Téma: Jsem sama a nevadí mi to

Text:  Hodně lidí si o mně myslí, že jsem uzavřená do sebe. Mám ráda lidi kolem sebe, ale spíš ty co znám a důvěřuji jim. Získat důvěru u mě není moc jednoduché. Nejsem příliš stavěná na kamarádské vztahy a to dost lidí odrazuje. Když odcházím z firmy na oběd do blízké restaurace, kam chodí hodně lidí od nás, sedám si vždy sama a dokonce hledám i místo tak aby mne neviděli. Mám ráda klid. Je mi nepříjemné, když chodím na obědy sama, k někomu si přisednou. Něco jiného je, když jdu s kamarádkou z firmy tak to jsem ráda, nebo když jí vidím vždy přisednu. Když, ale sedím sama a přisedne si ke mně člověk z práce kterého znám a optá se zda může přisednou, řeknu ano pouze ze slušnosti, ale ve skutečnosti si říkám ať jde jinam. Výjimkou jsou pouze pracovní schůzky, obědy, kde mi to nevadí. Dokonce ani, když mám volno a mohu někam vyrazit tak ráda trávím čas sama a po svém. Nejsem kolektivní, ale nejsem ustrašený introvert. Jen mi je příjemnější trávit čas sama prací a vlastní zábavou než s lidmi a dělat něco co oni. Ráda sportuji, ale sport si vždy vybírám tak, abych mohla být sama.
Chtěla bych “slyšet“ Váš názor, myslíte, že jsem introvert, nekolektivní holka? Nedělá mi problémy se seznamovat s novými lidmi, ale např. když mi někdo dá své telefonní číslo, nikdy první nezavolám, nikdy nikoho nevytáhnu ven. Nevím jak to popsat. Prostě těch málo přátel co mám o kterých opravdu mohu říct, že jsou přátelé si cením a udělám pro ně vždy maximum. Jen nějak ostatní lidé jdou kolem mě. Máte to také, někdo tak? Vyhovuje Vám být sám s hrstkou přátel, než být všude vidět se spousty lidmi?