Předpokládám, že ten pocit o uhození hřebíku na hlavičku máš pouze Ty!!!   Manželka vypadá asi na jiný názor, no a ten je správný!!!!!

Pravdu mám samozřejmě já, tak to máme v rodině zařízené již 21 let a tento model se velmi osvědčil a nemíníme to měnit, ale mně jde o to rčení...  

  Rčení je v přeneseném významu- vystihnout problém. Ale nazvat mě můj jalůvkou, tak uhodí hlavičkou o hřebíček!!!   (pro všechny, kteří ví víc jak já, nejsem agresivní)

Já to chápu tak, že něco trefíš, trefíš podstatu... Stejně tak můžeš zašroubovat šroubek... Ta rčení jsou fakt divná...  

  Rčení? Rčení jsou v pohodě, ale některé výrazy a názvy. Třeba pánské přirození, no co kdo na tom viděl kdy přirozeného? Nahej chlap je tak nepřirozenej, že nikdy nevím jaké emoce to ve mě vyvolá.   Nebo muž- hlava rodiny!!!   Hlava rodiny je podle mne ten, kdo ví všechno o domácnosti, včetně očkování dětí, docházejících potravin, přeplněného koše s prádlem atd.... Navíc levou zadní dokáže tyto nedostatky s přehledem vyřešit..... Mi něco povídej o rčení.....

Ale máš i dámské přirození.... je to prostě zastaralý výraz, ale zase každý ví, o co jde. Snad. Protože když se dívám na pořad "Nikdo není dokonalý", tak  mám pochyby.

  Myslela jsem všobecně přirození. Protože když je to tak přirozené, proč chodí všichni oblečení.   (A s nenažraným  Adamem z Ráje za mnou nechoďte).

A co původem slova přirozený, tedy jsoucí už od narození?   Nemůže to být prostě kvůli tomu, že se dřív uřčilo při porodu, jestli je to chlapeček nebo holčička a tím mu/jí to bylo přisouzeno? Já nevím, ro mě teď napadlo

Miroslav Horníček dostal otázku od diváka, proč se říká páté přes deváté a ne třeba čtvrté přes osmé.

To nejde, na to pan Horníček. Kdyby se říkalo čtvrté přes osmé, budete první remcat, proč se neříká páté přes deváté

"Páté přes deváté", ladí uchu a hezky se to vyslovuje a vystihuje to autorovu myšlenku, o kterou mu  určitě šlo. Čtvrté přes osmé, "láme jazyk".

Určitý význam tohoto rčení je asi, že člověk našel to správné řešení, či vyřešení určitého problému.

Prostě rčení vzešlé pravděpodobně z mužského prostředí... Žádnou vědu bych v tom nehledala.

,, Vyžehlit něco u někoho" či,, Zamést s někým" a mnoho jiných, ty zase pocházejí od primárně ženských prací

A manželka dělala z komára velblouda, Medvěde, zdá se mi

Vyžehlit. A copak se děje při žehlení? Vyrovnáváme něco zmuchlaného... Krásné přirovnání

Co se týče "zamést s někým", je také logické. Vymeteš  a vyhodíš něco, co Tě obtěžuje, co nechceš a nepotřebuješ...

Ano-trefit se do černého, zasáhnout cíl, vystihnout (vyřešit) problém.

Jako chlap jsi určitě zatloukal hřebíky a tak také víš, že někdy se prostě nemusíš trefit.... Takže to rčení je naprosto jasné, Zatloukáš-li hřebík, musíš se strefit do hlavičky, jinak hřebík nesplní svůj účel. Pokud to chceš přirovnat k rozmluvě mezi lidmi, nemáš-li pádné argumenty, tak je to mlácení kladivem mimo hlavičku hřebíku, nikam se to nepohne, jako ten hřebík. Takže pádný argument, je úhozem kladiva na hlavičku hřebíku. Jinak to je o ničem...

A když to je o tom "ničem", tak se tomu říká "mlácení klackem do vody".

Já rčení miluji, je v nich lidská zkušenost, vtipně a výstižně obsažená.

Neznám hloupé rčení. Znáš-li, napiš ho.

  Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet......

  Studený máj v stodole ráj. - Konkrétně letos všechno pomrzlo a meruňky budou za 100/kg, když budou.

  Nehas co Tě nepálí. - Tak to je vyloženě nesmysl, kde je pomoc bližnímu?

  Co je šeptem, to je čertem. - dost dobře nechápu, proč zrovna čertem? Koneckonců to popírá zpovědnici v kostele, kde se spíš z hříchů zpovídá a málo-kdo u toho křičí.....

Julie, "co je šeptem, to je čertem", nemá co dělat se zpovědí v kostele. Říká se to v případě, když třeba někdo někoho haní a chce mu ublížit pomluvou. Bože, vždyť to je obrazné a velice výstižné rčení, které nepotřebuje podrobné vysvětlování. To vědí snad i děti.

