Téma: Pojem stádovost lidí - úvaha do sociologie

A od nás chceš co? Abychom za Tebe tu úvahu napsali?

Nejdřív bys měla napsat svoji úvahu a pak ji tady můžeme dál klidně rozvíjet, ale nepočítej s tím, že za Tebe někdo bude dělat Tvoji práci.

      Podle mého je stádovost hanlivé slovo, protože ve stádu žijí zvířata. Většinou takto označujeme skupinu průměrných lidí, kteří nejsou originální, nebo jiní, může jít i o strach být odlišný, nevyčnívat. Stádo většinou trpí absencí vlastního názoru, tudíš potřebuje vůdce, kam se hne jedna ovce jde druhá a za ní další. Pro společnost je to určitě špatně, protože individualista umí dělat rozhodnutí, má názor, ví kam jde a přemýšlí o tom. Být jedinečný je ale v každé době těžké, jelikož dav jinakost neuznává, v názorech, oblékání, stylu žití a pod.

   Jestliže si četla Farmu od Orwela, tam stádovost dobře vystihuje Prase Pištík, který mění přikázání a zvířátům tvrdí, že ne a zvířátka mu věří.

Proč je hanlivé, protože ve stádě žijí zvířata? Pro zvířata je to možnost přežití a hlavně rodina. Ty "černobílé továrny na mléko", které jsou pro lidi jen čísla a zisky se navzájem poznají. Kráva se naučí rozeznávat (opticky, opravdu si pamatuje znaky) až 80 jedinců a vytvořit si k nim a s nimi vztah.

    Něco jiného je v Serengeti, ale zvířata v rámci jednoho stáda k sobě pořád mají jakýsi respekt a když jsou napadeni, semknou se, mláďata a slabší jedince uzavřou uprostřed kruhu a chrání je. Když pakoně strhne lev, stádo se pro něj vrátí. Vědí, že se jim šelma nepostaví a umějí tu sílu stáda užít pro svou ochranu. Ne pro ochranu sebe sama, ale ochranu i jiného člena stáda.

    U lidí tohle postrádám - je to jasně vidět na případech, o kterých jsem psala. 99,9% lidí začne utíkat, strkat ostatní, aby zachránili svůj holý krk, ostatní vem čert. A ten jeden chudák se agresorovi postaví, aby ochránil ostatní, kteří buď utíkají nebo stojí a čumí.

     Pro mě není stádovost hanlivá protože to dělají zvířata - ona ji umí "používat", na rodzíl od nás. Lidé se do stáda jen schovají, jak píšeš. Tam s Tebou naprosto souhlasím.

     Nakonec to ale není vlastnost pro nás přirozená, je tedy jen okoukaná a zdegenerovaná tak, aby z toho pro naše plémě plynula veškerá pohodlnost - někdo to vymyslí a ostatní to odkývou…

   Původní myšlenka byla, že se lidé od zvířat liší, tudíš nemůže se o skupině lidí mluvit jako o stádu. Ale je dost možné, že dotaz není směřován na lidi, ale na zvířata, tu socilgii jsem pochopila jako sociologii. Tak je jasné, že srovnáváme nesrovnatelné. Lev třeba sežere mláďata své milé, protože nebude vychovávat potomky někoho jiného a udělá si vlastní. Každý živočišný druh má své a lidi od zvířat se liší citem, duchem a razumem, který by měli používat. Nic zlého jsem tím nemyslela a na zvířátka už vůbec ne, ale vegetarián nejsem.

To já taky ne, chraň bůh, aby aspoň jednou za čas nebyl na talíři kus masa

   Předpokládám taky, že je téma směrované na lidi a my opravdu jako stádo nežijem, jen se tak občas chováme, abychom si odlehčili život.

    Jen mi přijde, že se zvířata často chovají mnohem lépe než lidé, takže přirovnávat někomu ke zvířeti spíš haní to zvíře než dotyčnou osobu.

    No a teď jsme se dostali do krásné úvahy! Na jednu stranu je stádovost dobrá a na druhou ne… Doufám, že Káča vlákno sleduje, když už se tu tak snažíme

   Kdy je stádovost dobrá a kdy ne?

               Tak když se např. valí velká voda, tak je doporučováno netrhat se od stáda. Ale když je v místnosti  100 lidí a 99 jich vyskočí z okna a zabije se, tak je pro toho jediného výhodné se od stáda trhnout a nenásledovat ho …

Stačí zapnout televizi… stádovost je víceméně "debilita" lidí v tom, že když se v metru objeví jeden člověk se zbraní, všech 500 dalších začne zmateně utíkat a ušlapou se (dalších 50 stihne maniak zastřelit), místo toho, aby se masa vrhla na toho jednoho a eliminovali jeho.

