Téma: Náhradní mateřství - diskuze, názory zda ano, nebo ne?

Jako žena, která touží po dítěti bych se chytala všeho. Já vím, je to proti přírodě, ale co už v této době není. Tu ženu, která dítě donosí, bych brala s prominutím jako inkubátor. Tím je tedy rozhodně nechci urazit, já bych tohle nikdy nedokázala. Co se týká zákonů- fakt nevím. Možná je lepší, že vlastně nejsou a děje se to tak, jak se to děje.

Můj názor je, že s náhradním mateřstvím nesouhlasím a to z dvou hlavních důvodů:

1) je to KRUTÉ aMORÁLNĚ NEPŘIJATELNÉ                                                                                                    2) je to z různých stran hodně  RISKANTNÍ

Chápu manželské páry které velice touží po dítěti. Často čtu se slzami v očích příběhy, čím vším si některé manželské páry prošli jen aby se stali rodiči. Jsou to příběhy plné bolesti a pohrdání. Hmm - přijde mi to celé jako bludný kruh, protože na jedné straně se každoročně dělá strašně moc potratů = (vražd nenarozených dětí) a na druhu stranu strašně moc manželských párů prožívá bolest a různé problémy - nepříjemnosti spojené s neplodnosti.
Když si vezmeme v úvahu různé zdravotní příčiny neplodnosti jak u žen, i u mužů a když se  k tomu přidají fakta životního stylu - jak žijeme jako společnost v dnešní době, např. jak se stravujeme - přesně řečeno jakými jedi jsou ochucované … potraviny které jíme, dále - jaké škodliviny si prostřednictvím nezdravé drogérie vpouštíme do těla - (dobře to rozepisuje ve své knize DOBA JEDOVÁ paní prof. Anna Strunecká která tam zmiňuje i tyhle fakta o neplodnosti) a když k tomu všemu se přidájí i duchovní fakta  neplodnosti, tak je jasné že za tenhle bolestivý a bludný kruh si z velké části můžeme jako společnost my samy.

Vrátím se k důvodů proč s náhradním mateřstvím nesouhlasím.
1) je to KRUTÉ a MORÁLNĚ NEPŘIJATELNÉ, protože technika která tu nahrazuje manželský akt je morálně nepřijatelná - odporuje důstojnosti a rovnosti, jaká musí byt společná rodičům a dětem. Vstup třetí osoby je tu nepřijatelný a těžce amorální, dále - masturbace jako způsob na získaní spermií a jejích úprava je morálně nepřijatelná, dítě- (člověk) není zboží, dítě nemůže být považováno za předmnět vlastníctví - (protože dítě ma právo byt plodem zvláštního úkonu manželské lásky svých rodičů a ma právo byt respektováno jako osoba od chvíle svého početí) , je nemorální a nevýslovně kruté když se oplodní víc než jedno vajíčko - vznik embryí - a zbytek se zničí, nebo zamrazí- je to jako mít dítě za cenu zabití jeho sourozence/sourozenců, a tak dále.

2) (celé) je to hodně RISKANTNÍ, protože - je to taky dopad na psychicko-sexuální rovnováhu manželů,
-zdravotní rizika ženy,
-riziko narození postiženého dítěte - Downův syndrom,
-riziko vývojových chyb,
-riziko že samotné dítě bude neplodné a pod.

Myslím, že dětí narozených technicky správně, ale ne z lásky je taky hodně. To je morálně přijatelné? Třeba za dob našich prababiček bývaly sňatky domluvené a bylo to jak píšu.

Téma je to hodně složité a pokud se člověka netýká, pak ten názor může být jiný, než pokud by se do téhle situace sám dostal.

Pravda ale je, že z článků v odkazech mrazí a nebýt téhle možnosti, nikdy by se to nestalo.

Jo jo, nejlepší je: "kázat vodu a sám pít víno". Tím nemyslím Tebe osobně, ale víru, kterou vyznáváš, která sama má v některých věcech máslo na hlavě (to jsou také fakta), ale jiné odsuzuje jako nemorální, kruté atd.  

