Téma: Znáte a dodržujete velikonoční tradice?

Velikonoční zvyky a tradice.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem po celém světě. Je s nimi spojeno velké množství tradic.

Podle tradice se věřilo.

Ve středu se nemračte. Ten, kdo se v tento den škaredí a mračí, se bude mračit po všechny středy v roce.

Na zelený čtvrtek, když naposledy zvoní zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho drželi.

Na Velký pátek se země otevírá, aby vydala své poklady. Lidé věřili, že v tento den mají magické úkony, věštby i motlitby obzvlášť velkou sílu účinnost. Proto se v tento den nesmělo hýbat zemí, neprováděli se žádné práce na poli. Večer bylo vidět hledače pokladů.

Malujte vajíčka, připravte si pomlázku a velikonoční pečivo. V těchto úkonech je skryto mnoho symboliky. Vejce je symbolem plodnosti a prosperity. Pomlázka je spojována s věčnou mladostí a zdravím.

Zvyk „pomlazování“ žen pomlázkou spletenou z vrbových proutků je téměř výhradně středoevropská záležitost – kromě Česka podobná tradice existuje už jen na Slovensku a v některých částech Polska.

Pokračování ….. zítra je také den.

U nás je nejrozšířenější tradice, že jsem bita dřív než se vůbec stihnu vzbudit.... a úplně nevím esi se mi líbí

 Známe a dodržujeme velikonoční zvyky a tradice.  

 Velikonoce na Vysočině • Na Velikonoční pondělí chodí muži šlehat ženy. Vyšleháním pomlázkou zaručují ženě zdraví v příštím roce a ta je za koledu odmění malovaným vajíčkem, které je symbolem života.  

  Máš Pluto upletenou mrskačku?   Můj kamarád plete třeba dvoumetrovou žílu, ale jsou i tací co chodí s vařékou.

 Ještě ne, Julie. O víkendu přijdou děti od známých, kluci budou dělat pomlázku a děvčata malovat vajíčka.  To bude zas veselo. Už se na to, velmi těšíme.  

 Na Slovensku odkud pocházel můj otec je prastarou tradici• hodovanie, polievanie vodou a korbáčovánie. Na velikonoční pondělí od rána, chodí muži a chlapci po domácnostech svých známých a zalévají i korbáčujú ženy a dívky ručně vyrobeným korbáčom z vrbového proutí. Dříve házeli kluci dívky i do potoka a naháněli je pak po vesnici s korbáčem. Dívky jim to na druhý den samozřejmě opláceli podobně.   Korbáč  je symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohli cítit dokonce uražené. Vykorbáčovaná a poliatá žena – dívka, dává muži – chlapci barevné vajíčko jako symbol jejich díku. Dospělci dostanou v každé domácnosti vypít kalíšek pálenky a pak je veselo celý den. Polévá se jenom dopoledne. Odpoledne se rodiny vzájemně navštěvují a hodují. V dnešní době se ustálil na některých částech Slovenska zvyk spolu s korbáčováním, místo poléváním vodou, postříkat dívku nějakou výraznou voňavkou. (Zřejmě proto, aby se vodou nepoškozovalo zařízení domácnosti, a ještě tak chlapi zanechají jakousi pachovou stopu. )Velký pátek je na Slovensku státním svátkem.

Strávili jsme velikonoce také, v Rakousku, kde chodíváme. Jsou zde úplně jiné zvyklosti. Největší svátek zde mají v sobotu a neděli. Na velikonoční sobotu se chodí do kostela s nazdobeným košíčkem, do kterého se vláda šunka, chléb, vejce, který se pak v kostele světí. Až poté končí půst a může se jíst maso. Lidé pečou preclíky ve tvaru věnečku. Na velikonoční pondělí soutěží v hledání obarvených vajec a sladkostí, které jim schoval velikonoční zajíček.

Zažili jste Velikonoce mimo domova Čech, a čím vás překvapily, jiné zvyky a tradice?