Téma: Posmrtný život aneb život po životě
Uživatel: Cyklista z Beverly Hills
Co je podle Vás po smrti? Tma nic nebo přece jen něco?
Díky za jakýkoliv názor.
Reakce čtenářů
To jenom Smějícím se Jackům..
My ostatní budem někde juchat.. 
Dr. Moody napsal krásnou knihu o životě před životem a životě po smrti.
Taky někdo moudrý napsal, že nikdo neví, zda umírání není zrození a život umírání.
Jack prostě věří pouze na zákon hmoty. Ale existuje duše. A to je vědecky dokázáno, že po smrti je tělo o pár gramů lehčí. Ne, Jacku, nesundali mu boty.
A taky Alan Kardec napsal krásnou knihu " Kniha duchů".
Takže , já věřím. Věřím v život po smrti, věřím v nevysvětlitelné věci, v kruhy v obilí, v levitaci.Protože tahle vírá dělá život barevnější a zajímavější.
„Jack prostě věří pouze na zákon hmoty. Ale existuje duše. A to je vědecky dokázáno, že po smrti je tělo o pár gramů lehčí.“
Aha, tak když je duše podle tebe nehmotná, tak proč je tedy tělo po smrti o pár gramů lehčí? Nehledě na to, že se to jen říká, nikdo vědecky nedokázal, že by úbytek hmotnosti (pokud nějaký je) souvisel se ztrátou duše. Může to být např způsobeno únikem kyslíku z plic, nebo čímkoliv. Hmotnost se ti jen díky dýchání kontinuálně mění, nikdy nevážíš na gram stejně jako v předchozím okamžiku.
„Věřím v kruhy v obilí, v levitaci“
Kruhy v obilí existují, v ty nemusíš věřit. Levitace lze dosáhnout pomocí levitujícího kondenzátoru, tzv. lifteru.
Smějící se Jack... To mi k Tobě nějak nepasuje.
Moc si nedokáži představit, že se umíš smát.
„Že noha, to je příklad, ale koho bolí?“
Mě bolí. Nebo toho člověka, koho bolí.
„Tak buď jsem já a já bolím, anebo jsem já a moje tělo, tedy dvě složky...“
Jsem já a bolí mě noha. To, co píšeš, je jazykově nesmysl, ale klidně by mohl existovat jazyk, kde by se dalo říci, že já bolím (nebo něco v tom smyslu). Nicméně to nijak nesouvisí s tím, že já jsem celý svý tělo (i když mozek je to, díky čemu si své já uvědomuju).
„To je jen příklad toho, že pokud jsme tedy dvě složky, lze být i jedna nezávislá na druhé.“
To, že jsou něčeho dvě složky, nijak neimplikuje, že obě složky jsou vzájemně nezávislé, viz např. systém Země-Měsíc.
„Takže - tělo může odejít, ale já mohu zůstat. A já nestačím zírat, že Tobě to zůstalo utajeno..“
Ne, viz má předchozí odpověď. Na druhou stranu já tě chápu, poněvadž to, že si myslíš, co si myslíš, má určitě svou příčinu, např. těžký život, nebo nízkou inteligenci, nebo zvrácenou výchovu v dětství, nedostatek nadhledu, nebo duševní poruchu atd. (Nepochop to špatně, nijak se do tebe nenavážím, pouze vypisuji seznam možných příčin, který je navíc jistě neúplný. Na tebe bude sedět zřejmě jedna ta příčina, ať už ta z těch jmenovaných, nebo některá z nejmenovaných. Která to však skutečně je, nevím, poněvadž tě neznám..)
Jinak Ti můžu otevřeně říct, že jsem se nad Tebou opravdu pobavila. Už od napsání jsem fakt čekala, až se konečně ozveš.
A můžeš věřit, že nic z popisovaného za sebou nemám a snad to nebude znít nabubřele, ale ještě se mi nestalo, že by někdo pochyboval, nebo znevažoval mou inteligenci.
Nic ve zlém, ale opět jsi nezklamal. Ale stejně jako každý, i Ty máš právo na svůj názor.A neříkám, že se nenajdou i takové, se kterými souhlasím.
Otázka: " Jacku, nikdy jsi neprožil něco, co si nedokážeš zdůvodnit, vysvětlit?"
A co síla myšlenky? To je taky podle Tebe souhrn čehosi, co se dá zdůvodnit?