Je to na každém, ale myslím si, že takto počaté dítě, je kalkul a přináší to rizika. Proč si dělat násilí? Vždyť dětských domovech je dost dětí, které touží mít domov,  mít mámu a tátu.

Ano Pavli, taky si myslím, že by asi bylo nejlepší upínat své naděje směrem, kde by byla naplněna touha z obou stran. Jenže … jsou tací, co nedokážou dát lásku jiným, než ze své krve. Nemůžou za to, prostě to tak mají.

Když si nechám odnosit dítě v zemi, kde potrat není legální, je jasné, že v podobném případě je problém.

Jako by ti "platící" rodiče pokračovali v načatém směru - něco nejde - nevadí, máme prostředky, obejdeme, překročíme, jen když bude po našem. něco nevyšlo? Pryč s tím.

V ČR se přistupuje k potratu, pokud testy prokáží, že by se mělo narodit postižené dítě. Na druhé straně - že se někdo necítí, aby takové dítě zvládal vychovat? Za zlé mu to mít nemůžeme.

Je také prokázáno, že drtivá většina matek pak zůstává na výchovu postižených dětí sama, otcové od těchto rodin často odcházejí.

Příběh z Austrálie má pokračování: 

Náhradní thajská matka, které australští rodiče nechali v péči jedno z dvojčat, které jim porodila, protože trpí Downovým syndromem, si chce vzít nazpět i druhé dítě, neboť vyšlo najevo, že otec byl v minulosti (cca před 20ti lety) odsouzen a 3 roky vězněn za zneužití 3 nezletilých dívek.

Zdroj:

Náhradní matka chce zpět i zdravé dvojče postiženého dítěte

Strašný příběh, strašný, strašný.

Za mě ano. Nejde totiž pouze o ženy neplodné, ale i o ženy s onemocněními dělohy či jí nemají např. po zákroku vůbec atd. , pro které je náhradní mateřství poslední šancí a nadějí. Rizikové situace a komplikace mohou nastat i u vlastního mateřství, nejen u náhradního.  

Celkově je vše kolem náhradního mateřství velmi citlivá a komplikovaná věc a nelze v tomto nikoho soudit. Hlavně si myslím, že nelze mít za zlé ženám či rodičům/párům, kteří nemohou mít vlastní děti, že touží po dětech ze své krve. Také je třeba si uvědomit, že lékařská věda se prostě vyvíjí a pokrok zastavit nelze. Samozřejmě by nebylo dobré, pokud by se z náhradního mateřství stal byznys.  

Dany, prostě je to byznys a vydělává se na lidském neštěstí. Já jsem zásadně proti, a k takovému dítěti bude mít matka stejný vztah, jako k dítěti z dětského domova, protože ho nikdy neměla v břiše, nikdy nepocítila, jak dítě roste, jak kope, jak žije. Už jsem to psala, je plno dětí v ústavech a v dětských domovech, jsou to živé lidské bytosti, které jsou bez domova, bez mámy, bez táty, bez rodiny. Proč uměle experimentovat s životem, když už je zde plno životů, které čekají, čekají a kašle se na ně.  

Pavli, nezlob se na mě prosím, ale to, že jsou dětské domovy a ústavy plné dětí není chyba bezdětných párů. Nelze tudíž po nich spravedlivě chtít a požadovat, aby svoji nemožnost mít své vlastní dítě řešili pouze tím, že si vezmou dítě z dětského domova či ústavů. Kašlou na ně hlavně jejich rodiče - na své živé lidské bytosti. S tím by se mělo něco udělat, aby se děti do ústavů vůbec nemusely dostat. Ty děti jsou bez domova, ale většinou i mají rodiče, jenže se o ně nedokázali postarat, tak se za ně stará stát, rodiče si v klidu žijí svůj život, občas dětem napíší, přijedou za nimi na návštěvu či si je vezmou např. na vycházku, ale jinak nic. A to je pro mě nemorální a nepřijatelné = neumět se postarat o své vlastní dítě, spát klidně v noci, když své dítě či děti mám v ústavním zařízení. Samozřejmě kromě situací, kdy rodiče dětem zemřou např. při autonehodě a nejsou nebo nenajdou se příbuzní atd. , kteří by mohli péči a výchovu o takové děti převzít. Já tam Pavli kdysi pracovala, a byla jsem svědky nejrůznějších smutných příběhů a smutku v očích dětí, když přišly např. vánoce…ale tohle opravdu nemůžeme chtít, aby "zachraňovali" bezdětné páry, to je zodpovědnost a selhání jejich vlastních rodičů = tam je počátek neštěstí dětí umístěných do ústavních zařízení, že někteří rodiče, kteří mít děti mohou, si toho neváží. Ne náhradní mateřství, ale toto je kruté.

