsem vystřídala asi 3 učitele a patřil k " nejdrsnějším" předmětům. Jinak jasné, že všechno nepoužiješ, to ale ze žádného předmětu, pokud jej vyloženě nebudeš potřebovat v práci. Moc jsem ti nepomohla, že?

Text uživatele: 

zcela k ničemu, je vyučován jako bariéra (social justice) ke vzdělání, tedy prodlužuje a komplikuje přípravu na zaměstnání (pokud se bavíme o gymnáziu). Je potřebný jen tak na jeden rok pro lehký všeobecný přehle. Porblémem současných gymnáziíí je příliš malá spolupráce s VŠ, už od ~druháku bys ji měl jet na kreditový systím pro danou VŠ

 

dějepis nelze vzhledem k současnému politicko-školskému systému vyučovat tak, aby byl poučný, to je důvod, proč se prakticky nevyučuje 19. a 20. století

Text uživatele: 

Ahoj Michale, často jsem si kladla stejnou otázku, dodnes jsem na to nepřišla. Letopočet Zlaté buly sicilské si pamatuji dodnes. Ale je to tím, že jsme byli ve škole nuceni šrotit letopočty. Asi je dobré znát historii, ale prakticky mi osobně nikdy k ničemu nebyla. Já se z historie můžu poučit, ale bohužel jako jednotlivec s veřejným  děním nic neudělám. Jsem toho součástí, nemusím se vším souhlasit, ale to je tak všechno. Mám ekonomku, měli jsme ho jen dva roky /narozdíl od gymnázia/ a stačilo mi - neměla jsem ho nikdy ráda.

 

Text uživatele: 

Ahoj, podle mě je historie součást všeobecného vzdělání a taky vyžaduje jiný způsob učení než třeba matematika, což může být užitečné pro rozvoj různých druhů myšlení. Rozhodně ale souhlasím, že by se neměl učit v takovém rozsahu, v jakém se učí. Taky bych za dobu svých studií na gymplu byla rádši jen třeba za hodinu dějepisu týdně. Nejspíš se s tím prostě budeš muset nějak poprat, já jsem se to učila víceméně zpaměti a snažila se to aspoň trochu logicky propojit (nějaká logika se v tom najít dá), hodně mi pomáhaly přehledné barevné zápisky a taky štěstí na dobrého vyučijícího, který to uměl podat.  
Pro mě je zase nepochopitelné, proč se některá období probírají dvakrát během základní školy/gymnázia a ještě zbytečně podrobně s hromadou letopočtů, a jiná období vůbec. Já jsem se třeba v dějepise neučila VŮBEC NIC o komunismu, vždycky jsme skončili rokem 1948 a zbytek se prostě nestihl. Předpokládám, že naše škola nebyla jediná, která měla tak špatně nastavené osnovy. A pak si má naše generace udělat nějaký názor na komunismus…
Je taky hezké, jak se mluví o poučení se z minulosti apod. , ale zajímalo by mě, kdy se v historii lidstvo z čehokoliv poučilo. Přijde mi to jen jako otřepaná fráze, vždyť právě v dějepise člověk krásně vidí, jak se veškerá historie a chyby opakují. Lidi se určitě dokážou měnit, ale především zapomínají a ignorují, protože je to prostě jednodušší.

Text uživatele: 

Zdravím,

díky moc za všechny odpovědi.  Chtěl jsem ke svému původnímu textu dodat, že by bylo fajn učit se to, co se stalo a přibližně kdy se to stalo, protože všeobecný přehled si myslím, že je celkem důležitý, ale určitě ne na přesné letopočty. Opravdu - kdyby nám všem naši učitelé řekli, že Zlatá bula Sicilská byla vydána v roce 1213, ale ne v roce 1212, tak bychom s tím neudělali vůbec nic a dál bychom slepě věřili v to, že ZBS byla vydána v roce 1213. Nijak by to nic neovlivnilo. Ale mohli bychom si místo toho třeba říct, že ZBS byla vydána ve 13. století. To už je podle mého názoru v pořádku. Zapamatovat si 13. století je jednodušší.

Také nevím, z jakých chyb se mám poučit. Na dějepise si říkáme události, tažení, války atd. , ale neříkáme si, co z toho všeho byly chyby a co ne.

Další věc, kterou bych chtěl ještě zmínit je to, že s tou "nevyužitelností předmětů" jsem to s dějepisem myslel absolutně. Matematiku na humanitních oborech využít asi těžko můžete, stejně jako chemii a co já vím co ještě. Ale vsadil bych se s vámi, že by vám ve vaší práci vůbec nevadilo to, kdybyste nevěděla, kdy se odehrály křížové výpravy a co se při jednotlivých KV stalo. Zato tu matematiku někdo využít může. Nebo chemii. Nebo biologii. A spoustu dalších nudných předmětů. Já ne, ale někdo jiný si z nich něco může odnést a přispět tak něčím k rozvoji lidstva. Z dějepisu podle mě ne.

A kdybychom se měli přece jen něco učit do podrobna, stálo by za to učit se do podrobna posledních 150-200 let, protože ty nás ovlivnily nejvíc. A takové věci, jako je komunismus, bych radši vídával na hodinách sociologie, protože, koneckonců, komunismus je o lidské společnosti a nemusí to být zrovna historie.

