Téma: Sousedům vadí naše hlučné děti a chtějí si stěžovat na družstvě

Nic. Úplně normálně řekněte, že jejich tvrzení není pravdivé. (Děti jsou děti a pokud nedělají doslova rachot, je to přece úplně normální. Sousedům bych doporučila domek na samotě. Rada platí samozřejmě za předpokladu, že jde o běžný hluk, ne o extrém. )

Doporučuji pročíst PRAVIDLA WEBU

Admin

Nezlobte se, ale s Vaším názorem cituji „Děti jsou děti a pokud nedělají doslova rachot, je to přece úplně normální. Sousedům bych doporučila domek na samotě. Rada platí samozřejmě za předpokladu, že jde o běžný hluk, ne o extrém. “ nemohu souhlasit.  Ostatně by mne zajímalo, jakou hladinu hluku si představujete pod vágním pojmem rachot. Každý jedinec má rozdílně citlivý sluch, takže to, co je pro vás snesitelné je pro druhého extrémní hluk. Co to má být za argument „Sousedům bych doporučila domek na samotě. “  Znamená to tedy, že uřavané a nevychované děti mohou beztrestně terorizovat ostatní obyvatele panelového domu? Sousedé, kteří mají právo na klid, by se měli vystěhovat ze svého bytu? Děti jsou sice děti, ale uječenost není rozhodně jejich přirozenost, ale projev nevychovanosti a škodlivé výchovné benevolence jejich rodičů

Nechci působit jako zapšklý chlápek (vyrůstal jsem v 90. letech), který nechápe, že děti musí nějakým způsobem investovat a ventilovat přemíru energie. Přesto se domnívám, že toto ventilování musí mít jisté meze. Bohužel se i u nás na sídlišti setkávám s tím, že tyto meze jsou neustále překračovány a děti soustavně terorizují hlukem ostatní obyvatele panelových domů. Položme si otázku, proč k ječení, dupání a podobným hlučným projevům dětí dochází? Odpověď je zcela prozaická: Protože se rodiče svým potomkům nevěnují a nevychovávají je. Řada rodičů vypustí o víkendu své již 5leté ratolesti na plácek před dům a je jim zcela jedno, co se s nimi děje.  Rozumím tomu, že je pohodlné nechat děcka unavit venku, aby k večeru dorazila domů unavená a po večeři zapadla do postele. Také mi nemusí nikdo vysvětlovat, že když nejsou děti doma, mají pro sebe dospělí trochu času či zcela přirozeně relaxují. Přesto je nutné zdůraznit, že tento způsob uvažování je prostě špatný. Když si pořídím děti, tak musím počítat s tím, že se o ně budu nutné starat. To znamená, že do doby než dospějí, nebude žádný volný den. Pokud toto omezení nechci akceptovat, tak si je raději nepořizuji. Druhou rovinou problému je skutečnost, že je nutné se dítěti všestranně věnovat. Pokud je synátor nebo dcera hyperaktivní, dupá a všemožně hlučí je potřeba si uvědomit, že kdesi nastala chyba. Proto s dítětem budu provozovat nějakou smysluplnou fyzickou aktivitu, umožním mu energii investovat v prostoru, kde nebude docházet k omezování kohokoliv druhého.