Dany, Danuško,  seš citlivá, rozumná, ale tady mám jiný postoj k této věci. Bezdětní rodiče jistě nemohou za to, že jsou plné děcáky, ale jaký je rozdíl mezi dítětem a dítětem? Proč "vyrábět" za peníze nové děti, když je jich plno a čekají a roky jim utíkají. Já v tom vidím kus sobectví. Když mám lásku k dětem, je to jedno, že jsou z ústavu, ale zkrátí se jim to čekání, vyhlížení, ta beznaděj, ta nejistota. Ach jo.  

Pavli, rozdíl mezi těmito dětmi je v tom, že čekatelé dají své vajíčko + spermie a cizí ženu využijí jen jako inkubátor.

Omlouvám se, že jsem se vložila mezi vás  

Ano, to je rozdíl fyzický. A já v tom vidím ještě rozdíl psychický:

Myslím si, že to rozhodování u bezdětných párů je také o tom, že když se děti dostanou do dětského domova, tak mají automaticky v očích některých lidí  "nálepku", že s nimi mohou být problémy, aniž by za to ty děti mohly. Proto ne každý bezdětný pár se ujme dítěte z ústavních zařízení - již předem mají v hlavě někteří nějaké ale… Kdežto, mají-li nebo mohou-li volit mezi dítětem z ústavu a dítětem od náhradní matky, zvolí někteří právě tu druhou možnost, protože byť je to cesta umělá - s pomocí lékařů, tak přeci jen tam je převažuící pocit, že dítě je i z jejich krve a mohou o dítě pečovat a vychovávat jej od miminka, což je z jejich úhlu pohledu i pochopitelné. Tak si myslím, že nelze za rozhodnutí o náhradním mateřství nikoho soudit. Beru to i jako právo volby. Tím nemám absolutně nic proti dětem z dětského domova. Já jsem ta poslední, která bych jim jejich neštěstí přála. Ale nemohu souhlasit s tím, že vina a selhání jejich vlastních rodičů za jednání proti nim by měla být odčiněna bezdětnými páry. Každou vinu, kterou kdo na něčem má, by si měl odčinit ten, který jí způsobil. Jedině tak je to spravedlivé a správné.

Přesně tak, Dany. Moje známá v jednom DD dělá - potvrzuji. I když ona je už u puberťáků  a já ji fakt obdivuju, co vše vydrží a jak je musí zvládat.

Ale za to ty bezdětní, kteří chtějí mít (jak jsem psala) alespoň z poloviny "krev své krve", fakt nemohou.

Ještě si myslím jednu věc, že děti takto vytoužené a "získané" náhradním mateřstvím budou více milované, pominu-li zmiňovaný nešťastný příběh z Austrálie. Naopak některé ženy či partneři si možnosti mít vlastní děti vůbec neváží. Jinak by nebylo tolik dětí v dětských domovech, nebo by např. nebyly po narození nalezeny v popelnici, jako v posledním případě u nás, kdy zdravé dítě bylo před vyhozením do popelnice dokonce zavražděno údery hlavičkou o zem či jinou pevnou překážku:

http://www.novinky.cz/krimi/344229-mrtvy-novorozenec-byl-v-igelitce-ktera-neni-v-cesku-bezna.html

Ano, Dany, tento příběh je hnus!! Až se mi hrůzou včera ježily chlupy, když jsem to viděla ve zprávách.