Julie, ale tak to opravdu myšleno není. Bereš to z "první vody". Samozřejmě, že když bude někde hořet, tak pokud mohu, tak zasáhnu. Neříkej, že nevíš, co znamená ve skutečnosti pořekadlo "nehas, co tě nepálí". Jestli ne, tak to znamená to, abys nestrkala nos do věcí, do kterých Ti nic není. Pokud Tě ovšem někdo přímo nepožádá o pomoc, či názor...

To jsi opravdu nevěděla?

  Co je šeptem, to je čertem. Tohle rčení nám vždycky říkala teta, když jsme si se sestřenicí šeptaly jako malá děvčátka. Prakticky šlo o blbosti a nikoho jsme vážně nepomlouvaly. Kostel jsem použila úplně náhodou, páč se tam taky šeptá...... že!

  Nehas co tě nepálí. To mi zas řekla soudružka vedoucí, když jsem se jako Jiskra jasná ozvala za kamarádku.

    A klidně si můžeš myslet o mě co chceš.......

Ano, Tvoje teta použila toto rčení buďto výchovně, nebo z nějaké zvědavosti. Tvoji tetu neznám, ale Ty už jsi dospělá, tak máš už vlastní názor na věc. Co se týče Tvé vedoucí, která Tě odkázala na Tvé místo, nevím co ji k tomu vedlo, ale předpokládám, že byla moudřejší Tebe a zřejmě to bylo na místě. Copak já vím, co se dělo mezi dětmi? To je přece na Tobě abys to správně s odstupem času posoudila. Už jsi dospělá, tak jsi se mnohému naučila....

    Dospělá jsem, ale pořád se nestačím divit...... Krásnou, dobrou noc, Dagmon.

Oba jsou na stejné úrovni, nikdo z těch dvou není vyjímečný. Podle mne chytré rčení...

problém je v tom že pokud to vezmu z matematického (případně logického) hlediska, "bez dvou za dvacet" je rozhodně 22.

Jeden je za osmnáct. Ten druhý, tak ten je bez těch dvou za dvacet, ale ve skutečnosti jsou oba za osmnáct, protože tomu druhému vezmou ty dva body. Kdyby mu je nechali, tak jedině v tom případě je on, za dvacet.

To by bylo jeden za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou. Správně logicky by bylo jeden za osmnáct, druhý bez dvou za šestnáct. Jasně, je to slovíčkaření, ale nesmyslnost toho mě deptá už docela dlouho

Podle chytrého googlu je první dochovanou zvěstí o tomto úsloví kniha Margery Kempe z roku 1438... ale odkud je prý nikdo neví...

No, snad Tvůj odkaz někomu pomůže. Ale překvapuje mne, že něco tak banálního musí někdo hledat v chytrém googlu. Je mi čím dál jasnější, proč vlastně vznikl pořad "Nikdo není dokonalý".

A ty víš z hlavy, odkud to přísloví pochází? Já teda ne, tak jsem to vyhledala.

Jo, já to vím z hlavy. Umím dedukovat a mozek mám k tomu, abych ho používala. Alespoň v takto banálních případech. Také se obrátím na chytřejšího, ale ne v takovémto případě. Promiň, že jsem jiná, než jsi Ty.

Nemáš se za co omlouvat, svět je hezký právě proto, že jsme každý jiný!

Mohla bys mě poučit, jak jsi vydedukovala, odkud příslová pochází a proč se neříkají ty ostatní výrazy, co vymyslel Medvěd, ale právě tento? Chtěla bych se poučit, ať jsem zas o něco chytřejší!

Otázka nebyla odkud přísloví pochází, ale co si pod ním máme představit. Na to jsem odpověděla docela srozumitelně. Pokud se ptáš odkud pochází věelijaká přísloví a jsou jich tisíce, tak na to je také jednoduchá odpověď. Je to prostě opakovaná  zkušenost generací, vyjádřená moudrými a hlavně neznámými lidmi, ve vtipné sentenci, která by měla být okamžitě srozumitelná všem. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nic podobného neexistovalo. Je v tom jednoduše lidská moudrost a umění vyjádřit v jednoduché větě, přístupné většině lidí, něco, co má hluboký, lidský podtext.

Některé frazeologismy jsou průměrně inteligentnímu člověku zjevné hned, jiné se pojí se znalostí historie, literatury, kultury a tak dále.   Jsou součástí tzv. ,, kulturní encyklopedie",   která je souhrnem poznatků, zkušeností a hodnot pro určitou teritoriálně vymezenou oblast lidí, kteří ji sdílí. Je proto hloupé říkat, že každý frazeologismus je rozklíčovatelný hned.

Ale no tak veverko, přísloví a dikce, jsou opravdu lehce "rozklíčovatelné"....

