Téma: Mám 120 neomluvených hodin a jsem magnet na průsery

   Co dodat, nemáš disciplínu a čeká Tě pěkné místo u pásu. Jsi plnoletá a pokud nenavštěvuješ vzdělávací ústav, musíš nastopit do zaměstnání a platit daně, zdravotní a sociální. Pakliže neplatíš, naskáčou Ti penále a přijde exekutor a z Tebe se stává štvanec a bezdomovec. Přemýšlej.

Tu školu sis vybrala sama? Nemám pocit že by tě nějak zvlášť těšila... Co nějaké koníčky, sport, ... ? Mám pocit že jsi znuděná a tak vymýšlíš hovadiny. Julie má pravdu v tom co tě čeká - ale předpokládám že tebe spíš zajímá jak to udělat, aby tě doma nezabili. No, pravda je, že za blbost se platí, a nějakým lakováním a lhaním si fakt nepomůžeš, jen to ještě zhoršíš... Psala jsi že chodíš ke koním, nebo do zoo. Tak předpokládám že máš ráda zvířata. Neuvažovala jsi o nějaké střední zaměřené tímhle směrem? Na to abys šla pracovat jsi podle mě ještě dost nedospělá. Ona totiž ani taková pokladní v tescu si nemůže zatahovat jak se jí zachce. Vydělávat se musí a život není zrovna sranda, to mi věř. Být tebou, podívám se po školách se zaměřením, které zajímá tebe samotnou. Zavolala bych tam a zjistila si, zda je možné nastoupit do školy už teď, případně podmínky přijetí. Podle tvého slohu předpokládám, že nejsi hloupá, jen "lempl", prostě jak už řekla julie, naprosto bez disciplíny. Pokud máš pocit že sama sebe nezvládáš, kontaktuj nějakého výchovného poradce, v tvé současné škole určitě nějaký bude, nebo psychologa. Myslím že tvoje rodina těžce zanedbala výchovu v době, kdy ti měli namlátit do hlavy nějaká pravidla, přes která vlak nejede, a teď se to snaží dohánět. Zkus se na to podívat z jejich úhlu, jak bys reagovala kdyby si tvoje dítě kazilo život vlastní blbostí tak, jak to děláš ty. Požádej je o pomoc, budeš ji potřebovat. Jinak taky dost jednoduše skončíš na ulici.

 A co te bavi? Treba skusit jinou skolu, a nebo nejaky kurz, ktery neni tak prilis dlouhy jako skola. Prozivas dospivani, a tam je uz na case se necim zabyvat. Jak pise Julie, stala jsi se ze zakona dospelou a zacnou povinnosti, ktere jsou v dnesnim svete tezsi nez chodit do skoly. Ahoj a srovnej se, svuj ulet se snaz nahradit lepsim rozumem.

No bohužel, jak se říká, co jsi si navařila, to si budeš muset sníst. Nevím, jestli se to vyloučení dá ještě zvrátit, to by jsi asi musela projevit vůči škole jiný postoj a vůli, taky nevím, jestli to pravidla školy a zákon umožňují, poku již bylo rozhodnuto. Bohužel, pokud to děláš opakovaně, nemůžeš se svým způsobem divit, že škole i rodičům došla trpělivost. Otázka taky je, pokud do školy nechodíš, jak si na tom se známkami z jednotlivých předmětů, zda-li jsi učivo dohnala. Škoda, že jsi to nechala dojít tak daleko. A rodiče nechodí na třídní schůzky? Že se to provalí až dopisem? V podstatě máš pouze zřejmě tři možnosti. Buď si sníš, co jsi si navařila a půjdeš do práce, nebo je-li to ještě možné, své chování přehodnotíš a pokusíš se to ve škole vyřešit, případně jestli by nebylo možné tento ročník opakovat. Pak by se jistě i rodiče na celou věc dívali jinak. Ale to je jen na Tobě. Rozhodně bych nepřemýšlela o tom, udělat si něco a jít někam, odkud už se nevrátíš, dostala jsi se do nepříjemné situace, ale i ta má řešení. Jak se říká, když nejde o život, nejde o nic. I když máš s rodiči neshody, věř tomu, že kdyby jsi si něco udělala, jedno by jim to nebylo.  
Jestli to chceš opravdu řešit, zeptej se ve škole, jaké máš možnosti, nejdřív ale zvaž, jsi-li opravdu ochotná nehození do školy změnit. Pokud by škola jiné možnosti než vyloučení vůbec připustila, musela by jsi hození do školy dodržet. Takže je to na Tobě. Jsi plnoletá, za své jednání teď musíš převzít odpovědnost.