Jinak já zatím reagovala jen na tu matku (nebo článek o tomto), co porodila ty 2 děti "na zakázku", ale jinak jsem určitě pro, i když legální to není. Chápu to. Chápu, že někteří chtějí tu "svou krev", alespoň z té poloviny.

Navážu ještě stručně na slova diskuze - - - v podstatě každý příběh kde se jedná o asistovanou reprodukci je ve své podstatě morálně nepřijatelný. Ne, určitě to není jenom o vajíčku - o spermii a o živím inkubátoru. Celé to může vypadat dobře a užitečně, ale celé se to točí v jedné velké lži, která zaslepila zrak a svědomí některých jedinců a mnohých dalších lidí, kteří tak pod vlivem svých neukočírovaných žádosti tíhnou k moci, k byznysu …. V Anglicku by taky měla byt schválená technika na vytvoření embrya z třech rodičů  …  Co k tomu říct? Je to docela složité téma.
Samozřejmě nikomu tu nechci nic nevyčítat, protože jsem si vědoma že hodně lidi asistovanou reprodukci / náhradní mateřství podstupuje většinou s dobrým úmyslem. Taky vím, že i vraždy - (potraty) svých nenarozených děti, podstupuje hodně lidi z určité nevědomosti. Už jsem nahoře psala, že problém neplodnosti je dost široký a týká se to taky i našeho životního stylu, to znamená: jak žijeme - zaměstnání, stres a problémy s tím spojené = naše zdraví, dále: jakými jedy se stravujeme = emulgátory…, jakou kosmetiku používáme - jaké látky obsahuje (např. menstruační tampony, lubrikační gely …), jaké léky užíváme - ANTIKONCEPCE …, je toho celkem dost co všechno působí na neplodnost. Ale hlavně jak se k tomu všemu stavíme vnitřně - duchovně a tu bych ještě zdůraznila některé fakta.

Dany - navážu na Tvoji připomínku, kde píšeš:  **že víra kterou vyznávám má v tyhle záležitosti sama máslo na hlavě a že jsou i fakta -že nejlepší je kázat vodu a pít víno. **  Máš pravděpodobně na mysli Církev že? - Protože moje víra je víra v živého Boha a Bůh je Láska a v lásce není zloby, protože  Láska je trpělivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. (Bible-1Kor, 13,4-8).
A zase Církev je společenství věřících lidí, jsou to: laici, kněží, řeholníci, biskupové a hlavou Církve je papež. Trochu to objasním: Církev založil Ježíš Kristus a byl to on, kdo pověřil Církev k pokračování v jeho díle až do skončení světa. Církev putuje za společným cílem a má pro svůj cíl svoje vlastní prostředky. Sám Ježíš ustanovil některých za apoštoly, jiné za proroky, za učitele, za kněze …. Církev je ustanovená *božsko-lidsky, * to znamená, že po lidské stránce v ni můžou byt chyby a nedostatky, i pro hříchy a různá provinění, ale její božská tvář je čistá a neposkvrněná. Když Ježíš odevzdal apoštolům vedení a svěřil jim posvěcování lidí, tak jim taky řekl:  ***Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho který mě poslal. … (Luk 10-16) *** Do Církvi - do božího lidu, jsou pozvání všichni lidi. Podle učení katolického koncilu jsou katoličtí věřící do Církvi vtělení a nekatoličtí křesťané jsou s ní spojení a nepokřtění jsou k ní určení. Nesmí se zapomenout na fakt, že Ježíš ustanovil v Církvi hierarchii a dal ji posvátnou moc, aby učili, uzdravovali, posvěcovali, vyháněli démony - jedním slovem aby sloužili lidu, proto se tu pod slovem moc mysli SLUŽBA. Tolik v stručném objasnění co je a kdo je Církev.

