Téma: Propadnutí z matematiky na gymnáziu, zasednutá učitelka - je řešením přestup na jiné gymnázium?

Bože jak já nemám pochopení pro zamindrákované učitele, které bych zavíral na doživotí za to, aby mladým lidem nekazili životy. (to nic, to jsem si jen potřeboval ulevit, protože podobných psychopatických učitelů je ve školství přebytek a ti, které platíme z daní s tím nic moc nedělají)

Kdybych byl na Vaše místě, šel bych OSOBNĚ rovnou za ŘEDITELEM té školy a ne za tou učitelkou (ředitel by ji přivolal sám). Pokud je pravda to co píšete, že Vaše dcera je dobrý student v jiných oborech než technika (matika a fyzika), pak by škola měla brát na tohle ohled a polevit v požadavcích na to co není její přednost.

Rozhodně bych to důrazně vyžadoval pro své děti. Škola nemá právo ničit lidem život a to, že někdo propadá z matiky není často chyba žáka, ale právě vizitka naprosto neschopného učitele.

Dále, kdyby pohovor s ředitelem nezabral, nechal bych opravdu povolat kontrolní komisi a dceři bych zaplatil odučování. (není to drahé)

Jde o to, že i když učitelka sestavuje příklady (o čem nevím s jistotou), tak kontrolní komise kontroluje to, zda jsou příklady adekvátně posuzovány ke schopnostem studenta. Takže tam by už učitelka opravdu nemohla uplatňovat své mindráky.

A všimněte si, jak ta učitelka otočila, když jste na ní vyvinula nějaký tlak – otočila, alespoň na chvilku.

Rozhodně se této osoby nebojte a trvejte si na svém. Vydržte. Hlavně Vaše dcera bude potřebovat hodně podpory a ujištění, že učitelka opravdu nemá pravdu. (Což opravdu nemá a mohu to potvrdit i já)

Já jako zaměstnavatel vídám množství skvělých lidí zničených právě takovými učiteli. Takové osoby by ve školství vůbec neměli působit a je proti nim nutné aktivně a bez strachu bojovat.

A ještě k tomu přestupu.

Ano, dá se říct, že útěk je jednodušší. Ale nevím zda je správnější. Pokud se Vy i dcera naučíte zvládat tuhle těžkou situaci tak, že nad špatnou učitelkou zvítězíte jinak než přestupem, oběma se to hodí do budoucího života.

Vím, že to co říkám je těžké. Ale tohle bych poradil svým dětem. Protože v životě budou muset bojovat ještě mnoho bitev.  

No, nevím Adame, já bych zase řekla: bože jak já nemám ráda slepé rodiče.

Netvrdím, že si nelze zasednout na žáka ani, že to učitelé nedělají. Ovšem pokud neumí žák látku, kterou umět má, tak co je na tom na zasednutí? O co jde o to, že by z pětky možná mohla být čtyřka? To jako fakt????

Pokud děvčeti nejde matematika, tak si má vybrat takový obor kde matematiku potřebovat nebude. Nehledě na fakt, že ani v ostatních předmětech to není zrovna extra slávek.

Jasně známky nejsou vše, ale všimli jste si někdo jak se celkově změnil poměr studentů mezi výučními obory, gymnázii a následně různými voš a vš? Já jo a taky jsem si všimla jak moc chytří mnozí studenti jsou.

Mimo to matematika je věda, kterou buď člověk umí nebo neumí. To se nedá okecat a jestli čtyřka nebo pětka, to už nehraje roli, protože holčina neumí a tím pádem na škole kde je matematika podstatnou součástí, nemá co dělat.

Tak a klidně do mě a kamenujte mě.

Neříkám, že rodiče nebývají zaslepeni, ano bývají, ale nezdá se mi, že jde o tento případ. Vycházím z předpokladu, že tazatelka píše pravdu o jedničkách a dvojkách dcery z jiných předmětů. V tom případě je extrémně nepravděpodobné, že by dcera nezvládala matiku alespoň na 4-ku. Taky je nepravděpodobné, že by normální učitelka dělala dítěti takové zásadní problémy, které zákonité vyústi v poškození osobnosti dítěte (kterou já jako zaměstnavatel často u lidí roky napravuji).

