Téma: V nouzi poznáš přítele - máte přítele do nepohody?

Moc hezké.... Ano, mám takové přátele. Snažím se být pro ně tím samým a nejsou to jen slova....

Také mám  - pravé přátelství musí být nezištné, někdo je hledá celý život a to štěstí nemá.

Pro toho, kdo je najde, je životní výhrou-pravé přátelství je to největší bohatství.

   Jsem šťastný člověk, mám!!!  

 Mým nejlepším přítelem do pohody a nepohody, je moje zlatíčko, moje manželka. To přeji ze srdce všem lidem. Je to úžasné a krásné.  

Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže.

Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.

... WAW... ... Miluju tenhle citát od Camuse!!! Patří k mým oblíbeným.... protože přesně vystihuje ROLI přítele.... i MÉ schopnosti přítele... Jen znám ten citát trochu jinak ( a "posílám dál" pokud ho někdy někam vůbec píšu.. ) Asi v mírně  "svém upraveném" znění:

Nekráčej přede mnou, možná bych Tě neuměla následovat. Nekráčej za mnou, možná bych tě nedokázala vést. Kráčej vedle mě  a buď můj přítel. Pro chvíle radostí i pro případ zakopnutí na cestě, pro potřebu opory  jeden o druhého...

,

Místo slova člověk dosaďte slovo přítel a není více co psát... Vzhledem k tomu, že zrovna v tuto dobu jeden takový přítel stojí blízko mne a jsem tomu rád, napsal jsem téma jako velké poděkování jemu a všem ostatním skutečným přátelům, kteří stojí i při vás... Sice vaše skutečné přátelé neznám, ale zaslouží si, abychom se nad jejich existencí zamysleli i v okamžiku, kdy je zrovna nepotřebujeme... Přeji úplně každému, aby takového přítele do nepohody měl a nikdy o něj nepřišel...  

Hezké téma.... Až mi ukápla nostalgická slzička....

Přítel je někdo, kdo o Nás ví všechno a přesto Nás má rád.

Je to někdo, kdo, ikdyž bydlí na opačné straně zeměkoule a My mu o půlnoci zavoláme, okamžitě se obleče a nejbližším možným letadlem přiletí, aby Nás mohl chytit za ruku, pohladit a říct- jsem s Tebou a pomohu...

Je to někdo, kdo zůstává po Našem boku, ikdyž Nás všichni opustí.

Bez jakéhokoli rozmýšlení za Nás nasadí život.....

Přátelství je láska bez křídel

Bohužel nemám.. roky jsem si myslela že mám, ale nakonec se ukázalo že to je vše jinak a už jsem dlouho bez přátel. Třeba se to časem ještě změní, věřím že jednou potkám tu pravou a skutečnou kamarádku nebo dobrého kamaráda. Raději mít jednoho, na kterého se můžeš doopravdy spolehnout, než 10 falešných..

... mám a moc si toho vážím...

  Já se na ty veverky nemůžu vynadívat....

Tak já mám rodinu, děti, manžela.  Nikoho jiného nemám, někdo mně zradil, někdo již zemřel a nové přátele jsem nepotkala.  Říká se, že člověk bez přátel, je jako strombez listí , a je to velká pravda.

Bohužiaľ, takého/ takú nemám.... a teraz by sa mi zišiel. V minulosti som si myslel, že mám, ale to nebola pravda, pretvárka svetu vládne. Občas sa cítim ako ten "strom bez lístia", ale stojím vo vetre, aby stromy okolo mňa nemuseli niesť jeho silu samé.

Ale na druhej strane, ja sa snažím taký byť pre moje okolie. Vždy ochotný vypočuť, poradiť, podporiť... ale rozhodnutie nechať na dotyčného (stát pri ňom/nej).

Mám takovou přítelkyni, takovou, které když o půlnoci zavolám  a řeknu : "...  zabila jsem ho", tak do dvaceti minut ji mám za dveřmi s lopatou a kobercem.  

Není to kamarádka na kafíčka a pokec, ne, máme obě své rodiny a vídáme se minimálně, ale jedno o sobě víme a to, ŽE SE MÁME.  

Ten pocit je k nezaplacení. A za těch 30 let co se máme, jsem si už vyzkoušela, jak chutná opravdové přátelství.  

A hned jsem ji musela zavolat.

ne, bohužel ne. Lidem se nedá věřit, takže je lepší nemít aspoň pak člověk není zklamaný, když se na něho v nouzi vy.. když je fakt vážný problém zůstanou tak 2 či 3 lidi, nejhorší je, když se k vám otočí zády blízký člen rodiny

Ano, mám a jsem za to vděčná

Přátelství je součást lidského štěstí.  

O síle přátelství.

Dva kamarádi se vydali přes poušť. Předtím, se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého. Dotyčný, aniž by cokoliv řekl, se sehnul a napsal prstem do písku. „Dnes mi můj nejlepší přítel, dal facku. “ Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, že se vykoupou. Ten, co dostal facku, se začal topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody. Když se probral, vytesal do kamene • „Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život. “ Kamarád se jej optal. Když jsem Ti dal facku, napsal jsi do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proč? Odpověděl• „Víš, když mi někdo ublíží, píší to jen do písku, aby vítr tyto řádky ofoukl na znak odpuštění. Ale když mi někdo pomůže, vytesám to do kamene, aby to zůstalo na věky. Nauč se svůj žal a křivdy psát jen do písku a své štěstí vyrýt do kamene!

Říká se, že stačí jedna minuta na to, abychom si někoho zapamatovali, jen jedna hodina, abychom si jej oblíbili, a mnohokrát nestačí celý život, abychom na něj zapomněli.

Moc pěkné