Téma: Sebevražda brufenem a lexaurinem - jaká dávka je smrtelná?

Kamarádka mluvila někdy o sebevraždě? Bydlí sama, nebo s někým?

Já se ještě zeptám, co přesně Ti napsala, kdy a kolik jí je let?

Posledni dobou na tom byla spatne. Bydli sama a je ji 44 let. Sms prisla vcera dopoledne v 11:07hod.   Napsala "pekny Novy rok Tobe i Tvym nejblizsim preji. Moc dekuji, ze jsi tady pro me byla, moc! Vzpominej na me v dobrem, casem to snad pujde. Mam Te moc rada. Promin"

A proc myslis, ze by volila zrovna brufen a lexaurin?

Mobil nezveda… osobne jsi se za ni uz stavila?

Zkus zavolat z jiného čísla, nebo se u ní stavit, jak už tu píše adminka.

Ja bych okamzite alarmovala rodinu, sousedy nebo i zavolala na tisnovou linku, at ti reknou, co mas delat.

Nema uz cenu rozepisovat se vic, moje obavy se bohuzel naplnily. Rikam si jestli jsem mohla udelat neco vic, neco co by ji vratilo chut do zivota… Je to strasne.

Takze byla kontaktovana policie? Nebo policie sdelila, ze dotycna jiz nezije?

No, tak si to zrekapitulujeme:

1) Máš/měla jsi kamarádku ve věku 44 let, čili Ty osobně jistě nejsi malé nezletilé dítě.

2) Na Nový rok dopoledne v 11:07 Ti od ní přijde jasná sms o tom, co zamýšlí, ale Ty jsi neudělala NIC.

3) Místo toho se tady Na Nový rok večer, až v 19:30 se ptáš na… viz. Tvůj dotaz s tím, že na dotazy jsi zareagovala až dne 2.1.2018 v 02:55.

4) Dnes (02.01.2018) tu píšeš, že se Tvoje obavy naplnily s tím, že: "Rikam si jestli jsem mohla udelat neco vic, neco co by ji vratilo chut do zivota… "

5) Ano mohla jsi a měla jsi udělat víc, ihned po té sms od ní jsi měla kontaktovat PČR, zabránila by jsi alespoň jejímu úmyslu, který dle Tvých dnešních slov byl dokonán.

Pokud je vše co tu píšeš pravda, pak Tvoji nečinnost opravdu nechápu, neboť 100% vím, že PČR v takových případech jedná okamžitě!

Kdysi jsem se ocitla ve stejné situaci, jedna žena a matka, chtěla udělat to samé, volala mi její dcerka, jestli nevím, kde je maminka. Věděla jsem také o jejím špatném psych. rozpoložení, bylo mi jasné, že je zle. Okamžitě jsem si zavolala taxíka, jela tam, po cestě volala otci dítěte, aby tam také přijel, tam jsme našli dopis na rozloučenou, otec dcerky s ním šel okamžitě na PČR a ta začala okamžitě jednat, jejímu úmyslu se podařilo zabránit. Takže asi tak.

Sdelil mi to jeji bratr, je to strasne… Nemuzu tomu porad uverit

Po podrobnostech jsem zatim nepatrala, nemam na to silu… Jen si rikam proc a co jsem mohla udelat

Jak píši výše, ta její sms byla jasná, ihned po té, co jsi jí obdržela, jsi měla jít kontaktovat PČR, mohlo se tomu zabránit, viz. můj příspěvek výše. Víc to nebudu raději komentovat.

Sms v 11 dopoledne predchozi den… tema na ms az nasledujici vecer… kontaktaz rodiny a pratel az pote…

Timto nikomu nic nevycitam.

Nicmene zustavam ponekud skepticka

Ja si zase kladu otazku, jak jsi mohla vedet o presnem poctu tablet a jakych? Kdyz uz jsi znala jeji rozpolozeni a vedela jsi, co nejspis chysta, okamzite po precteni  SMS jsi mela jednat!
Je to tragedie, ale dalo se ji zabranit!

Otazkou je, zda je to vse pravda. Jelikoz prave udaj o lecich mne ponekud nahlodal jiz od pocatku.

Když už jsi tu toto téma založila a napsala další info, mohla by jsi nám ještě objasnit to, jak jsi věděla o jaké konkrétní léky, jejich množství a sílu (mg) se jedná?