Některá ano, ale ne všechny, takže to nejde říct obecně. A hlavně si myslím, že nejde jednoznačně říct, zda jsou, či nejsou. Jistě, třeba pro profesora v oboru jazykovědy, kulturologie, historie... Ale pro někoho třeba manuálně pracujícího, kdo je dobrý v jiných oblastech, než je jazyk a skryté významy, pro toho ne.

Věřím, že Ty třeba rozumíš většině z nich, ale možná by to chtělo mít v sobě trochu pokory a uvědomit si, že nejsme všichni stejní. Já třeba taky tím, co studuju, těmto věcem rozumím, a nejen tím studiem, i proto, co mě zajímá, ale nedělám z toho samozřejmost, v níž musí každý být jako ryba ve vodě, protože je plno oblastí, kde se zase já nevyznám.

Mimochodem, slovo,, dikce" je trochu z jiného soudku. Použila jsem schválně pojem,, frazeologismus", protože se pod to vejde více ustálených spojení slov, je to obecnější.

Dikce je soubor vyjadřovacích prostředků, k cílenému výsledku. Úmyslně jsem nereagovala na Tvé přirovnání, nechtěla jsem Tě uvést do rozpaků. Frazeologismus, je opravdu pouze ustálené spojování slov, od toho také pochází jednoduché slovo "fráze". Tedy plkání o ničem, fráze je prostě fráze. Je povětšinou jenom složená z nějakých líbivých slov, které nemají hloubku. Pokud mluvíme o rčeních, čili lidových moudrostí, které mají hluboký prožitý podtext, není to nic o frázování. Promiň, nechtěla jsem, ale vyprovokovala jsi mne.

Já jsem Tě nevyprovokovala, Ty ses nechala vyprovokovat, ale naprosto bezdůvodně, ale děláš to na těchto stránkách opakovaně, takže mě to ani moc nepřekvapuje, zřejmě nějaký Tvůj osobní sport či co, vyhledávat spory, dělat ze sebe ublíženou, útočit atd. Skutečně je možné vyjadřovat své názory, byť by byly naprosto opačné než názory většiny, slušně.

Pokud jde o to téma, nemáš pravdu. Neznamená, že když si vzpomeneš na slovo,, fráze" s negativním přídechem, že automaticky víš, co je frazeologismus. Termín,, dikce" sice také spadá do jazykovědy, ale to je skoro tak všechno. Zkus se schválně podívat někam na významy slov,, frazeologismus" či,, frazém".

U té dikce jde spíše o specifický styl mluvy jedince, o zvláštnosti při jeho vyslovování obecně. To, co jsi myslela, Ti zřejmě prozradil internet, ne všechny nalezené výsledky na internetu ale bývají správné, chce to rozpoznávat seriózní zdroje.

frazém a frazeologismus

Veverko, já se s Tebou hádat nebudu a to tady píšeš znám. Já se dívat nemusím. Ale pokud si myslíš, že se mýlím, je to Tvoje věc a Tvůj názor, Neberu Ti ho. Co se mne týče, by to bylo, jakobys mi chtěla vyvětlovat, základní počty. A zase budu špatná, že ano. Tak to abych vás uspokojila, mám ze sebe dělat blbce?

Ale já se fakt ublíženě necítím. A sranda je, že mne  celou dobu obviňujete z arogance a povýšenosti, a teď zase najednou ze sebe dělám ublíženou. Arogantní člověk se nikdy nestaví do role ublíženého. Krucipísek. Tak co vlastně podle Vás jsem? Arogantní provokatér, nebo oblížený fňukal. Už si v tom udělejte jasno, děvčata. Je mi to už k smíchu.  

hele já chápu že máš jednou za čas náladu urážet ostatní a hádat se s nimi... ale fakt si běž radši zaběhat. promiň že to tak řeknu, ale normálně jsi fajn ženská s poměrně střízlivým pohledem na svět a musím říct, že s tebou ve většině případů souhlasím... ale když máš tuhle náladu, chováš se jako arogantní namyšlená... žena, a úplně zbytečně si proti sobě všechny štveš.

Promiň, Chiguito, ale můžeš mi poukázat na urážlivá slova v mých příspěvcích? Docela by mne to zajímalo, abych se jich příště vystříhala. Děkuji Ti. Dag.

A namyšlená, myslím, že nejsem. Škoda, že mne neznáš "naostro". Jsem naprosto přístupna k jakémukoliv tématu a rozhovoru a rozhodně vždy vyslechnu, v tomto případě si přečtu názor, či názory. Pak ovšem také vyjádřím ten svůj, pokud mne téma nějak upoutá. Divila by ses, na co všechno raději neodpovídám. A je to právě proto, že bych musela být podle svého zvyku upřímná, a raději to nechám plavat. A víš proč? Protože vím zcela jistě, že bych tím stejně nikomu nepomohla, protože pravdu vlastně každý vnitřně a podvědomě ví, ale slyšet od druhého, a na "plné pecky", to určitě nechce. Člověk chce milosrdnou lež a přitom si neuvědumuje, že to ho nikam neposune. Tudíž ho to nenakopne a neposílí. Ale to už je lidskou podstatou. A tak se neúčastním tím, že budu někoho plytce utěšovat planými, ale líbivými slovy. Mám holt mezi Vámi smůlu , ale já to ustojím. Dag.

