Téma: Nemám peníze na letní dovolenou - přetvářka před kamarády

mozna jednou prijdes na to ze jezdit kazdy rok na letni dovolenu neni v zivote to nejdulezitejsi

citit se jako socka protoze nejezdim k mori kazdy rok? zajimava doba tak trochu k placi

Snadno.. zbav se pocitu, že musíš žít stejným způsobem jako ti okolo. Je ti 26, takže asi máš dostudováno a teĎ je na řadě práce. Podstatné je podělit čas života mezi práci, která mi zajistí prostředky na život, mezi odpočinek, který je nezbytný a důležitý a zahrnuje jak spánek tak prostou relaxaci a mezi zájmové aktivity.. ty si musíš zvolit podle svých momentálních možností. Výchova je činnost rodičů a jejím smyslem je připravit děti na samostatný život, předat jim určité dovednosti, zkušenosti a také žebříček hodnot. Pokud mají tvé kamarádky ještě v dospělosti nastaveno, že je živí rodiče a platí jim dovolenou se kterou se pak ony vytahují, může ti to teď přijít líto, ale ty máš do života podstatnější vklad - vědomí, že jsi tvůrem svého života, takže je na tobě, kolik investuješ úsilí a do čeho. Možná se ti to teĎ nelíbí, možná jim závidíš, ale možná si také jednou svou investici užiješ lépe (aniž by ses měla potřebu chlubit komukoli) Byly doby, kdy středoevropan neviděl moře ani jednou v životě.. Kolik památek, těch úžasných památek co tu máme jsi už procestovala u nás, kolik toho víš o naší historii, naší krásné krajině, našich městech. za kterými sem jezdí spousty turistů i z opačného konce světa.. tam bych asi začala. Jako holka ve tvém věku jsem jezdila na "čundry" což v mém pojetí bylo vzít přítele, batoh na záda a jít a jet stopem po českých památkách, spát ve starých zříceninách a v lese, někdy jsme jezdili na kole, někdy popojeli vlakem. První jeansi jsem si koupila až když jsem nastoupila do práce, naši taky neměli na drahé dovolené a kroužky, ale kreslit, číst (knížky jsou k půjčení v knihovnách) modelovat, je spousta zábavy, která stojí nic nebo málo. a chci li víc, prostě přehodnotím to, do čeho investuji - čas, energii, peníze, emoce..   Až budeš po dovolené nebo prázdninách vyprávět o úžasné historii starého hradu, budeš znát příběhy, které se na to váží a budeš vědět, jaké vzácné rostliny tam rostou a jako zajímavé přírodní útvary tam příroda vykouzlila a ještě k tomu ukážeš krásné skicy nebo vylisované kytičky a budeš při tom zářit nadšením, pak vedle toho vyprávění o válení se v Bibione a řeči a sličném plavčíkovi z Italské pláže   budou bleďoučké a nudné.

Že se cítíš jako socka je problém spíš ve Tvé hlavě. Prostě když na to nemáš, tak nemáš a svět se kvůli tomu nezblázní a určitě nejsi kvůli tomu méněcenná. Až budeš vydělávat a mít peníze, tak pojedeš a vynahradíš si to za ty roky co jsi nikde nebyla. Je taky možné, že bude část Tvých kamarádů zadlužených a že se vaše role otočí - Ty se budeš chlubit fotkami a oni budou říkat, že tento rok nemohlil nikam jet.