Jak jsem to vedela? Rikala mi o tom. Videly jsme se pred svatky. Rikala mi o tom, ja mela takovy strach, ze jsem s ni zustala. Nejdriv nechtela, ale zustala jsem s ni az do 28.12. (od 22. - 28.) Vse vypadalo uz dobre, rikala, ze leky vyhodila, ze bude bojovat… Proc jsem se odmlcela po vlozeni prispevku? Protoze jsem zacala alarmovat dalsi spolecne zname a jeji rodinu.

Chci vám říct jen jednu jedinou věc, je vidět, že vám na kamarádce skutečně záleželo, že jste s ní byla a ona to věděla. Nechtěla aby ste si dělala starosti, a proto jste spolu mohli strávit ještě poslední chvíle. Vůbec neposlouchejte ostatní, že jste tomu mohla zabránit, je to hloupost!!!!! Kdo takovou situaci nezažil, nemůže být v obraze. Jeden můj strýc spáchal doma sebevraždu, přesto že měl přítelkyni, která se o něho starala jak mohla, měl děti, těšil se na dálší vnoučátko, slíbil, že k nám přijede na návštěvu jak to jen bude možné, stačilo aby přítelkyně odběhla do obchodu a on měl už vše připravené, našla ho doma až bylo pozdě, nechal na stole sepsané dopisy, nemohla udělat vůbec nic. bylo to jeho rozhodnutí, měl rakovinu.

Můj muž mi zase jednou utekl do lesa, když jsem měla děti malé, syn byl ještě mimino, měli jsme velké finanční problémy a on se po hádce zašil do kotelny, potom když jsem šla za ním, tam nebyl, napsal mi dopis, utekl do lesa a já nevěděla jestli tam někde nebude třeba viset a nebo se vrátí, po několikatihodinovém nervovém utrpení sama doma s děckama jsem ho nechala hledat policií, kdyby se sám k ránu nevrátil, asi by nejspíš oběšence našli až po několikati dnech nebo možná kdoví kdy. když se někdo rozhodne zabít tak to prostě udělá a nezabráníte tomu. a pokud se vám podaří dotyčného přece jen zachránit, ani po léčbě nemusí znamenat že bude opravdu žít, je to jen vaše mylná představa. Život je tlukoucí srdce a okysličený mozek, žití už je něco jiného, myslíte že by opravdu žila jako vaše kamarádka?

Kdyby se moje máma rozhodla, že si vezme prášky (což mi taky jednou řekla, že to udělá), plně to respektuju, protože vím, že teď žije denně se svými bolestmi ve svém zdravotním stavu jak jen může, snaží se být aspoň trochu šťastná. Pokud by se sama rozhodla, že už to dál nevydrží a život není k žití, chápu to, ikdyž vypláču moře slz, mám ji moc ráda, ale zároveň vím, že bych nikdy nechtěla aby ještě víc trpěla.

Dekuji Vam. Ja jen doufam, ze uz ji nic netrapi. Ona nebyla nemocna ani fyzicky, ani dusevne. Byla jen moc unavena, zklamana a demotivovana. Jeji zivot byl poslednich 10 let peklo. V zamestnani, ktere bylo uz samo o sobe narocne s ni zachazeli priserne. Ona byla velmi citlivy a empaticky jedinec. Vzdy tu byla pro ostatni. Kdyz ale potrebovala ona, tak se k ni skoro vsichni otocili zady. Posledni dva roky byly priserne… Vim toho hodne, skoro vsechno. Potkala nekoho a vse vypadalo, ze se v dobre obrati, ale on to zrejme nikdy nemyslel vazne a to pro ni byla posledni kapka. Uz se z toho nikdy nevzpamatovala… rikala, ze bez nej zit nemuze a i kdyby, tak uz nikdy neuveri. A to by pry znamenalo, ze z ni bude zahorkla stara panna… A to pry taky nechce. Ze ma jen jedine mozne reseni… Jak jsem s ni byla tak vse vazne vypadalo mnohem lepe. Myslim ze byla moc hodna a cista duse na tenhle svet. Nekdo rekne, ze mozna naivni, ale ona byla cista a to ji moc ublizovalo… Snad ma teď klid a pokoj, to je jedine co me utesuje

Popravdě ta historka moc věrohodná není.