Mezi upřímností a arogancí a shazováním je obrovský rozdíl a myslím že to sama velice dobře víš... Nemusíš přece říkat "milosrdné lži". Ale i pravda (nebo to, o čem jsi přesvědčená že je pravda) se dá říct mnoha způsoby. A jsem si jistá že když budeš jen trošku chtít, určitě sama zvládneš svůj projev usměrnit. Nemusíš být "podlejzavym miláčkem davu". Ale myslím že nikdo nechce aby si o něm každý říkal "bože, už zase píše ta ______" a podvědomě odsuzoval cokoliv, co napíšeš. Kromě toho, spousta lidí si tvé útoky může vzít osobně a zatímco ty půjdeš v klidu spát, jiní se budou trápit tím co jsi řekla. Je to prostě ZBYTEČNÉ... Mohla jsi Genevievě napsat "no, nemyslím, že by zrovna původ jakkoliv vysvětloval význam rčení" - bylo by i tak jasné že si myslíš, že její použití googlu bylo bezpředmětné, a přitom bys ji neurazila, ani nezpochybnila její inteligenci.

Velmi výstižné! Každé Tvé slovo...

No aby ne, Dany. Velice výstižné. I já to vidím, když se dívám Tvýma očima....

Akorát že to tak stejně vidí i další, nejen já. Ale to nic Dag, to je jen "malý" detail...

Aha, a jsme u toho. Ve většině je síla a snad dokonce i pravda. Inu proč ne! Ale dovolte mi, abych byla mimo tu většinu. Je mi tak lépe. A klidně mne odsuzujte a odhánějte od svého stáda. Já se spokojím s tím, že Vás budu moci zpovzdálí sledovat....

Dag, nikdo Tě neodhání, nýbrž s Tebou pořád dokola trpělivě diskutuje. Ty jsi se oddělila od toho "stáda" (to slovo nemám moc ráda) sama. Že Ti je tak lépe? To chápu, i to totiž o něčem svědčí, ale je to Tvoje volba.

Ano, k o n e č n ě.   Je to moje volba. Tak mně tak začněte brát. Vždyť to nikomu neublíží. Nechtějte mě přizpůsobovovat nějakému obrazu konvence. Tak často sem zase nechodím. Netrávím tady hodiny den, co den. nemám na to čas. Jdu sem až večer na hoďku, či dvě. Dnešek je vyjímkou, neboť jsme se rozpovídaly. Mluvím o holkách, žádný chlap se zatím nezúčastnil.

Ubližuješ sama sobě a svými příspěvky všem ostatním. My jsme se tu nerozpovídaly, Ty jsi se opět, jako včera rozpovídala k ostatním a na jejich adresu. Ostatní se zcela pochopitelně Tvým urážkám brání. Dag, z nějakého důvodu Ti chybí endorfin = hormon štěstí. Ale jedno se Ti musí uznat - jsi mistryní překrucování všeho, co Ti kdo napíše.

Chiquito, Chiquito, Vždyť Ty mne nabádáš k tomu, abych byla neupřimná. Abych obalovala své odpovědi do sladkého, a průhledného závoje z cukrkandlu, a tím se stala oblíbenou. Ale já nemusím mít pocit oblíbené osoby. Vůbec mi nevadí, že je téměř každá má odpověď označena smutným smajlou. Vím komu se nelíbím, jsou to vesměs jedni  ti samí lidé, a sem-tam neregistrovaný uživatel. A vidíš, zrovna ti, kteří mne častují těmi smutnými obličejíky, mi vůbec nejsou nesympatičtí. Ale v jednom budeš mít pravdu, fakt jdu v klidu spát, a víš proč? Protože si nemyslím, že jsem odpověděla neupřímně. Nechci nikomu škodit, ale položím Ti otázku. Co je lepší, a co člověku pomůže víc. Dobře míněná lež, nebo dobře míněná pravda?

Dagmon, obávám se, že jsi odpověď Chiquity špatně pochopila. Nikdo tě nenutí být neupřímná nebo psát "dobře míněné lži". I upřímnou odpověď ale můžeš napsat nejízlivým, neironizujícím, nesarkastickým způsobem. Upřímnost je dobrá a ne vždy samozřejmá vlastnost a já si jí u lidí velmi vážím - tedy přesněji řečeno vážím si jí u těch, kteří ji podávájí nezesměšňujícím, nezraňujícím způsobem, což - bohužel - často nebývá tvůj případ. Zkus se nad tím zamyslet, prosím.

