Téma: Nový přítel mé manželky rozbil manželství invalidnímu důchodci
Uživatel: Parohac
Majitel firmy SEEFOOD Lukas Pospisil. Zamestnal mou zenu a pote co se me snazila utyrat v doufani ze me vymeni za sveho milence, ji odkopl pote co jsem zjistil pravdu.
Je to lidska spina a delal vse proto aby prokazal v teto kategorii svou vrchnost.
Skvely kamarad behem toho a moje (ted) ex-manzelka tustala nadale besnici, odmita mi ukazat deti.
Skoncilo manzelstvi o 20 let tak mejte to na vedomi az kupujete ryby v SEEFOOD, SEEFISH nebo jite v SUSHI BAR na ujezde.
Ja, 40+, nemocny s roztrousenou Sklerozou, spatne chodici ale vyborne milujici otec.
Fuj.
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 2381x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Dobrý den. Víte, jestli Vám mohu poradit, snažte se věnovat hlavně sám sobě. Nemoc kterou máte, je potvora, znám jí zblízka velmi dobře a určitě víte, že nejen každý infekt, ale i každý stres a trápení jí může posunout nenávratně dál. Já vím a chápu, že Vás to bolí a trápí, ale věřte mi, že teď uděláte v případě Vaší nemoci jen dobře, když to zlé hodíte za hlavu a uděláte pro sebe maximum, aby jste měl sílu s nemocí bojovat. Pokud jste ještě, byť špatně chodící, spojte se se známými nebo přáteli, jestli nějaké máte a zkuste se věnovat něčemu, co Vás baví a můžete si ještě dovolit. Nebo nejlépe Vás pochopí, poradí atd. Ti, kteří se s nemocí setkali ať už sami nebo v rodině atd. Znáte třeba Unii Roska?
Zdravím,
já jsem tady nově, pročítám si témata a jelikož tady sama často hledám nějakou útěchu, rozhodla jsem se taky "pomáhat" - myšleno psát své názory co nejupřímněji a zároveň citlivě vzhledem k téma a prostě tu tak nějak k něčemu být.
Tak jste moje první oběť.
Když mám zachovat tu citlivost, ale zároveň upřímnost, musím Vás napsat, že z Vás cítím šílenou zahořklost, neštěstí, zoufalství, zlobu, bolest, nenávist a uraženost.
Není mi, kolik Vám, nemám Vaší nemoc, nemám děti ani se mi nic podobného nestalo, tak to berte s rezervou. ale ve mne se jako první ozývá pocit, že jste strašně sám. A strašně dlouho. A že se v tom tak nějak čvachtáte a jste oběť a možná Vám to do jisté míry vyhovuje.
Tak bych asi poradila terapii - možná nejdřív psychologa, psychiatra (pokud zatím nemáte), ono se to pak už nasměruje samo, ale abyste mohl někam růst, musíte vylézt z téhle "skořápky udělaný ze zrady".
To je cesta do pekel.
Přeju Vám vše dobré a jak píše Dany nade mnou, myslete na sebe. Ne ve smyslu litování se, ale toho, že "40+" není věk na to, to takhle balit, vzdávat a trpět.
Určitě existuje spousta komunit lidí se stejnou nebo podobnou diagnozou, mám z Vás pocit, že jste strašně dlouho sám, to je na prd.
Na tomto webu určitě najdete chápající lidi, kteří se Vás budou snažit podržet a pomoci Vám když ucítí, že to chcete i Vy sám.
Přeju vše dobré. Upřímně.