Když pominu to, že znám lidi, co byli ve vaší situaci a vždy jim bylo o dost hůř než čemu odpovídá vaše psaní, tak to má pár logických děr.

a) máte o ní takový strach, že s ní strávíte Vánoce - což je dost extrémní projev péče - a když vám přijde jednoznačná sms na rozloučenou, tak ten "horký brambor" pouze přehodíte na známé a příbuzné?

b) když se k ní všichni otáčejí zády a rodina se nemá k tomu, aby ji v tomto stavu ohlídala a byla s ní přes Vánoční svátky - proč vám přijde dostačující jen jim zavolat, když dostanete sms co vypadá jako na rozloučenou?

b) pokud má rodinu, proč byla na svátky s vámi a ne rodinou?

c) pokud s ní není rodina o Vánocích, proč vám to přijde natolik nepodstatné, že to, že by bez vás byla na svátky sama, ani nezmíníte ve výčtu jejích starostí?

d) pokud o ni máte takový strach a je vám natolik blízká, že s ní dokonce prožijete celé Vánoce - ji necháte samotnou na Silvestra?  

e) nejsem lékárnice, ale z toho, co se lze dočíst o Lexaurinu, by byl životu ohrožující spíš v kombinaci s alkoholem. Krom toho se nepředepisuje depresivním osobám a lidem se sebevražednými sklony, protože mohou sebevraždu urychlit. Proto, pokud by to byla pravda, byla by vina spíš na straně lékaře, který jí tento lék předepsal v tomto jejím stavu.

f) jak to, že osoba, která má sebevražedné sklony protože nezvládá běžné životní situace - což pracovní stres a vztahový neúspěch je - čímž je nezlehčuji, ale zažíváme to každý a nesebevraždíme se všichni - vám přijde duševně v pořádku?

Když to shrnu, moc tomu všemu nevěřím. Spíš bych věřila, že jde o nějakou historku, kterou máte z doslechu.

Nicméně dovedu pochopit, že si třeba kladete otázku, jak by vám v takové situaci bylo - také jsem si ji kladla, když se s podobnou situací potýkali moji známí - a zažila jsem to dvakrát. Moc jsem si to neuměla představit, jak jim je - a většinou mi přišlo, že onen sebevrah svým blízkým jen nadělil doživotní výčitky. Čili to, že nad tím přemýšlíte, chápu.

Jen myslím není potřeba předstírat, že se vám to opravdu stalo.

Diskutovat se o tom dalo i bez toho.

