Téma: Chci dítě, nemám partnera - pomůže spermabanka a dárce spermatu?
Uživatel: Mariana
Věk: 27
Chtěla bych mimčo a nemám k dispozici žádného vhodného taťku. Nechci to na nikoho nahrát, ale chtěla bych mít vlastní dítě.
Napadla mě jedinná možnost - anonymního dárce spermatu. Nemáte někdo s tímhle zkušenosti? Na netu jsem našla, že je tenhle způsob jen pro neplodné páry, kde je neplodný muž.
A jaké informace mi o dárci podají a kolik to stojí a jestli to teda vůbec takhle jde? Když jsem svobodná? Třeba adoptovat dítě bych jako svobodná nemohla… (o tom zatím ani nepřemýšlím)
Děkuji za jakékoliv info, nebo zkušenosti.
Stránka otevřena 19412x Předchozí téma | Další téma
Pokud chcete, můžete vložit nové téma zde.
Reakce čtenářů
Ono je to vcelku rozumné,že to pro svobodné nejde ,dítě by se mělo narodit do úplné rodiny.Ano,je spousta matek samoživitelek ,ale přece jen ,ten táta tady není pro srandu králíků.Tohle by sis měla moc dobře rozmyslet .Dítě není pes.
Věk: 30
Napis prosim neco o sobe. A co od toho ocekavas, dekuji.
Věk: 40
Město:Ostrava
Vice si muzeme domluvit emailem na george.n@mybox.cz
Věk: 30
stejna otazka je mozno mit dite bez chlapa?jen tak ale je to trapne ale nemohu najit nekoho pro rodinu.Prosim pomozte zoufalim zenam kteri uz nevidi sanci v muzich alele uz v sami sebe!!
Věk: 30
stejná otázka prosím poraďte mi někdo jak mít dítě sama za sebe bez muže.je to trapné já vím ale chlapi pro rodinu dávno vymřeli jen se ptám sama za sebe jak mít dítě bez chlapa .
Děkuji
Jsi zoufalá, ale taky sobecká. Upřednostňuješ svůj zájem před zájmem dítěte. Dítě má právo na oba rodiče.
PŘEJI AŤ SE ZADAŘÍ. OBČAS MUSÍ BÝT ČLOVĚK SOBECKÝ, ABY SE POHL V ŽIVOTĚ DÁL.
Věk: 32
Mna moj dlhorocny partner cele roky klamal. Ked sme zacinali chodit, otvorene sme hovorili o tom, ci chceme mat dieta. Aj on chcel, aspon sa tak tvaril. No ale vzdy bol dovod, preco dieta este nemat, radsej sa o neho pokusat az buduci rok, pripadne o dva roky. Teraz tu hranicu dokonca posunul na minimalne dva roky, ale lepsie az o 5 rokov!!! Lenze uz nemam dvadsat a nemladnem. Niekoho oklamat a po 9 mesiacoch mu oznamit, ze je oteckom sa mi zda ako podpasovka. Tak aspon sa pokusam najst spermabanku, ktora preda spermie aj samej zene... Na slovensku to zakon zakazuje, tak myslim, ze aj v cesku...
Ahoj, sobecké to asi je, ale není to víc sobecké od těch partnerů, co vám slibují děti ano a pak... Děti ano, ale až... Pak je vám najednou 37 a jste už opravdu zoufalá. Do kdy můžu mít přirozenou cestou děti.
Přemýšlím o inzerátu na vhodného dárce. Zní to blbě, ale já bych chtěla pro své dítě kompletní rodinu, ale když v téhle době těch chlapů co chtějí dítě a starat se rodinu moc není...
Věk: 31
Ahoj mam stejny problem, hledam seriozniho chlapa, ktery by daroval sperma.
Věk: 43
Město:Zatec
Věk: 42
Město:Zatec
Rád vám pomužu Dan
Věk: 49
Město:u Brna
Rád pomůžu Pepa
Věk: 30
Ahoj Pepo prosím o sms ohledně dárcovství. Děkuji
Věk: 35
Je to stale aktuakni? Renata
Věk: 34
ahoj, rád daruji sperma, napiš miki.bax@seznam.cz
Věk: 26
Město:Bratislava
rad pomozem - diskretne
viac info na darcaBA@azet. sk
Ahoj,
JE TO MOŽNÉ!!!
Soukromé spermobanky nabízejí sperma a oplodnění i samotným ženám bez partnera. Dá se to najít na googlu. Jen samotný akt se pak provede v zahraničí:
"Nabídka dárcovského spermatu k oplodnění
Komu je tato služba určena? Neplodným párům a ženám bez partnera.
Upozorňujeme, že v souladu s platnými právními předpisy mohou o provedení oplodnění s využitím dárcovského spermatu v České republice písemně žádat pouze neplodné páry, tj. žena a muž (nemusí jít o manžele), který se poté stane „legálním“ otcem narozeného dítěte.
Ženy bez partnera (single woman) se mohou nechat oplodnit dárcovským spermatem bez účasti partnera („legálního“ otce) v zahraničí. V případě zájmu o tuto službu nás s důvěrou kontaktujte. "
Pro mě je to zbytečná komplikace, protože partnera mám, dokonce i souhlasí, jen je líný se dostatečně často pokoušet.
