Téma: Oběť domácího násilí nechce opustit tyrana - proč to tak ženy mají?

Text uživatele: Manžel je evidentně labilní a vnitřně nejistý, tak s tím toho sestra mnoho neudělá, ale ujasnit si vůči němu své postoje a očekávání je nezbytné. Co cítí, co od manžela ještě očekává, co si přeje, kde je rozpor, atd, nejlépe ve spolupráci s nějakým odborníkem. Ovšem pokud je už závislá, tak toho sama asi moc nevyřeší, dokud jí tedy násilný manžel skutečně výrazně neublíží.

Text uživatele: 

Mělo by pomoct okolí, sama jsem z rodiny tyrana. Někdy už ten člověk sám nedokáže ten pomyslný kruh rozbít - viz. Iveta Bartošová. Zkusit na ni působit, aby si nechala další útoky zdokumentovat u lékaře, nahlásit ho policii a pomoct paní najít útočiště, aby odešla z domu. Třeba u paní Monyové to všichni věděli a jak to skončilo. oběti se bojí tyrana, tyran ji dokáže vnutit, že si to vlastně zaslouží a za vše může ona a je potřeba, aby zasáhl někdo třetí kdo tu sílu má.  

Text uživatele: 

Udělá to jednou, udělá to víckrát. Sliby, že to bylo poprvé a naposled jsou liché. Takže okamžitě od něj pryč. Blbý je, pokud je už od něj vymytá a má falešný pocit viny. Když se mu sama vzepře, klidně ho i zmlátí, ale hlavně důrazně vyjádří, že on je shit a ona si to nenechá líbit, scvrkne se.  

Taky  mu říct důrazně, že pokud není někdě výslovně sepsané, že on má právo na odstupné či co, tak ať s ničím takovým nepočítá. Pokud nemá právně na ten barák nárok, nemá co požadovat.

Ať sestra trvá na rozvodu, vyrazí ho z domu, při případným jiným útoku radši volat policajty. Pokud ona rozvod nechce, důrazně ji aspoň vy, jako bratr, kterého snad trochu poslouchá, vysvětlete, že to skutečně může skončit hůř. A děcka? Copak tohle je dobrej vzor do života? O. k, pokud z nich chce mít jeho kopie, jen ať se nerozváděj. Pak by jednou nechápavě kroutili hlavou a ptali se sami sebe kde udělali chybu. Není nic lepšího, než rozhádání rodiče a přicházet domů se sevřeným srdcem.

Tuhle logiku nikdy nepochopím : -/

Text uživatele: 

Začnu tím co mě na tom vašem povedeném švagrovi pobavilo: Za dvacet let si nárokuje 1 mil. za práci na domě. Jestli dobře počítám, tak mu to vychází na hodinu práce denně a za tu  hoďku si počítá necelých 137kč . Materiál jako manželé kupovali jistě  společně, jako mnoho dalších věcí. A tu hodinu denně vaše sestra určitě neležela na gauči, ale asi mu prala fusekle, žehlila např. trencle, vařila, myla po něm WC atd. Takže už víme, že je to blbost a žádný milion nedostane. Klídek, manželstvé není o počtu odpracovaných hodin.

Co mě ale v klidu nenechává je to násilí. Máte pravdu, jediné možné je, aby odešel z jejího života. Nepřestane s tím. Naopak bude vymýšlet daleko sofistikovanější způsoby, jak jí týrat psychicky a mezitím jí bude bít. Čím déle to bude trvat, tím hůř pro sestru. V mezidobí bude on prosit aby se nerozváděla, aby stáhla žalobu, bude pár dní milý, i kytku třeba donese, že ho to mrzí bla bla. Přesně jak píšete, škemrá, brečí. Věřte, že i po kolenou třeba ještě poleze. Pořád stejné triky. Od násilníků je to běžná komedie. Cukr a bič. Tady je jediná možná rada - nevěřit, nevěřit a pryč od něj! Ještě že sestra má vás, dohlídněte na to co se tam děje. Ano, je to její život, ale on už překročil všechny meze, Teď už jí bude jen týrat. Na duši a na těle. A k tomu nemůžete zůstat lhostejný.  A děti, pokud nějaké mají, by taky měli matku podržet.

Text uživatele: 

Což takhle sestře zaplatiti nějaký Kurs sebeobrany, nebo karate, juda a pod. ?

Od manžela ji asi nedostanete, dokud nebude sama chtít, ale když se bude umět bránit, tak se tím trochu pomenší riziko, že jí fakt ublíží.

Text uživatele: 

Umět nějaký bojový sport určitě není v dnešní době k zahození

 

Problém ale je, že manželství by neměl být zápas v ringu nebo na žíněnce.

A druhý problém je, že oběť svého tyrana nebije ani psychicky netýrá, i když je fyzicky silnější a za normálních okolností i duševně vyspělejí.  Takže by mu ji stejně netáhla, ač by ji jistě zasloužil.

A v tom je ten třetí problém, oběť tyrana je zdecimovaná na duši. Proto je na něm vlastntě závislá, tyran sebevědomí oběti srazí, znejistí ji svými výše uvedenými tanečky a pak svoji oběť snáze ovládá.

Pro někoho to může být nepochopitelné, ale život s psychopatem je šílený. Od něj jedině pryč.

