Téma: Věříte v Boha?

   Já to mám asi v popisu Křesťanky. Jelikož jsem pokřtěná, mám i svátost prvního příjmání, svátost manželství a dokonce jsem přijala i svátost biřmování.  Ale jsem hříšnice hříšná a pořád se to ve mě tluče, né to jestli  Bůh existuje, ale některé zákonitosti, které mi nedávají smysl a některé myšlenky z Vatikánu mi jdou taky proti srsti.

 Trošku jsem si oddechla, když jsem četla knihu kterou napsala Matka Tereza, ta totiž pochybovala v jednom kuse. Ono je jedno za co se schová podstata lásky a dobra, hlavně aby to nepřerostlo ve fanatismus.

Věřím pouze v pomocnou ruku, kterou najdu na konci svého ramene... Nikomu víru neberu, je to jeho volba... Někdy bych sice uvítal možnost vyzpovídat se v neděli ze svých četných hříchů a začít znovu s čistým stolem, ale raději se budu svým svědomím mučit delší čas, než abych se nechal dobrovolně svazovat spoustou pro mne nepochopitelných tvrzení a požadavků...

To se pleteš, Medvěde, nemusíš se nikomu v neděli zpovídat, jen Bohu a můžeš to udělat kdykoliv a kdekoliv...já osobně v Boha věřím a řídím se heslem Sváti Karáska: je třeba jít vírou proti náboženství

Františku, mně stačí, že se každý den musím zpovídat manželce a jednou za 14 dní tchýni...

Ne, poněvadž bůh s největší pravděpodobností neexistuje. Bůh nemá žádné projevy v realitě a nikdo nikdy jeho existenci nedokázal. Je tedy rozumné domnívat se, že nic takového neexistuje.

Bůh samozřejmě existuje a projevy v realitě má, ale ty prožije  jen ten, kdo ho pozná...a Bůh se dá poznat každému, kdo ho chce poznat, o tom se nedá kecat ani psát, to se musí prožít, je to něco podobného, jako kdybych chtěl od narození slepému vysvětlovat jak vypadá modrá barva

V Boha neverim, myslim si, ze Buh je v kazdem z nas, je to nas vnitrni hlas, nase vnitrni energie..

Verim v to, ze zivot nekonci smrti.....vzdyt i vesmir je nekonecny a stale roste.....Hvezda vyhasne a zmeni se v prach. Kdyz zemreme, nase energie se posune nekam dal, nekam vys . . .

Já jsem katolička, pokřtěná, biřmovaná a v kostele každý týden pečená, vařená .

Můj muž říká, že církev je organizované společenství pro ovládnutí lidí ke svému prospěchu. Ale je to takový ateista, že má strach, aby ho za to Bůh nepotrestal. Mojí víru respektuje a podporuje ji ve mě, ale přidat se odmítá, prý někdo v rodině musí zůstat normální a já to prej už asi holt nebudu .

Děti jsme nepokřtili, necháváme je, ať se samy rozhodnou, mají svět podle Bible od maminky a ty Darwinovi nesmysly od tatínka .

Já věřím v cosi vyššího, nenazývám to Bohem, ale věřím. Přesně moje myšlenky vystihla Olca.
A ruku na srdce, kdo z vás, kteří  tvrdí, že Bůh neexistuje, nikdy jeho jméno nevyřknul?
V situaci, kdy jsme opravdu zoufalí se stejně všichni obracíme v Boha. Tím nemyslím zoufalost nad spáleným masem, ale tu opravdovou , bolestnou, vnitřní. Třeba když vám dítě bojuje o život. To prosíme Boha o pomoc. 

Jacku, a myslíš, že třeba lásku, soucit nebo mnoho dalšího jde vědecky dokázat? Ne. Ale přesto je to něco, co existuje, pro co máme pojmenování, pod čím si umíme něco představit.

U Boha je to komplikovanější, protože je to něco nesčetněkrát většího.

Jack nám řekne, že láska je pochod v mozku. Spojení jakýchsi buněk.
Jack je totiž silně vědecky zaměřen a co si neohmatá, neexistuje. 

Zatím v Boha nevěřím, ale jak mě s ním seznámíš, začnu. Navrhuji setkání s ním v restauraci nebo ho klidně pozvi k nám domů. Rád vás oba u nás uvidím.