Text uživatele: 

Jen mě tak napadlo, jestli ti došlo, o kolika vynálezech ses dozvěděl v dějepisu.

Před pár lety mě v kině dorazilo, jak málo lidí se začalo řehtat, když na návštěvu hraběnky Báthory jeli Polívka s Mádlem na kolečkových bruslích. Prostě byly předpotopní, tak to byko O. K.  

Před rokem se moje pětileté dítě podivovalo nad tím, že už v mém dětství byla využívána elektřina.

Pokud by se výuka dějepisu ubírala směrem, který si teď maluješ jako ideální, budou si tví vnuci myslet, že Newton a Edison spolu sedávali v kantýně u oběda.

A tobě, až budeš slavným fyzikem nebo matematikem, se může stát, že získáš Nobelovku na základě nově objevených da Vinciho spisů. A  kým budou objeveny ty prapapíry? Historiky, archeology, archiváři - tedy těmi, kdo zažraně studovali dějepis.  

A úplně na závěr: Nahoře na liště mám takovou šipku ukazující do nekonečna vlevo. Zobrazuje HISTORII a dost často její pomocí cosi hledám, ty ne? U každý položky je nejen datum, ale i čas. Při tvém vztahu k historii by tam byl jeden velký bordel. A hledej, brouku, možná se to, co hledáš, v tom kompu někdy někde mihlo. Ale možná to bylo jindy a jinde. Možná to bylo jen načmáraný na kousku papíru…  Že spousta lidí učí dějepis blbě, to je jiná věc.

Text uživatele: 

Dějepis je úžasný - je důležitý.

Všichni by se měli z historie poučit. Dějiny se opakují a kdo je nezná, nejspíš na to doplatí.  

Text uživatele: 

myslis ze ti v zivote bude k necemu ze si mel dobry prumer na vysvedceni? az pujdes hledat praci nikdo se te ptat na prumer nebude, staci jim ze si tu a tamtu skolu dodelal, jestli na jednicky nebo ctverky jim je u prdele, a hlavne ze budes umet delat to co po tobe chteji, a ze jim budes vydelavat penize

Text uživatele: Každému nějaký předmět nesedne.   Já bych třeba jako nepovinné dal předměty talentového typu (hudební, výtvarná a tělesná výchova), protože komu „není dáno“, tak se prostě obstojně zpívat či kreslit nenaučí, nevyšplhá, neudělá kotoul, neuběhne stovku za 11 sekund, atd. A komu není v této oblasti dáno, ten to určitě v životě využívat nebude. Já jsem měl štěstí, že jsem na hudební  i výtvarnou výchovu učitele, kteří to moc nežrali a hodiny to tak byly celkem pohodové – prostě každý něco zazpíval, něco nakreslil a pokud se aspoň trochu snažil, dostal v nejhorším případě dvojku. Horší to bylo s učitelem (nějaký bývalý olympionik) na tělocvik na střední škole, který měl pocit, že je to nejdůležitější předmět. Výsledkem bylo, že polovina kluků měla do jednoho roku od doktorek osvobození a rozhodně to nebyly nějaké tlusté nemotorné koule, jeden z nich třeba chodil závodně na karate, ale prostě už je nebavilo nechat se doslova šikanovat.   Když někdo neumí kreslit, zpívat nebo neudělá kotoul, tak je to sice nemotora, ale na jeho další život to nějak moc vliv mít nebude.   U toho dějepisu je to složitější – dějiny ovlivňují v podstatě celý náš život. Ať už je to právo (dodnes se na právnických vysokých školách klade na dějepis velká váha, budoucí právníci začínají výukou římského práva), ekonomie nebo politika. Ne nadarmo se říká, že národ, který se nepoučí z vlastní historie je nucen ji opakovat. U lidí, kteří budou alespoň trochu znát své dějiny lze předpokládat, že se budou rozhodovat racionálně třeba při volbách, i když aktuální skutečnost tomu moc nenasvědčuje a vítězí spíše populismus a okamžitý prospěch před nějakým dlouhodobým pokrokem.   Bohužel opět záleží na tom, kdo ho učí. Měl jsem učitele se kterými se to dalo a i když moc nemám rád předměty, kde se něco učím nazpaměť, tak jsem dokonce dobrovolně chodil do dějepisného kroužku (no, po pravdě hlavně kvůli holce, co se mi líbila J), ale jeden rok jsme měli učitelku, se kterou to bylo jen prosté drcení se dat a bez taháků (tedy vlastně bez podvodu) bych sotva prolezl. Měli jsme ji i stejný rok na zeměpis a tam to bylo to samé, dlouhou dobu jsem pak zeměpis nesnášel. Když jsem pak začal cestovat, tak jsem objevil, že je to vlastně príma si o zemi zjistit nějaké informace a občas doma otevřu atlas (což by mě ve školních letech ve volném čase dobrovolně nenapadlo J), nebo si vyhledám nějaké informace na Wikipedii, stránkách ministerstva zahraničí, v turistických průvodcích či v dalších pramenech.   Zkrátka, když člověk narazí na vola, vždy je to průšvih a je jedno, jestli je to ve škole, na úřadě nebo třeba ve vztahu L