Téma: Nezájem partnerky o sex, netěší a neuspokojuje ji

  Čechrat ego nechceš, ale stejně je pošramocené, chápu.   Co dělat nevím, kolem zkouškového jsou nervy, ale i tak bych cítila potřebu náruče. Asi bude slečna vlažnější či-co. Jakýpak má vztah s rodiči, sourozenci? Je tam vřelost? Náklonnost?   Osobně bych měla strach, že jí to zůstane, protože ve dvaceti je člověk už hotový jedinec a dost by mě štvalo, kdyby byla bez citu a vlažná i k společným potomkům, páč všechno souvisí se vším, že?   Na Tvém  místě bych hodila zpátečku a počkala, buď si všimne, že se něco děje a nějaká jiskra bude, nebo ne a řešení je na Tobě. A jak jsi poznal, že je to ta pravá?

Přemýšlela jsem, nenapadá mě ale nic jiného, než trochu zdrženlivosti. Věřím, že to může být  pro Tebe těžké, ale zrovna tak věřím, že jde u Tvé dívky o přechodnou dobu  a čím víc se budeš snažit, tím hůř. Dej tomu čas.... (pokud Tě miluje, ne, jak píšeš, že Tě má ráda)

přechodná doba... už je to takhle 7 měsíců...  

Holky, asi máte pravdu.. zdrženlivost.. Ano, je chladná, vlastě rodiče má rozvedený, s bratrancem se nebaví a s tetou taky ne (rodinná hádka), takže vlastně komunikuje jen s mámou se kterou žije.. Dřív, názory, poučky, nařízení, zákazy od mámy nesnášela, bouřila se, ale ted je odevzdaná a připomíná mi chováním její mámu. Bohužel s tou sem si nesedl hned ze začátku aniž bych ji něco provedl. Jsem slušnej, žádnej povaleč, alkhololik atp. Studuju Vš.. Pravá? Protože jsme spolu kdysi chodili 3 měsíce, pak jsem měl dlouho jinou přítelkyni, protože tato vztah nechtěla a po roce o mě začla mít zájem a moje láska k ní, nikdy nevyprchala a at se chová jak se chová, dokážu ji to odpustit a snažim se svoje chování napravit, ač si řikám, dyť na mém místě by se zachoval takto každý.. A rady od známých apod. mi tvrdí, že už sem se měl na ni dávno vykašlat... No takže tak. Ano a prej už mě nemiluje, že je to pryč, ale že mě má hodně rádá... Přijde mi, že neví co chce, a neumí si užít život.. Je to na dlouho, nejde to tu vylíčit všechno.. Ale čím víc se snažim být lepší, tím je to horší,,

Nemiluje.... napadlo mě, jestli je to náhoda, když jsi použil slovo - ráda. V tom případě mají Tví známí pravdu.

Tak ono je někdy lepší mít někoho soustavně rád, než milovat pár týdnů a pak nic už necítit.. Už nevěříme na pohádky s láskou planoucí až do hrobu.. Vždycky zamilovanost jednou přejde... Ale ona je chladnej čumák.. Nechám to ko'novi, ať to nějak dopadne.. Trápit se už nechci.. Jinak Děkuji 

Soustavně rád můžeš mít i třeba zmrzlinu. Že láska není jen pohádka, na to jednou přijdeš sám. Snad sis to jen popletl se zamilovaností, o té by se to dalo říct. Přeju hodně štěstí.

Milý hochu, pravda je taková:některé ženy sex milují od nejútlejšího dětství, některé ho milují poté, co ho v pubertě objevily. Pak jsou takové, které ho milují až v pozdním věku. Pak jsou takové, které ho milují sinusoidně. Někdy ano a někdy ne - ty jsou pro chlapa největším nebezpečím, páč nikdy neví, na čem je. A pak jsou takové, které ho milují jen do početí, pak mají splněno a chlapa odstaví. A některé ženy sex nemusí vůbec. A některé ho přímo nesnáší.

Říkáš si - to je teda pořádný labyrint? No  ano, je. Já jsem se to naučil řešit tak, že o erotice diskutuji co nejdříve a s pannama též, protože rozhodující kritérium tam vypoznáš, když z ní vypáčíš, zda se sama a často ukájí.

Prostě - vztah muž - žena je velmi, velmi na budku a hormony ho ne ovlivňují, nýbrž přímo předurčují.

Mám pro tebe řešení - a ne, nemá to nic společného se sexem, jak poslední účastník diskuze píše... když to několik měsícu báječně fungovalo a najednou už ne, je problém úplně někde jinde.

