Téma: Jak zlepšit špatné vztahy v rodině - nápady, diskuze, zkušenosti

Dobrý den,

zkusím popsat situaci, ve které se motám už delší dobu.

Přivdala jsem se, před 42 lety,  do rodinného domku, kde žili manželovi rodiče a mladší bratr

Upravili jsme si v přízemí bývalou prádelnu a tam jsme žili 3 roky.

2 roky po svatbě se nám narodil syn, manželův bratr se oženil /bydlel společně s rodiči).

V domě byl ještě jeden byt, kde žili nájemníci (tehdy to tak fungovalo). Manžel celé 3 roky sháněl náhradní byty pro ně, protože se ještě navíc rozvedli, takže nestačil 1 náhradní byt.

Po jejich odstěhování šli rodiče do naseho upraveného bytu, švagr, zůstal místo nich a my místo nájemníků.

Fungovali jsme dobře, navzájem jsme si pomáhali, já jsem se naučila pracovat na zahradě (pod dohledem tchánů). Nijak mi to nevadilo, brala jsem je jako vůdčí, pak se situace obrátila. Odpovědnost jsem převzala já, Tchány jsem měla jako svoje rodiče.

V domě byly 4 děti Přibližně ve stejném věku (náš syn, po 2 letech naše a švagrova dcera a zase po 2 letech švagrův syn).

 Na zahradě bylo všechno, co bylo potřeba, společně se dělaly kompoty. Nikdo nepočítal, co druhý spotřeboval. Společně se kupoval cukr, všechno, co bylo potřeba na zahradu.

Vypadá to všechno naprosto ideálně, já jsem byla takhle spokojená, protože jako dítě jsem vyrůstala obdobně.

V dospělosti švagrových dětí mu odešla manželka. Delší dobu měla jiný vztah, čekala jenom až se děti osamostatní.

V té době už nežili tcháni.

Švagr začal vinu za manželčin odchod dávat nám. To mu ovšem nepřekáželo v tom, aby si od nás bral jídlo a veškerou pomoc.

Asi po půl roce se najednou v domě objevila nová paní. Prakticky se přistěhovala ze dne ne den (ani jeho syn nevěděl, že někoho má). Žije tady už 10 let (2004-2014).

V době jejího příchodu nám ji švagr ani nepředstavil, až můj manžel ji zastavil na schodech a představil se sám.

Vztahy jsou velice špatné, 2011 paní záměrně vyvolala konflikt, přestaly jsme se z jejího popudu zdravit.

Veškerá práce ženská na domě je na mě (např. mytí společných oken). Zatím na to stačím, ale roky přibývají.

A teď podstata a potřeba rady.

Nejsme já ani manžel z citových důvodů schopni odejít, navzájem se vyplatit nemůžeme. (Dům je bohužel v lukretivní čtvrti s velkou zahradou).

V zimě to tak moc nevadí, protože jsme zalezlí doma, ale léto je peklo. Když se na zahradě potkáváte s lidmi, kteří nezdraví a ani neodpoví na pozdrav, je to víc než nepříjemné.

Zdědila jsem byt po mých rodičích a po prodeji jsem chtěla v dosahu MHD koupit chatku se zahrádkou, kde bychom byli přes léto. Manžel s tím není srozumněný, protože má strach, že všechno nezvládneme.

Nedokáže to tady nechat plavat. Zahrada je už jakžtakž rozdělená, ale je to po záhonech.

Stromy jsou společné, takže čekáme, co švagr otrhá, aby nebyla aféra.

Nejsem s tímto stavem spokojená a představa dožívání v této situaci mě děsí. Navíc jsme už všichni v důchodu, takže pořád doma.

Jenom jako perličku - moje vnoučata znají všechny vnoučata mé sestry (máme jich celkem 11).

Když jsem se snažila, aby totéž bylo i ze strany švagrových vnoučat, řekl mi, že nevidí žádný důvod, aby se znali, že spolu nemají nic společného.

Prosím o radu, jak se zachovat a co v této situaci dělat?

Protože švagr se mnou nemluví, pokusila jsem se o smíření a zlepšení situace písemně, výsledek žádný. Nekomunikuje dál.