    Úvaha je od slova uvažovat - o tématu přemýšlím a to, co mě napadá zapisuji na papír. Nevím, co v tom hledáš za komplikace. Taky z toho vyplývá, že úvahu musí psát ten, kdo uvažuje, a to jsi ty…

   To opravdu není těžký téma, tak se trochu snaž - v životě tě čekají mnohem těžší věci, se kterýma ti nikdo nepomůže.

no, sama jsem zvědavá, co sem kdo napíše

Pojem stádovost v kontextu tématu o zvířatech hanlivý není, v kontextu tématu o lidech je. Kolektiv, skupina, společenství…Na to není nic špatného, naopak, v mnoha ohledech bychom bez ostatních nepřežili. Nicméně ten pojem stádovost vyjadřuje negativní stránku celé věci ve smyslu popření jedinečnosti každého z nás. Je to jako když bude někdo pečlivý - jeden o něm může říct, že to je hnidopich = slovo s negativní kontací. Když ale řekneme,, pečlivý člověk", vzbuzuje to asociace rozhodně kladné.

Napadlo mě, že taková stádovost se objevuje třeba i v módě …. modní návrháři určí směr, že se budou nosit bederní sukně a kolhoty a k tomu krátké tričko a najednou to nosí všechny dívky a ženy i bez ohledu na to, jakou má která postavu a že by opravdu některé potřebovaly tu část těla zakrýt než vystavovat na obdiv.

Nebo si pamatuji dobu, kdy začaly být moderní vlasy malinové barvy a to se to pak červenalo při procházce naším městem…

  Teď mě napadá  ( naši kluci totiž dnes jedou fandit Ševcům  ) že i fanoušci hokeje jsou vlastně dvě stáda proti sobě  

O jistou formu stadovosti usiluji i nektere politicke systemy - viz byvale SSSR nebo Cina, Kuba. Sanzi se, aby lid nebyl informovan o vsem, formovan medii a kdyz nekdo vystoupi z rady, je odstranen.
Jinak stadovost je jakasi pohodlnost premyslet, bez rozmyslu delat veci, co rozhodne druhy.

Jednou jsem odbavovala cestujici na letisti. Venku stala tri letadla a prvni cestujici zamiril do toho nespravneho. Vsichni ostatni ho nasledovali, aniz by premysleli. Tenkrat jsem si rikala, ze lidi jsou jako stado ovci.

Stádovost znamená spokojené nemyšlení a přijetí skupinově platného názoru( jakéhokoli) s cílem  být přijat touto skupinou.  

a nenest odpovědnost… jednání davu má zcela jinou podstatu než jednání jednotlivce a pokud se dostanete pod vliv "stáda" mnohdy i jaksi proti svému přesvědčení, je velmi těžké odstoupit od něj. pak i vzdělaní, rozumní, inteligentní lidé jednají tak, jak by nikdy oni samotní neřekli…   u slabších jedinců lze tento stav navodit což ví jak různí "trenéři" prodejních technik tak třeba i sporťáci. a političtí vůdci a představitelé církví… a organizátoři manifestací… a tak dál

A co říkáte na toto video v článku, klepu se ještě teď. Pavla

http://www.novinky.cz/krimi/295700-lide-v-jeseniku-chodili-kolem-brutalniho-utoku-v-obchodnim-centru-nikdo-nepomohl.html

Já to Pavli četla a pokaždé mě taková věc překvapí. Nikdy si nezvyknu na lhostejnost lidí k násilí a bezpráví.

Tohle by možná bylo i na téma, ale v naší zemi se tomu nedivím. Protože pomůžeš, zraníš nebezpečného útočníka a ještě půjdeš sedět.  Bohužel. Navíc co jsem viděl, tak to byl hromotluk, tak třeba menší chlap by musel vzít tyč a už by to bylo bráno jako nepřiměřená obrana.

Sám se toho bojím, kdy jednou něco podobného uvidím, protože by mi to nedalo.

Ale nechápu, že tam nemají ochranku - v každém centru je jich tři zadky.

ti hlídají, jestli se nekrade a ne jestli se obližuje

MitsCi, Kdyby nebylo lhostejnosti okolí, nikdy bys na to nebyl sám. Jak by nečinnost mohl někdo zazlívat jednotlivci? (tam ale nikdo ani nezvedl telefon)

Baru, lidé mají i strach - krom toho, že jim to je jedno. Před několika lety se brácha zastal jedné slečny a skončil ve špitálu s kudlou mezi žebry. Měl ohromné štěstí - krom jizvy nemá následky. Smutné bylo, že chlap, co ho bodl utekl a stejně tak i dotyčná slečna i přesto, že brácha zůstal ležet v krvi na chodníku. Pomohl mu jeho spolužák, který ho donesl na blízkou polikliniku. A stalo se to v Praze kolem poledního v parku, kde chodí spousta lidí.