Ahoj, napadlo Tě někdy, že by bylo lepší, kdybys přestala ostatní vidět jako ty viníky a sebe jako oběť? Ostatní mají peníze, jedou na dovolenou, Ty nemáš, asi jsi studovala - máš-li zájem, snaž se a šetři, taky bys mohla jednou jet. Myslíš, že když se Ti ostatní pochlubí, kde byli, nutně se vytahují? Proč je tak vidíš? Četla jsem i ostatní příspěvky. Je to taková obžaloba všech okolo Tebe. Něco Tě trápí, to je jasné, jinak bys sem nepsala, ale v Tvých letech už jsem si dávno jako děcko, za které jsou zodpovědní rodiče, nepřipadala. A i když vím, že je kolem mě takových lidí víc, nepřijde mi to v pořádku. Už jsi zodpovědná sama za sebe. Chápu, že Tě mrzí, co se děje a přijde Ti to dost beznadějné, ale možná přišel čas, kdy je nutné myslet na to, co budeš dál dělat - a hlavně kde a s kým a jak.. Být zodpovědná sama za sebe - nevinit druhé z toho, co Ty nemáš, co se kolem Tebe děje apod. A jak říká megera, je takových míst, kam můžeš sama třeba jenom dojít a potěšit se - ono jde totiž o to, jak se na věc díváš. U nás je množství stezek, které  moje kamarádky s dětmi ještě ani neviděly, ale na 4-hodinovou cestu autobusem roční dítě k Gibraltaru v rámci animačního programu vzaly. A to je smutný. Ne to, že nemáš na cestu k moři. I když mě ale zase napadá, že jde jen o priority - chodí ke mně na doučko holčina, co si sama spoří, měsíc co měsíc  (z brigády! ) - v 18 letech byla v Paříži, letos v Anglii.. Jde to, když se chce Jsi dospělá ženská, zkus se na to tak dívat

Já jsem u moře nikdy nebyla. Jako trapas mi to nepřijde. Byla jsem tam, kde jsem na to měla peníze, který jsem si vydělala. Jako náctiletá jsem si užila výletů až až a do dnes na ně vzpomínám (jo, nejsem tak stará) Většina z nich se konala po České republice a užili jsme si tam spoustu srandy.

Je mi úplně jedno, že moje bývalý spolužačky a spolužáci mají bohatý rodiče a byly rybařit v Norsku, milionkrát byli v Egyptě, někdo v USA, někdo v Itálii. Teď jezdíme s přítelem. Šetříme, ale tak, abychom se z toho nezbláznili a nemysleli jen na to, že zase nebudeme mít na dovolenou. Jedem prostě do Beskyd, na Šumavu, do Jeseníků. To je fuk, ale hlavně jsme tam splu.

ja byl u more jednou a pokud to nebude zivotne nutne tak uz tam ani nepojedu ( i kdyz nejde o penize protoze k mori se da zajet za "par"korun )

co jsme spolu s manzelkou tak jezdime po CR a vzdycky parada

protože v Čechách je krásně Zvlášť v "našich" horách

A ve slovenských horách ještě krásněji…  Taky nepotřebuji ke štěstí moře, stačilo mi úplně jen jednou. Splnila jsem si taky svůj sen, zaplavat si někdy v mořských vlnách, mám na to moc pěkné vzpomínky, ale na horách se cítím líp.

hm, slovenské neznám (to je "cizina") …ale tam bych se taky jednou chtěla mrknout.

Já jem snívala o moři…kdysi, když se vraceli spolužáci u prázdnin a vyprávěli. ne protože bych se cítila jako socka, jen jsem chtěla cítit jaké je to plavat ve slané vodě My byli, ale aj pro veřejnost, "socková" rodina. a tak to nebylo možné, ale as až tak to nevadilo. možná právě proto, že "o nás se to vědělo" Byla jsem vděčná, že jsem mohla jezdit s jiskrama…potom se skautama na tábory a měla jsem plno svých vlastních prožitků, myslím že víc, než může jakákoli zahraniční dovolená nabídnout…spíš než to, že bych byla brána jako "socka", že jsem nebyla za hranicemi, jsem spíš snila o tom vykoupání se v moři   Ale vzhledem k tomu, že od střední jsem si musela vydělávat na své potřeby a školu sama, tak to samořejmě nebylo možné

Po střední jsem při dvou zaměstnáních vystudovala v denním studiu VOŠ a rok na to jsem se dostala prvně k moři. bylo mi 25. a byl to nej zážitek…se slanou vodou, s možností běhat ráno kilometry kolem vody…vidět ty východy slunce. jáj, prostě nádhera…a pár měsíců na to tragicky zemřel můj nejstarší bratr. a já od té doby splácím jeho dluhy, na které mi nestačí ani dvě zaměstnání. A tak spíš sním o tom mít alespon každý druhý měsíc zaplacené energie a mít alespoň něco z jídla…přesto, to první setkání se slanou vodou a tím vzduchem si budu pamatovat…a je mi jasné, že kdybych to dostala jak na tácu až pod nos a dřív než jsem si jej dostatečně vysnila, tak by to nikdy ve mně takové "stopy" nezanechalo…to bylo něco, o čem jsem snila čtvrt století…sny jsou fajn. a ještě hezčí je, když si je človk sám začne plnit…

