Téma: Bratr se místo svým dětem věnuje novým známostem

Otázka je, jestli jste o tom s bratrem schopni komunikovat normálně. Přiznám se, že mi přijde, že ne.

Bratr se snaží sehnet nějakou známost za každou cenu, ty pro to zjevně nemáš žádné pochopení - a není tedy divu, že to vypadá, že jemu se nechce s tebou o tom radit.

Tvoje psaní vypadá spíš na to, že s ním o tom komunikuješ leda zlostně a vyčítavě, protože tě to štve - jednak protože se ti to nelíbí a jednak protože máš svých starostí dost.  

To bohužel ale nic nevyřeší a ničemu nepomůže - nepředěláš druhého člověka jen proto, že tě štve.

Buď jemu - a jeho dětem - chceš pomoct nebo od nich chceš mít pokoj.  

Pokud chceš pomoct, pak myslím by bylo dobré se ho snažit pochopit a najít způsob, jak o tom s ním mluvit, aby i on měl třeba důvod se tě ptát na radu a dbát na tvůj názor.

Pokud od toho chceš mít pokoj - třeba jen na čas, kvůli držení smutku - pak by možná bylo lepší ho požádat, aby tedy si svoje vztahové problémy nechal pro sebe a případný program s neteřemi si plánovat s nimi bez něj.  Tedy že si program budete dělat jen vy tři - "dámskou jízdu" - a on ať si mezitím dělá co chce. Vždyť nemusíte všude chodit všichni jak zájezd.

Tvůj bratr se sice opravdu chová nerozumně, ale pokud jim do toho spektra podivných zkušeností ještě přibude teta, co se s tátou hádá a je na ní vidět, že si o něm myslí nelichotivé věci, tak jim to moc nepomůže.

Vy bydlite s bratrem v jednom dome? Me trochu zarazi, ze ty vubec resis jeho situaci. Vzdyt je to dospely chlap!
Nevim, co si tvuj bratr slibuje od rande, kam hned privede sve deti? Holcicek je mi uprimne lito, protoze ty asi vubec nevedi, co si o tech cizich tetach maji myslet? Ale kazdy sveho stesti strujce.

Ahoj, píšeš, že máš svých starostí dost a že to neřešíš… ale evidentně to řešíš hodně.

Zamýšlím se stejně jako Lištička - proč s těmi dětmi trávíš čas i ty (zároveň s bratrem), když se o ně má starat  především jejich otec? Pokud s těmi dětmi chceš trávit čas, tak se domluv přímo s bratrovou expřítelkyní (máte-li dobré vztahy), nebo s bratrem a vzít je můžeš někam i sama (můžete si v rámci víkendu udělat nějakém pěkné holčičí odpoledne).

Ale bratr je dospělý chlap. Jsou to jeho děti a především on by se o ně měl starat, když je má na víkend jednou za 14 dní a on by jim měl něco naplánovat (randit může o tom víkendu, kdy děti nemá). Že to nezvládá, to je jeho problém… ale pokud budeš jezdit s nimi, tak on si svou otcovskou zodpovědnost nikdy neuvědomí, protože pro něj je jednodušší nechat péči o děti na tobě a starat se jen sám o sebe.

A děti nejsou hloupé, samy si časem udělají svůj názor a možná přijde doba, kdy ani k tatínkovi nebudou chtít jezdit. Ale to je na jejich otci, zda si to uvědomí, nebo ne.