Zásadní problém našeho školství je ten, že nutí lidi do věcí, které jsou jim k ničemu a nutí všechny do všeho bez ohledu na předpoklady konkrétního žáka. Já zaměstnávám techniky a mohu říct i ze své zkušenosti, že 90% matematiky, kterou do nás hustili, jsem za celou svou praxi nevyužil. Natož jiné netechnické předměty. Dělám vysoce kvalifikovanou pozici a zodpovědně mohu říct, že 90% toho co mi škola vnucovala jsem nikdy nepotřeboval a opačně, vše co jsem potřeboval mi ze školy chybělo.

Taky je problém v tom, že jak píšeš, že si má vybrat obor kde matika není, tak tak to v našem školství nefunguje. Mnoho oborů má mnoho předmětů, které s nimi nesouvisí. Například doktor medicíny se učí fyziku na takové úrovni, že musí vědět odrecitovat počet jednotek v SI soustavě. To je informace z fyziky, kterou nepotřebují ani technici v celém svém životě. Ono to vlastně není ani informace z fyziky, ale jde o tzv. metainformaci. V překladu: Je to jako bych se ptal na to, jaký počet stran má kniha o Herrym Potterovi, místo toho, abych se ptal na to, o čem ten příběh v knize je.

Máš pravdu v tom, že matematika je věda. Ale vybavuji si ze školy nespočet situací, kde učitel vyžadoval jedno konkrétní řešení, které učil zrovna on i na věci, který šli řešit jinak. A když to žák řešil jinak, tak řešení neuznal. To nevypovídá o žákovi, ale o neschopnosti učitele a celého učitelského sboru vymyslet příklad, který by ostatní řešení vylučoval.

Takže ano, matematika věda je, ale je na nás lidech abychom ji dali adekvátní exaktnost. A myslím si, že i v matematice existují tolerance. Je smutné, že učitel matematiky má před sebou žáka, který se evidentně matematice nebude věnovat a přesto není schopen uplatnit jeden z nejzákladnějších matematicko/statistických nástrojů – odchylku a/nebo toleranci.

To už není vědě, ale o lidském srdci učitele. A zde vysloveně chybí.  

Nebudu polemizovat o školství jako takovém, rozsahu studia, možnosti využití atd. , je to na dlouho a v obecné rovině bychom se neshodli, protože i když něco nelze zcela konkrétně využít tak mnoho z toho co jsme se učili využijeme v širších souvislostech. Ale o to teď nejde.

Můžeme na to jít jinak, pokud nezvládá matematiku tak, že sotva proleze za čtyři (teoreticky bez toho zasednutí si), myslíš si, že má velké šance uspět u maturity, když zřejmě nechápe základy? Možná ano, možná ne. A i když si myslím, že učitel by měl dát šanci žákovi v tom smyslu, aby mohl prokázat, že umí víc než doposud předvedl, jsem přesvědčená, že nadržování žákovi k ničemu podstatnému nepomůže.

Ty píšeš o nějakém možném psychickém poškození. No, dejme tomu. Já to naopak vidím jako velmi dobrou průpravu pro život, jako možnost být lepší. Ovšem to nesmí za zadkem stát rodiče, kteří budou konejšit a nadávat na učitele, místo toho, aby dítě navedli na to, že by se mělo zlepšit, pracovat na sobě víc, protože to mi třeba v tom příspěvku dost chybělo. Byl  o známkách, ale ne o tom jak se dcera aktivně připravuje do školy, jaké má dispozice atd.

Někomu jde třeba víc čeština, jinému matematika atd. , každý má vlohy na něco jiného a promiň, že v tomhle prostě nenajdu pochopení, protože vnímám dost negativně trend rodičů umístit dítě na víceletá gymnázia zcela bez ohledu na dispozice nebo snahu studenta.

Říkáš, že matematika je ve všech oborech, ano to jistě je, ale na druhé straně v různých oborech studia jsou rozdílné nároky a gymnázia, zvlášť ta víceletá,  obvykle mají nároky vyšší.

Takže pokud trváš na možné psychické újmě, kde je chyba? Na straně učitelky, která nechce nechat projít žáka, protože to neumí a nebo na straně rodiče který vybral dítěti nevhodně školu?