Věk: 37
Dobrý den,
mohu požádat o bližší info, k možnosti oplodnění ze spermabanky v zahraničí.
děkuji
Věk: 31
K tématu bych ráda napsala: jsem dítě vzniklé z dárce spermatu... otec tedy neznámý a nezjistitelný... do 30 let mi bylo prezentováno, že je mým biologickým otcem někdo, kdo jím není. Z vlastní zkušenosti, kterou nepochopíte, pokud ji nemáte, radím... pokud to dítě zajímá... řekněte mu pravdu a neříkejte tzv. milosrdnou lež v otázce jeho původu... radši neznámý než lživý. Od svého otce nechci žádné peníze ani aby hrál otcovskou roli, to udělal dobře někdo jiný... ale vědět, jak vypadá je něco, co mě velmi zajímá, alespon foto z dětství. Genetika je základ života, početí je základ života.
Věk: 42
Město:Brno
Ahojte jsem dobry celek cistotny nikdy jsem nekouril nepil alkohol deti mam vystudovane na medicine rad poznam faj zeny a splnim co priroda dovoli. pa Milan.
Ahoj Mariano,
mate problem s otcem ditete jiz vyreseny?
Jsem bezdeteny, vzdelany a zabezpeceny VS a dite si moc preji.
Milos
http://www.lide.cz/nikolic1@email.cz
Věk: 29
Věk: 40
Ahoj meri rád ti pomohu sperma ti dám
Věk: 35
Neúspěšnému páru nebo ženě nabízím početí potomka, diskrétně a bez oboustranných finančních nároků. Jsem VŠ, zdravý, štíhlý, 172 cm. Brno a okolí. Email: darcebrno@seznam.cz
Věk: 29
Ahoj prosím mohl by jses mi ozvat na tel. 792237511. Prijedu. kamkoliv. Díky
Věk: 33
ahoj, rád tě oplodním, napiš mi na: miki.bax@seznam.cz
odkud jsi? , myslím to vážně!
Věk: 25
Město:Brno
Zdravim mam zajem o mimi jen nemam skym chci vse diskretne a bez zapsani otce do RL
Věk: 37
Město:Přerov
Rád pomůžu nějaké ženě s početím.
Věk: 30
Take jsem mela smulu na partnera, resim stejny problem, ale jeste to nevzdavam, ze to dopadne nakonec "normalne". Darce tedy zatim nehledam, jen jsem chtela podporit ostatni zeny. Je lepsi dite vubec nemit, nez ho vychovat sama nebo s partnerem, ktery se treba objevi pozdeji? nu, myslim, ze tento eticky problem nema uplne jednoznacnou odpoved a je minimalne na dlouhou diskuzi.
Věk: 35
Město:Most
Věnuji spermajsem dárce krve a na spermonogramu nadprůměrné vše mohu doložit psát a volat můžete 777155700@seznam.cz budu se těšit na vaší spolupráci
Věk: 49
Město:Praha
Dobrý den,
velice rozumím ženám, které chtějí dítě a nemají možnost otěhotnět přírodní cestou. Už řadu let takto pomáhám ženám, které chtějí být svobodnou matkou. Vše na smlouvu, diskrétně, zdravě. Korektní jednání.
Nabízím pomoc s přírodním oplodněním ženám. Jsem 185/88 tmavé vlasy a modré oči, zdraví 100%, normální, vysokoškolsky vzdělaný muž, nekuřák a abstinent. Zaručím a žádám diskrétnost a anonymitu. Možnost opakovaného dárcovství, dohada. Pokud Vás má nabídka oslovila pište na: medeti@volny.cz
A tak to ty jsi ten pán se skvělým manželstvím, ale teď se našla " holčina" a nedá se nic dělat, sexuální smrš´ť a nedá se okolí neubližovat, že.
Tak ty takhle uá dlouhé roky pomáháš.
Hezký. tak snad to pravé lásce holčině, nebude vadit.
Prokristovydrahýrány.
Ááá konečně na to někdo kápl! . Já si toho onehdy všimla, ale říkala jsem si, že jistotu nemám a radši jsem nereagovala, abych nebyla nařčena.
Ale myslím, že je to on, tak aspoň, že někdo se s tím nepárá!
Věk: 25
Cauky, mela bych zajem o darovani semene
Věk: 40
ahoj rád ti dám semeno kvalitní a ověřený
Věk: 35
ahoj ajinchceš semeno dám ti ho
ahoj, pokud to myslíš vážně, mohu ti darovat semeno, napiš mi, vše diskrétně
Věk: 33
ahoj, rád tě oplodním, napiš miki.bax@seznam.cz
Věk: 40
ahoj Meri rád ti pomohu
Věk: 42
Město:Praha
Dobrý den, hledám nějakého muže, který by byl ochotný mi darovat sperma.
Vše diskrétně.
email: 333.simona@seznam.cz
Věk: 42
ahoj Nisa rád ti pomohu
Věk: 38
Město:decin
Dobry den, rada bych se seznamila s muzem, ktery mi pomuze poci@ mimco. piste mi prosim na umkt.m@seznam.cz 733754902
Věk: 25
Město:Brno
Ahoj mohu bam pomoc … trajo07@centrum.cz
tohle je neco pro nadrzene chlapy
pak se budou divit az jim za 10 roku prijdou alimenty a zacnou koktat, ale ona rikala ze nikdy nic chtit nebude
ahoj, jmenuji se Karel, je mi 34 let, štíhlá postava, vysoký, zdraví kluk, co rád daruje semeno, vše diskrétně, napiš mi sem a nebo na email: miki.bax@seznam.cz
jen vážně!!!