Odmítám s něma jezdit, snad jen když jedou na nějaké zajímavé místo, ale to se hned tak nestane. On se totiž neptá jestli máme hlídat děcka nebo ne. On si děcka přiveze a dál neřeší že jsou tady, prostě nám je šupne a jede pryč na nic se neptá. Já mám svůj byt a jezdím tady mámě uklízet, nakoupit, nebo pohlídat otce, jdyž někam máma jede, protože otcův zdravotní stav se zhoršil a pořád padá, proto nemůže zustávat sám. To jen pro vysvětlení. Bratr šupne děcka mámě, která už taky v 74 letech moc nemá nervy děcka hlídat, protože tím že si jich máma, která jezdí za milenci a kamarádkama, tak otec moc nevšímají, většinou je hlída jejich babička, takže jsou i dost nevychované a hlídaní jde  mnohdy o nervy. Ale bratr místo aby si své děcka vychovával, šupne děcka mámě a klidně si domluví rande a děcka ho nezajímají, protože opravdu chce ženskou sehnat za každou cenu. Jenže my jsme řekli už dost, že je otec a má si své děcka hlídat sám. Taky máme svůj život. proto si teď děcka vozí  sebou na rande. Že bych podle Kateřiny  podle její reakce byla nervák??? Asi jsem to špatně vysvětlila, nebo je ona divná??? Vysvětlim to takhle. Já chápu že nechce byt sám a někoho si hledá. Jenže  bratr se k rodičům nastěhoval  už  před rokem.  A denně!!! A to od rána do večera podlouchat s kym se bavil, koho sbalil, která ho poslala do háje, která  je divná. Co mu řekla jeho byvalá, jaká je mrcha, co mu napsali  na seznámkach. A to ještě je tak hlučný že se tím určitě baví i sousedé i když bydlí  na chalupě. Jak puberťák!!! Vždyť je mu 50 let a několikrát denně musíme poslouchat ty hlouposti. A mě už to otravuje poslouchat pořád dokola. Je už to unavné. A pak telefony-zavola mu Lenka, prokeca 2 hod. sotva položí mobil, zavola mu  Věra, nekonečné hovory, pak mu zavola Pavla další nekonečný hovor a bratr jde k mámě a sděluje pak své zážitky, protože já ho už většinou pošlu někam… . Kolikrát máma spala a najednou mobil v noci po 1 hod. a opět bratr nekonečný a hlučný  hovor, ta ženská nechápala že taky se v noci někdo chce vyspát. Na děcka kašle když chcou někam jet, nebo nemocného otce odvezt k lékaři, musejí si zavolat taxíka, ale nějaká ženská  kterou zná jen 1 den mu zavola ještě o tomu opilá  v noci že chce zavezt  od někud domů a hloupý bratr jede i když jsou2 h. v noci a v 5 h vstává. To mu nevadí. přitom od te ženské přítel si v klidu  doma spí a ženská  si mohla zavolat taxíka. Raději zavolala hloupému bratrovi, věděla že pro ní přijede, že je hloupý. A děcka. Ty už mu řekly že odmítají někde chodit s cizíma ženskýma. Vždyť už v tom mají zmatek. Pořád nějaká a většinou rozmazlená koza, která ani nechápe že má bratr děcka a chce aby bylo vše po jejim. Kdyby se s nějakou znál už nějakou dobu, to je něco jiného. Ale odpoledne  Lenka, večer  Věra, druhý den se mu ozve nějaká Klára, pozítří Denisa. , pak sdělování všem zážitky. A to se ještě na mě naštval že jsem mu nepůjčila svůj byt, protože on nemá kde ty ženské pozvat. Což mě dost vytočilo, protože já si nenechám zvát do bytu nějaké cizí ženské, které má  jen na 1 noc a já budu celou noc sedět v parku na lavičce  a čekat až se bratříček vyblbne a ještě mě možná nějaká ta jeho hvězda vykrade. Řekla jsem mu že především když o to ty ženské stojí-mají svůj byt tak až si jdou tam a já jim do bytu taky nelezu a neznám je. Nemínim si někoho pouštět koho neznám a on taky. Ještě chci dodat pokud nejsem u rodiču, tak mi stejně  bratr zavola a chce mi sdělovat  jeho "zážitky" jestli mě to zajímá, nebo ne. Já mu říkám pořád ať už mi s tím dá pokoj, ale jako by se tím bavil a dělal naschval. Pak další věc co chci sdělit Kateřině. proč bych já měla mít pro bratra pochopení  a měla mu nějak pomáhat a poslouchat, nebo co mám podle ní dělát, když jsem podle ni nervák ? Ale můj bratr je -on chce pomoc od každého a otravuje se vším, ale když  chce někdo něco po něm je on první kdo zdrhá a má spoustu výmluv. Proč bych měla bych taková blbá  a poslouchat pořád to jeho pubertální otravovaní a hlídat mu děcka. Nechci to řešit ale nedá se přeslechnout. A jak píšu  už s tím i děcka otravuje. Pokud jedeme na větší nákup někde do hypermarketu, vrazí mi a děckám voziík do ruky, vytratí se a a jde dělat nálety na ženské. Mě by v ten moment střelilo, sama tahat těžký vozik, hledat děcka po obchodě a ještě  bratra vyrušit ze "balení". Kdy jsem dostala vynadáno že jsem ho vyrušila a děcka netrpělivé. Jednou se stalo že jsme z nákupu nás vysadil někde na cestě  i s nákupem, protože  uviděl nějakou ženskou, tak ji hned nabídl odvoz domů, i když ta ženská řekla že ji na další zastávce čeká přítel. Ale bratra to vůbec nezajímalo. Nevím co čekal jestli si myslel že si ta holka  s něho sedne na zadek? Ale po bratrovém otravovaní pak se nechala odvezt. Ale stejně pak po cestě potkal ještě jinou ženskou kterou odvezl a my jsme s děckama čekali někde na cestě  aspoń tak 1 h. děcka hladové řvaly a že jim tata odjel. Já si myslím že to už není normální ale je tím posedlý lovit ženské.

