Téma: Kamarád děvkař mi psal milé vzkazy, psal je i ostatním holkám - ranilo mě to a začala jsem se sebepoškozovat

Text uživatele: 

Pro boha, vždyť je Ti jenom 16 let. Celý život máš před sebou a Ty děláš takový hrozný kraviny. Začala jsi kouřit, chlastat a to nejhorší: řezat se. Proč? To Ti vážně přeskočilo? Ten Tvůj tak zvaný kamarád není žádný kamarád, to je jenom pěkný vychcánek a nic víc. Čím dřív na něho zapomeneš a smažeš všechny stopy, tím líp pro Tebe. Jsem už dost starý, ale být moje dcera, nebo vnučka tak se neudržím a zato jaký děláš blbosti, tak bych Ti pěkně nasekal na holou. Promysli si to, a sama poznáš, že je to tak jak se Ti to snažím říct. Přeji Ti hodnýho kluka a aby nebyl taková sviňa jako tenhle. Velká láska  na Tebe zatím neustále čeká s tím i hodný a rozumný kluk.

Text uživatele: 

Ano, já to o sobě vím že d+lám kvůli němu kraviny, a že mám celý život před sebou. Jenže jsem se v tu chvíli prostě zhroutila. Ano uvědomuji si že toho budu jednou litovat. Vy říkáte že to není žádný kamarád, ale pro mě ano. Ano, je to sviňa ale i kdyby tak se sním prostě nemohu přestat vídat. Vyrůstala jsem s ním a mám ho fakt ráda. Ani nevíte jak moc ráda bych všechno smazala a chtěla začít od znova. A s tím kdybych byla vaše dcera, vnučka tím vás ovšem naprosot chápu. Jinak vám ovšem děkuji za prvé za odpověď, váš názor a za to jak mi přejete hodného kluka. Jinak moc děkuji.

Text uživatele: 

Ano, já to o sobě vím že d+lám kvůli němu kraviny, a že mám celý život před sebou. Jenže jsem se v tu chvíli prostě zhroutila. Ano uvědomuji si že toho budu jednou litovat. Vy říkáte že to není žádný kamarád, ale pro mě ano. Ano, je to sviňa ale i kdyby tak se sním prostě nemohu přestat vídat. Vyrůstala jsem s ním a mám ho fakt ráda. Ani nevíte jak moc ráda bych všechno smazala a chtěla začít od znova. A s tím kdybych byla vaše dcera, vnučka tím vás ovšem naprosot chápu. Jinak vám ovšem děkuji za prvé za odpověď, váš názor a za to jak mi přejete hodného kluka. Jinak moc děkuji.

Text uživatele: 

Prosím tě, chlast a kouření v 16? Podle mě psychologa potřebuješ, pokud děláš takový kraviny v 16. Co budeš dělat, až se s tebou rozejde chlap ve 30? Zabiješ se?

Text uživatele: Ne nezabiji, jen prostě se to na mě hrnulo ze všech stran. A pokud si můžete všimnout, v dnešní době je kouření, chlast, sebepoško. normální už v 13 letech. Chtěla bych zajít k psychologovi jenže, co řeknu doma? Nebude volat rodičům nebo tak? Nechci aby to věděli. Děkuji

Text uživatele: 

To, že ve 13 letech někdo pije alkohol a kouří je vcelku běžné, ale to neznamená, že je to normální. Je to zpravidla projevem slabého charakteru a potřeby slabšího jedince přizpůsobit se partě, někomu, kým se nechává ovládat jenom proto, aby zapadl.

 

 

Odolnější a vyzrálejší jedinci nekouří a nepijí a ani s tím nikdy nezačnou. Před 20-30 lety tohle bylo běžné u kluků, dnes jsou kluci více v pohodě. Mindráky si tím dnes léčí holky. Myslí si, že jsou proto tvrďačky. Nejsou, právě opačně – jen projevují svoji slabost dost okatě. Když jsme byli děcka my, i my jsme takhle blbli, ale docela rychle nás to přešlo.

 

 

Otázkou je, zda jsi ještě v 16-ti opravdu tak slabá, že potřebuješ kouřit a pít a ještě navrch k tomu psychologa. Čekal bych, že v dnešní době budou děcka odolnější a vyzrálejší. Za naší doby nebyli informace, neexistoval u nás internet. Dnes máte všechny informace dostupné kolem sebe. Stačí jen číst.

 

 

Něco mi říká, že máš na víc, než dělat tyhle blbosti, které dělají holčičky ve 13-ti. (Teda, pokud je pravda, co máš o sobě napsáno, že Ti je 16).

 

Ale abych odpověděl na Tvůj dotaz: Dobrý psycholog se pokusí se začátku řešit problém jen s Tebou. Rodiče by přivolal jen kdyby posoudil závažnost případu jako značnou. Špatný psychlogog zavolá rodiče hned, pokud by Ti bylo do 15-ti. Pokud Ti je 16 a chováše se jako kdyby Ti bylo 11-13 tak kdo ví co by udělal.