Věk: 39
Město:Most
Chci mít dítě ale bez závazků a bez jakých koli nároků Jestli tě to zaujalo písni na 731886531 ok moc díky a budu se moc těšit.
PS Jen se domluvit stačí mít odvahu.
Vezměte si dítě do pěstounské péče, ty dávají i svobodným ženám. Tato forma je dokonce státem finančně podporovaná a málokdy se stane, že se o něho rodiče přihlásí. Jsou tam i malé děti. Proč mít za každou cenu biologicky své dítě, když z něho může vyrůst klidně větší hajzlík, než z dítěte z dětského domova. Podle mě je nesmysl řešit náke oplodnění. Navíc jste ušetřeny tomu nejhoršímu - 9 měsíců nošení, porod, 24 hodinová péče a nespavost. Vidím v tom jen samé nevýhody.
Daro, jak můžeš vědět, že těhotenství a mateřství znamená jen samé nevýhody + 9 měsíců nošení, porod, 24 hodinová péče a nespavost je to nejhorší, když jsi to ještě nikdy sama nepoznala a nezažila??? Já chápu, že máš k takovým názorům a postojům nějaké své osobní důvody, ale přeci je nemůžeš zde stále dokola prezentovat jako jedinou možnou pravdu.
Daro. a ty si myslis. ze k malemu diteti (jiz nemiminu) nemusis v noci vstavat? Ze o nej nemusis pecovat. kdyz je treba nemocne? a co treba psani domacich uloh. kdyz uz dite chodi do skoly? Poridit si dite. at uz vlastni nebo adoptovane nebo do pestounske… to je zavazek na cely zivot. Tedy minimalne do dospelosti toho ditete.
No někdo třeba vnímá pozitivně, když se pořádně nevyspí a poslouchá jak dítě doma celé dny řve Také jsem ještě jsem neslyšela, že by někoho porod nebolel a nebyl vyčerpávající. Můj názor však je, že chtít za každou cenu biologické dítě a nechat se sebou kvůli tomu dělat všechno možné je blbost, když v dětských domovech je spousta malých dětí, které natahují ručičky, a při tom můžou být mnohdy i kvalitnější, než vlastní biologické dítě.
Jenze ne vsechny deti cele dny rvou… a jsou zase deti. ktere rvou i v deseti… pak to rvani prejde plynule do puberty. opravdu moc nerozumim tomu. o co ti jde… ale uz vicekrat jsem si vsimla. ze v techto tematech reagujes zvlastne. bud mas nejaky problem s tim. ze nemuzes mit deti a takto se branis… nebo to prameni z toho. ze nemas muze. se kterym bys to dite mela. a zase jsou to tedy pouze tve obranne nazory.
Jak rikam. nemam nic proti adopci. ale i to adoptovane dite bude brecet. vztekat se a podobne. tomuto se nevyhnes v zadnem pripade
Nemám žádný problém, spíš jsem naopak ráda, že jsem tomu jako těhotenství, porod a šestinedělí a dalším starostem ušetřena. Nějak zvlášt po tom netoužím. Ale nemám nic proti ženám, které děti chtějí. Musím však přiznat, že takové kotátko nebo štěnátko mi připadá mnohem roztomilejší, než mimino
Coz o to. kotata a stenata sou roztomila… ale peci o kote a stene nemuzes srovnavat s peci o dite. a ano. mym nazorem je i tento-ne kazda zena je schopna byt matkou. natozto dobrou matkou
Adoptované dítě taky může brečet, proč ne ale mám stále stejný názor, že je zbytečné se trápit a chtít za každou cenu biologické dítě, když to nejde. Stejnou radost ti může udělat i jiné dítě, které potřebuje lásku.
Znám manželé, kteří mají dvě vlastní děti, a jedno si adoptovali. Mají ho rádi jako vlastního. Nebo jedna má kamarádka, nenašla vhodného partnera, ale dítě chtěla, tak si vzala holčičku do pěstounské péče a nemůže si ji vynachválit. Má jí ráda jako vlastní.
A jak pisu vyse… ja nemam nic proti tomu. kdyz si nekdo dite adoptuje… kazde dite si zaslouzi lasku. Jen nesouhlasim s tvym nazorem. ze adopci si aspon usetris problemy s nespanim… protoze se nevyspis ani v pripade adoptovaneho ditete. pokud se opravdu budes chtit o dite postarat s veskerou laskou a peci. tak se o nej budes starat ve dne v noci bez ohledu na sve pohodli
Pro mě je to nepochopitelné, protože já takový vztah tomu nemám a raději dávám přednost svému pohodlí. Kariéra maminky v mých 34 let mě prostě moc neláká já si více potrpím na zvířátka
Trefa, píšu to výše - ne každá žena může být matkou.
Nemůže být matkou každá, jen je matkou, skoro každá
Jsme ženy, jeli nám přáno a dáno, tak se dříve či později matkami staneme
Věk: 48
Město:Opava
Ahoj, rád pomůžu s dárcovstvím spermatu všem zájemcům. Mám 4 děti a opravdu je to super.
Haha, tady se to hemží samými blahosklonnými rozdavači rybiček 4 děti, no, tak to bude jistě hodně kvalitní materiál. Co dělat v případě reklamace? Dát na net inzerát: "Vyměním dítě, geny dárce mi nevyhovují"? .