Nebudeš se mnou nejspíš souhlasit, ale já trvám na tom, že za tuto situaci může rodič. Protože kdo jiný by měl lépe vědět jaké předpoklady a schopnosti jeho dítě má?

Když budeš mít někdy čas, podívej se na poměry žáků na víceletých gymnázích, SŠ a SOU.

Dnes je kladen velký důraz na vzdělání, ale ne už tolik na úroveň a schopnosti žáků a mnozí rodiče řeší více to jakáže škola by byla nejlepší místo toho, jaká škola je pro mé dítě vhodná.

Já vím, co jsem já zažil na škole – taky jsem propadal z matiky, ostatní známky 1, 2. A dnes jsem technik a matiku používám denně, ale od té školní je úplně jinde.

Taky vím, co zažívají lidé, které přijímám do zaměstnání na opravdu vysoce kvalifikované pozice. Naše školství je prostě špatné a lidi toho moc nenaučí. Dokáže je ale zdeptat a sebrat jim veškeré sebevědomí a pokud chci konkurovat západním firmám, mám co dělat, abych ty děcka dal po příchodu do práce dopořádku hlavně psychicky.

Ostatně, nedávno zde na serveru zaznělo několik diskuzí od mladých lidí na toto téma.

Samozřejmě souhlasím s tím, že ani rodiče tomu nenapomáhají. Ale v tomhle opět viním školní systém. Na to, aby rodič poslal dítě na školu, která je pro něj nejlepší, by měl mít dostatek informací. To rodiče nemají, protože sami mají dost starostí s prací a fungováním a myslí si často mylně, že když oni jsou zemědělci, tak jejich syn přece nemůže být umělec. Shánět pak informace o školách, kterých je milion není pro rodiče snadné a pro děti, které o životě neví nic už vůbec ne.

Přitom úkolem školy by mělo být ukázat dětem co v životě mohou dělat, ukázat jim, jaké jsou obory, POMOCI jim určit, jaký směr by je asi bavil a pak jim ukázat jaké mají další možnosti škol. Škola by je taky měla směrovat tam, na co mají a co je baví a ne je nesmyslně nutit do obecného vzdělání širšího rozsahu, než co používají specialisté v oborech.

Jenomže školství tuhle nejzákladnější funkci (ukázat dětem možnosti a odhalit jejich silné stránky) neplní (protože učitelé teoretici na tohle nemají) a studenty místo toho připravuje na svět a praxi, která existuje leda tak v hlavách teoretiků z úřadu ministerstva školství, kteří v životě nepracovali.  

Tohle ale asi nevyřešíme jen tak.

Chtěl jsem jen říct, že rodiče i učitelé by dětem měli pomáhat určovat směr jejich budoucnosti a pomáhat jim touto cestou projít. Tím jsem ale nemyslel tolerovat neznalost, ale opačně: učit je, inspirovat je a motivovat je tak, aby děti učivo chtěli zvládat a aby jim bylo vyjasněno proč to mají zvládat a aby jim bylo podáno učivo jednoduchou a srozumitelnou formou s jistými možnostmi volnosti pro vlastní kreativitu s možností seberealizace.

A dle lidí, kteří dnes vstupují na pracovní trh vím, že tohle učitelé nedělají. (Čest výjimkám, které bohužel škody napáchané svými kolegy nezachrání)

Veselko, i já mám zkušenost s pitomou učitelkou a zasednutí si na žáka. Po odchodu z školy, kde tato zamindrákovaná učitelka učila tím způsobem, že ona je bůh a všichni, které ona učí jsou pitomci, tak pokud oni pitomci sebrali odvahu a odešli, tak vím, že hodně z nich mělo červený diplom. Myslíš si, že oni byli doopravdy ti blbí a nebo ona byla,,,,,,,,,,

Nečetla jsem všechny odpovědi, ale jen můj rychlý názor je ten, že pokud dítěti nejde matika na jedné škole, těžko mu půjde na druhé škole stejného typu. Můj mladší syn měl problémy s matikou na učebním oboru s maturitou, po domluvě s třídní uč. jsem ho po 1. ročníku přehlásila na účební obor na stejné škole, bez maturity, kde matiku zvládal výborně a patřil k nějlepším z ročníku. Školu zvládnul pak bez problémů… jako rodič bych měla vidět i nedostatky u svého dítěte.