Tak tomu se říká uhodit hřebíček na hlavičku

No nevím nevím Barčo. Já to tak nevidím. Pokud bych ovšem eměla být tím hřebíčkem já, a Ty tady vyjadřuješ svou radost....

To je škoda Dag, ještě pořád se všichni snaží Ti to vysvětlit v dobrém...

Dany, Bože můj, já cháu, že se mi všichni snažíte něco vysvětlovat, ale chápete Vy mne? Slyšíte Vy, že i já se Vám snažím něco vysvětlovat?   Já jsem sama proti všem. Takže já to mám vzdát jenom proto? Ne kvůli svému přesvědčení, ale jenom proto, že většina má jiný názor? No to ode mne nechtějte, to neudělám nikdy. A kde berete jistotu, že ten názor většiny je správný?

Dag, prosím, už naposled: celou dobu není diskuse s Tebou o tom, že by jsi neměla mít svůj názor a že by jsi neměla být upřímná. To po Tobě nikdo nechce. Celou dobu je diskuse s Tebou pouze o tom, jakým nevhodným způsobem se k ostatním vyjadřuješ. Už to chápeš?

Ne, znamená to, že názor sociální_pracovnice plně vystihuje název tohoto tématu. A věř, že nemám ani trošku radost, že Ty stále nechceš, nebo nechápeš, jaký je rozdíl mezi upřímností a neomaleností.

Barčo, neomalenost prosím, nepoužívej. Vím, že máš to slovo ráda, ale fakt to tady nesedí.

Nemám to slovo raději, než kterékoli jiné. Dag... upřímně, potřebuješ pomoc. Možná by stačila kamarádka, které věříš. Samota není dobrý společník a ani rádce.

Barčo, já už nevím jak to vysvětlit. Asi se na to fakt vykašlu. Snažíte se mne meromocí vtáhnout tam, kde si myslíte, že jsem. Buď v klidu, možná mám víc přátel než máš Ty. Kdybych chtěla být opravdu kousavá, tak se podívej na čas, který trávíš u svého počítače Ty. Já na to čas nemám. Jednak mám pořád co dělat a pak mám právě přátele, se kterými se bavím naostro, ne u počítače. Takže já samotou rozhodně netrpím.   Tento den je vyjímkou. To se dá lehce doložit a zjistit. Máte tady přece vedle tabulku, jak dlouho je kdo u svého počítače.... Takže prosím, tohle ne. A pak se divíte, že jsem protivná. Tak se smiřte s tím, že nejsem jako jste vy. Já to také vím, neustále to opakuji. Nezlobím se na nikoho, neomalená nejsem ani náhodou, to si najdi v chytrém googlu, co to slovo znamená, už jsi mi to řekla jednou a přešla jsem to, ale co je moc, toho je příliš. Nechtějte mne předělat k obrazu svému, ani já se o to nesnažím. Jste všichni takoví, jací jste a já to beru a respektuji. Tak co chcete ode mne víc?

Ten čas v tabulce ukazuje pouze čas přihlášení a někdy dokonce ani to ne. Neříkej, že nevíš, že se dá odejít ze stránky, aniž by ses nutně musela odhlásit. A význam slova? Ano, vystihuje Tvoje reakce.

Když říkáš, že máš přátele, pak Ti věřím, ale nevěřím, že se chováš stejně, jako tady. Protože bys je hodně rychle ztratila. Ale to Ti myslím nemusím říkat, určitě to dobře víš.

Ze stránky ano, ale neustále zapnutý počítač také něco znamená. Asi budu blbá, ale já ho vypínám, když vím, že k němu za celý den nesednu. Zapnu ho v případě, když ho potřebuji, že se chci něco dozvědět. Ale to už se budeme dohadovat. Co se týče mým přátel, tak jich mám několik. Některé mám víc jak třicet let a některé jsou teprve desetileté. Spřáteluji se poměrně snadno. Ale popravdě mám nejraději svou samotu. A to o mně všichni vědí. Jsem ráda sama, povětšině času. Víš milá Barčo, asi se mi to nepodaří vysvětlit. To zaprvé, a pak za to druhé, má to vůbec smysl? Vždyť je to jedno. Nikdy se s nikým z Vás nesetkám. Tak o co tady vlastně kráčí. Jenom o to, že jste si společně usmyslely mne zkorigovat do nějaké normy a já se vzpěčuji... Tak mne nechte zahnívat v mém omylu, v mém podle Vás nešťastném životě a já nevím co ještě za přívlastek bych dodala. To víte Vy lépe než já. Já sem občas kouknu, občas odpovím, bez ohledu na to, zdali se Vám to bude zamlouvat. Ty se mne taky napřed neptáš, zdali smíš odpovědět tak, jak Ti rozum káže. Tak ahoj všem, já jsem v klidu a zítra sem zase juknu, co je nového. A když nebude nic, tak nebude. Vaše Dagmon.

