Téma: Objetí zadarmo (free hugs) - video z akce

Já už jsem tyhle lidičky viděla i u nás v Brně, ale obejmout jsem je nešla. Myšlenka je asi dobrá, ale na mě to nepůsobí přirozeně - objímat se na veřejnosti s cizím člověkem. Já sama navíc nejsem moc dotykový typ - neobjímám se ani s většinou svých kamarádů a známých. Když jsem začala pracovat s mentálně psotiženými, kteří se na Vás rádi vrhají několikrát denně, protože jim chybí blízký kontakt s jiným člověkem, nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na to zvykla. Takže já osobně si neumím moc představit, že bych si šla říct o objetí od cizího člověka, ale nikdy neříkej nikdy.

Super video!!!! Mně se to moc líbí. Problém bych s tím neměla, ráda objímám třeba kamarádky a kamarádi i příbuzné na uvítanou. Možná by to trochu vylepšilo svět, kdyby to lidi dělali častěji, nemyslíte?

Nejsem takový ten mazlivý, objímací člověk, ale problém by mi to nedělalo. Mám zkušenost, že moje objetí potěší … a nemyslím tím jen toho nejbližšího, ale třeba v rodině, známé …

já mám na objetí své přátele a nemám problém říct - prosím, pochovej mě, pohlaď mě… když se mi takového kontaktu nedostává…  Nedávno mi kamarád přijel opravit kus střechy, přijel, když jsem spala, uvařil mi kafe, pochoval mě, k obědu mi uvařil dukátové buchtičky… nevadilo mu, že jsem rozcuchaná a celá zmuchlaná v noční košili, že se mi nechce vařit, že mám "takovej den blbec"… to je kamarád, od kterého objetí hřeje (jen se doporučuje nenadužívat) jestli bych  šla obejmout cizího člověka na ulici… kdyby to hodně potřeboval, tak ano, ale já bych ten servis pro sebe asi nevyužila…

I když jsem spíš objímací typ, tohle by mi vadilo a objímat bych se rozhodně nešla.

1) Nevidím jediný důvod proč se mám objímat s cizím člověkem kterého vůbec neznám, objímám se s těmi které mám ráda.

2) Nesnáším cokoliv na povel.

Veselko je rozdíl mezi povelem a nabídkou a vezmi v potaz, že možná budeš někdy v situaci, že budeš sama, nešťastná, bueš se cítit opuštěná… myslím, že přesně pro tyhle lidi to je vymyšlené, ne pro nás, kteří kolem sebe mají milující a milované, ale pro ty, co takové štěstí nemají (třeba už nebo momentálně) JInak hodně pomáhá chlupaté (zvíře, nejlépe přítulné a komunikativní - kočka, pes, ale i jehně, kůň, koza…) v nejhorším plyšák… odzkoušeno psychology (dokonce i na primátech)

Pro mne by to byl hezký den, stalo se mi loni, že jsem při čekání na tramvaj seděla na lavičce a vedle mne taková shrbená babička a plakala, tak jsem jí tak nějak instinktivně objala a ona se tak krásně rozzářila, nic neřekla, proč pláče, žádné svěřování, ale řekla jednu krásnou větu - "na Vás si vždycky vzpomenu, až mi bude ouvej".

Tak nevím, třeba jsem potkala anděla.

   Darilko, to je růžička pro Tebe za tu babičku …. moc si vážím takových lidí, jako jsi Ty.

Jsi moc hodná Rybičko, tohle jsou chvilky v životě, které si budu pamatovat a vždy je hned hezčí den i kdyby kroupy padaly. Teď si vzpomínám loni, když byla tak hrozná vedra, také jsem jela v tramvaji a stála tam mladá mamča a nikdo jí nepustil sednout, přitom bylo vidět, že jí není dobře. Tak jsem s tou svou berlí vstala, a najednou jí pouštěli všichni. Seděla naproti mne a já vždy sebou nosím ve vedrech vějíř. Tak jí ho podávám aby se ovívala, ale jelikož jsem za chvíli vystupovala, tak jsem řekla, ať si ho nechá, že jí ho dávám pro její mimčo, aby v tom vedru se jim nic nestalo. Řeknu ti, že se doslova rozplakala. Také hezký zážitek.

