Téma: Úraz na škole v přírodě - zanedbání první pomoci učitelkami

  Tak podle mého zas tak strašný prohřešek to není, páč rentgen sebou nenosí ani ten zdravotník.   Tak se matko uklidni, děcko Ti žije co víc si přát. Ono to taky mohlo být horší, víš.

Tohle jsem schopná posoudit pouze ze svého pohledu a můj názor je, že... pokud by nešlo o život.. tak bych si nepřála, aby moje dítě bylo ošetřováno kdo ví kde a kdo ví kým a já se o tom dozvěděla až se zpožděním.

Pro mě je automatické, že bych tam jela a řešila s lékaři osobně.

Navíc si pamatuji dobře, když jsem já byla malá a pokud se něco dělo, vždy mě předali rodičům a ti se mnou řešili lékařské ošetření. Takže, jak říkám, je to můj osobní postoj, ale dle mého je v naprostém pořádku, resp. takhle by mi to vyhovovalo.

Jiná věc je, že si myslím, že by na táborech apod. měl být vždy přítomen někdo kdo má, alespoň nějaký zdravotní základ.

Hodnotit, co by udělaly, kdyby byli na druhém konci republiky..... atd? Ale oni byli jen 70 km, takže jako rodič bych byla určitě ráda, že mám možnost se svým dítětem k lékaři jet já a rovnou si ho odvézt domů. Myslím, že takto uvažovaly i učitelky. To, že neměli zdravotníka myslím až tolik nevadilo, ten by neudělal nic jiného, než jste mohli udělat i Vy. Proč mám pocit, že Vám vadilo, že jste se nevyspali, že se nepostaral někdo jiný? Omlouvám se, ale jsem ze staré školy a tenkrát fungoval zdravý selský rozum, zachovat se adekvátně situaci..... a žádný kdyby a co by... na to jste se totiž mohli zeptat ještě před souhlasem s pobytem.

Mě teda zarazilo, že syn nechtěl, aby vás informovali a učitelky ho poslechly. Snad za něj mají odpovědnost. To dělají to, co jim děcka řeknou?   Učitelky by měly  umět poskytnout první pomoc samy.

 Ještě jedna věc mě napadla. Jak to je se souhlasem rodičů k ošetření v takových situacích? Moc se v tom neorientuju.

 Promluvte si o tonm s těma učitelkama, proč to tak udělaly a proč se vám to nelíbí. Abych pravdu řekla, informovala bych rodiče, vzala kluka na vyšetření a pak řešila, co a jak dál.

To je přesně to co mi vadí. Souhlasím s jancaho. Syn chtěl být samozřejmě s děckama a ve 12 letech není za sebe sám zodpovědný. Nešlo o to, že se nevyspíme, ale o postup učitelek. Na pohotovosti kroutili hlavou proč s ním aspoň nezašli do nedalekého zravotního střediska když se jim to už nezdálo. Kluk měl bolesti a noha opuchla. Nemohli vědět jestli tam není zlomenina. Reakce některých z Vás mě docela zaskočily. Ono nejde o život pokud o něj opravdu nejde! Syn před 5 lety prodělal akutní leukémii a je po chemoterapii. A začalo to taky ta nevině. Víte a to už máte o své dítě strach celý život. A těch bezesných nocí bylo opravdu hodně. Se synem jsem strávila přes rok v nemocnici. Možná jsem to špatně napsala, ale šlo mi pouze o přístup. Pro syna bych jela kdykoliv a kamkoliv, to mi věřte.

V tomhle případě chápu Vaše rozčilení i úzkostlivost. Asi bych to necítila jinak.

Barče děkuji

  A když je po takovém zdravotním zatížení, proč jej pouštíte na výlet?   Osobně si myslím, že zodpovědnost je na rodičích a jako učitelka bych asi jednala stejně. Spíš mě zaráží, že syn nechtěl aby Vás informovaly...... Ale nesoudím, jako matka znám zdravotní stav svého dítěte nejlépe a instinktem dokáži odhadnout situaci a děcku zavčas vysvětlit: Máš alergii na jaro, dusíš se když všechno kvete, na výlet nemůžeš.......

Syn je po léčbě 5 let. Žádné zdravotní omezení nemá. MŮŽE Chodit do školy, I do školy v přírodě a jiné aktivity. S nadací ŠANCE jezdí pravidelně na zimní i letní ozdravné pobyty a s jejich péčí a přístupem jsem nadmíru spokojena. A vás julie obdivuji jaký máte instinkt a co se týče alergie, ta na dítě číhá i doma na zahradě.