 

 To, zda jsi silná nebo slabá máš ve své hlavě a Ty o tom rozhoduješ. Ne Tvůj kluk, ne Tvoje rodina, ne Tvůj psycholog. Ty se můžeš rozhodnout, vždy, když budeš pod tlakem party nebo pod tlakem nutkání, zda poslechneš slabost (partu a nutkání) nebo sílu (Tvůj rozum).

 

 

Ty rozhoduješ o tom, kdo v životě chceš být. Zda slaboch, nebo vůdce a toto je Tvůj první test. Tak se rozhodni a dle toho konej, nebo se nech unášet proudem.

 

Pokud se rozhodneš pro slabost, rodiče se to stejně dozví, protože nebudeš dost silná to zvládnout. Pokud se rozhodneš pro sílu, tak rodiče budou jen rádi. A Ty nakonec taky.  

Text uživatele: 

Pro slabost nebo sílu se bohužel nelze rozhodnout, to jsou takové ty prvoplánové řeči. Lze se rozhodnout pro jednotlivé akty silného jednání, ale ne pro celkovou sílu. Ta je dána odolností a v podstatě rodičovským vzorem a výchovou i genetickým vkladem. Je li někdo citlivý, málo odolný a celkově spíš slabší jedinec, nemá li dost podpory a vhodných vzorů, skutečně se pro sílu nerozhodne.

Nelze, není ji kde brát, vnitřní i vnější zdroje jsou závislé na zkušenostech a reakcích okolí, na schopnostech získat přijetí a podporu.

Pokud nezvládáš zátěž a poškozuješ se, snažíš se korigovat svoje pocity sebetrestáním, nebo odmítáním jídla, jsi rozhodně kandidát na terapii. A pravděpodobně i rodiče, protože tyto věci se získávají převážně vzory.

Text uživatele: 

Plamínku, chápu co chcete říct, zkusím to říct jinak.

 

Snad se shodneme na tom, že trénink slouží k posilňování. Čím kvalitnější trénink, tím lepší posilňování. A trénovat mohu svaly, například ve fitku. Plíce a srdce například při běhu. Souhlasíte?

Stejně tak mohu trénovat paměť i mozek. Učením se.

No a stejně tak mohu trénovat duševní sílu, odolnost, psychickou sílu.

 

A každý má před sebou dvě možnosti.

a) Sedět na gauči a plakat.

b) Zvednout se a trénovat.

 

To, kterou cestou půjdu je o rozhodnutí. Buď se rozhodnu pro A nebo pro B. Ale to je něco, co za mě nikdo neudělá. A je to něco, co mám pod kontrolou bez ohledu na okolí nebo výchovu nebo názor psychologa nebo vzory. Alespoň teď, když už mám tuhle informaci.

 

Já samozřejmě souhlasím s tím, že s armádou trenérů, s kvalitními rodiči, s kvalitními učiteli, s přáteli to jde lépe. Ale pokud nejsou, což často nejsou, tak to neznamená, že to nejde bez nich.

Text uživatele: Ano, opravdu je mi 16 ve 13 bych na tyhle věci ani nepomyslela. Moje mamka s tatou jsou dobří lidé. Ti nejlepší rodiče co jsem si mohla přát. Byla jsem a pořád jsem slušné dítě který rodiče vychovali slušně. Ano sportuji a né málo miluji sport a další mé koníčky. Chtěla bych zajít někam k psychologovi jenže mé největší obavy jsou to že to zjistí rodiče. Což opravdu nechci, nechci aby ve mně ztratili víru. Nechci vidět to zklamání v jejich očí. To je to poslední co potřebuji. Jinak ovšem děkuji za vaše, reakce, odpovědi a názory.

Text uživatele: 

Ahoj, psycholog ti moc nepomůže. Jsi mladá problém bude a vždy nejenom v hlavě ale životu. Mladá ale tohle nihko nenapadne a spojovat nebude. myslím si že problém je že špatně jíš ke svému věku. Něco to zpustilo zavislost u drogách. Co ti poví psycholog no jenomže k němu je zpravidla vyžadováno doporučení ne to futnsopt ale je to placené pokud nemá smlouvu s pojištovnou. Problém je komlexní ani tak cestu hledej v sobě. Poškozování no každý to hovoří o diagnoze možná se to zaškatulkuje kdyby jsi správně jedna, spravně pozitivní mišlení a správný lidé kolem sebe. No koukám to jsou ty sociální sítě omez práci s počíteček interentem a vztahu ve virtuálném světe mobili. POřádně dýchat, cvičit a sportovat aby jsi se nepřidisila a správně se to okysliřoval mozek a hlavně odváděl škodliviny z těle ven a ne seti usazovlai To je zaltá rada nad zlato. Prášky jsou i v bylinné podobně tak zkusit interntoou poradu o bylinkáři co zaplatí zadarmo nebo i s diagnsotiky alternativní. na psychické potíže je třeba dobrá třezalka a nebo se dají koupit AD bez receptu v lékárně ale stojí to stovky ale nezabere to do 14 dfní lež to než-li nic. Něco ti chybí jinak to není možné. To je ten problém tvé hormony štěstí doslova a do písmene žeby pubertga ano