Dámy, přemýšlejte o tomto velmi pečlivě. S přivřeným okem a s ohledem na to, že jsem (světe div se! ) také žena a dokonce velmi mladá, dokážu jakž takž pochopit cloumání, ba přímo blbnutí hormonů. Co mi vždy bude vadit je ale sobectví, a to v jakékoliv formě. A toto je zatraceně sobecké. Trend dnešní doby: "Chci dítě, jsem sama, ale za prachy si ho udělám. Nebo: Nejde to, začnu hned vyšilovat, zaplatím doktorům, budu souložit podle kalendáře a než se zadaří, nahradím si dítě třeba psem. Určitě ho baví, když mu předčítám pohádky! " (tři tečky)." Nesmířím se se skutečností a když to přece chci já, musím to mít! "
Jak je možné, že dnes (05.03.2016) někdo rodí klidně po 40 první dítě? Proč se nedala přísná hranice? Nikdo nemyslí na to, že při maturitě bude vypadat jako babička? A že své dítě připraví o skutečné prarodiče? Jaký je to pro tělo zápřah a čím starší, tím horší? ! A v neposlední řadě velká pravděpodobnost, že zemře dřív, než bude dítě schopné se se smrtí rodiče smířit? !
Připadá mi to nesmírně nepokorné, sobecké, bezohledné.
Zpět k tématu: dítě nemá možnost volby a pro to by se mělo na jeho blaho myslet obzvlášť. Protože za jeho život, než mu bude 18, nese rodič odpovědnost, měl by mu zajistit to nejlepší prostředí. Má právo na oba rodiče. Co když by to způsobilo víc škod, než užitku? Matka by byla spokojená, že si vydupala to, co si zamanula, ale dítě by připravila o normální dětství?
Nemluvím teď o tom, že v budoucnu se většina vztahů rozpadne a otcové absentují tak jako tak (ne u všech, ale je to častý jev - nic proti mužům). I přesto by měla být snaha přihlížet na relativně vhodné podmínky (něco málo financí, jisté zázemí a protějšek). Sorry, ale pouhá slepá touha - to je trochu málo.
Nikomu nic nevymlouvám; každý ať dělá, co chce. Jen se nad tím trochu zamyslete a nemyslete primárně na sebe. Protože když máte dítě /nebo budete mít/ a víc lidí v domácnosti, musíte myslet i na druhé. Pokud možno už předem.
Krásně jsi to rozepsala. Já psala ve zkratce a dostala jsem 12 x nesouhlas. Dítěte se prostě nikdo neptá, je to jen "já chci" a "chci" a to o něčem vypovídá. Právě takoví by ho nikdy mít neměli a "ten nahoře" to věděl.
Ano, pravda je, že jsem čekala smršť nadávek od maminek z emimina a jiných vylovískovaných a nadoblačně duhových portálů, leč zatím nikdo dramaticky nereagoval; no, aspoň se nemusím čílit .
A disliky; ehmmm, kdybych to psala ještě v době, kdy lajkovali i neregistrovaní, asi bych dostala snad 2x tolik minusů .
No jo, "já chci" ale když by to paničky nedostaly, tak by nemohly dojemně děkovat jménem svého vydupaného mimi na stránkách gyn. zařízení, které jim k tomu dopomohlo : -/ (a já bych se zvrhle královsky nebavila )
A teď zase vážně:
Ještě další mrzutá věc, která z nadměrné a sobecké touhy může vyplynout je ta, že když už si to vydupe a porodí, tak pak je obrovská hrozba nadměrné péče a tedy buď abnormálního rozmazlení (ve stylu extrémní čistotnosti, hlídání každého kroku, povolení všeho, co dítě chce etc.) anebo by se tato přehnaná péče dítěti vůbec nelíbila a bylo by tím permanentně dušené, svým způsobem omezované a z matky by mělo spíš despekt. Ale to jen tak ad marginem.
Nevím, možná vše vidím až příliš dramaticky, ale může z toho vzejít potenciálně neblahé poškození osobnosti v tom nejdůležitějším období, kdy se formuje. Už jen představa, že by dítěti nebyla hned podávaná pravda, ale milosrdné lži, pak by samo přišlo na to, jak na svět přišel. Toto vše může nahlodanou osobnost maximálně zničit. Obzvlášť kluci jsou v dětském věku více citliví a hůř snášejí změny (i rozvod, v dnešní době normálka, může u někoho vést k šílenostem a prudkým změnám) Co teprv pravda o původu.
Ať si každý vzpomene na to, jak sám vnímal jako dítě. Jak to bylo intenzivní, naivní, ale zároveň velmi černobílé. Přece to nemůže každý zcela zapomenout. A pak, ať si představí sám sebe v takové divné situaci a rázem mu dojde, že by se mu to asi moc nezamlouvalo.
Dítě vnímá i nevyslovené věci, ale nedokáže je správně pochopit a interpretovat. Může to v extrému vzít i sám na sebe a být vinen za úplně všechny špatnosti světa atd atd.
Myslím, že to moc hrotíš. Dítě by mělo mít oba dva rodiče, ale pokud je jeden psychopat, tedy dneska (29.03.2016) bychom řekli s poruchou osobnosti, tak by bylo lepší, kdyby mělo JEN toho druhého.
Bylo by taky fajn, aby se dítě narodilo do zabezpečené rodiny, což se daří jak se daří a aby ho rodiče milovali. Zlatý voči.
