Téma: Sociální sítě Facebook, Badoo, Twitter a společnost

Facebook mám, přátel držím kolem 60 kousků, víc to nemá smysl... Mám tam lidi, se kterými chci být v kontaktu a kteří psychicky unesou můj profil, že Avatárku.. ? Občas jim dávám skutečně zabrat... Čekárnu zájemců o přátelství mám plnou, ale neuvažuji o tom, že bych facebook rozšířil...

V době mého dětství a mládí nic takového nebylo. Rodiče nás museli nahánět, abychom byli včas doma, často ani nevěděli, kde nás hledat.... to víš, vesnice, tam bývalo na lotroviny pořád dost příležitostí. A měli jsme kamarády v realitě. Každý znal každého, málem do talířů jsme si viděli.

Dnes je to naopak, rodiče aby děti vyháněli od pc a ještě jim málem implantovali čipy díky "kamarádům" z komunikačních médií.

Ale teď už si nedovedu ani představit život bez internetu. Bez sociálních sítí ano. To je podle mého názoru ZLO.

No jéje, kouření ve stohu,   hry na doktora ve stodole, noční krádeže nezralých jablek u sousedů, kácení stanů v létě na zahradách, houpání na slabých vysokých stromech, rozbité držky při šplhání po skalách, bloudění dva dny ve stříbrských lesích, prdlá hlava z první vyjížďky na kole, bramborový placky rovnou z litinových tálů, soutěže kdo dál dočůrá, stavění bunkrů, lovení pstruhů pod břehem do ruky, opékání slepic v hliněném obalu, jezeďácký facky za projížďku traktorem, útěky před hlídačem třešňovky, noční výlety na zříceninu, hledání uprchlých koz, schovávačky v paňácích ze snopů, zběsilé jízdy padesátiletou motorkou po polích, kradení kukuřice, hrachu, brambor, chuť ještě měkkého žita...

VŠECHNO CHCI ZPÁTKY!

ENTR

No Ty snad píšeš už ze záhrobí  já už si to párkrát myslela, ale teď mám skoro jistotu 

Myslet, znamená houby vědět, říkává můj kolega. Kdybych práskl věk mojí mami Barčo, budeš si myslet, že jsem dvacet let v důchodu. Mám do něj ještě daleko. A ty na mě se záhrobím Narodil jsem se pozdě... no.

Mami koukala na retro film a povídá, hele to je Věra Ferbasojc. Naposled jsem s ní mluvila ve třiapadesátým u Klusáčků na kafi. Ve škole seděla v oddělení u dveří a neuměla sčítat dvojciferný čísla. Proto šla na tu kinodívu

Wolfgu, u tebe bych rád věděl, kolik je ti let, páč dokonale klameš brkem... Jednou píšeš jako mladík, podruhé z tebe vypadne dílo, které je hodno starých spisovatelů... Ale když se tvůj věk nedozvím, tak to také nějak přežiji... Na pivo bych s tebou zašel, myslím, že bych se nenudil a odešel bych s hlavou plnou velkých a hlubokých myšlenek... O babách bychom se také bavili, že.. ? Teda alespoň chviličku...

Nemám důvod nikoho klamat, Méďo. Jen se mi nezdálo, že je věk zajímavej. Každý se za chvíli odkope.

Je mi sedmapadesát. Na pivo nechodím, ale s tebou udělám výjimku.

Když tu pekli medvědí tlapy, ani jsem do hospody nevkročil. (to je pravda) Mám u tebe plus?

Na kluky nejsem a  už to dohánět nebudu.   O babách mluvit můžem, ale jsou trochu nůďo. Tedy... jsou fajn, jen kdyby šly občas na neurčitou dobu vyfouknout, čudlík nezahazovat, co kdyby to na nás přišlo hned zejtra, že?

P. S. Komerční nafukovačky se sedmnácti tělesnými otvory se nedotknu ani kleštěma v rukavicích

Třeba to někdy klapne a někam zajdeme... Za to, že jsi nejedl tlapy, velký dík... My máme kolikrát smutné osudy, takže každý kámoš se počítá... Někdy nás lidi i vyhazují... Zapomínají, že jsme s nimi spali v postýlkách, když se báli bubáků... Proto na světě spravedlnost již dlouho nehledám...

Plyšáci a méďové zvlášť, jsou na Zemi zcela unikátní dětský fenomén. Když je přinesli do amazonskýho pralesa, tamní děti po nich ihned sáhli. Kdyby sem přišly děti mimozemšťanů, vsadím kecky od vietnamců, že by se jim  plyšáci líbili. Chlupatý se zkrátka neomrzí, že Méďo?