Sluníčko dělej odstavce, tady to se nedá číst. Pokud ti tedy nepomohlo jen to vypsání se, dostat to ze sebe. To pak ano a svůj účel to splnilo. Ale pokud chceš abychom to četli, musíš nám to trochu usnadnit.

Ještě chci dodat, bratr nikoho neposlouchá když má někdo nějaký problem, nevnímá a nezajímá ho to. Ale on se nikoho neptá jestli někoho zajímají jeho problémy. Když jse mu řekla nějaký svůj problém nebo něco po něm chtěla, vůbec mě neposlouchal. Nebo si z toho utahoval jak malé děcko. V případě i momentálním případě co teď prožívám, že se potřebuju z toho nějak dostat, ale bratr mi to stěžuje. Vůbec ho to nezajímá. On viděl vždy celý život jen sebe a druzí ho nezajímali. Nežádám po něm pomoc, ale jen aby uznál že mám problem a nezatěžoval mě svými problemy, které jsou jen blbosti. Už i jeho kamarádka, které si stejně jako mi a mámě pořád stěžoval, přerušila s nim kontakt a nezveda mu delší dobu mobil, protože ji denně bombardoval svými zážitky a taky nadával na svou bývalou, o ničem jiném se s ní neměl zájem bavit, jen takové hlouposti. Koho to pořád zajímá??

Podsunuješ mi věci, co jsem nepsala.

Nemyslím si, že jsi nervák, jen to všechno popisuješ velmi zlostně, a je patrné, že máš nervy v kýblu.

A já se ti nedivím - ale přijde mi, že jen to, že máš vztek, ti nic neřeší a nijak nepomáhá - jen se ti to dřív nebo později podepíše na zdraví.

Ani když budeš mít vztek na mně ti nic nevyřeší…

Tvůj bratr se opravdu nechová normálně - jenže když píšu, že pro něj nemáš pochopení, nemíním tím, že ho v tom máš podporovat, ale to, že když se nepokusíš přijít na to, proč se tak chová a na co slyší, tak s tím těžko něco uděláš.

I psa rychleji vycvičíš, když budeš chápat, jak myslí, jedná a reaguje.

Přijde mi, že byste oba potřebovali psychologa - bratrovo jednání je chorobné (a být matkou jeho dětí, tak se budu snažit si vymoct, aby s nimi měl zákaz styku) - a tobě tečou nervy - a nejste spolu vůbec schopni konstruktivně komunikovat - přitom je evidentní, že jste spolu ve dne v noci…

Jenže očekávám, že se zase akorát zase rozčílíš, že jsem něco takového napsala.

Nenapsala jsem vše. Vysvětlim to takhle. S mym bratrem je těžko něco probírat, něco mu vysvětlovat. On si všude stěžuje, každého otravuje. Ale přitom on sám neví co vlastně chce!! Jak by měl jeho život vypadat. Když mu někdo něco poradí, navrhne, pak má  jen samé výmluvy, najednou problem jako že to nájednou nejde a pořád něco. Jen aby ten co mu radí neměl pravdu. Tak já nevím co chce. Já když mu něco řeknu, nebo poradím, tak mě neposloucha, nebo ani nechce. A jde se radit s mámou jak malé děcko. A jsou pak "chytři"oba. Zatím co mu po tom všem stěžování a otravování u ostatních lidí  "špatně" poradili, nebo mu řekli "špatný" názor. Tak já ho už kašlu. Když mu někdo chce poradit tak se to ještě pak nakonec obrátí proti nim. Bracha by opravdu potřeboval psychologa, protože si má problem sám se sebou. Tak to jsem pak opravdu vzteklá. Protože já ani vlatně nevím co!! chce poradit nebo pomoct, když si pak stejně dělá vše po svém a špatně, nebo co mu poradí máma. A pak špatně dopadne. A mi připadá že ani poradit nechce, ale  chce jen lidí otravovat. nebo se mstít své bývalé a  k tomu já mu rady poskytovat nebudu, musí si to vyřešit sám, nebo jít k psychologu. K tomu aby se mstil své bývalé mu radí máma. Což mě rozčíluje, že ho k takovým věcem navádí. Takže proč bych se svým bratrem ztracela čas a když poradit ani podle toho všeho ani  nechce, ale  chce poslouchat máminy rady a jen si stěžovat.  

