Téma: Jsem zlá na své dítě a mám deprese a špatné nálady

co nejdříve uhánějte k lékaři, s největší pravděpodobností vám napíše antidepresiva, ani nemusíte na psych., může to udělat i obyčejný obvodní lékař, hlavně na nic nečekejte, nebo provedete něco hrozného, čeho pak můžete celý život litovat, není to žádná ostuda, určo trpíte depresemi, což bude v budoucnosti čím dál častější onemocnění

  Tvůj problém vidím v tom, že se pořád díváš zpět. Musíš život brát tak jak jde a nepřemýšlet coby-kdyby, jednou už se stalo, tak makej na tom aby ten život měl úroveň. Malá pláče, protože Ty nejsi v pohodě a ona to vycítí, ostatně které dítě nebrečí,že? Ve věku problém nevidím, spíš ve vyrovnanosti a odhodlanosti s tím něco dělat. Nezapomínej, že ženská je strdcem a duší rodiny, od toho se odvíjí všechno. Pokud svoje myšlenky nezvládáš, tak vyhledej pomoc odborníka.  Přeji Ti hodně štěstí.

 Jo a Dunajská zas taková díra není, já žiji v dědině kde není víc jak 90 starousedlíků.

Snad to bude poučení pro jiné ženy, které nechtějí dítě a přítel nebo rodina je přemlouvá, aby neustoupili.

Nicméně k Tobě, teď už se to vrátit nedá a proto bys na tom měla rozhodně pracovat, abys byla šťastná Ty i Tvé dítě..jedno bez druhého nejde.

V žádném případě se neboj požádat o pomoc lékaře, není to žádná ostuda, ale naopak! Rozhodně se nespoléhej na to, že se to nějak samo vyřeší, ale skutečně vyhledej pomoc.

Další možností, byť asi ne jednoduchou, by bylo dát dítě k adopci, ale tak, aby netrávilo čas v nějakém kojeňáku, ale co nejdříve k novým rodičům.

Možná by to bylo řešení pro Tebe i Tvé dítě.

Přeji Ti hodně síly a štěstí.

Dakujem Vam za odpovede budem asa s tym snazit nieco robit a adopcia? hm rozmyslala som nad tym ale to nei je riesenie preotze vsetci by ma odsudili aka som zla a nikto nechape kao sa ja citim ale ja si tiez mylsim ze by bolo lepsie keby vyrastala niekde kde je clovek vyrovnany sam so seobu lebo mne ot bude dlho vlemi dlho trvat kym ja sama sa dma do poriadku najradjse by som bola keby si ju chel niekto aspo nan dva roky z mojej ordiny zobrat kym ja sa dma do poriadku ale ot nejde preotze ja rodinu ani poriadnu nemam :(( ale dakujem za vase odpovede

tak já radím rozhodně psychiatra ...

buď budeš ničit život sobě a všem kolem sebe, nebo s tím začneš něco dělat ...

dají ti antidepresiva, ať se trošku srovnáš a pak uvidíš, jestli je ten svět tak zlý, nebo jestli se v něm dá žít ...

dítěti neubližuj, ono ti to neudělalo naschvál, že se narodilo, nikdo se nerozhodl ničit ti život, děláš si to jen ty sama, ale bohužel sama z toho ven nemůžeš, nechej si pomoct a to co nejdřív, už jen to, že ses rozhodla sem napsat a popřemýšlet nad svým stavem znamená, že jsi chytrá holka a chceš změnu k lepšímu, je to takový první malý krůček, tak se nezastavuj a rozběhni se, ale hlavně se už nikdy nevracej!

Držim ti moc palce, abys všechno zvládla a abys zjistila, že porodem život nekončí, ale začíná ...

dakujem ti moc za tvoj nazor! povzbudila si ma a to prave potrebujem 
 ja malej neublizujem to by so neurobila len som stale nervozna ukricana depresivna a vidim ze to speje do zlych ciest a ano navstivim odbornika viem ze to nie e dobre a treba s tmy nieco robit :/ a dakujem budem sa snazit napravit vsetko lebo si uvedomujem ze takto sa zit dalej neda  dakujem vsetkym za nazory!  

Kikusko jestli chceš, jsem ti k dispozici, mám děti tři a na psychiatrii se léčím dva roky s úzkostí a depresí, tak snad bych mohla být nápomocná .... ltobrmanova@seznam.cz

Spoustu maminek prožívá deprese z různých situací ,ale jen zotpovědné a dobré mámi si dokáží pomoci aby stres nepřenášeli na dětátko.Máte manžela- ten by měl situaci řešit s vámi  a o problému vědět-požádejte ho o pomoc/at s vámi někam zajde,jelikoš,musíte situaci řešit postupně vzájemně a až se o vaše /bolesti /podělíte-určitě vás nezavrhne a vám se uleví,jelikož ucítíte že nejste sama na vaše problemy.postupně se uleví i jemu DĚTÁTKU- a pomine napětí i s ostatními člený jelikož,ta pomislná bublina bude memší-a menší-chce to trpělivost ale nebudte na to sama.