Podělím se s vámi o způsob, jak moji rodiče řešili mnou produkovaný nadměrný hluk. Prvotně mi maminka či tatínek vysvětlili, že bydlíme v panelovém domě, proto nemohu rušit sousedy. Když jsem ani po druhém upozornění nehodlal vysvětlení respektovat, dostal jsem jednoduše přes zadek. Pokud si pamatuji, záhy jsem si uvědomil, že když vřeštím, bude následovat zmíněný trest. Určitě se najde mnoho maminek, které podotknout, že restriktivní výchova je překonaná, že zanechává na dětech negativní stopy. Na tyto argumenty mohu odpovědět tak, že na sobě žádné negativní následky nepociťuji. Považuji se za zcela normálního, slušně vychovaného sebevědomého muže, který má se svými oběma rodiči hezký a láskyplný vztah. Rozhodně k tátovi nebo mamince nepociťuji zášť či nenávist za to, že jsem jako capart dostal občas na zadek. Zkuste se každá sám sebe v duchu zeptat, zda na Vás zanechal tato výchova, která byla ještě před 20 lety v českých rodinách zcela běžným jevem, nějaké následky. Dovolím si tvrdit, že nikoliv, tak proč hledat nové výchovné cesty u svých rodičů tam, kde domnělé cesty nejsou.  Pedocentrismus a jiné, dnes (25.07.2016) tak moderní alternativní výchovné směry mají něco do sebe, ale domnívat se, že lze rozeřvaná děcka vychovávat pouze slovem je zcela zcestné uvažování. Důsledkem toho a nechuti rodičů vychovávat své děti je nadměrný hluk, kterým dětičky denně obtěžují sousedy, kteří si chtějí doma po příchodu ze zaměstnání odpočinout. O 12 let později si tito nezodpovědní rodiče kladou otázku typu: Proč je ten náš Karel, tak problémové, neposlušné a drzé dítě. Nu možná proto, že jste Karlíkovi již ve 3 letech soustavně prezentovali, že vaše rodičovské slovo nemá váhu a není nutné ho díky absenci jakéhokoliv výchovného následku respektovat. Pokud nebudete své děti učit empatii a zodpovědnosti vůči druhým, myslíte že z nich vyrostou slušní lidé?

Rada jak vyřešit hluk u dětí zní následovně: 2x až 3x verbálně napomenou, pokud to nepomůže, vrazit pár přes zadek. Rozhodně nehledejte chybu u sousedů, chyba je ve vás. Stížnosti sousedů jsou pouze přímou reakcí na vaši rodičovskou neschopnost.

Nebudu komentovat více, jelikož jsem už dnes (25.07.2016) asik unavená. Ale toto musím. Píšete: " Když si pořídím děti, tak musím počítat s tím, že se o ně budu nutné starat. To znamená, že do doby než dospějí, nebude žádný volný den. Pokud toto omezení nechci akceptovat, tak si je raději nepořizuji. "

Aha? žádný volný den. aha…

Myslím, že to pisatel záměrně nadsadil, aby to praštilo do očí. Podle mě tím naráží na fakt, že rodiče jsou radši skoro pořád v práci a děcko zanedbávají. Tím jim uniká neskutečně vzácný čas, který by bývali mohli prožít spolu…

Je-li to opravdu míněno, jako narážka na tyto nedostatečný rodiče, pak s tím naprosto souhlasím.

(jinak si snad každý normální člověk dokáže udělat čas ať se věnuje přílišně čemukoliv, i s děckama si lze odfrknout, byť hlavně předškolní věk je asi nejtěžší a s tím musí rodičové počítat). Je třeba prostě počítat s tím, že svůj čas musím rozdělovat mezi víc lidí.

Obecně by bylo fajn, kdyby děcka měli jen ti, co cítí, že po tom upřímně touží, aby tak nedocházelo k odmítání, chladu a já nevím k čemu všemu. Ale to je utopie, dycky bude hromada strašných otců i matek. Měl by si to každej pořádně promyslet, jinak stvoří dalšího nešťastníka nebo rovnou  magora.