Ani já si nemyslím, že by se měl omezovat. Spíš by učitelky měly mít pořád na zřeteli, čím si prošel a nejednat na přání dítěte. Jinak ale souhlasím, že Vám volaly, že tu starost o ošetření nechaly na Vás.

Moc děkuji za Váš názor veverkoi Barče.

  Ano, alergie číhá i doma na zahradě, ale málo-kdy končí astmatickým záchvatem, ale stane se. A protože to vím, předvídám, jednám jak jednám. Vy omezení nemáte, ale ohledy chcete.

Paní julie. Co se týče alergie Tu má syn také pyly, bříza roztoče. Na alergologii chodíme pravidelně.  Co se týče tohoto omezení nesměl by ani do školy. NIKAM, Bere léky a v případě větších problémů ventolin. Tyto potíže má, ale půka jeho třídy. A alergeny číhají na každém rohu  a je toho čím dál víc a divila by jste se na co všechno jsou alergie.  Také v bytě, ve vzduchu... ale to určitě víte sama.

Dobrý den,

naprosto chápu Vaše rozčilení, Ivínku. Za dítě mají zodpovědnost, měli nejprve zajistit dopravení k lékaři.

Sama budu jednou učitelka a rozhodně bych nevyčkávala, až dorazí rodiče, navíc by mě napadlo, že během té delší cesty se pěkně vystresují. Na školy v přírodě vždy musí ze zákona jezdit větší počet dospělých právě mimo jiné pro případ podobného ražení, když se něco stane, aby někdo mohl jet s dítětem na ošetření a další se postaral o zbytek skupiny.

děkuji veverkoza podporu

Myslím, že to příliš hrotíte. Ani trochu nezávidím těm učitelkám - v současné době mají nastarost z 80% bandu rozcapenejch zmetků - a teď neříkám, že váš syn je mezi nimi, ale že je prostě takový trend děti pro jistotu nevychovávat. Malý kluk si rozseká kolena každou chvíli, kdyby to měly hned rešit nemocnicí, nebudou dělat nic jiného. Tím spíše že řekl že koleno je cajk a prosil ať kvůli tomu nevolají rodičům. Když pak zjistily že koleno není až tak v pohodě jak se kluk snažil tvářit, zavolaly vám a nechaly vás odvést si ho na vyšetření osobně, protože jste byli blízko. Taky mám občas na krku malý děcka, a upřímně, nemyslím si že bych to řešila jinak... Pokud si na ně budete stěžovat, bude to mít jediný výsledek - příště se vám na nějakou školu v přírodě vykašlou a radši budou s dětma zavřený ve škole, kde je nebude nikdo popotahovat za to zda správně vyhodnotily závažnost rozbitého kolene. To že se o syna po zdravotních komplikacích bojíte chápu, ale to přece není vina těch učitelek. A předpokládám že byste nechtěla aby mu říkaly "Ne Pepíku, ty si nepůjdeš hrát s ostatními, ty tady budeš sedět a dívat se na ně, aby se ti náhodou něco nestalo, protože jsi chudáček co byl nemocnej. "

 Já to vidím úplně stejně.....

To je Váš názor, jste mladinká a zajisté děti nemáte.   A  to jak píšete, že "máte občas na krku malý děcka", asi k nim moc  kladný vztah nemáte. Ve školství musí být lidé, kteří to chtějí dělat a dokáží ty děti zaujmout aby měli u nich respekt. Vím, že to není vůbec jednoduché, ale je spoustu kvalitních kantorů, kteří to s dětmi umí. Přísnost a důslednost. A na takové akce musí jezdit takoví lidé, kteří to dokáží. A co se týče toho  kolena není pouze rozsekaný, to bych vůbec neřešila.  

Co se týká mého vztahu k dětem - mám kladný vztah k těm, které doma slušně vychovali. K dětem, které poslechnou, a nemají tendence dělat naschvály s drzým "a co mi uděláš když neposlechnu". S přísností a důsledností toho už dnes učitelé moc nedokážou. Na chudáčky dětičky se nesmí zvýšit hlas, nesmí se jim udělit trest, a vůbec se prostě nesmí jakkoliv omezovat. Pokud by si to učitel dovolil, naběhnou na něj "moderní rodiče" a přinejmenším mu udělají slušný průser ve škole - pokud ho rovnou nezažalují. Kromě toho, učitel má učit děti, které znají základy slušného chování z domova, nikoliv krotit bandu nezvedených budoucích trestanců... Ještě jednou zdůrazňuji že netvrdím, že takový je váš syn - jen se snažím říct, že opravdu nejde o týdenní relax a válení šunek. To, že jednou za rok vezmou děti na týden do přírody je jejich dobrá vůle, a ani ta nejlepší přirozená autorita nezaručí, že nějaké dítě při hře nezakopne o pařez... Co se týká vlastních dětí, ty opravdu nemám. Také nepíšu svůj názor jako matka, ale jako člověk, který ví, jaké to je dobrovolně si vzít na triko dvacet, třicet dětí, a místo "díky" si pak vyslechnout jen hafo připomínek, jak by co který konkrétní rodič udělal jinak a samozřejmě lépe...

