Téma: skolioza a problémy s ní

Dobrý den, našla jsem tuhle stránku náhodou a napadlo mě zkusit tady napsat svůj problém. Je mi 16 let  a v prosinici mi zjistili skoliozu zad, prošla jsem několika vyšetřeními až 20 prosince jsme jeli s rodiči do Prahy pro korzet. Brečela jsem už od chvíli kdy mi řekli že ho mám mít a věděla jsem že ho nosit nechci a nebudu. Když to na mě v nemocnici nasadili byl to neuvěřitelný pocit najednou jsem se nemohla hnout od boků po bradu, brečela jsem a prosila ať mi to sundají. Nic nepomohlo a měla jsem ho ze začátku nosit na noc a postupně přidávat čas tak abych se dostalal na 23h deně! Po snad ani ne hodině co jsem v něm byla jsem ho musela sundat protože mě všechno bolelo. Mám rodiče poměrně přísné a tak se mi furt snažili donuti abych jej nosila co nejvíce, no stejně to nešlo. Odmítla jsem v něčem takovém chodit ven nebo doknoce do školy. Přes vánoce jsem se snažila nějak si zvyknout ale když jsem šla do postele tak stejně po půl hodině jsem ho sundala. Po vánocích mě rodiče donutili jít sním do školy,, naštěstí odchází s domova dřív než já tak jsem ho nechala doma. TOhle se opkovla několikrát až mi na to mamka přišla, byla hrozná scéna a hned volala do Prahy dokotorovi jestli můžeme přijet. Tohle pondělí jsme u něj byli, snažil se mi vysvětlit že je nezbytné abych jej nosila že mám opravdu velkou křivku v páteři, a operaci by u mě byla problém jprotože mám od mala špatnou srážlivost krve. Navrhl mi že se mám objednat k psychologovi a zkusit situaci řešit s ním což jsem souhlasila. Pak mě sestra odvedla ještě k technikovi na nějaké úpravy korzetu a rodiče tam zůstali sami s doktorem. Večer ke mě přišla mamka a začala mi vysvětlovat že mě mají opravdu rádi ale je nutné abych korzet nosila a tak se dohodli s doktorem že dostanu takové speciální rukavice abych si nemohla korzt sundavat. Absolutně jsem to nepochopila co to má znamenat ale jako tradičně jsem jí všechno odsouhasila a šla spát (bez korzetu samozřejmně). Ve středu ráno mi maka říká že nejdu do školy a jdeme tady do lékárny. Pomohla mi nasadit korzet, což už samo o sobě bylo strašné a vyrazili jsme. V lékárně když jsme přišli na řadu tak mamka dlala lékarnici nějaký papír a ona přinesla rukavice. Okamžitě jsem začala brečet co to zase je. , vyapadá  to jako velká rukavice akorát bez prstů a dole je něco pevného aby se nadali ohnout prsty a na konci okolo zápěstí je řemínek kterým se vše dotáhne. Paní lékárnice mi je nasadila a mamka mi pak pomohla zpět do bundy v ten moment jsem si uvědomila že nemohu vůbec hýbat prsty a není teda šance že bych si to mohla sundat. Musela jsem je mít na rukou celou cestu domů a lidi co jsme potklai dost divne koukali. Celou cestu domů jsem brečela, doma mi mamka vysvětlovala že jí je to hrozně líto tohle ale že to doporučil i pan doktor, kdy se radili s psychologem ke kterému mám jít příští týden. Mám je nosit hlavně na noc a i přes den doma abych si nemohla samam sundat korzet. Je to hrozně obtěžující protože mamka mi udělal řád pomalu jak v base. Když jdu do školy tak musím s korzetem jinak prý budu mít rukavice i do školy což v žádném případě nechci, po příchodu domů mám zatím dovoleno si korzet na hodinu sundat a jt si lehnout. Pak si musím vzít korzet a jdu si dělat věci do školy, dříve jsem odpoledne vždycky někam šla ale to s korzetem nechci, hrozně se stydím a je to i vyčerpávající. Na večer jdu cvičit a po večeři a sprše následuje nejhorší věc, znovu nasazení korzetu a hlavně rukaciv od této chvíle jsem jako bez rukou, a hlavně si už nemohu na oc taně korzet sundat. Připadá mi to hrozně ponižující muset nosit tyhle rukavice, nechápu vůbec k čemu je vyrábí. Teď v úterý mám jít k psychologovi tak jsem zvědavá co mi řekne, já tuhle hrůzu nosit nechci a už vůbec né nějaké pitomé rukavice.