Pokusim se vse zkratit. Poznala jsem ji v Parizi. Obe jsme pracovaly jako modelky. Vzdycky s ni byla legrace, ale obcas tam byl stin neurcite melancholie. Pozdeji mi rekla svuj "zivotni" pribeh. Narodila se jako hermafrodit, teď se tomu odborne rika intetsex. Otec se ji chtel zrici, dat ji do ustavu. Jeji maminka ne. Rozvedli se. Mela starsiho bratra, ktery ji nesnasel. Nemusim zdůrazňovat, ze jeji detstvi muselo byt peklem - skola a okoli. Nehlede na to, ze to bylo jeste za byvaleho rezimu, komunismu. Je pravda, ze jeji maminka byla vzdy pri ni. Myslim, ze diky tomu dokazala zit a doufat. Pak prisla operace, kde dotycny specialsta experimentoval a tim ji stigmatizoval na cely zbytek zivota. Ona si z minulosti delala vzdy legraci, prisla mi neuveritelne silna. K modelingu prisla jak slepy k houslim. Zastavili ji jednou na ulici a vse se rozjelo velmi rychle. Behem dvou mesicu byla v Milane. Tam poznala svoji prvni znamost. Rekla mu vse a vse vypadalo ok. Ale vubec nebylo. On ji jen vyuzil a aby se ji pomstil odvlekl ji na jih Italie a tam ji nechal hromadne znasilnit. Moc podrobnosti o tom nevim, nevyptavala jsem se, uz tak jsem z toho byla v soku. Vim jen, ze po nejake dobe se ji podarilo utect. Pak stravila temer rok v Cechach, kde dochazela k odbornikovi. Jak jsem psala poznali jsme se v Parizi v r. 2000. Tam mela dalsi vztah, ale opet ji jen vyuzival… Byl to osvetlovac, takze zadny bohac jak se o modelkách rika. Ona chtela nekoho normalniho. S praci dost cestoval a uzival si s milenkami zatimco ona vse tahla sama a nic netusila. Dozvedela se to drsnym zpusobem, kdyz za ni prisla milenka a vse ji rekla, dokonce i to ze sms pro ni diktovala ona. To ji zlomilo. Vsechno opustila a vratila se do Cech. Chvily pracovala jako tlumocnice u filmove produkce a pak zacala pracovat jako letuska. To byl jeji sen od mala jak rikala. Vse vypadalo super. Ale spolecnost kde pracovala jim najednou prestala vyplacet mzdy. Ona byla statecna a brala to jako velkou nespravedlnost. Skoro zalozila odbory, aby se mohli nejak branit, ale uz bylo pozde. Společnost zkrachovala a nic nezustalo. Zacala pracovat pro jinou spolecnost, ale tam byla zamestnavana pouze na dobu urcitou, 6 mesicu prace a 6 mesicu nic… brigady, etc. Rikaly, ze po 3 letech dostane smlouvu na dobu urcitou. Ale po 7 letech porad nic a ona se dozvedela proc tu smlouvu nedostane. Kvuli jeji minulosti, kvuli tomu jak se narodila. Nikdy nebude kmenovou. Vim ze tim se v ni vse vzbourilo a ona s letanim sekla i kdyz tu praci zboznovala. Tam se zacala menit. Mela problem sehnat praci, byla moc duveriva… Nekolikrat pracovala a nedostala nic, nebo uplne jinou castku nez jaka byla domluvena. Byla vazne zoufala… Ale porad se drzela. Do toho potkala onoho pana dokonaleho… Byla najednou zase stastna a plna optimismu a sily. Ale vse slo do kytek a ona nebyla nikdy nestastnejsi… Skoro porad plakala, nikam nechodila. Nic ji netesilo. Vsichni se k ni otocily zady. Vsichni super kamaradi a kamarádky co tu byli kdyz se ji darilo najednou nebyli. Mnohokrat financne pomohla ostatnim aniz by co chtela zpet a teď se ni vsichni vybodli. Zustala jsem ji jen ja a jeste jedna znama, ktera ma sama velke existencni problemy. Jeji maminka uz neni a bratr? ! Nezajem a obtezovani, ze musel neco podniknout kdyz jsem volala. Vite ona se vazne snazila a doufala, ale ve finale chapu, ze udelala co udelala…

Dobrá story.  

Měla byste psát knížky, máte supr fantazijku.

Neverite, Vase vec. Narodila se ve Vychodnich Cechach. Zemrela v Praze. Tady v Cr o ni psali ve vice periodikach, kdyz byla slavna. Ona to nikdy nechtela a dokonce se kvuli tomu pohadala se svoji materskou agenturou. Nebudu Vam nic vyvracet ani vysvetlovat…  

Zivot pise romany. Ja tomu verim,  vse je mozne.  Lide, jako byla tvoje kamaradka, nemaji snadny zivot a vetsinou take neumiraji prirozenou smrti. Myslim, ze si nemusis nic vycitat, ona byla proste nestastna a drive nebo pozdeji by svuj zivot stejne ukoncila. Nejspis se te smrti dalo zabranit, ale podle toho, co jsi napsala, by to stejne udelala znovu. Nebyla stastna a tu lasku, co potrebovala, ji nikdo nemohl dat. Ani ten pritel, co ji opustil, by takovou zatez neunesl. Ani jemu nemuze nikdo davat vinu.
Verim, ze na ni budes cely zivot vzpominat.

"Zemrela v Praze. Tady v Cr o ni psali ve vice periodikach, kdyz byla slavna."

O takové zprávy mají média zájem i po období slávy. Tak uvidíme…  

Doporučuji tu story ještě trochu zeditovat.

a) doporučuji si vymyslet nějaký dramatický důvod, proč jste za ní nemohla přijet nebo nedorazila včas. Kvůli počasí neletěly letadla, uvízla jste v dopravní zácpě, ve výtahu, a pod. Celé to vyzní o dost lépe. Proč? Když sebevrahové dávají o své sebevraždě vědět, tak většinou volají o pomoc. Chtějí být zachráněni.