Chce se seznámit. Chápu to. Nikdo nechceme byt sami. Ale taky musíme rozumně jednat a přemýšlet, což u bratra nějak nejde. Ty jeho nálety, nátlaky na ženy a pak to nesnesitelné a otravné sdělování  zážitku . Mi spíše přijde jako by chtěl co nejdřív  nějakou "ulovit " z pomsty své bývalé aby se pak mohl ukázat  koho  a jakou se mu podařilo splašit. Protože když někdo chce s někým žít, někoho hledá, tak se dívá především jaký ten člověk je uvnitř. Jenže bratr na každé vidí něco-ta je tlustá, ta je škaredá, ta nechodí tam a tam, co by na takovou řekli lidé, s takovou nemůže vyjít mezi lidí. má náročné požadavky. Nedívá se že zrovna ta osoba může byt hodná atd. nedá ji prostor poznát blíže. Ale nahání  ženské, no prostě modelky. Pak se diví že je odkopnut a neuznáván. Dělají si ty ženské  srandu, nebo ho využívají. Ale  v tom mě neposlouchá. Tak to tedy těžko takovému něco radit, když je sám  "chytrý". Když nechce poslouchat rady ostatních a stejně si udělá zase po svém , pak opět přijde otravovat, Pak jsou nervozní  s něho už všichni. Když si nechce udělat pořádek  především ve své hlavě. Strýc raději odejde do hospody, když bratr přijede. Pak nemám byt naštvaná.

A jeho bývala-ona by mu snad i  děcka nedala. jenže ona sama má přítele na kterého si chce udělat čas, proto bratrovi milé ráda děcka pošle  až má klid na milence, nebo kamarádky. Nebo  děcka vyžené k  babičce. Takže tam ten vztah  k děckam je oboustranný. Z její strany je to taky nějaký divný vztah k vlastním děckam, protože na milencové děcka si čas dělá, jezdí společně s jeho dětma na výlety, ale své vlastní děcka hodí  babce nebo bratrovi a jedou někam pryč si užívat.
Nechápu proč si vlastně děcka pořídili, když jim teď překážejí. Většinou času děcka jsou u babičky-tedy u mámy od brachové byvalé přítelkyně. A pak je to znát i na výchově.  

Někdy je v zájmu našeho zdraví dobré si nebrat na svá bedra starosti jiných, a zodpovědnost, která náleží jiným  

Vůbec mi není jasné, jak tedy žijete - kdo s kým bydlí, kdo jste s kým ve společné domácnosti a pod.

Nicméně jestli ti 49, měla bys mít dávno uspořádaný život tak, abys měla buď své vlastní bydlení nebo alespoň vlastní soukromí, abys byla schopná si sama určovat, s kým se kdy a jak budeš stýkat - a s kým ne - a za jakých podmínek.

To, že s bratrem takto sdílíš jeho život není tvoje povinnost - to je buď tvoje volba - nebo je to známka toho, že neumíš říct: "ne".

On člověk otravuje tam, kde ví, že mu to projde nebo že tam s tím otravováním uspěje.

Ty mu evidentně nejsi schopná dát dost jasně najevo, co jsi ochotná poslouchat a co ne a co si k tobě může dovolovat a co ne, v podstatě se o něj staráš jak kdyby byl tvoje neposlušné děcko za které ty máš zodpovědnost. Ono to skoro vypadá, že ty ani nemáš vlastní život a tak se jen staráš o ten jeho. Tak si vlastní život pořiď - je to tvůj sourozenec, ale ne tvoje siamské dvojče!