Naprostý souhlas, Chiquito, pod tohle bych se podepsala. Taky jezdím o prázdninách s dětma na tábory a v práci tomu říkám dovolená, i když to většinou žádná selanka není. To, že člověk dokáže děti zaujmout a "umí to s nimi", je samozřejmě důležitý předpoklad pro práci s dětmi, ale neznamená to, že takový člověk dokáže zajistit bezpečnost dětí a zamezit úrazům. To kolikrát opravdu nejde, i když se snažíte sebevíc - to by člověk musel mít oči kolem dokola celé hlavy a nohou a rukou jako chobotnice chapadel. Pokud opravdu nejde o nějaký úraz vzniklý lehkomyslností nebo zanedbáním bezpečnosti rozumný rodič to pochopí, od nerozumného se samozřejmě dozvím, jak by to on udělal lépe. Jistě, po bitvě je každý generál...

Co se týče výše popsané situace, tak u nás na táboře bysme to pravděpodobně vyřešili tak, že bysme ve chvíli, kdy by se nám to nezdálo, naložili kluka do auta a odvezli k doktorovi. Rodičům bysme volali až v příapdě, že by šlo o nemoc či úraz, která by buď dítěti znemožňovala další pobyt na táboře a účast na programu nebo pokud by ohrožovala ostatní dítě (např. infekční onemocnění).

S Chiquitou ve většině bodů souhlasím. Některé děti jsou prostě nevychované a neuznávají žádnou autoritu. Učitelské povolání není snadné.

Přesto mám ale dojem, Chiquito, že všechno, co jsi napsala, se týká obecných věcí, ale ne konkrétně případu, kdy si chlapec zranil koleno. Zmiňuješ se o jeho zakopnutí, je jasné, že učitelce nemůže nikdo vyčítat, že zakopl a zranil se, učitelka není Superman, aby byla v setině vteřiny schopná předejít podobným věcem. Jde ale o to, co následovalo pak. Na jejím místě bych prostě vyrazila s chlapcem na pohotovost, tečka, konec, šmitec... A mezitím či záhy poté bych zavolala rodičům a nechala na ejjich zvážení, zda si pro dítě přijedou, či ne.

P. S. Ivínku, kolik bylo na akci dospělých osob? Nevím teď přesně, kolik je sdtanoveno jako minimum, tuším ale, že aspoň jeden člověk na každých deset dětí nebo tak něco. Pokud jich tam bylo tak málo, že nebylo možné udělat to, co píšu, je vina na straně ředitele, že dal k takové akci svolení.

Jestliže děti hrají hry v lese, zakopne za tu dobu o pařez snad každé druhé. Samozřejmě, pokud by zranění vypadalo tragicky, měly by zareagovat okamžitě. Jenomže koleno nenateče v okamžiku kdy se praští, ale až následně. A vzhledem k tomu že se kluk snažil lakovat že je v pořádku, neměly pravděpodobně důvod domnívat se, že se tohle zranění jakkoliv liší od desítky dalších podobných pádů z daného dne. Když zjistily že se mu na koleni neudělala jen modřina, ale naopak nevypadá zrovna dobře, zavolaly rodičům, aby ho pro jistotu vzali do nemocnice. Samozřejmě, pokud měly k dispozici dopravní prostředek (což na školách v přírodě nebývá zvykem), mohly ho tam odvézt samy - ovšem to není tak jednoduché. Bez souhlasu rodičů klukovi doktor na koleno v podstatě nesmí ani šáhnout. Rentgen, který byl potřeba, prostě doktor jen se souhlasem učitelky neudělá (vlastní zkušenost, holka si vyhodila loket, okamžitě byla odvezena na pohotovost - a rodiče stejně museli hned dorazit, protože bez jejich souhlasu jí poskytli tak maximálně nejnutnější "první pomoc", a ani by nám ji pak "nevydali" zpátky - ani v případě, že by loket byl jen pohmožděný a holce vlastně nic nebylo). Kromě toho, nejsem si jistá zda (čistě teoreticky) vůbec může učitelka bez souhlasu rodičů naložit dítě do auta a odvézt ho někam. Možná to bude znít ujetě, ale prostě některý rodiče JSOU ujetý - a není jich zrovna málo. S voláním sanitky, jak píše Avatárek, no, nevím. Nejsem zastáncem přivolávání sanitky, pokud to není opravdu nutné. Zvláště v místech, kde budou mít pravděpodobně jen pár sanitek na celou oblast. Vždycky se může stát, že tu rychlou pomoc bude zrovna někdo jiný OPRAVDU potřebovat. Zkrátka si stojím za tím, že učitelky nijak výrazně nepochybily...

