Téma: Gratulace od kolegů v práci bez pohoštění - není to trapné?

Když se skládáte na dárek, taky nic nedá?

Dobrý den,

na dárek všem dá jako ostatní a velmi rád se nechá pohostit od druhých. Jen nikdy nedonese pohoštění na své narozeniny ikdyž ví, že dostane řádově za tísícovku dárek.

A proč se tedy skládáte na dárek pro něj, když víte …? Popřála bych mu a šmitec, kdyby mi jeho přístup vadil.

a co kdyz treba oslavovat svoje narozeniny nechce? to ze mu neco date neznamena ze vas musi pohostit, pripojovat se k ostatnim darkum muze treba jenom ze slusnosti

Mně to teda trapné nepřipadá. Prostě není typ, co by organizoval oslavy. Já je taky nedělám, nikdy mi to moc nešlo.

Měl by něco organizovat, protože mu kupujete dárek? tak on se o něj asi neprosil…většinou to je ve firmách zavedené tak, že se prostě buď dárky všem dávají, nebo nedávají nikomu, a to bez ohledu na to, zda oslavenec něco organizuje.

V obou pracích, ve kterých jsem zatím byla, se vždycky šlo sednout do zasedačky. problém byl, že pak měl narozky vždycyk někdo skoro každý týden, tak se furt sedělo v zasedačce, konverzace byla většinou taková umělá, udržovaná, občas trapné ticho (i když jinak byla atmosféra v práci ok). V první práci někdo začal s tím, že se dělaly home made dobroty (dorty atd.), jenomže lidi se začali předhánět, až někteří kluci chudáci kvůli tomu trávili noci pečením pečiva dle instrukcí babičky na telefonu. Do druhé práce jsem jednou přinesla moc dobré chlebíčky a jedli je jen asistentky a moje jedna kolegyně z kanceláře. Šéf a ostatní "nade mnou" se na to ksichtili…ale možná si beru věci moc osobně…

takže závěr, kolega může mít různé zkušenosti a různé důvody, proč nechce pořádat oslavy. jestli s tím máte takový problém, dejte to do pracovního řádu

Tak mu příště kupte jen menší dárek a za zbylé peníze nějaké provizorní pohoštění

Každopádně je to hlavně jeho trapas, vy se akorát můžete trápit, že se nenapapáte dobrot.

proc by to mel byt jeho trapas?

kde je psano ze musi neco delat?

ja treba nijak neslavim svatek a jestli nekdo prijde, popreje mi a treba kdyz neco da tak je mi to fuk, tim to proste konci, ja to neslavim a to ze mi popreje nebo neco da neznamena ze kvuli nemu budu menit svuj zvyk a budu mu delat treba chlebicky

Jejda, párku, zdá se mi, že jdeš moc do extrému. Spousta věcí není nikde psána, ale přesto je trapas, pokud je člověk neudělá. Nebo možná trapas není to správné slovo, ale minimálně je to trochu asociální, pokud tam mají takový zvyk už dlouhodobě a on nemá snahu pohostit kolegy, kteří mu popřáli a složili se na dárek.

Pokud se mu pžíčí to slavit, tak to má všem najednou říci, třeba s nějakým aspoň stručným vysvětlením…Ale i tak by to bylo divné, pokud se účastní hostiny na oslavu narozenin ostatních kolegů.

neni neni a neni

podivej co napsala Bonami niz, i kdyby ji to bylo proti srsti tak bude pect a varit az z ni bude pot strikat, proc? kolegove rozhodli tak ja musim?

s tim koupit mu maly darek a za zbytek si koupit pohosteni to jeskoda slov to mu nekupujte nic a rovnou to propijte

v prvni rade kdyz uz jsou takovi kolegove ze slavi narozeniny tak by se meli umet domluvit a kdyz on neumi rict jeslti mu to vadi tak se zeptam

Když někomu něco daruji, tak daruji z lásky a nečekám za to žádnou odměnu.  

Veverko, děkuji za nápad. Příští realizace proběhne tak, že mu koupíme menší dárek a k tomu např. víno, které rovnou vypijem. Nicméně děkuji i za jiné úhly pohledu. Vidím, že i jinak to někteří mohou vnímat. Já osobně jsem typ, že i kdyby se mi to sebevíce příčilo, tak napčeu a navařím až ze mně bude pot stříkat. Protože to považuji přinejmenším  za jakousi slušnost, že když mi někdo chce udělat radost, tak ho na oplátku pohostím. Ale jak vidím reakce i druhých, každý smýšlí jinak a teď se na to dívám i trošku z jiného úhlu. díky.

Trapas to není. Je to každého věc, jetli bude slavit či ne. Určtě kolega si na žádné oslavy si nepotrpí. Příště bych mu jen popřála bez nějakého dárku. Já taky neoslavuju. U nás na pracovišti oslavovali kdo chtěl.

Kdysi na pracovišti oslavoval každý a jsem ráda že už to skončilo. V každém kolektivu se najde nějaký zavistivec a pak jen kritizoval že to pohoštění mohlo byt lepší, místo ocenění že vůbec nějaké to pohoštění bylo, někomu nestačily chlebíčky, zákusek, flaška-jak se to vždy dělalo. Ale někdo si přál kuře nebo řízky. To je jejich problém. Jsem ráda že už žádné oslavy dělat nemusím.

Mno, budu-li to brát podle sebe, tak mě nějaké slavení v práci je v zásadě dost proti srsti. Kolegové jsou obvykle moji kolegové a přátele si mezi nimi nehledám.