Taky by se mělo narodit chytré, jinak to bude průšvih.
Samozřejmě, jde ti o to, aby byli rodiče, nebo rodič zodpovědní, ale kdybych se měla podívat na svou osobní, nikoli profesní zkušenost, raději bych byla za milující matku, která by mě chtěla, která by tedy chtěla díte, než za tu, co mám, ale měla partnera a tvořili pár.
Po roce jí partner emigroval a maminka se rozhodla, že mě dá k adopci, čemuž zabránila babička. Ten rok v maminčině péči ale stál za tím, proč jsem se pak chtěla profesně věnovat dušezpytu, bylo co napravovat. Dost hrozný a něco se napravit nedá. A pamatuju si, co nás takových v té posluchárně sedávalo.
Takže, chce li matka milovat své dítě, za mně by její láska neměla vyjít nazmar. Ale v rámci korektnosti bych ji přece jen poslala na nějakou partnerskou terapii, aby si do života přitáhla taky pro to mrně nějaký mužský vzor.
Jejda, tak to mě moc mrzí, nechtěla jsem se dotknout nikoho, kdo prožil velké trable s mámou (o kterých to tu je) a tím pádem by ho moje kritika mohla nadzdvihnout.
Vůbec netuším, co na to napsat, zarazilo mě to a je mi to líto. Hlavní je, že ses nezbláznila a nepřešla na špatnou stranu. Místo toho děláš pravý opak. Za to máš můj obdiv a jsem ráda, že tě prarodičové nenechali svému osudu.
Abych dovysvětlila své přehnané psaní:
Já jsem spíš ta z dnešní klasiky, tedy matka je, ale otec je kretén, nestaral se, neplatil (ani teď), chlastá, moji mámu třískal a to klidně i přede mnou.
Zpětně se za to trochu stydím, ale dětská láska je asi bezpodmínečná. Vždy jsem se totiž těšila, když už jsme se výjimečně setkali a tesknila, když jsme se loučili. Dnes (29.03.2016) už mě to přešlo a vím, že by zasloužil po držce. Bohužel stejnej kripl je i jeho syn, můj bratr. Takže jsem 20 let snášela jeho nenávist, páč, chudáček, přišel s narozením sourozenců o pozornost. Tak nám to pěkně nandával.
Nikdy jsem se mu nepostavila a vždy jsem se ohromně bála. To víte, být prasetem s fekálním přívlastkem a snášet permanentní agresi, to je pro někoho, kdo tomu nerozumí, docela kříž.
Bohužel maminka se vždy rozzáří z našeho prostředního bratra, já ji asi moc neimponuju, nevím, asi si představovala jinou holku. Jsem spíš v něčem po otci, tak si to vysvětluju tím. Jsme natolik jiné, jako bychom mluvily jiným jazykem. Oběma rodiči a vším možným mi byla babička, která mi ukazála, jak vypadá lidská, vřelá láska. Už tu není, tak se tu plahočím sama, ale jako nekontaktovi mi to neva, nějak bylo, nějak bude. Prázdno v sobě mám už od mala, asi jsem se s tím narodila, takže asi nikdy nedokážu být zcela šťatsná. Ale jsem spokojená.
Proto jsem tak, co si budem povídat, zaujatá a vím, že jsem to asi trochu přepískla.
Přesto si ale za tím stojím a nemyslím, že rodiče musí být bohatí. Prostě mít to nejnutnější, aby nestrádali (vím, že to asi zní blbě, ale jak to jinak napsat). Vím, že i jedna máma dokáže vychovat dítě. (mámy jsou důležitější, než otcové)
Já kritizuji tu slepou touhu, kdy se vůbec nevnímá náš věk (třeba 40 plus), naše možnosti, jen jsou pomatený z biologických hodin. A ještě spoléhají na to, že za peníze si to nějak udělají a všichni se kvůli jedné šílené ženské mají posadit na zadek.
Ale mě nikdo nemusí poslouchat, rozhodně nechci niikoho urážet ani zraňovat. To opravdu ne, takže se ještě jednou omlouvám.
Jen bych ráda, aby lidi přemýšleli.
Nic jsi nepřepískla, v poho. Máti má skutečně histrionskou poruchu osobnosti, babička ji krvavě rozmazlila a to má pak k hysterii už jen krok. Tady jde ale už o silně egocentrickou a velmi sobeckou osobu. No s tím já už dnes (29.03.2016) nic nenadělám.
Co se týká mého duševního zdraví, tak já jsem si odnes (29.03.2016) la do života obrovská traumata emočního zneužívání, diagnózu hostility k dítěti a emočního beránka, a dříve byly diagnostikovány osobnostní poruchy hlavně v oblasti hraniční a emočně nestabilní a samozřejmě poruch vazby. O nějakých drobných úzkostech a traumatech atakových těchto ani nemá cenu mluvit.
Osobnostní poruchy jsou dnes (29.03.2016) už asi nezjistitelné, ale trvalo mi to víc jak dvacet pět let. Porucha vazby a s ní spojená spíš nedůvěra k okolí + postoj transakční analýzy já jsem OK, ty nejsi OK mě vede k tomu, abych se vytahovala na bezbranné pacienty. Ale vážně, já jsem jen okrajový radič, moc toho nenapáchám, spíš mírně bádám. Stále hrozí syndrom vyhoření a chtěla bych absolvovat terapii poruchy vazby, ale v Čechách jich vlastně moc schválených není, kromě tedy Prokopovic teorie pevného objetí. Do toho se mi nechce…
Ne, dneska (29.03.2016) docela dobrý, ale když občas vidím, některé ty zubožené lidi, od dětství oběti, porucha kdečeho a třeba dámě je 40 let, ona vůbec netuší kolik to je práce a co teda může čekat.
