To je strašný. Ještě bych snad chápala, že by dítě dočasně odebrali v situaci, kdy by ani matka nebyla výchovně způsobilá. I tak by ale měli nejprve hledat jiné příbuzné nebo známé, kteří by se mohli dítěte ujmout. Ale odebrat dítě z rodiny kvůli neprokázanému podezření na 2 roky a ještě ho dát bez souhlasu rodičů k adopci? To je teda síla, fakt nářez, rodičům tuhle situaci vůbec nezávidím. Ale ani slovenské úřady toho moc neudělaly - a ještě napsat, že nemají zájem o předání dětí na Slovensko, když ani nemluvili s rodinou? Ach bože...

Když se dozvídám o takovýchhle případech, ani se pak moc nedivím tomu, že lidé mají na sociální pracovníky takový náhled, jaký mají. Rodičů je mi opravdu líto. Teď už pomůže snad jen Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku...

Kdyby se totéž stalo mimo EU, ještě bych nebyla tolik překvapená, ale u téhle země bych podobné jednání vůbec nečekala a ještě zákonem odůvodněné. Budu sledovat, jak to dopadne. Doufám, že lidskost zvítězí.   Na slovenské úřady, to už vůbec nemám slov a nechápu.

to je nepředstavitelné

Tak jsem právě dokoukala dokument Bez detí neodídem, který v neděli večer vysílala TV JOJ. Matka, která má certifikát na provozování domácí školky a péče o děti, nemůže mít doma své vlastní děti? Není možné se odvolat proti lékařskému posudku bez souhlasu soudu? Lidé se bojí mluvit a novináři psát podrobně o případech, aby neskončili ve vězení? A já myslela, že tenhle Absurdistán funguje jen u nás...

Přesně, jak píše soc. prac. Ta paní má všechny možné vysvědčení, že může hlídat děti a vlastní ji seberou. Za chvíli nás očipují všechny a lidé budou jen čísla, která se musí vejít do nějaké škatulky, či normy, jinak s nimi nikdo nebude jednat. Vytrácí se obyčejné lidství a selský rozum, ach jo. Držím té mamince palečky a věřím, že se najde alespoň jeden člověk s rozumem a vše dobře dopadne.

Tak Královský soud dnes souhlasil s tím, že v případu došlo k procesním pochybením a vrátil soudní řízení o předání dětí k adopci zpět k soudu. Nezbývá než doufat, že zvítězí zdravý rozum a skutečný zájem dětí a že Slovensko začne více hájit zájmy svých občanů v zahraničí. Držím pěsti.

Teď jsem se dívala na film, na který jsem tady dala odkaz dole a je to tak neuvěřitelné, že i doufat zní spíš beznadějně... jestli to opravdu funguje jako byznys s posvěcením britské vlády.

To je opravdu k nevíře, nemluví se ani jaký k tomu měly úřady důvod. Žeby to bylo nějaké udání?

Asi ne, Pavli... podle filmu tady dole to vypadá, že adopce je tam u nich velký byznys a tak stačí málo a rozjede se mašinerie. Přijde mi hodně zvláštní, že se o tom takřka nikde nemluví, moc nepíše a celková lhostejnost. Prostě, jakoby to nikomu nevadilo..... Vždyť to je do nebe volající obchod s dětmi.

Baru, že by si to bezdětní rodiče podplatili?

Ve filmu se zmiňují o tom, že tento byznys (adopce) uživí mnoho lidí.

SKUTOČNÝ PRÍBEH: BEZ DETÍ NEODÍDEM

Zajímavý článek dnes v Novinkách. Zdá se, že na těch byznys-adopcích něco bude, protože v případě, kdy jde o starší dítě se jejich sociálka o nic nezajímá, neprověřuje.

Dodávám …

Tak tyto dvě věci bych nutně nedávala do souvislosti - pro takové případy nemusíme chodit daleko, dějí se i u nás (dole na stránce). Člověka to samozřejmě překvapí, z vlastní zkušenosti totiž vím, že se spíše nevěří dětem mladším než těm starším. Posuďte totiž u takové dítěte mladšího školního nebo dokonce předškolního věku, které má třeba například problémy s řečí (špatnou výslovnost, nedostatečnou slovní zásobu apod. ) nebo celkově opožděný vývoj, jestli je jeho výpověď věrohodná a jestli jde o zneužití a podepište se pod to. Není to vůbec jednoduché. Ale pro účely adopce se samozřejmě nejlépe umisťují děti zdravé, které patří do majoritní společnosti. Po dětech zdravotně postižených či jinak nemocných a po příslušnících jiných národností a etnik samozřejmě mezi zájemci o adopci a pěstounskou péči velká poptávka není.

Takhle jsem to nemyslela. V příběhu - Bez detí neodídem to začalo pouhým podezřením z pohl. zneužití. Když ale jedenáctiletá dívka oznámí, že je jí děje totéž, neděje se narozdíl od prvního případu nic.

Pro ty, které toto téma zaujalo, přikládám odkaz na nedávno vysílanou reportáž Reportérů ČT, kterou jsem právě viděla. Kromě případů dětí Boorových jsou tam zmiňovány ještě další dva. Odebrat dítě z rodiny kvůli jedné modřině na zádech nebo dokonce proto, že si holčička hraje ve školce s panenkami tak, že se panenky pusinkují? To je teda fakt masakr.

Ale Slovensko v tom alespoň něco dělá, kdežto Česko jde bohužel Britům na ruku - raději nic neřešit, však oni to Britové přece (vy)řeší - ale jak? Pokud bych se do této situace nedejbože někdy dostala, doufám, že moje zájmy nebude řešit takový zas*aný alibista, jako je pan Kapitán (ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu děti). Říci, že rodiče nikdo nenutil, aby s dětmi do Británie jezdili a žili tam s nimi, může opravdu jen idiot - to těm rodičům fakt pomůže…