Když pak její nejlepší kamarádka pouze zavolá bratrovi a nějakým známým, přestože ví, jak na dotyčnou všichni dlabou (!!! ), tak to moc dobře nevyznívá. Porouchaný mobil a tedy nemožnost se komukoliv dovolat, tam možná taky zafungoval, aby to celé nevypadalo, že kamarádka jen toho hlídání už měla dost.

b) postoje typu, jak je fajn, že se dotyčný už netrápí a jak je jeho sebevražda pochopitelná, se hodí spíš na smrtelně nemocné, upoutané na lůžko, nebo zkrátka ty, kteří objektivně (!!! ) nemají vůbec žádnou šanci na zlepšení kvality života.

K sebevraždě ženské v nejlepších letech, co má půl života před sebou, je evidentně velmi schopná a má profesní CV o jakém si většina populace může nechat zdát, je fyzicky zdravá a pravděpodobně i pohledná, je spíš příhodnější komentář  v tom smyslu, že tato tragedie je dosti zbytečná a jako řešení naprosto zcestná. Protože ona když o ní údajná nejlepší kamarádka už den po sebevraždě (!!! ) prohlásí, jak ji utěšuje, že dotyčná má klid, tak to taky může vyznívat, že spíš se ulevilo kamarádce, že už je od sebevražedkyně pokoj.

Přeci jen tento postoj - hledání pozitiv na události, která by pro vás co by fiktivní kamarádku měla být v této fázi ještě veskrze nepřijatelná (pokud byste k ní skutečně měla citový vztah) - by bylo na místě spíš až s delším odstupem času než je pár hodin, nebo by takový postoj přináležel spíš někomu, kdo by se vás, coby kamarádku, snažil utěšit ve vašem žalu a výčitkách.

c) pro to, že nedostala smlouvu na dobu neurčitou by to chtělo vymyslet jiné důvody než že to je kvůli její minulosti a tomu jak se narodila, nebo alespoň přidat nějaké vysvětlení, jak se to dozvěděli, protože tohle se zaměstnavateli fakt nehlásí. Ono by stačilo do tohoto ten hermafroditismus už netahat a ke znásilnění přidat nucené natáčení porna, na které by pak nějaký šéf narazil někde na netu - což by bylo téma dnes (03.01.2018) i velmi aktuální.

Nu a i tak navrhuji to nabídnout leda Baronetu nebo Klokanu, tam přesně tento typ "literatury" vydávají. Na Harlequina je to málo "love" a "happyend"ové. Ale evidentně jsou lidi, co jsou ochotni to pokládat za pravdivý příběh nebo se tím dojmout, takže nějakou šanci se s tím chytit a si máte.

Dobre uvedu veci na pravou miru. Ta dotycna kamaradka jsem ja

Jen jsem se chtela ujistit, ze to co planuji bude fungovat. Evidentne bude. Vse co jsem o ni - sobe napsala je pravda a moje rozhodnuti odejit z tohoto sveta je take jen moje rozhodnuti.  

Děvče zlatý, vždyť nic z toho, co tu píšeš, nebyla pravda.

Vymyslela sis tu hned několik lidí, sebevraždu, tři dny tu všechny taháš za fusekli. Něktří důvěřiví dobráci ti to tu žerou i s navijákem a ty se ani nezastydíš a neomluvíš.

Ty si stěžuješ, jak není co a komu věřit - a koukni se na sebe, jak ty se chováš. Lžeš jako když tiskne.

Jestli jsi letuška (nebo kdokoliv, kdo je závislý na podrobných lékařských kontrolách) , pak ti smlouvu pravděpodobně neprodloužili kvůli problémům, na které bereš lexaurin (a kdo ví, co všchno ještě zobeš) . Já bych tedy v letadle s letuškou, co má psychické problémy, letět nechtěla.

Čili asi by to chtělo spíš opačný postup - spíš než vymýšlet, jak se dodělat, raději vymyslet, jak se dostat do normálu. Lidé, co jsou psychicky OK, totiž tohle brát nepotřebují (mimochodem další tvoje lež: jednou psychicky a fyzicky zdravá jako řípa - podruhé fyzicky stigmatizovaná s léky na úzkosti) .  

Tvá blbá kobinace léků ti to nevyřeší. V lepším případě ti bude jen pěkně blbě, v horším si způsobíš nějaké trvalé poškození organismu.