Pro mě je lepší, když si myslím, že moje duše kdesi bude čekat na další život, jakýkoli, taky se mi lépe žije s vědomím, že tento osud a zkoušky, kterými procházím jsem si vybrala, že je to má volba.
„Otázka: " Jacku, nikdy jsi neprožil něco, co si nedokážeš zdůvodnit, vysvětlit?"“
Ne, neprožil. Vlastně kdysi jednou ano, ale zpětně jsem si dohledal příčinu (jednalo se o spánkovou obrnu). A i kdybych prožil něco, co bych si nedokázal vysvětlit, tak to přeci neznamená, že to žádné racionální vysvětlení nemá: buď to dokáže vysvětlit alespoň jeden člověk na planetě, nebo nikdo, ale to pořád neznamená, že racionální vysvětlení neexistuje. Ve skutečnosti existuje vysvětlení pro jakýkoliv jev v naší realitě nezávisle na tom, jak hluboké je naše poznání (viz např. blesky v pravěku apod.).
„A co síla myšlenky? To je taky podle Tebe souhrn čehosi, co se dá zdůvodnit?“
Jak definuješ pojem síla myšlenky? Zatím vůbec nevím, na co se mě ptáš, takže nedokáži odpovědět. Každopádně ať je to, co je to, určitě to má logické odůvodnění.
Mám pocit, že nežiješ, jen přežíváš v hledání racionálních vysvětlení, že vše musí mít vše jasně dané, tvoje heslo bude:" Formuluj přesně".
Máš jen svou pravdu a nepřipouštíš, že vše může být jinak. Ale zase je fajn tady mít někoho takovýho, jinak my ostatní bychom si asi moc hráli do noty.
Já až umřu, budu s jinými duchy v prostoru čekat na své další zkoušky. Až umřeš ty, dělej si co chceš.
A já zopakuji, že mě vůbec neznáš, tudíž nemůžeš něco takového tvrdit.
„Protože já bych řekla:" Padá hvězda" a ty by jsi mi hned vysvětlil, že to není hvězda, ale kus hmot,y která padá tisíce let a rychlostí se v prostoru zahřála.“
To se pleteš. Pod větou "padá hvězna" implicitně rozumíme to, co jsi zde zjednodušeně popsala. Znovu opakuji, že mě vůbec neznáš, ve skutečnosti jsem velice romantický typ a když mi jednou přítelkyně řekla, že viděla padající hvězdu a přála si, abychom spolu byli pořád šťastni (nebo něco v tom smyslu, nepamatuju se přesně), tak jsem ji obejmul. A řekl něco hezkého, už opět nevím co. To ale neznamená, že já nebo přítelkyně věříme, že padající hvězda má nějaký jiný význam než ten, že se jedná o padající šutr rozpálený třením v atmosféře doběla. Rozdíl mezi romantikou při padající hvězdě a věřením v nadpřirozeno je ten, že to, že si dovedu užít jedinečný okamžik, nijak nevypovídá o tom, jestli uvažuju racionálně nebo iracionálně. Kdežto když řeknu, že věřím na duchy, tak jsem buď hloupý, neumím uvažovat racionálně, nebo něco v tom smyslu. My tu diskutujeme na téma posmrtný život a to nijak nesouvisí s tím, jestli jsem romantik nebo ne. Otázka zněla, jestli věříme na posmrtný život. Odpověď je jednoznačná, tato otázka je nesmyslná, poněvadž posmrtný život neexistuje a to, že je někdo tak omezený, že to nedokáže pochopit, na tomto faktu nic nezmění. Úplně něco jinýho je, když sedíme s kamarády o půlnoci na lesní pasece a vymýšlíme si různé strašidelné historky.
Věk: 12
Jack mi tady tvrdí, že ho neznám, to je pravda, což já ovšem nikdy netvrdila, nenapsala jsem, že ho mám přečtenýho, že ho znám.
Ale zase konec konců to není špatný, když takto někdo oponuje. Vidím v tom zábavu. Protože určitě pár z nás to vytočilo, stejně jako my vytočili Jacka.