Pisatel to skutečně v jistém ohledu myslel tak, jak to rozvedla uživatelka Rypoušice, za což ji děkuji - skutečně jsem to uvedl tak trochu ad absurdum  Pokusím se Vám (uživatelko Mášo) vysvětlit můj soukromý názor na volný čas během rodičovství (nikomu můj pohled nevnucuji). Samozřejmě, že by bylo postavené na hlavu, kdyby narození potomka znamenalo vypustit jakýkoliv volný čas, protože každý člověk a rodič především potřebuje občas vypnout a vše vypustit. Nicméně jsem tímto chtěl upozornit na fakt, že je jednoznačně nenormální a nezodpovědné,  vyhodit děti ven celý den, aby mohli provozovat x hodin po celém sídlišti nadměrný hluk. Je naprosto bezprecedentní upřednostnit své vlastní pohodlí a zájmy nad výchovou dětí, protože k rodičovství jisté omezení vlastních zájmů (a často velice nepříjemné) na několik let skutečně patří.  Je bohužel smutné, že nad těmito otázkami rodičovství evidentně mnoho páru nepřemýšlí a následně během výchovy potomka s hrůzou zjišťují, že již není možné zajít s kamarádkou na kafčo nebo v případě tatínků s kamarádem na jedno, protože holt náš andílek by aktuálně chtěl jít např. na procházku či do aquaparku. Tedy mnoho rodičů tyto komplikace, které ve skutečnosti komplikacemi nejsou, řeší tím, že se dětí jednoduše na několik hodin zabaví a ty následně obtěžují svými nadměrně hlasitými verbálními projevy ostatní spoluobčany, kteří si chtějí o víkendu odpočinout. Nejen, že je to značně nevýchovné, protože u dětí tímto přístupem pěstujeme bezprizornost (prosím nechápat doslovně v původním slova smyslu) a bezohlednost vůči druhému, ale zároveň i nebezpečné, protože tímto umožňujeme různým psychicky či sexuálně narušeným individuím beztrestně útočit na malé děti. A to samozřejmě nemluvím o tom, že nevěnovat pozornost svému dítěti je vůči němu neodpustitelný prohřešek, který se rodiči jednoho dne vrátí jako pomyslný bumerang. Takže jestliže to mám shrnout, je nutné uvést, že volný čas samozřejmě, ale nikoliv za každou cenu a na úkor dítěte, protože k rodičovství skutečně patří změna životních priorit. Pokud toto nechci ve svém životě podstoupit, děti si nepořizuji, protože bych udělal nešťastným je i sám sebe. Rodičovství je odpovědnost, k němuž patří i smysluplná výchova, což sebou ruku v ruce nese nutnost byť s těžkým srdce dítě občas fyzicky potrestat (nikoliv brachiálním způsobem). Je absurdní, abychom tvrdili, že děti ječí z toho důvodu, že to jsou děti a je nemožné tomu zabránit. Ano u kojence či batolete toto skutečně platí, ale u dětí nad 3 roky věku, jejichž kognitivně-racionální funkce dosahují již jisté úrovně, se jedná o výmluvu rodičů, kteří nejsou ochotni výchovně zakročit vůči svému rozmazlenému dítku.     

P. S. Všiml jsem si, že jsem v minulém příspěvku udělal překlep v předposledním odstavci. Opravuji: Dovolím si tvrdit, že nikoliv, tak proč hledat nové výchovné cesty u svých dětí tam, kde domnělé cesty nejsou.      

Presne tak!!! Odstehovat by se meli rodice s nevychovanymy detmi

To mi říct tak ji rozkopu a její  zkurvený parchanty taky. kéž ty děti porazí auto. Dupajici děti jsou jak rakovina, taky si přejí aby kurve nad náma syn zdechl

Co kdyby jsi to vzala z druhého konce? Zajdi na družstvo a podej sama stížnost za omezování a obtěžování. Chce to sice odvahu, ale pokud to už zachází tak daleko...Tohle by jí mohlo zavřít pusu - JAK SE DO LESA VOLÁ, TAK SE Z LESA OZÝVÁ.

Podle mě zbytečné konflikty, ale to si musí paní zvážit.

Doporučuji pročíst PRAVIDLA WEBU, opakované porušování pravidel může vést k blokaci.

Admin

Asi bych se spíše snažila o smír. Pamatuji si, že můj syn celé noci nespával a pokud jsem jej nedržerla na rukou, tak plakal a já bydlela v paneláku tak, že naše ložnice sousedila se třemi ložnicemi / vlevo, vparavo a nahoru / a ve všech bydleli důchodci, co sice říkali, že špatně slyší, ale asi to tak nebylo, protože jak začal syn plakat, už na mne ťukali. Tak jsem celé noci seděla v kuchyni  na nizké stoličce s klukem v náručí. A pod sebou tlustou peřinu, kdybych náhodou usnula.... Nestalo se to, ale co kdyby. Noční hluk je nepříjemný, to věřím. Pokud děti ale dělají běžný hluk, tak není důvod se hádat. Moc se s nima nevybavujte, ono mám taky zkušenost, že pokud se začnete dohadovat tak to utloukání se argumenty je nekonečné. Děti pochopitelně omezujte, ale pokud je to hluk běžný nechala bych to plavat. Jen na schodech dobrý den a moc to nerozebírat. Ono je to v těch panelácích a při tom kolektivním bydlení vždy radši o to vyhovět než si dělat naschvály. To je můj názor, ale váš může být i jiný.

