Téma: Přišla jsem o panenství ve 13 letech - hrozně se za sebe stydím a nevím co na to řeknou rodiče

Text:  ahoj
po dlouhém rozmýšlení jsem se odvázala napsat do poradny. Každý den brečím a trápím se. Máma nebo táta se na mě usměje tak v mé hlavě se hned hrnou myšlenky kdybys věděl co sem porvedla tak me nesnášite. Nebo když mi řeknou že jsou na mě pyšný
Přemýšlela jsem i o sebevraždě mám takový chvíle ale nemám odvahu jsem srab!
Našla jsem si kluka a byly jsme do sebe blázni ale jemu bylo 16 a mě 13! Znali sme se strašně dlouho a plně jsem mu důvěřovala a líbali sme se, byly jsme vzrušení a hodně se to zvrtlo. Ještě jsem ani nepřemýšlela po sexu ale on byl moc rychlej a ja byla omámená. Tahal mě do toho a ja nevnímala líbala ho a bylo to. Byl to nejhorší okamžik mého života! Bylo to v odporným parku jsem odporná děvka co nemá na světe co dělat. Vždycky jsem si říkala že o to chci přijít v 17 a tohle? Jsem stejná jako ty ostaní děti co o to přichazí tak brzo Je mi ze mě špatně. Je mi 14 a za rok půjdu na kontrolu a strašně se bojím, když se to dozví nevím co říct. A navíc jsme neměli ochranu neplánovali jsme to a udělal se do mě tak se bojím že když to zjistí a já řeknu že sem si to dělala sama, pozná že se do mě udělal nebo něco takového. Vydrželo nám to ale ja jsem mu řekla že ho nechci prostě. Chci začit od začátku, mám na něj vztek, kdyby to byl dobrej kluk nikdy by to neudelal. Spíš by mě chránil a říkal mi že to není správný Nevim co mám dělat nejvíc se bojím toho až se to dozví moje rodiče a nebudou mě mít rádi, protože já je miluju Jsem ostuda rodiny. Bohužel už to nezměním. Nevím co bude dít dal až se to zjístí co semnou bude?
Moc vám děkuju za  váš věnovaní čas děkuji