Téma: Neumím se bavit o intimnostech s přítelem

Víceméně to přijde s věkem. Svého času bylo snad pro každého nemyslitelné používat jiná slova než "to" pro označení sexu a "tam dole" pro ozančení penisu nebo vaginy a když takové slovo někdo řekl všichni se červenali a hloupě hihňali. Dnes už se i s přítelem i s kamarády úplně otevřeně bavím o sexu a o všem, co k tomu patří.

   Co se týče mamky, záleží, jaký s ní máš vztah. Já se třeba s mojí mámou nikdy o podobných věcech nebavila - přišlo mi snažší se podělit s mými kamarádkami, ale pokud si normálně s mámou povídáte zajdi za ní a řekni jí co a jak. Začni u holek (ať mámy či kámošky) a začni s něčím "jednodušším", třeba jejich pocity z prvního milování a tak. Uvidíš, jak mluví o intimitě ony. První pocty nejsou moc příjemné, ale zvykneš si. Nikdo ti hlavu neutrhne, jsme lidi a všichni máme penis či vaginu a všichni souložíme a všem se nám to zezačátku špatně pojmenovávalo. Až se budeš cítit lépe promluv si s přítelem, co se ti libí, kde máš ráda jeho doteky polibky...

  Ale dej tomu čas. Pokud je přítel starší, pochopí to a když, tak ti trochu pomůže. Mamka, pokud je rozumná, tak taky. Nakonec jsi ve věku, kdy přicházejí první zkušenosti z klukama a seznamování se sexem, tak s tim rodiče musí počítat

    Přeju hodně odvahy, ať to nějak rozlouskneš Ale jak říkám, dej tomu čas - postupně se otrkáš a za pár let nebudeš mít problém se vyjádřit.

Ahoj, zábrany jsou u člověka přirozené, i lidé v mnohem vyšším věku mají zpočátku zábrany, jde-li třeba o nového partnera.

A celkově si myslím, že dnešní mladí nějak zbytečně spěchají, mám pocit, že je lepší trochu víc duševně dozrát a až pak se pouštět do sexu, aspoň tak do těch 17 počkat...

Ale samozřejmě je to individuální, někdo dozrává dříve, jiný později.

Někdy ale brzký začátek může přinést zklamání na duši i na těle, nebo jedno z toho

A tak vůbec, vždyť přece není potřeba až nějak podrobně o tom mluvit, spíše se ty věci dělají, než aby se o nich mluvilo, ne? Podstatné je probrat antikoncepci, ale třeba pokud jde o nějaké konkrétní praktiky, není potřeba to předem všechno ve slovech definovat a pojmenovávat, ale třeba pak jen v intimní chvíli druhého vést a zároveň se nechat vést... Pohledy, dotyky, pocity... A tak

Držím palce!

Jo, veverko, to je druhá stránka věci, ale bohužel je to taky dnešní trend. Je teda fakt, že my nejsme o moc starší, ale přecejen se o něco lišíme od mladších zástupkyň naší generace. Já například uklízela barbíny, když mi bylo 14 a šla jsem na intr. Ne, že bych u nich trávila dny, ale stavěla jsem jim domky a tak. Co jiného jsem měla dělat? Počítač mě nebavil, o kluky jsem neměla moc zájem a když jsem nebyla na tréninku nebo ve stáji, hrála jsem si s barbínama. Nakonec, to byl dobrý relax - pustila jsem si rádio a hrála si

    Mám 16letou sestřenku, která tráví už snad od 13 všechny své volné chvíle s klukama v čajovně, teď už i v hospodě, dělá do politiky a jezdí na "soustředění" a na FB neustále čtu stavy, jaký je její soused z francie kořen a že ten ital se zdá pěkně vášnivej apod. No, zvedá se mi z toho kufr, protože takhle bych o chlapovi nepsala snad ani já. Co je ale nejhorší, že její rodiče jsou na ni pyšní, jakou mají šikovnou a společenskou dcerku...

   Snad už od 12 se pečlivě upravuje a líčí a když jsme se před pár lety sešli u babičky na chatě a lákali ji na schovku celkem se zlou jsme se potázali. Bývali jsme parta a schovka byla naše tradiční každodenní hra z dětství a až do doby, kdy nám naše slečna sestřenka dala najevo, že jsme trapní... No nenaděláš nic, dneska děti hrozně rychle stárnou. Tak si říkám, když už nic jinýho, že aspoň někteří vydrží se sexem počkat aspoň do těch 15. Je to smutný ale-všechno je hrr hrrr, protože "kamarádky už to dělaly" a pak je zbytečně spousta raněnejch dušiček, jak ty říkáš. V lepším případě - v horším se řeší potraty.

   Ale naštěstí jsou ještě mladé slečny, které nějaké zábrany mají, melanko, a trochu o věcech přemýšlí 

 V patnácti je to asi normální, ne?   Jak se bude vztah prohlubovat a budete si víc a víc rozumět, přijde to samo, uvidíš. Chce to čas a nespěchat.