Ono tady není moc co radit. Prostě malé dítě toto nepochopí. Za rok už to třeba chápat bude. Tady je to spíš o porozumění a trpělivosti, až bude dítě větší.

ale když se otec chová huř jak to dítě tak jak to potom řešit?? Když mě dojede návštěva tak tu nechtěji spát k vuli nadměrnému rachotu a raději jde na penzion. Mají všede plovoučky a to se nedá. Také jsem stále prač protože bych zkončila akorát v blázinci

zkončila - to mluví za vše

  Sousedé asi nikdy neměli děti.....

co takhle vychovat dětičky, aby neobtěžovaly kokolí? To jen rodiče si myslí, že mají roztomilá dítka - okolí by jim to mnohdy rádo objasnilo 

Tak

 A tazatelka je už taaak unavená děti okřikovat.

Takže ať klidně obtěžují okolí. Celkem typické. Doufejme, že se na ni páka najde.

Děti jsou děti, to je pravda, ale intenzivní a dlouhotrvající hluk nebo dupání trvající 15 a více minut bez přestání apod. není rozhodně nic příjemného.  

Možná, že ta hlučnost není ani tak hlasitá jako permanentní a proto si sousedé stěžují. Sama zakladatelka říká, že ji nebaví stále děti okřikovat. A co takhle je tedy něčím zabavit? Je těžké toto posoudit a objektivně tohle posoudit, jelikož pro každého je míra nadměrného hluku jiná (pokud jde o důchodce, kteří jsou neustále doma nebo o někoho, kdo pracuje od časného rána a domov je pro něj jediným prostředím ke klidnému odpočinku.
Nejlépe bude promluvit si v klidu a přijít s návrhem řešení a dát najevo, že vám to není lhostejné, ale je to pro vás mnohdy těžké sjednat dlouhodobější klid. Rozhodně by bylo dobré mít při tomto jednání svědka pro případ, že si sousedé na klidné vyjednávání nepotrpí a patří mezi ty, kdo se sotva ráno probudí a už vidí problém i tam, kde není.

Než něco začneme řešit s horkou hlavou, měli bychom si uvědomit, jestli by nám samotným bylo za stejných okolností příjemné ocitnout se ve stejné situaci v podobě rušných dítek sousedů. A dále bychom si měli uvědomit, že to, co je logické, přijatelné nebo přirozené pro nás, nemusí tak být pro ostatní.

Hodně trpělivosti...

Jasně. Děti jsou děti. a feťáci jsou feťáci, takže můžou fetovat a krást kde se jim zachce…

Napadá mne, proč dítě doma dupe? nějak si nevybavuji, že by má dcera kdy dupala a to jsme bydleli také v paneláku... Pokud je to nadbytek energie, tak šup s dítkem ven a vylítat a unavit v přírodě, pak bude rádo, že může sedět a poslouchat pohádku, kterou mu maninka přečte na dobrou noc, Přibrat děti ke všem činnostem, které maminka doma dělá - třídit prádlo, přehrabovat se ve strouhance, když vaří, úomoct s vytíráním - malý hadr a šup šup prostě zabavit, zcela jistě to jde. Dítě, které lítá po bytě a dupe má buď nedostatek pohybu nebo zábavy. A zavést režim nějakých rituálů, pro dítě vcelku důležité. Pokud by bylo na mě, vím, že se sousedy je to těžké, ale já bych třeba koupila kytičku nebo bonbonieru a té "tetě" co se zlobí, že můj malej dupe, bych jí rukama svého dítka podala... prostě paní XY, my se moc omlouváme, víme, že je to nepříjemné, on je hrozně neposedný, já se vynasnažím se s tím nějak poprat, prosím, vydržte to ještě chvíli, než vyroste ))) a to by mohlo rozzlobené sousedce vzít trochu vodu z mlýna

já teda neznám žádné malé dítě, které by nedupalo. a nikdy by mě nenapadlo si stěžovat na rodinu která dítě má, prostě to tak beru, že to jsou děti a potřebují si hrát atd

Může se hodit:

• Obrana proti šikaně sousedů (vymyšlená stížnost na hluk)

Ono pokut to musí posloucht člověk deně a ví že ykdyž je venku pěkně ven stěmi dětmi nikdo nejde tak to je na otřel. Na demnou bydlí fetaci maj věkově stejný děti. A ano mám cht ti smrady zabit. Již to řeším léky a asi budu muset na psichyarii. Je to o víchově. Pokut nemáte postižené dítě je to vždy o víchově.