 A kurz sebeobrany si vzít pak jako bonus, kde se může seznámit i s nějakým  normálním, citlivým a hodným chlapem

Text uživatele: 

Přesně tak! Kdo nezažil, nebo neviděl ve velmi blízkém okolí či snad nemá hodně vnímavosti a fantazie, těžko pochopí. Proto nemám ráda, když se ostatní vysmívaj obětem a ve finále si říkaj "Dobře jí/mu/jim tak! Může si za to sama". Bohužel, pokud je tam ta závislost na partnerovi, pak je to skutečně těžké a dopadá to tak, jak všichni víme. Oběť to snáší, občas pohrozí koncem nebo policajtama, ale nakonec se nechá uchlácholit a vesele se nechá deptat dál.

Kurz sebeobrany skutečně nic nevyřeší, ale do budoucna a pro své dobro, proč ne.  

Strašně mě mrzí, kolik takovýchto věcí je a ráda bych, aby se našlo něco, co by to vyřešilo, nebo aspoň okamžitě nabudilo k definitivnímu odchodu. Ale je to utopie, samozřejmě. Bylo to tu vždy a vždy bude. Pokud se oběti nevzchopí, nic se nezmění a nikdo to za ně nevyřeší. Bohužel touha po partnerovi za každou cenu a strach ze samoty, byť na ní není nic strašného, přehlušuje základní pud sebezáchovy. Plus vymytej mozek a pocit viny.

A ty hnusný zmrdy, co tohle činí, bych internovala do izolace, mimo normální lidi, aby to zlo nešířili dál a nechali ostatní na pokoji.  Nenávist, bohužel skutečně šíří nenávist…

Text uživatele: 

Rypoušice: Netvrdím, že něco vyřeší. Je to pojistka.

Ono tu vševědoucně vypisovat, jak od něj má odejít, totiž taky řeší úplný prd.

Text uživatele: 

Zase to má útočnej tón, přesto, že moje konstatování nemělo mít pejorativní nádech. Ale budiž, každej vnímá vyznění psaného jinak. Jsou tu i horší experti.

A ano, nic to nevyřeší, ale zdůraznit pánovi, aby ji vysvětlil, jak blbě by to mohlo dopadnout a aby ji to - v ideálním případě - nabudilo k akci, není k zahození.

Ale jistě, pravděpodobnější je, že se stejně nic nezmění. A pár písmen na nějakým webu už vůbec nic nezmění, to ano. Nakolik si někdo veme skutečně k srdci případné rady, to se nikdy nedovíme. Totální spásu v tom určitě nehledám.

Jen vás slušně prosím, neberte si všechno osobně a útočně, děkuji. Nechápu, jak z jedné věty vyvodíte úplně něco jiného a pak se bráníte. Ovšem zbytečně, nikdo na vás totiž neútočí.  

Text uživatele: 

Prostě si myslím, že to prd řeší, co je na tom útočného, obranného nebo osobního?

Asi jsem to měla říct nějak hezounce a milounce a před a za dát nějaký superlativ a lichotku, ale nějak jsem líná je o půlnoci vymýšlet, napsala jsem to prostě stručně jak si to myslím.

Jestli to berete jako útok, obranu, nebo co já vím co, tak to je tam nějak vaše hra. Moje nee. Ale užijte si to.  

Text uživatele: 

Jejda mane, zas jsme každá jinde, no neva. Pochopila jsme vaší původní reakci jako něco, co se vás zbytečně dotklo a nabyla jsem dojmu, že jste neadekvátně zareagovala. Což se dělo i u jiných reakcí, ať se mnou, nebo s ohýnkem. Tak jsem to pochopila já a snad jsem to vysvětlila dostatečně, víme?

Ale zase za vše může ten, co si dovolil se ozvat To je prostě gigazajímavoučký a totálně nejbáječnější.

Přeji přetranscendentálňoučkou duhově-ťutínkovskou nocičku a posílám hubánka, muck

Text uživatele: 

Jednou pro vždy: doporučuji nezatěžovat hlavinku mými domnělými emocíčkami, náladičkami a pocitíky, ale prostě jen faktíky, s nimiž se dát vyjádřit souhlasíček nebo námitečka, či dokonce protestík, ale je zbytečňoučké mi přisuzovat nějaké uráženíčka, obraničky a vztahováníčko, protože pak se řeší jen pitominky a ne to, oč v tématíčku původně šlo. I když někdy je to legracička…

Text uživatele: 

Vrrr . "Pak se řeší jen pitominky a ne to, oč v tématíčku původně šlo" - přesně na to jsem myslela taky. Takže ode mě dostáváte pomyslné razítečko s beruškou do deníčku, jako v první třídce. Taková pochvalka, mm 

 

Na dobrou noc bez štípajících blešek posílám pacičku i pusinku od rozkošné Končitky Buřtíkovské  

Text uživatele: 

Jo a propo, zrovna teď slyším ve zprávách tu hrůzu, co se stala na brněnsku. Jak tam pravidelnej ženobijec svoji milou, která od něho i přesto neodešla (! ) a byla dokonce těhotná, zavraždil a ještě tam s její mrtvolou pobýval několik dnů.  

Takže dámy a kdokoliv, kdo je týranej a stále "odpouští", zde máte další vzor, jak můžete dopadnout, mimo zmíněné Monyové.

Je to extrém, ale stát se může. Takže blik a nohy na ramena!