Téma: Čeho je moc, toho je příliš - pokračování

Krásná píseň, děkuji Baru.....

Z lidského hlediska je mi líto, jaké máš problémy a co se Ti stalo (také bych byl rozhozený).

Jsem rád, že jsme se dostali k nějakému názvu. Sice je název tématu "Čeho je moc, toho je příliš" nekonkrétní a mě nic neříká (napadá mě, že by mohlo jít o nějaký konflikt v práci, hádku s prodavačkou v obchodě nebo s rodiči či cokoliv jiného - z názvu vůbec nevyplývá, že jde o vztahový problém), ale na druhou stranu respektuji Tvé přání a pokud si téma " Prala jsem mu a on mi přitom zahýbal s jinou " přeješ přejmenovat na "Čeho je moc, toho je příliš", tak Ti to přejmenuju. Prosím o definitivní potvrzení. Díky.

Tak Antonella mi psla vzkaz, že si to tak přeje změnit. Budiž a staniž se

Antonello, prosím Tě, máme tu 2 témata "Čeho je moc, toho je příliš". Nevadí když u toho novějšího dám "Čeho je moc, toho je příliš - pokračování", aby se odlišila od sebe? Byl by z toho totiž jinak zmatek.

Ano jasně neuvědomila jsem si to....

Milá, Antonello! Líbí, se mi, jak v tomto příspěvku píšeš „odpouštím sobě a odpouštím jemu“, je to jediné jak můžeš najít klid ve své duši a jít dál svou cestou životem. Určitě na tebe čeká někde muž, který tě provede rozkvetlou zahradou tvých snů. Proto měj oči stále otevřené.

„Klíčem ke štěstí je odpuštění. “

„Odpuštění je vůně, již fialka potřísní botu, která ji rozdrtila. “

  Konec dobrý všechno dobré.

Milá Julie, měla jsem čas na přemýšlení, udělala si pyžamový den a uvařila dobrý čaj, potoky kávy a popřemýšlela... slzička taky ukápla, pomohlo to a pomohly i naše, Moje starosti.. sice jsem se odmlčela, ale byla jsem přesto tady s vámi.. Je to fajn mít i když jen virtuálně, milé lidi po ruce. když se jeden zahrabe doma a nemá chuť nikoho vidět a dělat si násilí. jjj... je to už o hodně lepšííí... musí.

  Slzy ženy

 Malý chlapec se zeptal maminky:

„Proč pláčeš? "

   „Protože jsem žena, " odpověděla mu.

„Nerozumím! " odpověděl syn.

   Jeho máma ho jen objala a řekla:

 „A nikdy ani neporozumíš. "

Později se chlapec zeptal svého otce:

„Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu? "

  „Všechny ženy pláčou bez důvodu, " bylo všechno, co mohl otec odpovědět.

Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč ženy pláčou. Nakonec zavolal Bohu a když se dovolal, zeptal se:

„Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce?? "

Bůh odpověděl:

„Když jsem stvořil ženu, musela být výjmečná. Stvořil jsem její hruď dost silnou na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemnou, aby poskytovala pohodlí. Dal jsem jí vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, které častokráte zažije od svých dětí. Dal jsem jí tvrdost, která jí pomůže pokračovat, i když se všichni ostatní vzdávají starat se o svoji rodinu i přes choroby a únavu, bez stěžování si. Dal jsem jí cit milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, když ji její dítě hluboce raní. Dal jsem jí sílu přijmout svého manžela i s jeho chybami a vytvořil jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce. Dal jsem jí moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy nezraňuje svou ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnutí stát vedle něj bez výhrad.   A nakonec jsem jí dal slzu, kterou uroní a která je jen a jen její, aby ji použila kdykoliv ji bude potřebovat, aby to všechno zvládla. Na slzu má opravdu právo, nikdo nevydrží bez slova tolik co žena.

Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu jakým si češe vlasy. Krása ženy musí být v jejích očích, protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

To se Ti povedlo.  

Ano, svatá pravda... děkuji, Pluto Tvé odpovědi mi hodně otevřely oči a po pravdě, člověk je v první chvíli jako slepý a kope okolo sebe, zapomene to, co vlastně docela dobře ví, nic nepřijímá, snad ani nechce a vidí jen tu svou bolest. Jsou daleko horší věci na světě a tak jsem se rozhodla, udělat tlustou čáru a jít dál. Neříkám to až tak lehce, to ne, nejsem hrdina ale přešlapovat v tom nebudu. Konec, jsou zde zajímavější věci, než se zabývat nekonečným a neřešitelným tématem o někom, kdo za to v podstatě, vůbec nestojí. Jinak, děkuji moc, za hezká slova a kytky....