Ale vraťme se k Tvoji připomínce, kde píšeš že moje náboženství - (víra) má máslo na hlavě a přitom jiné odsuzuje jako nemorální ….
Úlohou moji Církve je sloužit - to znamená, pomáhat, konat milosrdenství - což znamená = upozorňovat, napomínat, vyučovat …. Píšeš, že věřící **kážou vodu a sami pijí vino, ** - u tyhle věty se zastavím a něco Ti vysvětlím: to co jsi napsala je v určitém slova smyslu  dost  povrchní názor a to proto, protože neznáš celou Pravdu a podstatu. Kdyby jsi poznala Pravdu, chápala by jsi věci a dívala by jsi se na věci ve světle pravdy - (my křesťané tomu říkáme že by jsi se na věc dívala Ježíšovým pohledem). O co jde? Jde o to, že nikdo z nás lidi kromě Ježíše a jeho matky pře-blahoslavené panny Marie není od početí svatý, bible nás učí že všichni zhřešili a nikdo není dobrý - NIKDO. To znamená, že všichni máme tendenci být sobečtí a hříšní …. Dalším faktem našeho křesťanského náboženství je, že život každého křesťana je jeden velký (očisťující) proces - to znamená že každý křesťan se vyvíjí  ve své křesťanské víře. Proto je svrchovaně nedokonalé a nesprávné, když někdo křesťana (a nejen křesťana) na jeho (duchovní) cestě porovnává, odsuzuje …. Samozřejmě když něčemu člověk nerozumí tak se zeptá, připomíná, hledá … ale nikdy neodsuzuje a to hlavně z důvodů že naše lidská spravedlivost je slepá. A je slepá i proto, že nemůže poznat podstatu věcí. Jak říká můj oblíbený mystik, filozof a světec v jedné osobě:  KDYŽ JSI ZAČNEŠ NĚČEHO VŠÍMAT, I KDYBY SI ŽIL MEZI ANDĚLY, HODNĚ VĚCÍ TĚ ZARAZÍ, PROTOŽE  NEMŮŽEŠ POCHOPIT JEJICH PODSTATU. A to je pravda, protože pozná z Vás někdo vnitřní boj který se odehrává v duši bližního? Ne - nepozná, proto není správné porovnávat a odsuzovat křesťana, nebo zloděje či bezdomovce …. Mimochodem zažil někdo z vás osobně např. nějaký vnitřní - duchovní nátlak? Kdo něco takové jako je duchovní nátlak zažil, chápe jaké to je - jaká je to Síla a proto se vůbec nediví a neodsuzuje když někdo z lidí na svoji cestě životem nějak pohoršeně upadne - (Ale pozor - na druhou stranu, Bůh se vysmívat nenechá, je sice milosrdný, ale je i spravedlivý a každý zločinec či hříšně nezodpovědný člověk … se bude za svoje skutky zodpovídat … - jako příklad nám tu může byt i tenhle australský příběh)

/// Vrátím se k tématu - Církev je povolaná k službě milosrdenství, což znamená že má upozorňovat, pomáhat, vyučovat …, z toho vyplývá že je povinnosti církve upozornit - (a nejen upozornit) na neprávnost, na  zločiny, na vraždy - potraty …. Co se týče ještě tématu chci tu upozornit ještě na jednu docela důležitou věc, je to tedy z te duchovní stránky a týká se to neplodnosti a potratů. Když jsou manželé neplodní, tak bych se taky zaměřila i na duchovní fakt neplodnosti a týká se to rodinné duchovní zátěže. To znamená, zda se někdo z předků, nebo z rodičů těžce nepřevinil proti božímu zákonu, to znamená, když v rodině už prababička a taky babička, nebo i rodiče manželů podstupovali potraty - přesně řečeno vraždili svoje nenarození děti, tak z duchovního hlediska se těžce převinili proti 1. božímu přikázání a to přikázání je: NEZABIJEŠ. V bibli je psáno, že kdo se těžce převiní (na nevinném a slabším) a se to takhle vleče celým pokolením,   to znamená že prababička měla a dělala potraty, babička podstoupila potraty, maminka měla taky potrat a vnučka je zase neplodná, tak tu se může jednat skutečně i o duchovní zátěž rodokmene. Nemyslete - Bůh se vysmívat nenechá. V bibli je psáno:  Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. (Dt 5, 9-10) Proto by tu bylo dobré tak řečeno stáhnout vinu, to znamená nechat odslouží tv kostele  mši svatou  za předky a za potracené děti. Je dobře dát potraceným dětem jména a to i v tom případě, když se jednalo o samovolný potrat. Celu tu zrůdnost vražd nenarozených děti - t. j. potratů, litovat a před Bohem se vyznat z hříchů. Byly případy kdy rodina nechala odsloužit v kostele mši svatou za celu rodinu t. j. - za CELÝ RODOKMEN a hodně věci se vrátilo do normálu. Samozřejmě je potřebné se chránit i nadále těžkým hříchům jako jsou potraty - vraždy … a tak dále.