Darilko, po přečtení tvých příspěvků mi normálně vyhrkly slzy dojetím, asi jsem dnes nějak citlivá nebo nevím…

Byla jsem dnes darovat krev a to mám vždy takovou melancholickou náladu, protože si vždy uvědomím moment a impuls, který mě k tomu dovedl a to bylo předčasné narození mého synovce, sestra i on potřebovali a dostali několik transfúzí a já se tenkrát rozhodla, že to musím za ně vrátit a tak se snažím chodit pravidelně, takže dnes jen odpočívám a čtu si a pláču dojetím u monitoru. To mi nedělej, už mě štípou oči od rozmazané řasenky

   Trinity, tak to tě moc chválím, doufám, že to časem s těmi odběry dotáhneš tak daleko, jako můj švagr . Ten za 140 bezplatných odběrů obdržel ocenění  - Čestný občan města …. ,   chtěl pokračovat až do 150, ale bohužel už mu zdravíčko neslouží.

Rybko, děkuji, ale nemyslím si že to stojí za pochvalu, beru to jako samozřejmost  , jen mě mrzí že jsem s tím nezačala dřív. Sice mi musí téměř pravidelně před odběrem uvařit smrťáka, mám nízký tlak, (včera 110/70)ale snáším to v pohodě, neomdlívám, tak dokud budu zdravá, tak bych chtěla pokračovat. Nikdy nevím, kdy třeba já budu potřebovat krev a tak jsem ráda že je pořád dost dárců, kteří tohle dělají pro druhé.

Tvůj švagr má mou velkou poklonu.

 Pluto se rád objímá a tulí, ale nevím, zdali bych dokázal obejmout na ulici zcela cizího člověka. Zřejmě by to záviselo od momentálních pocitů, emocí a situace. To kdybys tam stála Ty, Rybko,  tak bych neváhal ani minutu. Toto píší, než jsem se podíval na video.

 Po zhlédnutí videa konstatuji, že bych problém neměl.

Velmi se mi líbí, co napsala Barča: „Moje objetí potěší. “

Upřímné objetí zahřeje, tělo a hlavně duši, toho koho objímáme a také nás. To je krásný pocit. Dáš, dostaneš.

Já bych s tím asi problém měla, nejsem objímací a pusinkovací typ, nesnesla bych to ani od svých nejbližších, naštěstí na to taky nejsou, ale sestra to chvíli dělala, že přijela a dala mi pusu na tvář

Jinak je to hezký nápad.

Darilo moc mně Tvůj příspěvek potěšil a zároveň i dojal, a přesně jak psala Rybka, taky si takových lidí vážím, kéž kdybych jich bylo více.

Nevím, asi bych měla s tím problém, objímat cizí lidi. Na druhou stranu proč ne, pokud by to byl nějaký sympatický student Italové jsou vřelým vztahem pověstní. Kamarádka má mažela itala a ten se při každé návštěvě objímá a líbá na tváře, ze začátku jsem si musela zvykat, ted už mi to nevadí. Hodně jsem to zažila i na Slovensku, kdy nás ve firmě líbali a vítali s oslovením milučká moja, zlatko a pod. Ale tam se mi to líbilo, bylo to takové srdečné, vřelé a upřímné, žádná poza.

   Pěkné téma. Objímání mi přijde takové spontánní, s mužem bych asi problém měla, ale s dívkou ne. Z dětství mám trošku trauma muchlání korpulentní tety Máni, ale tady udušení nehrozí.

Tak já bych s tím problém také vůbec neměla, veselá studentka či student navíc s tím objetím předá trošku té své pozitivní energie a tak je to vlastně takové krásné vzájemné obdarovávání.

 A navíc, když tam ty děcka stojí v čepicích v zimě, tak bych jim tím chtěla udělat radost….

Asi jo, pokud bych neměl zrovna vyloženě sfiňa den. Ale že bych takové akce vyhledával to ne.

Obejmout se s nějakou pohlednou dívkou nebo ženou na ulici by mi asi nevadilo S chlapem asi jo.

Pokud někdo najdete video z Prahy staré asi 5 let, tak tam někde sedím na lavičce s kamarádkou Bylo to na nějakém malém náměstíčku a mlaďoši tam běhali s tím nápisem a objímali náhodné lidi. Různí lidé reagovali různě. Dost zmatení byli ti, co nerozuměli anglickému výrazu FREE HUGS.

Byla to tato akce, nebo snad ještě o rok dříve? Tohle je z roku 2008.

Ee, to bylo někde jinde. Bylo to takové malé náměstíčko ze dvou stran ohraničené domy a ze dvou stran ohraničené zděným plotem. Byla tam i tráva, myslím, že i fontánka. Fakt už moc nevím.

Ale to nehledééj, kašli na to