Téma: Pocit samoty - nejsem stejná jako ostatní vrstevníci

Tak zkus na nějakou dobu zůstat tady

Já Ti cigaretu nenabídnu, pivo taky ne, ale můžeme si přiťuknout kvalitní slivovicí, nebo, pokud bys nepohrdla dobrým bílým Muškátem )vínko(. A můžeme vykouřit indiánskou dýmku míru...

Zatím přeji pěkný večer

já nevím, ono to zní mile, v tom mém splínu... j

Nanorit, vítej mezi ufounama. Tady nejen že jsi mezi ufounama, ale tady se tvoří i skupiny ufounů, takže si budeš moci dokonce vybrat svůj druh.

A prosím Tě, co studuješ?

A jaký máš vztah k umění?

Tady je svět moudrých zvířat, Adame. Žádný ufony jsem tady ještě nepotkal.  

E. T. je přece zvířecí ufon

E. T. je velmi inteligentní bytost.  a to je vymyšlený filmový příběh.

Pluto: já nejsem zvířátko :/... ale kdybych byla budu asi opice nebo žába s velkou hubou

Já jsem spíš ten ufoun a i tak jsem jinej ufoun... jsem maninká, nemám tykadla ani vykadla

takže: Vítej mezi náma Nanorit

Tak, opici nebo žabku tady ještě nemáme, Beu Pet.  Škoda.

kva kva....

Dospěla jsi dříve než vrstevníci... To je celé

Brzy potkáš zase jiné lidi, na nové škole, pokud půjdeš na VŠ, nebo v práci... Neboj se

Odkud jsi?

Jop, pravda. Ono být dospělákem je špatně úplně v každém věku.

Zařiď se podle toho, co Tě baví... najdi stejně zaměřené lidi (kluby a pod. ) Např. kynologie a tak..

jsem z Prahy a studuju grafiku. Vztah k umění mám kladný, vlastně k jakémukoliv, ale mám paměť spíše fotografickou, takže názvy a jména si strašně těžko pamatuju...

Děkuju az přijetí..

Grafiku? No to je skvělé! Nějaké zaměření?

Tak vidím, že někdo má stejné problémy, jaké jsem měla dříve. Nic si z toho nedělěj, mě na gymplu taky považovali za ufouna. Já teda do 18-ti taky chodila na párty, ale pak se rázem vše otočilo o 180°. Začala jsem se zajímat  o VŠ v zahraničí, měla jsem tam i přítele, takže to bylo jediné, co mě zajímalo a na ostatní jsem kašlala. Samozřejmě jsem byla za vyvrhele, protože tehdy všichni z ročníku říkali, jak jsem je podrazila, že oni budou pořád spolu a já jsem mimo. A jak myslíš, že je to te(d po téměř 10-ti letech? Nikdo se s nikým neschází, každý už má svůj život, na vysoké si našli úplně nové kamarády.

Takže tímto se vůbec netrap, buď šťastná, že máš vedle sebe fajn kluka, rodinné zázemí, vše, co potřebuješ. Jak sama říkáš, co by za to někteří dali.

A nezapomeň, že ty párty a podobně, to je vlastně jen únik před realitou, ožrat se, nevědět, co děláš, a pak čekat další víkend, kdy uděláš totéž znovu.... To není život, buď ráda, že jsi taková, jaká jsi. Takové kamarády nepotřebuješ. Jsi už prostě dospělá

Nejlíp se přátelé získávají v "oborech", které nás baví... Pokud máš ráda umění, třeba tanec, zkus nějaký taneční kroužek, nebo nějaký druh sportu? Tam s lidmi najdeš společnou řeč. Chodí tam lidi různého věku a Ty si můžeš rozumět i se staršíma, ti už jsou přeci jen rozumnější, mají nějaké životní zkušenosti...

Každopádně- s rodinou, přítelem, máš obrovské štěstí a ber to tak, že tohle nemá každý..

Ahoj : )

Jsem ráda, že je "nás" takových víc. Jsem o dva roky starší než ty, Nanorit, a když jsem si tak četla tvoje psaní, uvědomila jsem si, že je to jako popis mého světa (i když s pár podstatnými rozdíly, ale co se týká toho "nepití" a "jinosti" od ostatních - na tom jsme podobně... )

Osobně jsem si na tohle už zvykla, navíc jsem strávila půl roku na vysoký škole (teď jsem na VOŠce) a tam je takových lidí, že si mezi nima určitě najdeš ty "svoje". Nebo - jak tady už psali - zkus si najít nějaký sport nebo jiný zájem, tam by se někdo mohl najít.

V dobrým závidím přítele i rodinu, máš pravdu - tohle nemá každý. Ale ani to potom není důvod být (pořád) smutný... A s přítelem nemáte nějakou partu známých lidí? Taky prý na vodě se dá najít dost kamarádů... : )

Abych byla upřímná - trochu mě mrzí (maličko, ale přece jenom : ), že nebydlíme blízko sebe. Určitě bych tě ráda poznala.. tuhle jsem řešila, jak vylepšit bábovku : ) ) a taky jsem to neměla s kým "řešit"...

Přeju ti hodně štěstí a díky za tvoje psaní : )

Marky

Jsem ráda, že nejsem sama... Potěšilo mě to.
Snažím se to nějak přežít... je mi teď líto, že nemám kolem sebe lidi, jako jste vy..  

Nějak si ani neumím poradit s takovým množstvím milých slov.

Nanorit,  seš šikovná holka a určitě si časem přátele najdeš a i když jich moc nebude, zase budou o to kvalitnější.