Na jednom jiném místě byl dán tento stejný dotaz, zda účastníci webu věří v Boha.. Lidi se tam k tomu vyjadřovali různě, tak jako vy tady.
Já jsem tam tehdy napsala:
Ó kéž by byl!
A jiný uživatel napsal:
Ó kéž by nebyl!

Od té doby nad tím hodně , hodně přemýšlím.

  Asi neměl čisté svědomí a bál se soudného dne.

Nemyslím, že je důležité, jak ho kdo pojmenuje. Zda Bůh, Alláh, Jehova, Vyšší moc, Vesmír-... Podstatné je, že máme víru, že když nám je bolestně, máme se kam obrátit. Někdo věří v sebe .. i to je víra.

Veverko, velmi mě zaujal tvůj názor na Boha, nahlížím na to hodně podobně 

Ikdyž se najdou jedinci, kteří popírají Boha, přesto i náš názor na Boha je velmi racionální.

Člověk by si měl uvědomit, že život je obrovský dar - jak říká paní Hogenová a já se domnívám, že bychom ho měli žít a následovat znamení..

Bůh je láska, souhlasím.

Jéé, Biance, moc děkuji za Tvou reakci

Jsem ráda, že sdílíš můj pohled.

Anna Hogenová je okouzlující, znala jsi ji už předtím, nebo z mého příspěvku?

Tak i tak mě to těší

Veverko, s paní Hogenovou jsem se setkala přes tento web a díky tobě

Je to moc moudrá paní, ale věř, že takových lidí, kteří jsou blíž Bohu je více  

Jak říká jeden pán v televizi "Slunce v duši".

Jo jo, já vím, je báječné, když člověk takové lidi v životě potkává

Několik jich kolem mě naštěstí je.

☼

Ja nevim, nevim. Jsou lide , kteri veri pane Marii a  nebo jen Kristovi coz je vlastne  cela bozi rodina. Hodne davno pred nasim letopoctem lidi take verili v Boha a nemusel mit tolik okazalosti jak posleze zacala cirkev, busty, sochy, kostely apodobne  fantazie. Boha si muzeme nosit v sobe, a promlouvat s nim muzeme kdekoliv.Tim chci reknout ,ze buh  ano-cirkev ne. Dekuji

Innes, napsalas to velice výstižně. Já říkám, že bůh je v každém z nás.

Tak proto když kouknu do zrcadla vidí božskou tvář.

   " Ať dosáhneme v životě čehokoliv, ztrácí to smysl, pokud motivem nebylo dobro druhých.

   Bez lásky nejsme ničím.Jsme tu, abychom druhým pomáhali, starali se, chápali a odpouštěli a sloužili jim.Každý projev lásky má cenu, ať je to úsměv, slůvko povzbuzení, drobnost nebo oběť. Tímto rosteme.

   Zbavme se zlosti, nenávisti, hořkosti, závisti a neochoty prominout.Tyto emoce ničí naši duši.

Budeme hodnoceni podle toho, jak jsme se chovali k ostatním.

                                                                             : B. J. Eadieová - V náruči světla

  Pro mne je Bůh spravedlivá laskavá energie, která tady všechno ve Vesmíru pozoruje a řídí. A ke své víře a naladění se na tuto energii stejně tak, jako Illines, nepotřebuji kostely, ale tiché místo v přírodě, nejraději na vrcholcích hor....tam se cítím Bohu nejblíže.  

Krásné... Souhlasím, taky miluji hory a taky se tam cítím nejblíž té nejvyšší síle...

Proč spojovat Boha s církví.... každý na něco věříme a denně se mdlíme i když nevědomky...kolikrát člověk pronese... Bože ať se to nwstane, ˇať projdu u zkoušky, Bože ať neprši, a jiné a jiné tyto věty.
Bolek Polívka se ve filmu taky ptá, manželky od svého advokáta, jestli věří v Boha...mno, a odpověď byla dost pravdivá no ne?
Jak to oíše Rybka, to cítím i já a je to dobrý pocit...

Mluví-li někdo stále o Bohu, zaštiťuje-li své názory autoritou církve či nějakého jiného společenství a přitom neustále soudí, odsuzuje a nemá ve svém srdci místo pro lásku k lidem jiné barvy kůže, sexuální orientace či náboženského vyznání, stále kráčí v temnotách tohoto světa... Takhle by to mělo fungovat a mnohdy to takto není... Nebojte, to není z mojí hlavy, takhle chytrý nejsem a nikdy nebudu...