Je mi líto, cos měla s tátou, prostě občas to stojí za.
To prázdno v duši je ale asi varovné, zlatínko. Za tím asi bude moc smutku. Ale jsi ještě hodně mladá, asi by se to mělo začít čistit. Aby ses mohla cítit jinak a najít si k sobě někoho, s kým se zahojíš. Uvidíš, ale nenech se od virtuální spolubesedkyně do ničeho nutit. Jenom bych ti moc přála co nejhezčí život.
Tak to je síla, až jsem si musela pojmy vyhledat, abych aspoň zběžně věděla, o co go. Ani by mě nenapadlo, jaké psychické problémy z toho vyplynou. Odvrhnutí tou nejdůležitější osobou musí být pro každé takové dítě traumatizující. Myslím, že i děti v domovech, kde se sice snaží, co můžou, budou vždy poškozeni a poraneni právě tím odmítnutím. Rodiče nám nikdo nikdy nevynahradí. Hodně mě to udivuje právě u žen, mám dojem, že když si to tam nosí 9 měsíců, tak s tím jsou tak nějak víc spojeni a proto je mateřská láska silnější, než ze strany otce. A to platí obecně i pro ty, které třeba nejsou úplně nejdokonalejší, ale nejsou vysloveně zlé a na dítě by se nikdy nevykašlaly. Třeba i ta moje, sice nebere na vědomí moje potřeby (který ale stejně neumím vyjádřit, páč to nemá smysl), ale kdo s náma chodil po doktorech, kdo mi kupuje pribiňáky , kdo se nechal vyžírat vlastním synem do skoro jeho 30 (jiní by ho vyhodili dávno). I když já bych s tím zametla co nejdřív, mít tu moc …
Pokud nedojde k nějaké té poporodní psychoze, nebo sama žena nemá nějakou echt duševní vadu, je to víceméně v pořádku. Pokud ale něco takového je, pak se i z mamin mohou stát rasové. Ta tvoje, jak sama píšeš, skutečně není v cajku. Škoda, že si to neuvědomovala, nebo jestli jí to bylo jedno … (Jakože tak neláskyplný člověk si udělal dítě) Ale to už jsou moje preventistický touhy, který asi většina neřeší.
Přesto z toho vychází pro společnost (a MS ) jedna velká pozitivní věc: je tu nějakej Plamínek, kterej se snaží porozumět a pomoct druhým, místo, aby se užíral svým smutným osudem. To je důkaz vnitřní síly a obrovské vůle. Takže smekám! Máma by se měla aspoň na chvíli oprosti od svýho egocentrismu a ocenit tě!
Je dobrý, že se s tím pořád vypořádáváš, já o tom nic nevím, jen na mě vyskočila terapie pro děti a dospívající To by asi úplně nešlo a pokud je léčba pevným objetím myšlena doslova, pak se vůbec nedivím, že se do toho nechce. Ale když jsi v oboru, máš o tom asi dobrý přehled, možná nějakej kolega by tě mohl nasměrovat (? )
"Čistím" to s psycholožkou, nově k ní docházím. Resp. zatím jen povídáme o mé úchvatné minulosti, o tom, že nepoznám lež a kde kdo toho zneužil (a může zneužít do budoucna), ono nevyjadřování potřeb … že bych měla na sebe víc mámu upozornit (pokud jsem to dobře pochopila). Což mi ale ve 22 přijde už prostě zbytečný, už jsem velká holka a z tohohle jsem už asi vyrostla. Že mám bejt víc sobecká a tak . Žádný testy zatím nebyly a byla bych na to docela zvědavá.
O prázdnu a pubertálních sebevražedných touhách jsem jí říkala (a dodnes (29.03.2016) mi představa vlastní smrti dělá nesmírně dobře, jakože mám aspoň v něčem moc a líbí se mi to. Ale reálná hrozba už není, je to jen můj zvrhlej sen). Přesvědčuju jí o tom, že jsem taková byla vždy, že je důležitý, že si to uvědomuji, umím to pojmenovat a tak se zas tak nic vlastně neděje. O vztahy zájem nemám, nerozumím jim. Přenechám to ostatním, moje potřeba je minimální (ale nějaká touha je, to nepopírám). Chtěla bych spíš jednou zapůsobit na širší okolí, nějak pomoct, přispět svou troškou do mlýna. To beru jako svůj úkol. Nechci si ani komplikovat život něčím tak nejistým, jako je vztah. Nejistotu nenávidím a tohle je hodně nejistý. Totéž nějaký hypotéky, normální život, nevím, pro mě to fakt není. Ani nevím, jak se platí inkaso, neumím moc vařit a tak. Jsem taková nepraktická.
Ale chci taky porozumět víc celkově lidem, vždy se spíš nalepím na jednoho člověka a pro protějšek je to asi vyčerpávající. Tak už taky nechci nikoho obtěžovat. Takže budu radši, když poznám větší množství lidí, než abych se usadila s jedním (který by mi bohatě stačil ) …
Je to se mnou těžký a je mi jí vlastně líto, myslím, že mně stejně není pomoci a mrzí mě, že marním její čas.
