Téma: Nechuť slavit kulaté narozeniny - kamarádka mě tlačí abych oslavu udělal

Nevím co jiného bych řekla než, že nic slavit nechci a už o tom nehodlám bavit, dál bych narážky otázky ignorovala.

Taky jsem čtyřicítku neslavila a ačkoliv dotazů několik bylo, nic jsem nevysvětlovala, pouze oznámila, že slavit nechci a nebudu. Asi to bylo dost jasné, protože nikdo dál nevyzvídal ani nenaléhal.

A proč ta kamarádka tolik chce, abys udělal oslavu? Zkus se jí zeptat a taky koho bys měl podle ní pozvat.

Třeba vidí něco, co ty ne.

Jo představuje si to ještě s několika lidmi které zname společně. Někteří jsou kamarádi někteří jen známí. Dohromady cca 6 až 10 lidí.  

To by mohlo být vysvětlení. Třeba se chce sejít právě s těmi lidmi, které bys pozval (které by ona chtěla pozvat) a o tebe vůbec nejde. A z nějakého důvodu nechce/nemůže je pozvat sama.

Tak mám to podobně. Také si nemyslím, že je co slavit na tom, že je člověk starší a při narozeninách mám také tendenci bilancovat. Takže moje ochota slavit se odjíví od úspěšnosti či neúspěšnosti předešlého roku a případně od toho, zda je s kým slavit.

Pokud tě do toho tlačí kamarádka, tak jeslti je hezká, zkus jí navrhnout, že to oslavíte spolu jen ve dvou. Zabiješ tím několik much jednou ranou - přestane do tebe vandrovat a třeba oslava dopadne nějak zajímavě

Nic zajímavého (postelové aktivity)  z toho určitě nebude. A to z důvodu na obou stranách.  

Ale děkuji za těch pár názoru od vás všech. Myslím že to rozetnu jednou provždy.

"Chceš slavit fajn, zajdem spolu sami dva někam na oběd a tím to hasne. Případné dárky si nech pro někoho vděčnějšího. Bačkory, fajfku, Viagrau a nafukovaci panu apod.  ti hodin na hlavu."

Zarazit ji podle lze jednoduše - nespolupracovat - a kdyby něco uspořádala sama - tak prostě nepřijít.

Ona to asi myslí dobře, ale toto je každého soukromá věc.

I kdybys to dělal ze šetrnosti, máš na to plné právo. A i když jsou tvé důvody jiné - jakékoliv - nemáš povinnost to někomu vysvětlovat.

Pokud to kamarádka nechce pochopit, asi bych od asertivity přešla k důraznějšímu sdělení, ať se stará jen o svoje vlastní narozeniny.

Jsou to Tvoje narozeniny, a je jen Tvoje věc, zda-li je slavit chceš či nechceš. Vysvětlování typu proč, co a jak komukoliv není třeba, prostě je to Tvoje věc, kterou by měli všichni ostatní respektovat, to je celé, a tak bych to také jasně každému ne řekla, ale bez diskuse oznámila, tečka.

Já narozeniny slavit nepotřebuji. Kdo si na mě vzpomene a popřeje mi, případně podaruje, tomu poděkuji eventuelně se časem revanšuji. Pokud někdo uspořádá oslavu mých narozenin a pozve mě na poslední chvíli, abych s tím nemohl nic dělat, asi bych se zdvořile omluvil. Pokud by to bylo včas a dotyčný se se mnou chtěl dohodnout, záleželo by na podmínkách té dohody.

Určitě bych já sám na své narozeniny oslavu nepořádal. To není moje starost, to může být "starost" těch, co mě mají rádi a chtějí mi udělat radost.

co resis kdyz nechces slavit, proste kdyz nechci tak NECHCI