V závěru ještě přikládám dobré video o neplodnosti :

Karmelaren, vážím si toho, že seš věřící člověk se silnou a pevnou vírou. Ale věř, že je spousta náboženství, která se považují za pravá a překrucují Bibli, jak se jim to hodí do krámu. Nejsem tu od toho, abych nějaké církve kritizovala, ale víš, že pán Ježíš řekl: "Po ovoci poznáte je".

VAŠE NÁBOŽENSTVÍ NENÍ DŮLEŽITÉ

Rozhovor brazilského teologa Leonarda Boffa s tibetským dalajlámou

Leonardo Boff je jedním z obnovitelů Teologie svobody

V debatě u kulatého stolu, která se týkala náboženství a svobody, jsem se dalajlámy – s trochou zlomyslnosti, ale také se zájmem – zeptal:

“Vaše Svatosti, které náboženství jeze všech nejlepší? ” Myslel jsem, že řekne: “tibetský buddhismus” nebo “východní náboženství“, jež jsou mnohem starší než křesťanství.   

Dalajláma se odmlčel, pohlédl mi do očí a usmál se. .  To mě překvapilo, neboť jsem si byl vědom jízlivosti v mé otázce.

Odpověděl: “Nejlepší náboženství je to, které tě přivede co nejblíže k Bohu. Takové, co z tebe udělá lepšího člověka. ”

Abych překonal rozpaky z tak moudré odpovědi, zeptal jsem se: “A co mě udělá lepším? ”

Odpověděl: “Cokoli, co tě udělá více  - soucitným, - citlivým, - objektivním, - milujícím, - lidským, - odpovědným, - etickým.  Náboženství, které tohle dokáže, je pro tebe tím nejlepším. ”

Byl jsem chvíli zticha a žasl jsem (a dokonce i teď, když na to pomyslím) nad jeho moudrými a nezpochybnitelnými slovy:

“Nezajímá mě, příteli, jaké náboženství vyznáváš a zda jsi zbožný, nebo ne.

Důležité pro mne je to, jak jednáš s rodinou a přáteli, jak se chováš v práci, ve společnosti, před světem…

Pamatuj: vesmír je ozvěnou tvých skutků a myšlenek. ”

“Zákon akce a reakce neplatí jen ve fyzice. Týká se rovněž všech vztahů - k lidem, zvířatům, rostlinám, světu…

Jestliže se chovám dobře, dostanu zpět dobro.  Jestliže jednám se zlým úmyslem, vrátí se mi zlo. “.

http://www.svitanie.sk/news/vase-nabozenstvi-neni-dulezite/

Pán Ježíš říká: "Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k otci, než skrze mne".

Jiné prostředníky není třeba, vše jen ve jménu Ježíše Krista.

Krásně jsi popsala z Bible, co je to láska. Bible je dopis od Boha nám lidem a je pro nás vodítkem a lampou, která nám svítí na cestu životem.

Ale souhlasím s tebou, že "náhradní mateřství" NE, protože to člověk cítí srdcem a svědomím. Pavla

“Nezajímá mě,  příteli,  jaké náboženství vyznáváš a zda jsi zbožný, nebo ne.