PŘEDEVŠÍM: POKUD MÁŠ SEBEVRAŽEDNÉ NÁPADY, MĚLA BYS IHNED!!!! LEXAURIN PŘESTAT BRÁT A INFORMOVAT O TOM SVÉHO LÉKAŘE, ŽE TO MÁ NA TEBE TYHLE ÚČINKY!

PŘEČTI SI PŘÍBALOVÝ LETÁK!

Seber se a nefňukej jak rozmazlené děcko.

Práci si můžeš vybírat a co se chlapů týče, ty určitě taky.

Když máš dost energie na to si navymýšlet takovéhle pohádky, máš i dost energie na to, se ze všeho nějak vyhrabat.

Hlavně ale přestaň dělat jiným to, co nechceš aby dělali oni tobě.

Nepodváděj a nelži - začni s druhými jednat FÉROVĚ!

Jestli tedy ještě víš, co to je.

A ještě jedna věc.

Nevěřím, že se ti chce odcházet ze života. Na to jsi příliš vitální.

Spíš myslím, že si pohráváš s myšlenkou, jak se některým lidem tou sebevraždou pomstít. Představuješ si možná, jak se budou po tvé sebevraždě užírat výčitkami. Pokud ano, tak to je taky hodně blbý nápad.

Trápit se totiž bude leda ten, komu na tobě záleží.

Tomu na tobě nezáleží, ten se trápit nebude.

Jeste k tomu jak jsem se dozvedela pravy duvod toho, ze nikdy nebudu kmenovou stevardkou? Po 7 sezonach u spolecnosti znate i zamestnance z officu. Znate i takove a dobre kteri dokazi zaridit aby se Vase jmeno dostalo na vymodleny seznam. A kdyz Vam oni sami reknou co je hlavnim a pro ne naprosto nepochopitelnym a irrelevantnim duvodem neni skutecne duvod pochybovat. Vlastne tim hodne veci zapadlo do sebe. A jak to ve spolecnosti vedeli? Diky nedodrzeni lekarskeho tajemstvi na ULZ - ustav leteckeho zdravotnictvi. Tam prochazi pravidelnymi kontralami komplet letecky personal. A jeden lekar si to dal pred par kolegy a kolegynemi k dobremu… ale nikdo Vam to pisemne samozrejme neda, stejne jako hlavni duvod proc ne smlouva na dobu neurcitou. Byla jsem silna, a verila jsem, po vsem co jsem zazila, ale uz neni v co ani komu…

Ale teď pises o sobe a ne o kamaradce?? !! Takze cela ta story je o tobe?
Teď to prave ctu, je to o tobe. Pekne nam tu zamotavas hlavu.
Myslim, ze bys mela vyhledat nejakou odbornou pomoc. Nikde preci neni psano, ze musis byt letuskou!
Na letistich panuje podivny uzavreny svet! Sama jsem na letisti pracovala, takze vim, o cem mluvis. Ale totez se ti muze stat i v nejake firme.
S pomoci terapeutky muzes zacit zit uplne jiny zivot. Pokus se o to.

 Je to sice podivna story, ale ja ji verim.  
 Myslim si, ze my, lide z tzv. normalniho zivota,  nemame predstavu, co se deje v hlave hermafroditu, gayu,   lesbicek, v hlavach nemilovanych deti, na smrt nemocnych lidi nebo psychicky labilnich osob.  Jejich svet je totiz uplne jiny a plny nepochopeni. Vetsinou ziji jako na houpacce a jdou z extremu do extremu. Proto se prave v tehle kruzich vyskytuje tolik sebevrazd.
Ja jsem jednou zachranila cloveka od sebevrazdy, doslova v poslednim okamziku. Byla jsem stastna, ze se mi to podarilo, ale on po roce stejne sebevrazdu spachal. Pritom, objektivne receno, mu nic nechybelo. Ale vsechno se to odehravalo v jeho hlave. Proste uz nechtel zit.
Asi mam to stesti, nebo spis smulu, ze me takove osoby vyhledavaji, umim jim naslouchat a oni se mi sveruji. Poznala jsem jednu zenu, ktera se dlouho leci na psychiatrii. Je to krasna zena, taky modelka, herecka a zpevacka, charismaticka zena, ale kdyz mi vypravela svuj zivotni pribeh, nemenila bych s ni. Muzi ji vyuzivali pro jeji vzhled a vnady, ale lasku nedostala ani v detstvi ani v manzelstvi. Takhle tezce nemocni lide cloveku berou moc energie. Nikdy nevis, jak zareaguji, ale taky vis, ze jejich problemy nejsi schopna vyresit.
Treba je ten pribeh smysleny, ale ja verim, ze i takove veci se deji.