Dagmon, chápu to tedy dobře, že pokud je někdo vraždící psychopat a vymyká se tak tedy stádu, je podle tebe správné nechat ho vraždit, protože je to jeho volba, nevadí mu že ubližuje a netouží po tom aby byl oblíbený? To je totiž přesně tvůj případ. Ubližuješ, urážíš, shazuješ lidi. Povyšuješ se nad ně a očividně si to užíváš. Je ti jedno jestli jsi se dotyčného nedotkla víc než bylo nutné, jestli se třeba ještě dlouho netrápil tím co jsi řekla. Očekáváš že jen proto že ty ses rozhodla být taková, musí to všichni respektovat a tolerovat. Promiň, ale já prostě nedokážu být tolarantní k lidem kteří s chutí ubližují ostatním - tedy pokud si to ti ostatní nezaslouží. Genevieva nežádala tvou pomoc, nechápu tedy, proč se oháníš tím že jí tvá dobře míněná "pravda" má pomoci. Pokud zde někdo žádá o radu a potřebuje "dostat ránu", je samozřejmě v pořádku, řekneš li mu pravdu "na plnou hubu". Bohužel, nikdy jsem nepostřehla že bys tak prudce reagovala na někoho, kdo by si to opravdu zasloužil. Vybíráš si "své oběti" téměř výhradně mezi ostatními reagujícími, kteří se neprovinili ničím jiným, než že se ti zrovna připletli do cesty. Co se týká upřímnosti, myslím, že sis jistě všimla, že zrovna já nemám problém říct věci tak, jak je vidím. Pokud je někdo podle mého názoru zmetek, chovám se k němu jako ke zmetkovi, a taky mu to naplno řeknu. Ale pokud chci někomu kdo má jen jiný názor než já naznačit, že je dle mého názoru naprosto mimo, dokážu mu to říct jako kultivovaný člověk, vyslechnout jeho důvody a zamyslet se nad nimi. Z toho totiž plyne moudrost - poslouchat cizí, odlišné názory, a brát si z nich to dobré.

Chiquito, Tvoje přirovnání raději nebudu komentovat. Jen jedno podotknu, srovnáváš extrém s banalitou....

Neomalenost už je třeba jen to, když takhle naznačíš, že Barča tu tráví více času než třeba Ty, tím pádem tedy nemá v životě jinou náplň než sedět u PC. Je to neomalené podsouvání.

A nevyčítej tady lidem, že se nějak vyjadřují k Tobě. Dělají to věcně, trpělivě, slušně a hlavně oprávněně, následně po Tvých četných jízlivostech.

Jinak ten Tvůj příspěvek o tom, že bys dala kytku milence manžela, taky v tom cítím zatrpklost a nejspíš příčinu Tvého jednání. Pokud by Ti byl lhostejný a chtěla bys mít klid, věřila bych. Ale pokud ho miluješ, jak píšeš, nemůže tomu být tak. Anebo máš nějakou pošramocenou představu o tom, co znamená milovat.

Ale vždyť já nepsala o sobě! Udávala jsem to jako příklad mé možné odpovědi na podobnou otázku. Dokonce jsem to sloupek doleji vysvětlila. Protože Leňa to také pochopila jako teď Ty. tak já Ti také mohu vytknout, že nepřemýšlíš a dedukuješ, a ještě k tomu mimo mísu.

Nejsem  V D A N Á,   Bože já nevím kdo tady nečte pořádně odpovědi druhých. Rozvedla jsem se ve svých pětadvaceti letech a od té doby jsem se nikdy nevdala. Stačila mi ta zkušenost na celý život. Nepotřebuji mít za zadkem chlapa, jsem soběstačná v mnoha směrech celou spoustu let.

Ale já už asi tuším, v čem to všechno vězí. Ono by bylo lepší a pro mnohé "stravitelnější", kdybych tady plakala a stěžovala si, jak nejsem milovaná, jak mi partner, či manžel zahýbá, jak jsem nešťastná i v práci, jak mne trápí děti, jak jsem tlustá a nemohu zhubnout, jak o mne nikdo nestojí, a tak dál a dál. To bych se Vám určitě zalíbila, protože bych zapadala do normálních měřítek, podobala bych se tak většině.

No, musím Vás zklamat. Tlustá nejsem, chlapa nechci, nechybí mi a nikdy nechyběl, v mé profesi se mi daří, děti mne sice občas potrápí, ale zvládám to. No, jestli Vás to potěší, tak přece jenom jeden problém a smutek mám. Ztratila jsem maminku, zemřela, tak jestli Vás tohle nějak uspokojí, tak budu jenom ráda.