Důležité pro mne je to, jak jednáš s rodinou a přáteli, jak se chováš v práci, ve společnosti, před světem…"  = A tak by měli MOUDŘÍ lidé na sebe vzájemně pohlížet - bez soudu druhého a dělání z něj hlupáka a povrchního pro údajné nepoznání té údajné a jediné správné a absolutní "pravdy".

Pavla -  Do věčné blaženosti se samozřejmě může dostat pokorný katolík, tak i budhista, taky i ateista … - já samozřejmě netvrdím že ne. Ale co se týče Církvi, tak Ježíš si ji neustanovil jen tak, určitě měl důvod proč to dělá. … (uff, nebudu to rozepisovat. je už pozdě)

Budu se i opakovat v tom, co jsem Ti již psala i v jiném tématu:

1) Veřejně známá a prokázaná pravda je, že církev (i křesťanská) má na svých rukách krev a sama se dopustila mnoha zločinů, tak nemá PRÁVO kohokoliv upozorňovat, poučovat, soudit atd. = to jsou fakta, která prostě ničím neomluvíš a nevyvrátíš. Pokud bych v této souvislosti a zcela logicky, neboť Bůh je jistě i spravedlivý, použila Tvoje slova: "Bůh se vysmívat nenechá", tak předpokládám, že bude stíhat vinu všech (nejen těch, v jejichž rodinách podstoupily potraty), tedy i příslušníků církve, která má v mezidobí od svého vzniku a nástupu dosud na svých rukách krev a dopustila se mnoha zločinů. To by muselo být odslouženo asi hodně mší, aby se církev vůbec někdy vrátila do normálu 

2) Tu přednášku = poučování o křesťanství a církvi jsi si mohla odpustit, včetné Tvé urážky o mém dost povrchním názoru.  Jasně jsem ve svém příspěvku výše a reagujícím na Tebe napsala, že: "Tím nemyslím Tebe osobně".  Tedy já neurazila Tebe, ale Ty mne opět ano…Stejně tak jsem vůbec nehodnotila Tebe osobně jako křesťanku, takže Tvá slova: "…Proto je svrchovaně nedokonalé a nesprávné, když někdo křesťana (a nejen křesťana) na jeho (duchovní) cestě porovnává, odsuzuje…" jsou naprosto lichá.

3) Mohla by jsi již konečně pochopit jednu věc = právo respektování toho, čemu kdo věří - právo demokracie, které já si představuji tak, že každý má právo na svůj názor a víru, byť je jiný/á, než-li druhého či druhých, ovšem bez vnucování jednoho (názoru) či jedné (víry), jako toho jediného (názoru) a té jediné (víry) správného (názoru) a správné (víry). Děkuji za pochopení.

Mimochodem, já když někomu tady odpovídám - snažím se poradit, tak často používám: "já si myslím" nebo "můj názor je" apod. = to patří k mé skromnosti či určité pokoře. Kdyby jsi Ty to, čemu věříš formurovala trošku jinak, tak by reakce a diskuse také vypadaly jinak. A hlavně, diskuse znamená diskutovat, nikoliv tvrdit, že jen já mám pravdu a že jen můj názor je ten jediný správný a pravdivý. A tady jsme na diskusním, nikoliv křesťanském webu, tudíž je snad zcela logické, předvídatelné a pochopitelné, že s Tvojí údajnou absolutní pravdou prostě automaticky všichni nebo někteří bezmezně souhlasit nebudeme. A lze za to někoho soudit? Nelze, absloutně NE.

 Dany, (…)     jen stručně v bodech odpovím, (protože se dostáváme do slovního kolotoče)

1) já nikomu nic nevnucuji, ani neberu nikomu názor …,   já jen odpovídám na Tvůj dotaz adresovaný mně, který jsi Ty nakousla a v kterém jsi Ty v podstatě (s Tvého uhlu pohledu tím pádem) urazila moji Církev = moji rodinu - [ ale já to neberu jako urážku ]. Svoji odpověď jsem rozepsala proto, protože kdo se např. o křesťanství nezajímá, pochopitelně nemůže rozumět co chci říct a nebyl to jinej důvod.