Ahoj, trochu sleduju toto téma, protože mě zajímalo, co z toho vyleze. Přiznám se, že jsem to pečlivě celé nepročetla - napravím to zítra (05.01.2018) - ale na sto honů to smrdělo fejkem. A teď vidím, že jsi jen zkoumala reakce a chceš to udělat ty sama.

V prvé řadě klikni tady na toho smutnýho smajlíka vlevo a zavolej si pomoc. Existují krizová centra, sama mám zkušenost - a výbornou! - s Modrou linkou. Myslím, že tato práce je jen pro nadměrně schopné a empatické lidi. Věřím, že tam najdeš tým lidí, které BUDEŠ zajímat a budou ti chtít pomoct.

Prosím, využij toho. Najdeš tam pochopení a úlevu od toho úplně nejhoršího.

Za druhé se nech hospitalizovat i do léčebny, tohle potřebuje akutní léčbu psychofarmaky a DOHLED!

Později můžeš chodit do stacionáře, nebo jen ambulantně za psychiatrem a psychoterapeutem.

Podívej, já jsem depresivník od mala, od mala se chci sebevraždit, ale NIKDY jsem se o to reálně nepokusila. Vždy jsem myslela na své blízké, hlavně maminku, jak by to snesla? To bych jí nemohla udělat! To a pud sebezáchovy mě zde drží.

Podle toho, co jsem letmo prolítla, asi nebudeš mít oporu v rodině, ale! Když píšeš o kamarádce, z které ses nakonec vyklubala ty, znamená to, že existuje nějaká taková skutečně a byla s tebou během Vánoc? Pokud ano, tak to je skvělá zpráva! Toho se drž. Jdi za ní, zavolej jí, buď s ní, Neodmítne tě.

Jak psala Lištička, kdo není nemocen, těžko pochopí naše myšlení. Já mu říkám zvrhlé anebo ho nazývám obrácenou logikou. Např. "nechci už nikoho trápit! " přitom racionálně je to nesmysl. Naopak, takový čin způsobý doživotní výčitky, jak už tu tuším Kateřinaa psala.

Takže jo, chápu tě, dokonce chápu lidi, kteří se snažili, ale ani terapie - jakékoliv - jim nepomohli. Není to jednoznačná spása, psychiatři ani psychologové nejsou zárukou vyléčení. Prostě nejsou. Já osobně to vnímám tak, jako u závislých, které jsem měla tu čest léta pozorovat - podle mě existuje určitá hranice, kdy to ještě léčit jde. Ale pokud ji promarní, už se z toho nikdy nedostane. A tak to vnímám i u depresivníků - já trpím věčným prázdnem a beru to tak, že je to kdo s koho. Jde o to, aby mě prázdno nikdy nepohltilo celou, protože by to znamenalo můj konec. Bojuje ve mně jedno zdravé, normální já co chce žít a jedno nemocné, které chce umřít.

To, že jsi zde a píšeš tu, je znamením toho, že ač už si to možná neuvědomuješ, máš PUD SEBEZÁCHOVY! To tě drží a já tě prosím, abys ho využila. Dokud to jen trochu jde.

Tím, že jsi se zde vypsala už asi víš, kde je klíč - právě v tvé minulosti. Bude to práce na dlouho, budou se probírat každičký detaily, chyby, křivdy, od malička až po teď. Bude to bolet a hodně. Ale mělo by to směřovat k zlepšení.

Např. já jsem si sobě psychologem, už nikam nechodím a řeším to jen sama. Je dost možné, že i tebe do nastartuje tak, že pak budeš moudřejší než všichni psychologové dohromady. Koneckonců, sama sebe znáš nejlíp jen ty.

Já jsem si vymyslela "citát", že "stojí za to žít, i když to někdy doslova bolí". Opravdu to za to stojí, svět je krásný, i když máme v duši smutek.

