Téma: Nemocný potkan - neudrží rovnováhu a má zácpu, co je příčinou?
Dobry večer všem,
chtela jsem se zeptat potkanek je přes 2 roky starej neudrži rovnováhu nekadi byla jsem snim u veterinaře a nevi s čeho to má. Dal mu tři kombinaci injekci a zitra jdeme zas.
Děkuji
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 4170x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
a jak dlouho ho máš?
Přes 2 roky
už to pořádně čtu, máš to vlastně napsané, /přes 2 roky/
Hm - chudák, nevím - těžko říct. Aby to neměl z jídla a pod.
Doufám, že sem přijde brzy Lucy, to je "náš" zdejší odborník na zvířátka mezi než patří i potkani.
Tak zatím sama za sebe bych řekla to, že dvouletý potkánek už je prostě děda a tak má "nárok" na různé projevy stáří, např. citlilvost na různou stravu.
Zaměřila bych se tedy na to co jí a jestli je to pro něj vše vhodné.
Při té zácpě bych mu zcela určitě podala Lactuozu nebo-li ve "zvířecím" podání Duphalac (je to totéž).
Nemá žádné vedlejší účinky, naopak podporuje správnou funkci střev. V každém případě pokud nepomůže, neublíží. Potkanovi bude jistě chutnat, je to sladký sirup.
Podala bych cca 1 čajovou lžičku.
Potkánkovi přeji, aby byl brzo fit.
napsal bych co by ho vylecilo ale byl bych za ssssssssssvini (ne zeby mi to nejak vadilo)
Věk: 30
je fakt, že už není úplně nejmladší :/ Zkusila bych nějaké vitamíny obecně, prostě něco podpůrného. Hodně zdaru!
,, Musím oznámit, že můj Anatásek před pátou ráno umřel.
Vůbec netuším co se přesně stalo a snad bych i řekla, že zemřel na srdeční selhání, ale vlastně nevím.
V pondělí byl v naprostém pořádku, včera nevím, ale předpokládám, že během dne také. Když jsem u něj byla během dne a navečer spal, to tak normálně, vylézal z pelíšku až pozdě k večeru, když jsem ho "nevzbudila". To také bylo normální, poslední čas už spal mnohem tvrději, také měl nárok, za měsíc a půl by mu byly dva roky.
Když jsem u něj byla po deváté večer, ležel před domkem a těžce dýchal. Vyndala jsem ho, prohlédla a kromě toho, že jakoby lapal po dechu, trošku měl zanesený čumáček, jinak jsem na něm naprosto nic neobvyklého nenašla. Zdálo se mi, že by mohl by být nachlazený, i když mě příliš nenapadalo z čeho.
Zabalila jsem ho do deky a vzala jsem si ho sebou do peřiny. Dostal ždibec sirupu s vlažnou vodou, zdálo se, že to pomohlo, dýchal o poznání klidněji a mělčeji.
Dokonce si párkrát během noci umyl čumáček packami, během noci se to různě měnilo - trochu hůř a zase líp, dostal párkrát trochu napít, ale po čtvrté ráno začal znovu lapat více po dechu a posledních asi deset - dvacet minut… nevím, bylo vidět, že se opravdu velmi těžce nadechuje, chtěl se dostat z deky a pak se nadechnul naposledy.
Nevěděla jsem co dělat, držela jsem se rad z internetu, že počkám do rána a uvidím a skutečně to v průběhu noci vypadalo, že se to lepší, ale pak už bylo na všechno pozdě. Asi bych nic nezměnila ale… Vrtá mi hlavou co se vlastně stalo, ale jediný způsob jak najít odpovědi je pitva a dát ho do SVÚ je pro mě nepřijatelné, nevrátili by mi ho. A sama i kdybych jí udělala, tak nevím co mám hledat. Nic to nezmění, ale je to divné.
Teď už Anatáska nic nebolí a to je taky dobře, ale je mi smutno.
Ačkoliv jsem si to neplánovala, nechtěla jsem dalšího potkánka. Nebo alespoň ne hned a časem by se vidělo. Mám už doma krásnou potkaní holčičku.
Muž mě chtěl překvapit a udělat mi radost. No, nejdřív jsem ho chtěla zabít (tedy muže myslím), cítila jsem to jako zradu vůči Anatáskovi. Ale co naplat, už je doma a je sladká. Na Anatáska nezapomenu a holt mám novou predelinku.
Vybíral jí s kamarádem a naštěstí se spolu domluvili, protože původně mi chtěl pořídit stejného jako byl Anatásek, ale to mu kamarád vymluvil a tak mi vybrali bílo-hnědou holčičku a hned jí ještě "uchystali" drama na začátek.
Zdálo se jim, že v té malé krabičce než dojedou domů, po cestě ještě museli něco vyřídit, jí bude ouzko, tak jí dali do kyblíku který pro ten případ vzali. No, nebudu tady říkat, jak jsem to komentovala. Zkrátka byla spokojená v kyblíku, ale prý aby neutekla, tak jí kamarád na ten kyblík položil polštářek. Nedá se publikovat, co jsem mu řekla. Holčička se pochopitelně z toho snažila dostat a dostala, takže výsledkem bylo, že jsme ji honili po autě a protože je to prdelinka hbitá, nakonec i na silnici. Naštěstí se bála, takže odchyt se rychle povedl, ale zabila bych je nejradši oba. Zvíře vždy v přepravce pro něj určené!!!
Kromě mě, chtěli aby Prcek nebyl sám, když byl zvyklý na Anatáska, ale nevím jestli je dám spolu. Anatásek byl kliďas. No zkusím je pak dát spolu, ale ne hned.
No, teď mi spinká za tričkem, je to mrňousek, odhaduji ji tak na 3 -4 týdny, ale vypadá spokojeně. Tak jí jdu udělat domeček a pak půjdeme udělat hrobeček Anatáskovi.
Ani nevím jaké jí dám jméno.
Je to Čiperka.