Jiná by mu zabouchla dveře před nosem, řekla mu, že děti mu nebude hlídat jen proto, aby randil, že nebude poslouchat o nějakých jeho avantýrách a ať přijde, až bude chtít řešit něco normálního nebo až se bude chtít věnovat tobě, sestře.

Neumíš si vymezit hranice.

Jak je patrné, někteří z vaší rodiny se s ním tak nepářou - bývalá ho nechala, strýc jde raději do hospody. Kdybyste byli všichni zásadoví v tom, co mu budete trpět a co ne, tak on to dělat nebude.

Ale ty mu to vlastně trpíš a pak se vztekáš, že to dělá.

Prostě se nauč říkat: NE. Neposlouchej ho, odejdi, nebav se s ním, o jeho známostech nehlídej mu děti. Což neznamená ho přestat mít ráda jako sourozence ani to neznamená s ním přetrhat vazby - ale znamená to si určit, co TY ve svém vlastním životě chceš a nechceš mít.

Když budeš důsledná, on bude muset najít jiné způsoby, jak se budete stýkat.  

Slunicko, ja bych na tvem miste omezila navstevy u rodicu. Kdyz uz tam jedes, postarej se jenom o tatinka a ostatni nech, at si delaji, jak chteji. Pises sice o svem bratrovi, ale pomalu si myslim, ze i vase maminka na tom nese svuj podil. Promin, jestli se mylim.  
Tvuj bratr je dospely chlap, nikdy se nezmeni. Takovym lidem je treba se vyhybat anebo k nim zaujmout jiny pristup. Nauc se rikat NE a uvidis, ze se tvuj zivot zacne pomalu menit.

Už se i ozvu a řeknu Ne! Ale nezajímá ho to, dělá si po svém jak malé děcko, však se tak i chová. Co bratr přijel k rodičům se tam nedá existovat, na všech se ten jeho příchod podepsal, že jsme na sebe podráždění, před tím jsme měli klid. Před všemi machruje, ale doma Jako by si své minerály vybíjel na nás nebo spíše na mě. Takže tady se mi jezdit moc už nechce.

Já sama nejsem zdravá, jsem po operaci, ale bratr na to nebere ohled, ještě mi chce nemocného tátu šoupnout ke mně do bytu, mámu zatím potřebuje na vyvařování, pak až si někoho najde chce šupnout mi i mámu. Což jsem odmítla když dostal barák, tak až se postará on. Já chci mít klid. Pořád to nechce chápat, jen on on on je ten chudák. Co já??? Ho nezajímá.

Sluníčko, když ti bratr tak vadí, tak se s ním nestýkej.  

Neber mu telefon, vyhýbej se mu. Nepřijímej jeho návštěvy, k rodičům jezdi jen když on tam nebude.

Stále si myslím, že i tobě by psycholog prospěl.

Způsob, jakým bratra řešíš a jak jsi na jeho počínání závislá, není normální.

A i když se ti to nebude líbit, tak některé aspekty jednání máte společné, třeba předhánění se v tom, kdo je na tom hůř. Vyžadování toho, aby to ten druhý uznal. Potřeba, aby ten druhý o to jevil zájem. Jen bratr je pravděpodobně úspěšnější v prosazování svých zájmů… i když kdo ví…

Ty si sem na něj chodíš žalovat, ale nemám z tvých reakí pocit, že to celé chceš najk řešit nebo změnit. Jen se asi potřebuješ vypovídat, protože nemáš komu.

Tak doufejme, že ti to stěžování si alespoň na chvíli nějak uleví.

Ale jsem přesvědčená, že pokud s tím něco opravdu dělat nezačneš, tak si jen zničíš zdraví.

Sluníčko, Kateřina to vystihla přesně. Vy se oba předháníte v tom, kdo je na tom hůř a oba chcete pochopení toho druhého. A také souhlasím, s tím, že to moc nechceš řešit, že se sem jen chodíš vypovídat. Upustit emoce. Fakt se vzmuž, přestaň bratra řešit. Nestýkej se s ním. Pokud budeš chtít sama vidět neteře, nějak se s nimi domluv a sejděte se. Ale dělej to proto, že máš neteře ráda a chceš se s nimi vidět a budovat s nimi vztah. Pokud budovat vztah  s nimi nechceš, tak neřeš ani je. Tvůj zájem o ně musí být dobrovolný a že ty sama chceš. Jen pak to má cenu. Ony nejsou blbé a poznají upřímnost od neupřímnosti.