P. S. a propos "plyšáci líbili", trochu jsem zazmatkoval nad tím posledním i. Nevím, zda je to životná koncovka, chybělť jsem tenkrát ve škole

Náhodou... nějaký ty zážitky si taky pamatuju a je to oproti tomu, co je teď nenahraditelný...

Ještě že jsi sem dala fotku, doufám, že není z mládí  

Jistě, že je z mládí, když je Baru 22  

A je jasný, že moje děti budou za 10-15 let říkat to samé o dnešní době

Myslíš mojí fotku?? ne, ne... To už jsem byla v pohodě tady... ale jakože se nerada ukazuju, ani nemam co, tak je taková, taková jakože trochu, že mi neni uplně vidět do tváře.. to je asi rok a pul stará...

Baru, jestli je ti smutno, tak já se obětuji a můžeme si spolu zahrát na doktory... Co bych pro tebe neudělal...  

Méďo a jako doktor máš jakou specializaci???

... píchač...

Já jsem prosím lékař dívčích srdcí...  

OOoooouuu ... Tak se stav, Medvěde... a něco vymyslíme

Já, můj přítel, brácha a švagrová už FB zrušili. Vůbec nám nechybí. Ale pravda je, že si občas připadáme jak exoti, když to někomu řekneme.

Mám FB a chodím se tam podívat když se mi chce bo mám čas... mám tam přátelé s kterýma pokecám, bývalé spolužáky a pár spolupracovníků... a kontroluju tak, co na vlastních profilech dělají moje děti.  

Našla jsem na FB i výhody: děti si napíšou na chatu kde se kdy sejdou s ostatníma a neprovolají tolik, když zapomenou co je za domácí úkol, je tam vždycky někdo kdo poradí a vidím fotečky miminek dřív než se k nim může Všecko je špatný i dobrý.... tj na úhlu pohledu.

Závislý na PC je prý ten, kdo nabourá autem do svodidel a první co hledá je tlačítko "back"

tak já bez netu taky ne... páč jsem si zvykla na to, že když něco nevim,   tak si to na netu zjistim a sociální sítě bych řekla, že mají spíše minusy, než plusy, ale tak někdo má zase jinej názor.... Ale myslim, že lidi, co se narodili do toho roku 1990, tak ještě zažili takový to opravdový dětství s reálnejma kamarádama... a za to jsem já osobně ráda, ikdyž jsem neměla dobrý dětství, tak pozitivum je, že bylo bez PC...

  Znám, nemám a jsem šťastný člověk.   Přátele potřebuji vidět na živo, flirt nepotřebuji a adrenalínu si užiji na rodičáku.

na rodičáku to věřim....

Já bych tu svou odpověď tedy pojala těžce filozoficky. Nemám to ráda. Chápu, že sociální sítě na netu nahrazují nedostatek skutečných vztahů, ale jsou návykový. Návštěvník se nejprve chová jako v reálném životě, ale rychle narazí, protože ve skutečném životě se vidíme, cítíme, mluvíme, gestikulujeme a máme řeč těla, vysvětlujeme a je vidět záměr. Na netu ne. Tady se stanete terčem spekulací a tedy se jim příště vyhnete.  Lidé si myslí, že stoprocentně rozumí vašim pohnutkám a zatím jsou vedle, ale dotyčného podle prahu citlivosti mohou natolik vytočit, že je úplně na dně a cítí se sociálně vyřazen. Já vím, že na Facebooku asi ne, protože se každý předem stylizuje, ale kde je váha a krása upřímného vztahu? Ta je na FCB předem oddiagnostikována. Vše jsou jen mé spekulace, protože FCB nemám. Mýlím se? Navíc je takové chování /sociálně úspěšné na FCB/ návykové. V běžném životě se projevuje zarytým pohledem jinam a ignorováním všech lidí, které neznám. Dříve na sebe lidé koukali. Fakt. I ve vlaku, na ulici, v obchodě...  A klidně si spolu i povídali.   nikdo se nesnažil zabrat co nejvíc prostoru. To dělali jen cizinci ze západu. A dnes to děláme taky.  Nejsem přítel komunistické minulosti, ale takhle jsme na tom byli až do roku 2000cca a pak jsme se změnili a jsme stejní jak na západě. Nezajímáme se o sebe navzájem, jen o zisk.. Tak nějak. je to vratné?  

Tak... o důvod víc, proč nebýt na FB.