   Brácha je pořád stejný a zastane se, když je to třeba. Doufám jen, že se mu to jednou nevymstí…

 STÁDOVOST podle spisovatele Karla Funka.

   Stádovost vídáme masově i v oblasti umění, stačí jediný příklad - Picasso. Mnozí si vlivem jakéhosi celosvětového snobismu nepřiznají, že jim nic neříká, nepovznáší, nepomáhá ničím žít. Dokonale jej analyzoval Jung, přičemž tato analýza je spíše diagnózou. Nebál se říci, že se zde hledá jen chorobné, groteskní, ohyzdné a banální, že zde nic nepřichází divákovi vstříc a že jde spíše o kanalizaci spodin podvědomí.

Kdysi byl učiněn pokus: jedno z jeho děl bylo vzato z galérie a pod policejním dohledem umístěno na ulici k prodejnímu stánku. Ani po delší době se o dílo nikdo nezajímal, krom jednoho člověka, kterému se líbil rám.

     Co mají uvedené omyly či manipulace společného?

Jednak že často rezignujeme na myšlení vlastní hlavou, cítění vlastním srdcem a jednání z vůle vlastního Já, tedy jednáme stádově, považujeme obecný davový konsensus za záruku pravdy.

Dále je to umožněno neznalostí či ignorováním skutečných přírodních a duchovních zákonitostí. Snažme se lépe rozeznávat stádovost ve vědě, v estetice (projevuje se i takovými drobnostmi jako třeba nošením čepice kšiltem dozadu), v politice, ale i ve snahách tzv. duchovního vývoje. Na co vše jsme schopni i v těchto věcech naletět?

     Lidstvo je často v rukách slepých šarlatánů, ale samo jim k tomu dalo pravomoc. Šarlatánství některých pseudoléčitelů, kteří radí např. vysadit léky, bez kterých pak pacient zemře, je jistě odsouzeníhodné, ale je co do rozsahu škod asi jen nepatrným zlomkem šarlatánů oficiální vědy. Ta často vykazuje prvky sektářství a pověrčivosti, ze které obviňuje jiné.

       Záleží i na nás, budeme-li jen ovečkou, pohodlně jdoucí se stádem, nebo samostatně uvažujícími a jednajícími bytostmi, ať už v oblasti tzv. "alternativ" a "duchovna" nebo i v politice, ve vyjadřování, v zájmech, v módě, ve výběru pořadů v televizi, v estetice či umění….

souhlasím s výhradou směrem k Pablo Picassovým obrazům…  KUmšt není měřitelný vstřícností k divákovy, ale shodným vyladěním tvůrce a konzumenta… Picasso jistě namaloval haldu obrazů v nichž těží ze své popularity, ale také haldu takových, kde sděluje divákovi cosi ze sebe (každý umělec dělí svou tvorbu na komerční a niternou) a že v davu nachází tak málo souznějících není jeho vina ( a u jiných zásluha) ale prostý fakt, že každý je vyladěn jinak, jednoduché, líbivé, bezproblémové se sdílí i akceptuje snáz…  Nejsem příznivcem Picassa, můj šálek kávy je jinde, to jen v rámci objektivity směrem k umělci…  Mě je daleko víc "nehezky" z tvorby třeba pana Knížáka… jehož se zdráhám nazvat výtvarníkem…  Mnoho umělců za svého života sklízelo slávu a po pár stoletích jsou už téměř zapomenuti, další nenašli pochopení u současníků, ale čas je vytáhl na světlo, protože teprve časem doba přinesla schopnost souznít s jejich díly, a zřejmě pro nadčasovost se někteří  na výsluní vyhřívají stále…

Dik dik dik potřebovala jsem chytit myšlenku.

Někdy je dobré pro dosažení cílů vytvořit  stádo. Ale stará pravda říká, že armáda beranů, kterou  vede lev, je silnější než armáda lvů, kerou vede beran.

Neylo by lepsi misto "stadovost" pouzit vyraz "davova psychoza"?

Lištičko, určitě mohlo, ale stádovost sedí, jak prdelka hrnec.  

Ne, protože davová psychóza je spíše u toho, kdy lidi utíkají a neví před čím - někdo řekne bomba a tak utíkají. Kdežto stádovost je všude v ČR…