Zní to tvrdě - ale známí mají nejspíš pravdu. Je však cesta, jak na to přijít, jestli ano nebo ne.  Žádný chlap dokáže ženy zcela pochopit, ale já je aspoň velice dobře znám a řeknu ti následující: ta holka je zřejmě zafixovaná na kariéru a uzavřela se, vztah jí (teď) nic naříká, aní mazlení... ani několik pokusů o vážný rozhovor nepomáha - to je velmi špatné. Musí se na to jít s logikou: nechá tě prostě, protože je téměř jistě toho názoru, že tě potěší, když budeš mít sex. Hodně žen je (promiň) tak "blbých", že si myslí, že chlap potřebuje sex takovým způsobem, aby jen on něco z toho měl, aby se prostě ukojil...  je to takový všeobecný obraz, jestli víš, co myslím: časopisy typu "miluje mě", porno apod. tenhle moderní svět opradvu vytvořil takový obraz, který nejde jen tak smáznout z vědomí.  Proč by jinak s tebou spala, když teď nic z toho nemá? Kvůli tobě, jako "laskavost". Pamatuj si má slová: jednoho dne za tebou přijde a řekne buď na férovku nebo kolem horké kaši: "Promin, moc mě to mrzí a nevím co s tím, ale zjistila jsem, že tě už vůbec nemiluju, že z našeho vztahu nic nemám, jak takhle dál nemůžu žít". Nevím, kdy ten den příjde. Může to být pozítří nebo za deset let, prostě až ji dojde síla "trpět" tě dále. Moje, myslím si, velice cenná, rada je: odcestuj někam na delší dobu nebo prostě najdi si důvod, abyste se vůbec nevídali minimálně dva měsíce. Přítom můžete mít kontakt, psát si SMS, někdy zatelefonovat. Takhle totiž ta holka zjistí, jaký to je, když je v podstatě sama - a když se pak vynoříš po dvou, třech měsících, čekej s největší pravděpodobností výše uvedená slova. Pokud ne, máš velké štěstí a měla jen krizi, ve které nedokázala dát city najevo. Pokud tě opravdu miluje, bude tě milovat i po tak dlouhém čase. Pokud jí však nebudeš chybět, jaký má ten vztah potom význam? Budu rád, když mně napíšeš, jak si dopadl. Nikdy jsem neměl to štestí, potkat svou pravou lásku, ale "umím" to se ženskejma... takže z psychologického hlediska vím, jak z nich vydolovat to, co nedokážou říct nebo dokonce "ještě nevědí"... dost jsem pro tuto "schopnost" utrpěl, věř mi.  Poslechní mou radu a budeš vědět, na čem jsi - kdybych mohl, dám ti na to ruku... důležíté je, aby to byl opravdu dlouhý čas, nejen dva, tři týdny. Musí najít sama sebe a poznat, jestli se má lépe s tebou nebo bez tebe. Pamatuj: pravá láska trvá navždy a budeš ji po nějakém čase chybět a to stále, i kdybys byl tři roky na druhém konci světa.

Měj se a doufám, že jsem ti pomohl. Je to tvrdá a kamenitá cesta, ale jediná, která vede k jasnému výsledku. Takový je bohužel život a je to rozhodně lepší, zkusit to sám na férovku než být léta zamilovaný - a pak to jeden den příjde z ničeho nic, zjevně bez důvodu.  Trpěl bys mnohem víc a nepochopil bys to, řekl by sis "proč, proč jen... vždyť jsem ji nikdy nic špatného neudělal a léta bylo vše ok mezi námi". Vsadím se, že by ti (dobrý) psycholog dal stejnou radu. Klidně si nějakého najdi a promluv s nim, co si o tomhle myslí... můžeš být sebevíc zamilovaný, ale když holka není je vše, a opravdu vše jen marné! Psycholog ti pak jen může pomoct, vyrovnat se s bolestí, nikoli jí nějakým zázrakem "přesvědčit", že tě zase bude milovat.

Můj názor je, že to budoucnost nemá. A ona už to ví dávno, ale nemá odvahu Ti to říct. Ona přeci nebude ta zlá, radši počká, až to Tebe přestane bavit taky a bude mít klid. Jestli čekáš, že Ti upřímně odpoví na otázku, jestli by chtěla sex s jiným- tak to se nedočkáš, i kdyby to pravda byla - ježiš, nikdy, nikdy Ti to nepřizná!!! Promiň, ale z toho co jsi napsal, to vidím takhle. Ani náznak něčeho dobrého- pro Tebe. Přeji hodně štěstí, ať už s ní- pokud se v ní pletu- nebo s jinou, lepší. Každý si zaslouží plnohodnotný a veselý vztah. Můžou být mráčky, ale sem tam, né permanentní šero. Pa