Poupa.

No jo, ale co má člověk dělat, když je hluk sousedovic dětí přes míru? S přítelkyní jsme se přestěhovali do bytu a záhy jsme zjistili, že pod námi bydlí poměrně hlučná rodina. Hlavě jejich syn, cca 8 let, má patrně nějakou poruchu, proto jse schopen 4 hodiny v kuse histericky řvát na celý panelák. Ale kdybyste to slyšeli! Jeho matka na to raguje dalším řevem, protože ho očividně nezvládá. Pak se utiší, hodinu je klid a pak zase. Doslova mě fascinuje, jak dlouho a vytrvale je ten bastard schopný řvát. A komu si máme postěžovat, když a) sousedí tvrdí, že "musí mít nějakou poruchu, jinak by to přece nedělal", ale papír na to není. Že by výmluva? b) neřve pořád, ale často a dlouho, takže volat hygienu nemá smysl. c) Vchody do chodeb jednotlivých pater jsou zamčené kvůli bezpečnosti, takže není možné zjistit jméno, ani na ně zaklepat a zkusti se rozumně domluvit. A teď babo raď. Navíc se blíží léto a my se bojíme, že při otevřených oknech jeho ječení bude neúnosné.

Lol. Ta gramatika. Chodila jste někdy do školy?

Mně normálně žádné děti nevadí a myslím, že jsem tolerantní až dost. Na naše nadhlaváče  jsem ale už alergická. Nepřijde mi normální, když děti 8 a 5 let se učí na kole v bytě, protože rodiče jsou líní vyjít s nimi ven. Tytéž šílené zvuky jsme absolvovali, když jezdili na odstrkovadlech a pak koloběžkách. Na koloběžkách s nimi jezdil doma i tatínek. Když je přestalo bavit ježdění, hráli fotbal. Venku svítí slunce, 300m od domu jsou 2 nová dětská hřiště, ale tato rodinka tráví veškerý volný čas v bytě. Podle mne otrávené děti mají jedinou možnost se vyřádit a to běhat po bytě křížem krážem. Dupají v botech, neboť v bytě mají na podlaze beton, prý nemají na koberec. Celé dny posloucháte jen vřískot a pokud vydají souvislou větu, tak "Mama vstavat". Na to znavená matka roku odvětí: "nekřič Martínku, maminka na vás nemá čas". pokud se jim věnuje tatínek, tak celý den skandují do rytmu svá jména, skáčou přes židle, které před nimi taťka převrací. Tyto info nejsou žádné dohady nebo drby, ale konkrétní vysvětlení této povedené rodinky. Těžce znavenou matku nedávno neprobudily rány kladivy do podlahy, které trvaly celou hodinu  v sobotu v 10h dopoledne!!! . Jejich otec na vysvětlení pronesl, že pokud tluče kladivem dítě, jde o hru zvanou zatloukátko . Beton na podlaze způsobuje, že pokud nepustím nějakou zvukovou kulisu, slyšíme každé slovo z bytu nad námi a ač jsem je na to upozornila,  nic s tímto stavem neudělali,  což je myslím už známka nějaké poruchy … nechat o sobě vědět - slyšet za každé situace. Jak to jde, trávíme čas mimo byt, ale je jasné, že při zaměstnání se nahromadí i práce, která se jindy než o víkendu udělat nedá… Takže jsem nucena poslouchat skřeky a řádění dle mého silně zanedbaných dětí.  V domě zde vyrostla společně s našimi spousta normálních dětí, rodina  s dětmi bydlela vždy i nad námi, ale nikdy nebyly žádné takovéhle problémy. Přesně jak se píše zde v několika příspěvcích, je to o tom umět děti zaměstnat, věnovat se jim, vymyslet jim adekvátní zábavu a hlavně jít s nimi alespoň občas ven. Můj příspěvek zakončím třešničkou - sousedka, která takhle silně kašle na výchovu vlastních dětí, pracuje údajně na sociálce.