Téma: ,,Bývalá" macecha mě bezdůvodně odepsala

 Nojono, do hlavy nikomu nevidíš a Ty se akorát trápíš. Asi bych tomu dala čas, ale víš sama jak to je, ta křivda už tam bude pořád. Navíc nemáte na sebe žádné rodinné vazby, takže jsou z Vás prakticky cizí lidé.....  

To jo no, ale když seš s někým většinu života pod jendou střechou, vídáš ho, resp. ji, více než vlastní mámu...

A najednou zničehonic, ještě v prosinci vše v pohodě, byla milá, psala mi sama od sebe hezké věc a pak náhle...

A nenapíše nic konkrétního, co jí vadí, to i myslím svědčí o tom, že konkrétně mně nemá co vytknout.

 A nebo se přes Tebe mstí tátovi, zvlášť když to ukončil on....  

Jo jo, Juli, taky je to možné. Prostě se chce od nás odstřihnout. Třeba mi napsala, že žiju ve velkém omylu ohledně táty, ohledně tátových rodičů a jeho bráchy. A vlastně i ohledně sebe. Takové řeči abstraktní.

Ale kdyby to třeba udělala hned tenkrát, ale teď najednou... Asi jí prostě došlo, že když už má táta jinou, vyhasly poslední naděje.

Já vlastně mám plno psychologických odůvodnění, proč se tak zachovala, ale přesto je to nepříjemné.

Zkrátka, je jednodušší, když něco ztratíme, pak říct, že to vlastně bylo celé špatné. Prostě kope kolem sebe ze zoufalství. Ale dobře ví, že já za to nemůže. Je mi jí líto, že je nešťastná, ale zachovala se ke mně dost hnusně tímto

  Třeba až si to sedne, tak si vše vysvětlíte. Někdy jsou ty cesty dost klikaté a chce to čas, odstup a nadhled. Je to na prd, budu na Tebe myslet.

Díky, Juli.

Je to zvláštní, není to klasická hádka kvůli něčemu konkrétnímu, ta by nějak proběhla a zase by za čas bylo dobře.

Ona prostě vše smetla ze stolu a myslím, že i třeba až si za dlouho uvědomí, že udělala blbost, hrdost jí nedovolí to přiznat. Nebo ne možná hrdost, ale třeba i jen představa, že by se jí naším společným kontaktem připomnělo vše to, o co přišla, přestože do toho 20 let patřila.

Dost mě to teď od ní mrzí i trochu uráží, už bych ji asi nedokázala brát jako dosud. Jedna věc je pohádat se pro konkrétní věc, třeba i se sprostými slovy, ale nějak směřovat k řešení.

Tohle je prostě podpásovka, smetení všeho někam do neznáma. Co se dá dělat. Nová životní zkušenost, i když blbá, ale zkušenost, ty nás vždy nějak vychovávají, utvrzují v hodnotách... Leda snad to si z z toho mohu odnést.

 A co udržovat kontakt s její dcerou, jaký na to má názor ona? Matinku nechat vychladnout, stejná generace je stejná generace, netrpí předsudky a má svěží vítr v plachtách.

Jo jo, ta dcera v mém věku je v pohodě, včera jsem jí volala a říkala jí to, nestačila se divit, někdy v blízké době asi půjdeme na kafe.

  No vidíš, dobré to. To půjde, uvidíš, akorát teď že je to čerstvé tak to mrzí.....

Tak tohle je Veveruško hodně smutné..... ani nevím co napsat. Určitě to dost bolí a po těch letech je to i pro mě nepochopitelné. Snad až se uklidní.... třeba nějaké vysvětlení přijde. Já mám taky nevlastní maminku, otec už nežije, ale pro mě je stále moje maminka. To je ale jiný případ, chci spíš říct, že tady je opravdový cit, těžko říct, jak opravdový byl od Petry.

Přesně, Baruš, já jsem jí pak psala, s použitím jejího sousloví,, falešná hra", že to spíše byla nějaká její falešná hra, když mě dokáže po dvaceti letech bezdůvodně v pár větách odepsat a bez vysvětlení.

Nikdy jsem ji jako mámu nebrala a jsme každá dost jiná, ale vycházely jsme dobře, byl to milý, vlídný a usměvavý vztah.

S mojí mámou mám celkem dobrý vztah, v posledních letech lepší než třeba dřív, bych řekla, ale taky to není žádná sláva, tím, jak jsme spolu plno času v životě neprožily. Žila jsem s tátou.

Jako mámu vnímám posledních asi 8 let jinou paní, která mi třeba i právě v této nepříjemné situaci dodává sílu ♥, jsem za ní šťastná.

Máš štěstí, že máš někoho, kdo Ti teď pomáhá tohle překonat, protože myslím na to a prostě nechápu...tohle hlava nebere.

Kašli na to, stejně i když Tě to trápí, vztah už asi "opravit" nepůjde. Ale klidně jí napiš, že jsi byla upřímná a měla ji řáda a že moc nerozumíš jejímu chování.

Jestli odepíše nebo ne (a co) je jedno.

  Jedno to není, Veverku to trápí a ty roky nejdou jen tak hodit za hlavu.

Jéé, to je naše veverka? Ona si změnila profilovou fotku, tak jsem si toho nevšiml.

To jo, ale jestli ji odepsala, tak nemá cenu se vnucovat někomu, kdo o to nestojí, hm? Je to aspoň můj názor. Ale chápu, že ji to trápí.

Jo jo, ledacos jsem jí pak v tom mém mailu psala, ale v její další odpovědi byly jen další nicneříkající řeči. Asi se nedá nic dělat no, ale je to nepříjemné, fakt že jo.

To jo, chápu to. Je to nepříjemné, ale jak jsem psal, asi nemá cenu se jí vnucovat. Možná ten vztah byl opravdu opřen o to, že byl Tvůj otec s ní a teď padl vztah a tím pádem i vztah Tebe a jí. Je jen divné, že si Tě zvala. To moc nechápu.

Děkuji vám všem