Jinak, co se týče původní otázky, jsem reagovala jenom připomenutím Julii, která psala, že nevidí nic přirozeného na pánském přirození, což mi sice přišlo k danému tématu poněkud divné, ale i tak jsem odepsala, že existuje i dámské přirození.

A už se to rozjelo. Julie se cítila dotčena. Proč, to mi zůstává záhadou. No a i pak jsem dlouho snažila držet dané otázky, ale už to nebylo možné. Ne proto, že bych cíleně vyhledávala odpovědi druhých já, ale bylo tomu právě naopak. Cokoliv jsem napsala, bylo komentováno některou z Vás. Vždyť to tady je celé "černé na bílém". Kdyby si to přečetl někdo soudný, tak mi musí dát za pravdu. Já už jsem pak jenom odpovídala. Přece když mi někdo napíše, tak odpovím, ne? Proč já bych nesměla dělat to, co děláte všichni. A co se týče té "urážky"  Genevievy, tak to nemám komentář. No opravdu jsem se nemusela dívat do Googlu. A to se mám jako stydět, nebo co?

A  vůbec, bude modřejší toho nechat. Já ustupuji. Ano, máte pravdu, jsem potvora zlá, která nemá žádnou jinou zálibu, než číhat na příležitost, kdy se může pustit do jedné z Vás a urážet ji. To je to jediné, co mne v životě baví a uspokojuje.

Tak, máte satisfakci? No to jsem ráda, že se to nakonec tak hezky vyřešilo. Vaše Dag.

Aha, jestli to byl jen příklad, omlouvám se, bylo už hodně hodin, nějak jsem asi nebyla důsledná ve čtení všech příspěvků tak, jak navazují.

No, zase celkem podsouvání, že chceme slyšet nějaký Tvůj problém... Já opravdu nic takového nechci.

Buďme v klidu a míru, Dagmon .

I z tohoto Tvého příspěvku mám již takový pohodovější dojem, což mě těší a přeji Ti vše dobré.

Ale ano, Veverko. Já jsem v klidu už od včera. Diskuze mi málokdy vadí. Jen mi nebylo jasné, jak je možné, že když něco doslova a do písmene vysvětlím, tak to je přesto chápáno jinak. Ale vysvětluješ, že jsi už byla unavená, tomu rozumím. Jsem ráda, že máš z mé odpovědi dnes lepší pocit, ale já se od včerejší noci nezměnila. Jsem stejná, jenom jsem možná pochopila, že to fakt nemá smysl a ustoupila jsem. Tím jsem se sobě nezpronevěřila, jen jsem uvolnila prostor pro satisfakci ostatních. Mám diskuze ráda, k tomu počítač dobře slouží, ale nedělám z toho vědu. Názory lidí si přečtu, ale určitě se tím netrápím. Někdy mám náladu reagovat, někdy nechám "plavat". Zrovna nyní jsem četla dvě nová témata, ke kterým bych mohla něco říci, ale neudělám to, nestojí mi to zato. A hlavně, není to pro mne zase až tak důležité. Navíc vím, s jakými reakcemi bych se opět setkala. Takže ahoj, jsem v poho, a čtu si tady dál, usmívám se na Vás všechny a mám dobrou náladu.

A také mne pobavilo odpoledne v pokecu, jak se tam děvčata domlouvaly, že mne budou ignorovat a že ať si povídám sama se sebou. Pokrčila jsem jenom rameny. Internetové stránky jsou nekonečným zdrojem. Nemůže mne přece rozhodit společenství tří, nebo čtyř lidí, kterým se já nelíbím.....

Soc paracovnice. Copak nevíš, že pravda bolí? Když říkáš, že si vážíš lidí, kteří ji dokáží říci, tak bys právě mne neměla zatracovat.

Příklad.

Mám manžela, miluji ho, dělám mu pomyšlení. Vařím, peču, peru, a on mi stejně zahýbá se ženskou, která je o deset let mladší, dbá na sebe, chodí na nehty, na masáže atd. Co mám dělat? Zkus na tuto otázku odpovědět podle vnitřního opravdového cítění. Já odpověď znám, ale líbit se nebude. Ty, a mnozí jiní  napíšou: To je hrůza, vykašli se na něho, dala bych mu kufry za dveře a tak dál a dál. Já jí napíšu, aby byla ráda, že ji netravuje a nechá po té vší práci v klidu spát, když se vyřádí jinde. Ještě bych té ženě i kytku přinesla za to, že mu sexuelně vyhoví....  

Tak už je jasný, Dag, o co tu jde a co Tě ve skutečnosti trápí... i když to podáváš jinak-jako že ne... Je mi to líto.

