Téma: Sociální fobie a stydlivost při setkání s ženami

Nejsi sám. Mě když se líbí hodně muž, tak mám sucho v ústech, je mi zima a klepu se a nejsem schopna, když naproti němu sedím v hospodě, ani pít nebo jíst. Dokonce mě napadlo, jestli to ty kluky na mě neodrazuje. Jestli je to normální - není to moc přehnaný projev studu. Taky nemám žádný vztah s mužem.  

   Majlo, podle mého jsi k sobě moc kritický. Určitou tíseň při rozhovoru, nebo oslovení někoho neznámého cítíme všichni.

Je to tak. A nejde o sociální fobii, to je něco jiného a jde o nemoc, toto je prostý stud.

Nejhorší je začít o sobě mluvit negatině a nebo opak chovat se jakoby příliš sebevědomě.2

to som nepochopil prečo by som mal o sebe rozpravat negativne a chovat sa príliš sebavedome ?

Tento problém jsem měla kdysi dávno taky - nemohla jsem mezi lidmi pít a jíst, s někým cizím mluvit nepřipadalo v úvahu, chození do školy byl pro mě horor a nedej bože, když jsem byla vyvolaná. Po čase jsem se otrkala, teď už nemám vůbec problém, občas mně je nepříjemný jít někde po ulici atd., ale oproti dřívějšku je to změna o 100%. Chce to na sobě pracovat, po malých krůčkách se zlepšovat a ono to bude dobrý:)

Také mám tento problém, když mám číst tak se zakoktávám a stuhnu, to samé i před tabulí a přijde mi, že se chovám trapně a že si o mě ostatní myslí že jsem uplně pitomá, ale když jsem sama všechno přečtu v pohodě, ale někdy i ve škole, když mám dobrou náladu je pátek, svítí sluníčko tak mi to před tabulí vubec nevadí. Vážně nevím čím to je a také bych se ráda zbavila tohoto studu.

Ahoj,

je to přirozené, taky se červenám apod. je lepši se tolik nezaměřovat na sebe. Mě pomohlo, že se snažím sama sebe nebrat tolik vážně, jako dřív.