No jo, jenže Ty si tu nevymýšlíš pohádky, ale píšeš narovinu a upřímně co a jak. To je dost velký rozdíl.

Jo a taky jsem o Silvestru mámě zapřela, že jsem si vzala Lexaurin. Vzala jsem si ho den před tím a i v den Silvestra. Kolikrát mě napadlo sežrat ho celej a zapít ho alkoholem. Ale ne, nikdy jsem to neudělala a beru ho jen, když mám dojem, že je třeba (na úzkost).

Myslím, že vzhledem  k tomu, že projevuješ jistou chuť to řešit - minimálně tím, že ses zde vypsala - jsi na dobré cestě! Jen to chce jít naproti - zkus to krizové centrum jako první krok.

Nejak stale neverim pribehu o v obstaroznim veku zacinajici uspesne, v zahranici vydelavajici a jeste k tomu intersex modelce, o ktere psala cetna periodika (kdo pouziva tohle slovo? ) a o ktere jsem se tedy nedocetla. Jenz nasledne skoro zaklada odbory u letusek a navic neni povysena kvuli tomu, ze je intersex…

A jen tak mimochodem, po kombinaci brufenu a lexaurinu budes akorat tak kandidatem na transplantaci jater… ikdyz, to by vlastne byl krasny pribeh… I s pripadnym happyendem

Adelo, ty jsi proste jina, nez ostatni! Nemuzes ocekavat, ze ti ostatni porozumi a nemuzes jim za to davat ani vinu.
Napisu ti alespon, co pomaha te me zname. Ona si taky mysli, ze vsichni kolem ni jsou zli a nerozumi ji. Jenomze nikdo nezil jeji zivot, nikdo nema jeji deprese a nalady!
Ji pomahaji:  
pravidelne terapie
zmena prostredi

a hlavne: poridila si maleho pejska, ktery je pro ni vsim a bezmezne ji miluje!
venuje se svym konickum: maluje, zpiva, obcas hraje divadlo
Uvazuj o tom. Vzdycky najdes neco nebo nekoho, pro co je hezke zit. Vetsinou lide pri terapiichh poznaji sobe blizke duse a navazi znamosti.
Mozna bys mohla zacit psat i knihu? Jak vidis, i tady si tvuj pribeh precetlo dost, lidi. At uz mu veri, nebo ne, ale cetli ho.
Tak hlavu vzhuru, za chvili bude jaro a svet bude vypadat uplne jinak!!

Mám informaci, ze toto cele byl pouhy vymysl.

Obcas I toto se tu stane, zvlaste v dobe anonymniho internetu.

Pani Colombova, dekuji za informaci. To jsem zase jednou naletela! Skoda casu a energie!
Moje popisovane pribehy jsou ovsem pravdive a myslim si, ze takovi lide jsou skutecne radi, kdyz najdou nekoho, kdo jim nasloucha.
Teď mi prave volala jedna znama, ktera chtela pred 2 lety spachat sebevrazdu. V den, kdy ji chtela spachat, jsem ji zastavila na silnici a kusek ji svezla. Nahoda, nebo osud? Navic mame skoro ve stejny den narozeniny. Sesly jsme se na kafe, vyslechla jsem ji, pomohla a dnes (07.01.2018) zije stastnym a spokojenym zivotem.
Jina kamaradka mi rika, ze me si tihle lide vyhledaji, i kdybych se pred nimi schovavala.  Pomalu tomu zacinam verit.
Nakonec, i kdyz byl ten pribeh smysleny, muzeme byt radi, ze nikoho nestal zivot. Takze vlastne o jednu starost min a o dalsi zkusenost bohatsi!!

Urcite se takove pribehy stavaji. A take jsou kolem nas lide, kteri osudy jinych meni.

Nekdo muze mit z ruznych duvodu nespokojeny zivot, proto si vymysli pribehy… do duse a svedomi ostatnim nevidime.

No tož, taky jsem nalítla… ale co už, opravdu není vyloučeno, že má pisatelka nějaký vážný problém, čili mohlo jí to pomoci a hlavně, může to pomoci třeba jiným, kteří si to přečtou.

Lepší je asi to napasovat pod kamion. Léky jsou zrádné nepodaří se to a odrovnaji se játra a ledviny