Ale jdi, nemarníš ničí čas. Jsi mimořádně inteligentní, takhle si asi představuju člověka, který by se dal označit tím anglickým zprofanovaným slovem smart a máš velmi dobrý úsudek i citlivost, přestožře tě mate. A o to víc mě mrzí, jak některé věci máš.
Chápu, že ti je takhle v kukličce líp, trochu mi připomínáš Princeznu Kožešinku, v Čechách je ta pohádka známá jako Princezna se zlatou hvězdou na čele a vypadl z ní původní obsah- mladá dívka si má vzít svého otce. To v té naší verzi není, je tam Martin Růžek jako Kazisvět šestý, ale jinak je to stejné, princezna uteče a skrývá se v plášti z tisíce zvířecích kožešin, v české verzi v myším kožíšku.
Existuje x výkladů téhle pohádky, J-P. Rohr v ní spatřuje sexuální nebo emocionální zneužívání v dětství, víceméně výborně popisuje některé stavy, které jsem mívala, a které rozhodně emocionálním vykořisťováním byly, ale nemusí jít nutně jen o zneužívání, stačí poranění, mladá dívka utíká od zmatečných citů a bolestivých vztahů.
V myším kožíšku se žít dá, ale časem člověk zjistí, že to, co dřív nepotřeboval, dnes (29.03.2016) už potřebuje a že kožíšek vadí, jenže aby člověk obstál i bez něj, musí se naučit rozumět svým citům a potřebám. A rozhodně je umět vyjádřit a stát si za nimi, to totiž tvoří naše hranice. Tam jsme srozumitelní pro sebe i ostatní, anebo tedy minimálně pro sebe. Ale ono to chvíli trvá. Takže vytěžuj paní psycholožku co nejvíce.
Potřeba určité kontroly a dopadu a vlivu na ostatní je pochopitelná. Doufejme ale, že časem budeš chtít víc.
Děkuju ti za pochvalu a ocenění, to jsi kočička, a když už s tím takhle celý život hrabu, mohl by z toho mít užitek i někdo jiný. Já se uvažuju o Pesso Boyden Psychomotor, ale zatím jsou kurzy plné, tak uvidíme.
Moje matka mě neocení, ona citové věci nechápe, respektive, histrioni mají dost blízko k disociální poruše, prostě tam není ani svědomí ani zodpovědnost, ale co už. Kde nic není…
Rypoušku, bij se za sebe, nedovol aby ti neslavný začátek život kazil, kdybych já se do toho nezahryzla, tak už tu dnes (29.03.2016) nejsem. Je to tvůj život, bojuj o něj, kdyby ses měla za vlasy sama vytáhnout z bažiny, jako baron Prášil, tak se v tom nenech. Někdy všechno nejde, ale jde toho hodně.
Věk: 38
Tohle je největší pitomost, jakou jsem kdy četla. Mám 3 děti. První dvě za mlada, třetí ve 36. Nejhorší bylo to první, než jsem si zvykla, bylo uřvané, mě bylo 23 a vůbec na něj něměla nervy. Špatně jsem zvládala nevyspalost. Nemohla jsem vůbec fungovat. Posledního prcka jsem měla po třinácti letech od prvního. Užívám si ho každým dnem víc a víc, nevadí mi nespat, zdaleka už nepotřebuji tolik spánku. Zvládám při něm ještě studium. Dítě je hodné, klidné a dává mi víc lásky než první dvě dohromady. Příští rok mi bude 40 a já přemýšlím o dalším, pro mě je to teď ten nejlepší věk. Fyzicky jsem naprosto v pohodě, zdaleka nejsem tak nervózní jako kdysi a mnohem víc si uvědomuji, jak je to úžasné mít dítě. Moje babička jich měla 9. Všechny vychovala a hlídala jim i jejich děti.
Omluva - chtěla jsem to napsat k jinému tématu
Já myslím, že tady se homosexualita neřeší
Ale nevadí, člověk se s tím zřejmě opravdu rodí, tak jako s transsexualitou.
Popírat a přeléčovat to asi nelze. Jediné, co by lidi mohli dělat, je naprosto se vzdát svých sexuálních aktivit. Na to má ale asi málokdo (myslím celibát), ještě horší to mají pedofilovvé, kterým nezbývá nic jiného (pokud nechtějí ublížit a nechtěj jít do basy) než popírat své touhy a spokojit se leda s odporným pornem.
Že by homosexuál vydržel jen u porna, nebo to dokázal totálně vypustitt, to asi těžko. Dnes (29.03.2016) je to již normální a vždy se najde někdo, kdo to tak taky má a když nikomu neubližují, proč by si neužili
Věk: 32
Město:Hradec Králové
Dobrý den,
mohu vám nabídbout možnost darování sperma, metodu oplodnění nechám na vás, nabízím 100procentní zdraví a kvalitu, plnou diskrétnost a vše co k tomu náleží. cenu 10000kč za darování. v případě zájmu mi prosím dejte vědět třeba na telefon 602286776, pouze vážný zájem.