Vesměs jsem všude své narozeniny tajila, nehledě na to, že ani tomu vybírání na dárek neholduji.

Vcelku jsem měla kliku a většinou mi to vycházelo. Pokud jsem si s někým byla bližší, tak jsme si občas nějaký dárek dali, ale nevidím jediný důvod proč to dělat takto organizovaně.

V jedné práci se po týdnu od mého nástupu vybíralo na dárek pro kolegyni. Bylo nás tam pár a vybíralo se celkem dost peněz, byl to tam zvyk. Odmítla jsem přispět plnou částkou a přispěla dle svého uvážení menší.

Kolegové se na mě tehdy dívali jako na exota, ale já to viděla po svém. Nestojím o dárky z povinnosti a nevidím důvod proč bych měla dávat víc než uznám za vhodné a zvlášť když toho téměř ani neznám. do mé peněženky vidím stejně jen já.

Zkrátka proč to píšu. nepovažuji to od vašeho kolegy za trapné. Zřejmě o nějaké slavení nestojí a dělat to jen "kvůli lidem". proč? Protože se to má?

Tohle praktikovala moje maminka a když jsem jí říkala, že to není dobré, tak mi vždycky odpověděla, nj. , ale když ono se to čeká. A pak si stěžovala jak to má udělat, protože to je svátek, narozeniny, vánoce a při její nepřílíš velkému platu cca pětistovka na měsíc je hodně. To možná nebude případ vašeho kolegy, ale proč dělat něco co dělat nechci? hmmm.

Edit. Nicméně vzhledem k vašim zvyklostem se mi zdá jako dobrý komprommis ten nápad s menším dárkem vč. pohoštění

já bych ještě dodala, že souhlasím s Plutem v tom, že dárek k narozeninám se dává především protože, že máme někoho rádi a chceme mu udělat radost, ne proto, že očekávám pohoštění. To mi přijde skoro trapnější, než když kolega nic nedonese. A napadlo mě, jestli třeba v tom nehraje roli náboženství…měli jsme kdysi ve třídě jehovistku (logicky neslavila vánoce, ale myslím, že ani narozeniny, to si však nejsem jistá…)

taky jsme meli jednoho ve tride a neslavil narozeniny, oni neslavi snad nic

ale dnesni moderni spolecnost to nezajima, vsichni slavi tak on musi taky, a kdyz nechce tak si to zaridime vsechno za nej, kdyby slo tak mu to nejlip rovnou ztrhnout z vyplaty

Párku, mluvíš mi z duše. I ty, Plute. Jestliže nevidí důvod nosit, nebo má důvod nenosit, je to jeho věc. Jestliže při cizích hostinách do sebe hází po lopatách a pak nedá, je lakomec a vyžírka. Nebo společensky nedozrál. Toť vše.  

Taky mi připadá, že by měl mít víc svobody. Možná bych se ho zeptala přímo: Tak Ty máš narozeniny, oslavíme to? No a pak by asi musel zareagovat. Možná bych mu i rovnou řekla tak my uděláme chlebíčky a ty přines víno. Já myslím, že to může být i stydlivka. Nemusí to být jen škrt. TŘEBA JE TO ASKETA?

s vámi nesouhlasím,,,,,,,,,,, to že ste si v práci zavedli zvyklosti si kupovat dárky a  asi zřejmě nemáte žádné jiné osobní výdaje že si můžete dovolit obdarovávat  cizí lidi  v práci … . na víc  si přiznejme že  v te práci málokdo nám je sympatický na tolik aby jsme mu měli dávat dárek a ještě nás to stojí prachy… . já bych se takhle manipulovat nenechala  kdo si chce komu něco dávat nebo kupovat at si to dělá já mu v tom nebráním… . ale mám jiné sve výdaje a nehodlám  takhle na cizích lidech  utrácet  mími penězi, mě kldyby někdo dal dárek tak za něj jen slušně poděkuju … . si myslím že poděkování bohatě stačí  jako projev slušnosti a pokud  někdo očekává chlebíčky a má hlad a nebo  víno, tak prosím může si dojít do sámošky a koupit si to sám snad ne? a určitě  u mě by neprošlo  že by mi někdo řekl já koupím tohle  a ty kup tohle, nejsem zvyklá na to aby mi tu někdo diktoval co si mám nakupovat a pro koho 

Uf, jistě že nemusí nic nosit a hotovo. Nemusí ani zdravit, ani pouštět ženy do dveří apod. Vlastně nemusíme nic, žijme jak opice a bum ho Jakousi základní etiketu vem čert.

přidávám svůj názor: právě slavím své kulatiny a v zaměstnání  jsem si vymínil, že nechci žádný jiný dárek, než si v kolektivu běžně dáváme pri "nekulatých" narozeninách (ženy květinu a muži láhev běžného vína) a zároveň nehodlám dělat ani nadstandardní oslavu (tedy sedět do večera s někým, s kým vlastně ani nechci). mohu čtenáře ujistit, že jsem byl, vlastně stále jsem,   po celém podniku pomlouván z nekolegiality a jak je to vlastně nevhodné atd. atd.   tyto pomluvy vycházejí především z úst mé nadřízené (nemá mě ráda, narozdíl od ní nejsem rozvedený). tato paní sice pomlouvá kdekoho, aby tím znepřijemnila život svým podřízeným. (že by mobbing? ) ale jak v ostatních příspěvcích vidíte, nezavděčíte se stejně nikdy a názory mohou být tak různé jako důvody k určitému jednání. dělejte to, co vám vyhovuje a vždycky se najde duše zpřízněná i těžký odpůrce. Hlavně čisté svědomí!