Téma: Studium medicíny a partnerské vztahy - hrozí rozchod kvůli nedostatku času na přítele?

Muj expritel studoval medicínu a říkal, že se tam všem rozpadali vztahy kvůli nedostatku času. Litoval toho, že to studoval. Říkal, že se to neoplatí. Této práci se i po studiu musíš věnovat tolik, že tam jsi jako doma - pořád, a ani to není tak dobře placené. Měl průměrný plat. To studium, čas a zotpovrdnost se ti za to nevrátí. Jediné, co z toho budeš mít, je prestiž.

Ahoj.

Jsem lékař, takže mám osobní zkušenost.  

První dva roky studia mi připadaly nejnáročnější - biflování blbostí, k tomu anatomie, chemické vzorečky, atd. To byla pakárna.  

Další roky jsou už v pohodě. Nicméně na vztah čas byl. Na nějaké cestování nebo velké mrhání časem to určitě nebylo (toho učení je na začátku fakt hodně), ale myslím si, že jestli se máte s přítelem rádi, ustojíte to. Navíc nic vám nebrání být spolu při Tvém učení.

Odcizit se studiem medicíny tedy nemusíte.  

Díky za reakci, jsem ráda, že existují i lidé, kterým se podařilo vztah udržet.

Já jsem právě často slýchala že medici nemají právo na pořádné přátele nebo vztah, že mají jeden volný den za měsíc a nemůžou si ani dovolit zajít v pátek do hospody a ženy pak nemají čas ani na vlastní dítě nebo makají v nemocnicích do úmoru za poloviční plat nebo je nikde pomateřské nechtějí. Já se právě nejvíc bojím že i když přežiju síto v prváku a druháku a poté i dokončím školu, tak nastane problém kvůli žádnému času kvůli práci.

I když bych chtěla dále studovat obor, které by měl mít menší časovou náročnost, za předpokladu že by na tam zrovna bylo místo, tak mám prostě strašný strach že to přítel neustojí nebo že se  právě obtížnost studia nezmenší a já nebudu mít žádný volný čas.

Zatím jsem nikde nenarazila že by se někdo věnoval přímo tématu vztahů, většinou jsem tak vypozorovala, že lidé co jsou schopni při tak náročné škole mít krásný vztah mají buďto nadprůměrnou nebo fotogenickou paměť (což já třeba nemám), anebo naopak začali na školu kašlat co nejvíce si můžou dovolit a otevřeně přiznávají že si zvolili špatně a medinu dodělávají jenom kvůli titulu.

V prvni rade by sis mela uvedomit, jestli medinu studovat chces nebo nechces.

A to bez ohledu na pritele.

Protoze je to tvuj zivot.

Chodil jsem v mládí s medičkou a sám jsem studoval strojní fakultu. Bylo to krásné, ještě jsme stihali závodně tančit, v zimně jsme dělali instruktory na horách, vedoucí na táborech mládeže, cestovali, kde se tehdy dalo. Když bylo zkouškové období bylo méně času. Bylo-li nutné, zkoušel jsem svoje děvče se znalostí anatomie, před její zkouškou.

Myslím, že záleží na kvalitě a opravdovosti vztahu a porozumění pro povinnosti.

Bohužel jsme se neshodli v tom, zda emigrovat nebo ne, ona zústala po praxi v Německu, bylo to těsně po 68. roce.