A vo tom to je. Vášnivá diskuse. Škoda, že není chat. Mimochodem Avatárku. bude? Bylo by fajn , kdyby se to povedlo
Věk: 39
jestli vás zajímá posmrtný život, vše o něm najdete na www.onen-svet.tode.cz
Věk: 38
Tohle byla vážně moc hezká diskuze.) A uvažování Jacka je roztomilé. Hodně mi to připomnělo stanoviska klubu skeptiků, mimochodem i Moody od nich dostal ocenění - bronzový Bludný balvan - právě za svou "práci" spojenou s životem po životě. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1301101163
Osobně nedokáži říct, zda věřím, či nevěřím, na něco po smrti. Nejsem razantně proti, jelikož jsem se neshledala s informacemi, které by toto stoprocentně vyvrátily, ovšem, ani potvrdily. Vedla jsem na toto téma nedávno rozhovor se svým věřícím bratrem, jenž je schizofrenik. On věří tomu, z hlediska víry, že buď skončíme v nebi, pekle, či v očistci. Říkám...a co když bude naše duše žít v někom jiném? Co když jsme již každý nějaký ten život žili a žít budeme? Jak vysvětlit zkušenosti lidí, co se po nějakém úrazu hlavy, či po komatu probrali a najednou plynně mluvili řečí, se kterou nikdy nepřišli do styku? Bratr na to, že jim bůh dal takové požehnání. Má to ten bůh ale práce s takovýmihle věcmi, místo, aby se zabýval něčím důležitějším, co? Pak se o tom samém tématu bavím s jinou osobou, s trošku reálnějším pohledem na svět....odpoví mi, že takovouto změnu v jazyce lze vysvětlit prostě hypnózou. Hmm, a co ti jedinci, co se proberou a sice mluví úplně jinou řečí, ale ten jazyk i obraty jsou někdy z bůhvíjakého století? To by ten hypnotizér byl obzvlášť nadaný vtipálek. Samozřejmě se mohu zamýšlet i nad tím, že veškeré hlášky o těchto případech, jsou jen novinářské kachny.) Nu, ale zas takový skeptik nebudu, jelikož tomu zkrátka nerozumím a nemám dostatek podkladů.) A krom toho se vskrytu těším na to, že se jednou narodím jako chlap a budu prohánět sukně, prosila bych pokud možno galantní chlap, aby si to ty ženské užívaly.)
Díky, že jsi mě připomněla starou diskuzi. Mám čerstvou informaci, můj kamarád byl zasažen el. proudem (amatér, spravoval si doma zásuvku). Naštěstí se mu dostalo rychlé lékařské péče, bylo to dost dramatické, dvakrát jej nahazovali a nic až po třetí se zadařilo (díky). Kamarád říká, žádný tunel, žádné světlo ani teplo, ale přestal koktat. To co nedokázala za 6 let logopedie, dokázal úraz a malinkatá chvilka na druhém břehu. Jo a impotentní není, už jsem se ptala.
Věk: 33
Mám pro vás tip
br />http://edamaznakcempirek. blog. cz/1203/nejde-li-to-s-zivymi-mrtvymi
Raymond A. Moody: „Život po životě. “
Americký lékař a spisovatel proslul po celém světě jako významný badatel a spisovatel, který se zaměřil na oblast „smrti“ a zážitků s ní spjatých. Co vlastně nás čeká po smrti? Náboženský pohled předpokládá určitou formu posmrtné existence, kdežto materialisté vycházejí z představy zející nicoty. Důkazy, jež by vyřešily nejspornější otázky lidské existence, však zatím nikdo nepředložil. Zvláštnímu zájmu se proto těší prožitky blízké smrti (NDE). Právě ty Raymond Moody intenzivně zkoumal a dokázal popsat charakteristické znaky, jež je provázejí. Jeho knihy se ihned po vydání v USA staly světovými bestsellery. Autor v nich shrnul vzpomínky těch, kteří přežili klinickou smrt, a došel k pozoruhodnému zjištění – vjemy při umírání bývají shodné a vesměs naznačují možnost jakési další cesty. Lze tato překvapivě přesvědčivá svědectví brát za doklad, že věřící právem očekávají přechod „na onen svět“? Raymond Moody nikomu nepředkládá hotové závěry, ale jeho strhující knihy otvírají prostor lidské naději.
http://voltaire. netkosice. sk/docs/zivotpozivote. pdf
.jpg)
Raymond Moody přijal pozvání České televize. Reportáž - VIDEO + článek.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/100193-raymond-moody-zivot-po-zivote-je-nadeje/