Teď sním, že jednou pojedu na týden na letní muzikantskou školu, že budu mít malý domeček, krávu, …víš zjistila jsem, že sny nic nestojí a tak jich mám plnou hlavu a když se mi náodou nějaký vyplní, tak ten pocit ani nejde popsat Už bych nechtěla, aby mi mé sny plnil někdo jiný, vždyť on je nevidí…Tak jak by se mohli trefit???

Ale jak jsem řekla, my to v tomhle směru měli lehčí, že jme byli známé "socky"… nemuseli jsme to "tajit". i když mi moc není jasné, jak někdo může v 26 očekávat, že mu rodina bude platit dovolenou…jáj, vždyť je to cáklý. Za to by mě hanba fackovala…ale já jsem asi divná

Moc jsem nikdy nechápala tu obavu, že by někdo viděl, že jsem socka…lidem okolo je to většinou dost jedno (teda v tomhle věku, v pubertě je to jiné), tak proč se tím vůbec zabývat? A pokud to chceš, protože o tom Ty sníš, tak proč se o to nesnažíš? Taky si jednou ročně sázím sportku a přesně vím, kam by ty peníze šly (do desetníku ), ale vím, že se mi to nikdy nesplní. teda ne touto formou…nemůžeš čekat, že ti vše spadne do klína  aniž bys hnula rukama

Jájk, se omlouvám…akosi blbě jsem se rozepsala…možná totálně mimo…promiň!

Je sice pravdou, že to moře našemu státu trochu chybí. Po řevratu kdy jsme si konečně mohli jet kam jsme chtěli mně to také chytlo a "musel" jsem do Chorvatska, Řecka, Tunisu, Itálie, Turecka a na Kanáry. Když má člověk momentálně peníze, tak je všude hezky. Ale když se nad tím s odstupem času zamyslím, tak zjišťuji že je to jen drahé turistické divadlo za účelem zisku. U pobřeží pěkné hotely s bazény a pěknými parky a o 1km do vnitrozemí již potkáváte žebrající děti a vidíte zaorané odpadky na poli a obyčejní domorodci tam bojují o přežití a také nemají na to aby mohli jet k nám na dovolenou. (Tunis) Vzhledem k tomu, že bydlím v krásném lesnatém údolí s bublající říčkou na polosamotě, tak vždy když jsem se vrátil tak jsem si uvědomil že u nás je také krásně. Takže pokud nepotřebujete o dovolené vrátného v livreji a stačí vám "jen" pěkná příroda, můžete mít týdení dovolenou za osobu za 350 Kč, nebo 700 Kč. Tel. 722088178.

Nízkonákladová dovolenka je napríklad v Bibione http: //xxxxxxxxxx Dá sa ísť autobusom a variť si v kempe. Alebo skús priamo nejaký web pre kempistov, či ťa nezvezie.

Nedovolená reklama ve webu, porušení pravidel webu - bod č. 1.
Kontaktní údaje by by mohly zvýhodňovat jednu firmu/poskytovatele služby proti jiným a z toho důvodu byly smazány správcem webu.
Děkujeme za pochopení.

Tak to je teda za mě jedna velká zbytečnost, vždyť plno věcí se dá pořídit skutečně levně. Třeba takový výlet na Otavu není moc drahý pokud se jedná o jednodenní výlet. Koukněte na https://www.otava-pujcovna-lodi.cz/ a přesvědčte se sami.

Je vidět že jste se už něco v životě někam na dovolené najezdili a tak vá asi nemá cenu z mé strany poučovat, jen co je pravda. V našem případě třeba taková půjčovna lodí Lužnice Tábor odvedla super službu a budeme na tu dovolenou ještě hodně vzpomínat. Jak máte férový přístup tak se vždy jedná dobře.