2)   nebudu teď psat o Církvi, o křesťanství … protože bych se opakovala. O zločinech Církvi i samotná Církev říká, že důvodem pádu bylo to, že chyběly v Církvi skutky nezištné lásky, ale víme i nahoře jsem to napsala, že VŠICHNI jsme hříšní, což znamená že i nejpovolanější - kněží, řeholníci, křesťané-laici … jsou jenom křehcí lidé.   *Doporučuji Ti aby jsi se taky podívala i na  druhou stránku katolické Církve když chceš, např. na skutky lásky, které Církev taky prokázala/prokazuje a kolik mučedníků, světců má Církev a potom by bylo na místě, psát o PRÁVU kdo co má …. *

3)   určitě jsem Tě neměla v úmyslu urazit - (mám svoje křesťanské priority).   V podstatě i když píšu ohleduplně, tak ne-pokaždé mažu slova medem, protože ne vždy je to správné - no a v tomhle případě jsem považovala za správné, některé slovíčka napsat asertivně.

4) v diskuzi neočekávám aby se mnou někdo automaticky a bezmezně souhlasil - (nelpim na tom)

Je mi Tě upřímně líto…

Mimochodem si pleteš asertivitu s agresivitou, protože asertivní člověk se sice nebojí říkat svoje myšlenky a snaží se přesvědčovat o nich druhé, ovšem respektuje přitom druhé a jejich názory, Naopak agresivní člověk sice také říká svoje myšlenky a snaží se o nich přesvědčit druhé, ovšem ochotně i za cenu toho, že druhým při svém přesvědčování ubližuje a nerspektuje přitom názory druhých.

Bůh žádnou asertivitu nezná. Bůh je Láska. V Tvých slovech žádná láska není. V Tvých slovech je chlad, manipulace se slovy z Bible ve svůj prospěch, demagogie a pokrytectví = dle Tebe věřící mohou být hříšní, jsou to jenom křehcí lídé - své hříchy odčiní mší svatou atd. , kdežto, budu-li se držet tématu, nevěřící lidé toužící po dítěti formou náhradního mateřství jsou špatní, protože náhradní mateřství je kruté a morálně nepřijatelné. Toto je konec mé diskuse s Tebou, neboť Ty jí nejsi schopna.

Dany -  myslím že Tě v některých věcech chápu jak to myslíš …, ale taky bych tuhle diskuzi už nerozmazávala ….

Stejně tak bys to mohla adresovat i na mě, i já se všemi názory na toto téma s Dany souhlasím.

ROZHODNĚ ANO

KDYŽ JE BIOLOGICKÁ MATKA K NIČEMU PROČ BY SE DÍTĚ NEMOHL POSTARAT NĚKDO KDO O NĚM ZÁJEM JEVÍ NĚKDO KDO MU DÁ LÁSKU, PÉČI, RODINU NĚCO CO KOJENÁKU NEBO V DĚTSKÝM DOMOVĚ MÍT NEBUDE PŘECE JE JEDNO JESTLI MÁME S DÍTĚTEM JEDNU KREV, KDYŽ HO MILUJETE TAK NA NIČEM JINÝM NEZÁLEŽÍ.

VÍM, ŽE JSEM JEŠTĚ HODNĚ MLÁDÁ ALE TOHLE DOKÁŽU POCHOPIT JAKO BY MI BYLO PĚTATŘICET DÍTĚ MÁ PRÁVO NA RODINU, MILUJÍCÍ MATKU A LÁSKU KTEROU POTŘEBUJE KAŽDÉ DÍTĚ.

A I V MĚM VĚKU UŽ VÍM, ŽE DĚTI JSOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ A PROTO SAMA V DOSPĚLOSTI CHCI NĚJAKÉ DÍTĚ KTERÉ ZTRATILO RODINU A LÁSKU ADOPTOVAT.

MYSLÍM, ŽE KAŽDÁ SPRÁVNÁ ŽENA BY TO MĚLA CÍTIT PODOBNĚ I KDYŽ ASI V POZDĚJŠÍM VĚKU

DÍTĚ JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ K ŽIVOTU KAŽDÉ DRUHÉ ŽENY