Věc je potřeba asi řešit individálně, operativně - pokud je koleno nadále bolestivé a začne otékat. Pak je zřejmé, že jsou poškozené měkké (chrupavky, úpony svalů, vazy) nebo tvrdé (kosti) tkáně.

Jistě že pokud někdo zakopne, ťukne se do kolene a za 5 minut o tom ani neví, tak indikace k nějakému zásadnímu ošetření není.

S veverkou plně souhlasím, taktéž se sociální pracovnicí, ale já neodsuzuji všechny kantory a instruktory, jde mi o tento konkrétní případ.  Byly tam 2 učitelky na téměř 30 dětí.  

Dneska jsem si jela k autobusu pro synovi věci a žádala po učitelkách o zápis o úraze, který taktéž neměly vypracovaný, A když jsem se ptala, zda nám bude poměrná část poplatku vrácena, Prý provozovatel tvrdil že ne. Což mě opět rozčílilo a hned jsem volala majitely chaty, který mi sdělil, že mu to řekli až včera večer a vůbec nevěděl, že odjel hned první den. Slíbil, že odečte stravu a zbytek samozřejmě pošle. Je toto snad správné? Nemyslím že bych byla histerická matka.

Jo, taky děkuji Avatárkovi za odborný názor. Nohu má syn v dlaze, dostal Aescin-Teva, tak otok zmizel, ale při pohybu ho to řezavě bolí. , tak chladíme na kontrolu máme přijít 11.5. tak uvidíme.

Nechápu proč učitelka nezavolala sanitku na převoz. Při poranění a otoku kolenního kloubu může být podezření na hemartros (krev v koleni) s trvalým poškozením kolene (poškození chrupavek). Učitelky hodně riskovaly a dle mého názoru (jsem neurolog) udělaly chybu.

Na celé situaci mě zaráží hlavně to, že když se jednalo ŠVP, jak je možné, že není k dispozici člověk alespoň se ZZA kurzem. Já nejsem lékař, ale jako zdravoťák se podobných akcí účastním a musím dát učitelům za pravdu, že v takovýchto případech opravdu není jednoduché se rozhodnout bez rentgenových brýlí. Hlavně když je každé dítě jiné a jinak snáší bolest. Mám dobré zkušenosti s tím, že alespoň hodinu (pokud situace opravdu není vážná) počkat, zda otok splaskne, vytvoří se apod. Dobře vím, jak právě ty děti, které jsem odnášela v náručích po úrazu na pokoj, už půl hodiny po nehodě běhaly s ostatními na hřišti. Takže je to dítě od dítěte a rodič od rodiče a na vlastních zkušenostech. Bohužel je pravdou, že mě děti často po úrazu prosí, abych to neříkala rodičům. Neví totiž, že veškerý hněv je směřován ze strany rodičů na pedagogy případně zdravotníka, jak si mohli dovolit nechat jejich dítko bez dozoru a nezajistit mu snad i převoz vrtulníkem. Také si nedokážu představit, situaci kdy by rodič odmítl si pro dítě přijet, učitelé zajistili převoz sanitou do nemocnice, samozřejmě na své náklady se vydali i s chlapcem zpět na chatu a co dál? . Otázkou zůstává, má kdo hlídat dítko, pokud jdou všichni na procházku. Nedošlo by k dalšímu pochybení, dalšímu úrazu? Proto se volají rodiče, kteří by měli být povinni si dítě vyzvednout pokud není schopné se zotav. akce účastnit. No… a pokud se najdou nějací rodiče, kteří nedokáží zorganizovat svou práci, případně své blízké, aby pro dítě mohli přijet, tak to je už na pováženou…