Téma: Musí platit výživné oba rodiče pokud se potomek odstěhuje?

To víš že jo. Makat nemusíš, rodiče se o tebe postaraj až do smrti.
 

Moc jsem nepochopil jestli to bylo myšleno jako vtip nebo jako urážka

Přečti si otázky a odpovědi zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vyzivne-alimenty.html 
Myslím, že tam odpověď najdeš, nebo můžeš vznést dotaz přímo do uvedené bezplatné poradny zde:  http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/

Pokud se budeš soustavně připravovat na povolání tak samozřejmě ano. Vyživovací povinnost mají oba rodiče.

Je to přesně tak, jak píše Veselka. Dokud studujete, mají vůči Vám vyživovací pocinnost oba rodiče. Pokud byste se získáním výživného od rodičů měla nějaký problém, musela byste se obrátit na soud v místě Vašeho bydlšitě se žalobou o určení/zvýšení výživného.

Přesně tak. Oba rodiče jsou povinni výživou do doby, než je potomek schopný se sám živit (vydělávat si).

Fascinuje mě přístup dětí ke svým rodičům. Prostě plaťte, já CHCI studovat. Společnost bez morálky a kodexů cti, nemá nárok na pokračování.

Zbytečně silná slova, nemyslíš?

Víš, asi takhle. Jsem ve stejné situaci jako autorka. Až na to, že máma v rpvé řadě rozbourala rodinu a požádala o rozvod. Táta teď platí všechno a máma na mě ještě tlačí a chce po mně neustále nějaké peníze (skrze mě se je snaží získat od táty). Oni dva mě přivedli na svět a ani já, ani brácha nemůžeme za to, co se mezi nimi stalo a máme právo se vzdělávat, studovat a jednou dělat něco, co nás bude bavit. Samozřejmě to nebertu tak, že budu studovat nevím do kolika, aby mě živili. Ne. Vystuduji jednu školu a půjdu normálně pracovat. Jen, veterina není zrovna lehká škola, při které se dá pracovat tak, abych si vydělal na živobytí. Takže když dětem rodiče "nebyli schopni" zajistit rodinné zázemí a normální chod domácnosti, aby se děti o peníze nemuseli starat, měli by mít alespoň tu zodpovědnost a dítěti platit, než se bude schopné postavit na nohy. Neumím si moc představit, že by děti z rozvrácených rodin šly pracovat hned po základce - moc by toho asi nevidělaly, že...

    Své rodiče jsem měla v úctě a do jisté míry vždy budu mít (proto problémy s mámou neřeším soudně, ač její chování opravdu přesahuje meze i morální i právní). Takže bys neměl vše házet do jednoho pytle-já se o rodinu nepřipravila-naši se rozvedli a my, s bráchou jsme na tom byli byti už tak dost. Takže to, že nám zajistí (víceméně jen taťka) studium beru jako zbytek rodinné péče a lásky. Nedá se to moc zformulovat, ale když to shrnu - děti nemůžou skončit na ulici protože se rodiče rozvedli. Souhlasím se závěrem tvého příspěku, ale úcta by měla být oboustranná. Nepřivedu na svět dítě, aby za mě řešilo partnerské problémy a nakonec zůstalo samo a bez peněz. V tom také vidím jakousi úctu a morálku ze strany rodičů...

    Zřejmě jsem zapomněla podotknout, že moje máma se v mých 17 letech odstěhovala "za lepším" k příteli a žije si spokojený život v jejich pěkném baráčku. Přeju jí to. Já žiju z ruky do huby a mám štěstí, že mám hodného přítele, který je por mě nejen psychickou oporou, ale bohužel i tou finanční a ještě o něco mi usnadňuje studium. Abych mámě nekřivdila (protože k ní mám pctu), dohodly jsme se, že se odstěhuje. Ale to, že tím ukončí náš vztah matka-dítě jsem tenkrát netušila. A tak mi zbyl na krku velký byt, spousta starostí a pár pěkných vzpomínek na rodinu, přifařily se celkem slušné dluhy protože si peníze netisknu a taťka není milionář a spousta dalších problémů... A já tiše mlčím a snáším telefonáty, které jistě hraničí s vydíráním, nemluvě o požadavcích, které na mě máma má. O téhle morálce a kodexech cti mluvíš???? Nefascinuje tě také někdy přístup rodičů ke svým dětem???

    Abych byla upřímná-nemám si na co stěžovat - aspoň za časů, kdy jsme bývali rodina to bylo pěkné. Jezdili jsme společně na výlety, večer hráli hry a dělali domácí úkoly. Bylo to pěkné. Nebyli jsem týraní, jako některé děti. Jejich přístup k rodičům tě také fascinuje? Nemůžeš vše házet do jednoho pytle-každá situace má dvě strany, stejně jako mince...

Mě příliš normální nepřipadá, že si dítě může vymoci soudem na svých rodičích jakési peníze. Ale právní normy tohoto státu se už dávno rozešly s mravním kodexem. Nepovažuju se zrovna za starého, ale co si pamatuju já - když jsem se chtěl osamostatnit, musel jsem si taky na to vydělat. A já jsem taky studoval a po rodičích jsem nechtěl nic. Nikoho se nechci dotknout, říkám svůj názor.

Tahle podivná vzájemná povinnost tu byla, co pamatuju. Brala bych, že dítě má povinnost k (řádným) rodičům, ale ty další mi taky přijdou nemorální. Třeba povinnost po x letech k bývalým manželům je úplně zcestná.

Tak to je Váš problém, že jste neuměl využít svých práv Kvůli tomu ale nemusíte být hrubý na pisatele.

A když na něčí příspěvek reagujete, prosím klikněte na "Odpovědět", ať je zachováno vlákno. Protože Vaše odpověď na můj vzkaz je teď zcela na konci stránky a tím pádem se ztratila logika komunikačního vlákna.

Pokud vám právo dává možnost dělat něco ne zrovna morálního, není pak někde chybička adminku, co myslíte?  

Zmáčknul jsem odpovědět, aby se neztratila alespoň logika komunikačního vlákna.

Hezké Vánoce přeju.