Věk: 40
zkuste drbna.cz, jsou tam zajímavé odkazy a inzerce. Pokud hledáte dárce, hodně lidem tyto stránky již pomohli…
Což se týká tvého těla, tak záleží hlavně na tobě, jak se nejlépe cítíš. Já bych do toho celebrity klidně míchala. Existuje víc jak 100 chlapů, a stím 100 chutí. jsou chlapi, kteří mají rádi boubelky. Já jsem třeba štíhlá, moje sestra boubelka, švagrovi se to na ní líbí a na štíhlé holky má názor, že to není žádná baba - krev a mlíko Já když mám partnera, tak dělám vše proto, abych se mu líbila, když mi na něm záleží. ale není to vše jen o vzhledu. Když mě kluci nechávali kvůli jiné, tak byla vždycky škretší, než ja!!! A proto si myslím, že vztahy se vzhledem nemají nic společného.
ou, sorry, to bylo k jinému tématu
nevím proč, ale po každém přihlášení se mi vždy vrátí tohle téma, a pak to popletu
Věk: 40
Dobrý den, rád bych pomohl neploným párům a prodal své sperma. Kam a na jakou instituci se mohu obrátit, a domluvit se.
Podle zákona se dárcem může stát muž ve věku 18 – 35 let. Samozřejmě jsou i další kritéria, ale tady není splněn ani věk.
Věk: 33
Město:Most
Ahoj. Udělej to jako já. Prostě jsem měla schůzky s jednim muzem. Vzdy po měsíci abych věděla jak to dopadlo. A na treti schůzku jsem uz nemusela. Problém je najít toho pravého dárce. Muzu poradit.
Věk: 33
Město:Uvaly-Kolin
Věk: 50
Město:Praha
Ahoj, pomohu s oplodněním, Mám tři zdravé, inteligentní děti. Vše bez dalších nároku. Jsem hodně plodný, takže není problém.L.adul52@seznam.cz
Tos mě pobavil. Není to spíš jinak, než že hodně plodný?
Spíš hodně nadržený.
A hlavně je zdrav Í
Věk: 35
Ahoj, dobrý den slečny, rád bych Vám pomohl s oplodněním, pokud to myslíte vážně a chcete oplodnit, stačí mě napsat na email miki.bax@seznam.cz vše diskrétně. Už jsem takto pár žen oplodnil, tak že nějaké zkušenosti mám. Jsem zdraví, nekouřím a nepiju, zdraví Karel
Hele … a kdybys to měl udělat manuálně do inj. stříkačky, aby si to mohla budoucí maminka sama dopravit kam to potřebuje, taky by ses tak vehementně hlásil? Ale pobavil jsi mě tím kasáním se se zkušenostmi. Tak snad ve svých letech nejsi panic a jaké jiné zkušenosti bys s tím asi měl mít, co? Alimenty?
darce1981 35 = ahoj 34 + ahojda 33 + karel1981 34 + ahoj 33 v tomto tématu tady na webu, no a zbytek jeho "záslužné činnosti", pardon, "pomoci" je k sehnání v nabídkách všude možně po netu
Ale teď vážně, tuto formu "pomoci" nechápu a nikdy nepochopím ani z jedné ze stran, jak ze strany zájemkyň, tak ze strany dárců. Člověk nikdy neví co se může stát, dítě třeba onemocní, bude potřebovat pomoc biologických rodičů, a co potom? Pak se může stát, že zbydou jen oči pro pláč…
Tak zblázněná ženská (mimibazarovsky snažilka ) si bude o 9 měs. později v náručí držet mimíska; co na tom, že od neznámého inseminátora a inseminátor si zase užije, pokud bude tedy striktně trvat na přenosu biologického materiálu obvyklou intimní formou.
Věk: 35
Hledám muže, který by mi pomohl ke štěstí - a to k diteti. Mam nepruchodne vejcovody oboustranne a bylo mi doporučeno umele oplodneni. Slysela jsem, ze spousta vysokoskolských studentů daruje sperma do spermabanky. Našel by se někdo, kdo by daroval sperma, popř. se účastnil na umelem oplodneni? Vim ze je to asi bez sancea treba ani by na to nikdo nepristoupil. Ale je mi 35 let a nedaří se mi najít partnera. Samozřejmě bych zaplatila a nic bych pak nechtěla. vzdy se dá nějak domluvit. Je to šílenost, ale třeba by to někomu nevadilo. Vse samozrejme v anonymite. Prosím neodsuzujte mne, jiné řešení nemám a roky běží. Jen vážně.
Věk: 40
Berunka pomohu ti odkud jsi
Věk: 35
ahoj, rád tě oplodním, mám velký přebytek spermatu, napiš mi na email: miki.bax@seznam.cz a pošli foto
díky Karel
Prebytek spermatu. no fuj
Věk: 34
Ahoj, též bych ráda miminko. Případní zájemci o dárcovství pište na email: chcidite1@seznam.cz. Domluvíme se na podmínkách.
Věk: 30
Město:opava
ahoj jsem petr. o dárcovství už uvažuju delší dobu, ale už mi asi ujel vlak přes jejich kriteria bych se už asi nedostal. je mi 30 jsem středoškolák z opavy, dělám jogu, jezdím na kole, hraju na piano. jsem dost tvůrčí. kdyby sis chtěla pokecat napiš mi na facebookový profil. krokodýl dandy nebo na email. panskala@email.cz
V tématu byl bohužel překročen maximální počet reakcí (100 ks) a téma tak může být zátěží pro server. Z toho důvodu bylo zamčeno a není možné psát nové reakce.
V případě zájmu prosím vytvořte nové téma.
Děkuji za pochopení.