Známky mám slušné, s těma se držím nad hladinou celkem vysoko (dá - li se to tak říct, i ve vzduchu). Nedělá mi problém se něco doučit, ani praktická část, ve které vyhrávám oborové soutěže a končím často na místě  v té hlavní trojce (dvakrát na druhém místě - nějak jsem si tu číslovku ustálila... ).

Odpovědnost bych chtěla, ale nemůžu zodpovědná být, když mi do všeho montují rodiče. Cítím se pak... jak malá? :/ I když by se to díky těm průserům tak nazvat dalo, že? :/

Mluvill jsem se spolužačkou a ta s učitelkou. Prý je nás takhle víc a u některých "štastlivců" z toho může být jenom podmínečné vyloučení... :/ Nevím, jestli ně budu patřit. Sestřenka takhle skončila taky, ale i když je bez VL nebo maturity, nedělá jí problém sehnat si práci (i když to není nic moc).

Co se týče koníčků - jezdila jsem na koních, ale ten, na kterém jsem jezdila, umřel. A soukromáci vás ke svým koním jen tak nepustí - přeci jen je to sakra drahá záležitost mít koně. :( Ale s tou zábavou máte pravdu... Jinak sbírám modely koní... :/

A myslíte si, že když jste co chvilku dostávali na prdel, že něco zanedbali?

Dobře, zřejmě vztahy mezi Tebou a rodiči mají ještě další okolnosti, ale to teď asi lehce nezměníš. Tak zkus o tom, když máš tak dobré známky a praxi přemýšlet jinak, zejména když jsi před cílem. Snaž se si školu dodělat pro SEBE, aby jsi se mohla osamostatnit a postavit na vlastní nohy, případně si pak najít své bydlení, nebo s kamarádkou. Když si pak s rodiči od sebe na chvíli nebo na čas "odpočinete", budou Vaše vztahy lepší. Myslím si, že když známky a praxe nejsou problém, navíc máš i úspěchy, byla by velká škoda školu nedodělat. Jsi před cílem, to je mnohem kratší doba, než ta, kterou již máš za sebou, myslím Tvůj věk. Stojí Ti to za to, budeš pak na sebe pyšná, že jsi to i přes to všechno dokázala. Ve škole bych se zeptala, jak jsi na tom Ty. Nečekala bych až na dopis. Podle toho to pak můžeš řešit.  

Přesně tak. Pokud jsi úspěšná, jistě tě jen tak nevyrazí. Zajdi za tím kdo o tom všem rozhoduje, pravděpodobně ředitel/ka. Když si budeš sypat popel na hlavu a připomeneš to že jsi školu dobře reprezentovala a že tvoje známky nejsou nejhorší, třeba ti tu podmínku dají Jinak co se koní týká, taky mi "ten můj" umřel. Ale jsou stáje (většinou chovy koní) kde tě nechají jezdit za práci - dost záleží na tom kde bydlíš, v Praze jsou stáje plné soukromých sporťáků, ale mimo velkoměsta najdeš spoustu farem kde se ke koním dostaneš zadarmo - jen pak po tobě budou zase chtít zodpovědnost - když řekneš že ve středu nakrmíš, tak tam prostě musíš být. A i mezi těmi soukromáky najdeš někoho, kdo svého koně nestíhá (například je spousta žen co si pořídily koně a pak otěhotněly - takže na něj ani nemůžou) a hledá holku, která by se o něj párkrát do týdne postarala... Projdi si jezdectví, nebo si dej sama inzerát. A výchova není jen o tom dostat na prdel. Já osobně fyzické tresty schvaluji, o tom žádná, ale zodpovědnosti tě to zjevně nenaučilo. Je to jedno s druhým - rodiče se k tobě nebudou chovat jako k dospělé, pokud se budeš ty chovat jako malé děcko (bez urážky)... Dokaž jim že si své problémy vyřešíš sama, pak tě budou brát lépe

Zdá se mi, že je pro tebe příliš důležité okolí. Musíš vycházet jen sama ze sebe. Co chceš Ty sama. Asi bych zkusila vydržet, i když máš zřejmně na víc než na učňák a pak bych šla dál. Přestaň utíkat, jinak se nikdy nezastavíš a budeš utíkat celý život! Tak nějak cítím, že máš na víc.

Ahoj, pokud nemáš problém s učením, doporučuji okamžitě podat přihlášku na jinou školu, dokud tě ještě nevyhodili a potom si mužeš změnit učení na dalkové ale mezi tím bych doporučovala nějakou brigádu. Jsi plnoleta tohle si muzes dovolit. Držím palce.