Jéžiš Leňo, co jsi z toho zase vyčetla Ty? Zajímalo by mne, co Ti je jasné. snad jsi nevydedukovala, že jsem zhrzená žena, která sedí doma a pláče.   Ale použila jsem ten příměr, protože to je ve všech poradnách to nejopakovenjší téma. Tak jestli chceš něco vědět a to opravdu, já už žiji třicet let sama, protože jsem právě nenašla takového frajera, který by se spokojil  s tím, že bych vařila, prala a tak dál, ale aby mi dal v posteli pokoj a nechal mne vyspat, aniž by po mně šátral a dožadoval se sexu. Záviděla jsem holkám, které takového chlapa měly. Já tu kliku nikdy neměla. A tak jsem raději sama. Tedy mám přátele, a syny, to jsem zvládla.....  

Stačilo se sem za den asi třikrát přihlásit, vždy cca na 5 minut, a nešlo si nevšimnot těch negativních emocí, souhlasím s Chiquitou.

Tak už toho nechejte, kdybych věděl, co moje téma způsobí, tak bych nic nepsal...  

Někdy je lepší držet se staré pravdy, že člověk nemá mluvit, pokud jeho slova nejsou lepší než ticho...

Ok, už mlčím A k tomu mě taky napadá přísloví... a ne jedno... ale mlčím, mlčím

Medvěde, tak zaprvé. Jsem velice potěšena, že jsi se vrátil k původnímu "mevídkovi". Sluší Ti. A co se týče tady této diskuze, tak je pro mne všechno v naprosté pohodě. Byla bych naopak velice zklamaná, kdybych se nesetkala s odporem v názorech. To by znamenalo "smrt" tohoto serveru. Stal by se totiž nudným, kdyby tady byla společnost několika lidí, kteří by nevyslovili vlastní názor jenom proto, aby zůstali v nějaké normě oblíbence. Normy se mi příčí a oblíbenci mi také nejdou zrovna pod nos. Něco mi na nich "zavání". Takže já "oblíbencem" zcela jistě nebudu. Ale každý v životě zaujme svou pozici. A má na to právo. Je to kořením života.  

Myslím že jde o to, že při navlíkání jehly či strkání klíče do zámku se dlouho soustředíš a pak to tam pomalu dostaneš (chtěla jsem napsat zasuneš, ale to by vyznělo ještě hůř ), zvlášť pokud jsi předtím požil... ale hřebíček, to se rozmáchneš a BUM, je to tam. nevim jestli chápeš co se snažím říct, ale líp moje myšlenkový pochody vysvětlit neumím  

 VEČERNÍČEK.  

Dva vrabčáci. „Čin – čin. “

Dva vrabčáci si šťastně našli úkryt před zimou na jednom stromě. Tím stromem byla vrba. Jeden z vravčáků se uhnízdil na samém vršíku vrby, zatímco druhý si našel místečko dole, tam, kde se strom začínal rozvětvovat.

Po nějakém čase, se chtěl horní vrabec začít kamarádit. Aby začal řeč, zaštěbotal: „Čimčim, jak jsou ty listy krásně zelené! “

Vrabec zezdola to však vzal jako provokaci. Suše se ozval: „Jsi snad slepý! Ty nevidíš, že listy jsou bílé? “

Horní vrabec se rozzlobil: „Ty sám jsi slepý! Jsou zelené! “ Dolní vrabec se zobákem zvednutým vzhůru rozčileně čimčaral: „Sázím své peří z ocasu, že jsou bílé. Ty ničemu nerozumíš. Jsi blázen! “

Vrabec z vršku cítil, jak začíná vřít krev, nerozmýšlel se a vrhl se svému protivníkovi dolů, aby mu dal co proto. Druhý vrabec si to samozřejmě nenechal líbit, a tak poskakovali proti sobě, peří na krku vzteky naježené. Právě se do sebe chtěli pustit, ale ještě předtím zvedli hlavičky a podívali se vzhůru, aby každý z nich podpořil svou pravdu.

Vrabčák, který sem slétl shora, s překvapením jen vydechl: „Čimčim, koukej, ony jsou skutečně bílé. “ Obrátil se ke svému sokovi a nabídl mu: „Pojď se schválně podívat na ty listy seshora, tam odkud jsem se na ně díval předtím já. “

A tak zalétli na vršek vrby a tentokrát začimčarovali společně: „Koukej, ty listy jsou opravdu zelené! “

Poučení: „Nikoho neodsuzuj, dokud jsi nepoznal úhel jeho pohledu. “

Ano ano! Velice krásné a moudré. Takové povídání doslova miluji. Je to malebné a výstižné.

Už jsem to tady jednou psala, je to podobné, co napsal Pluto, neli stejné. Pokud dva sedí naproti sobě a jeden napíše 6, ten druhý naproti vidí 9. Oba mají svojí pravdu, jde o to přejít na druhou stranu a podívat se na ten problém z opačného hlediska.

To je sice hezké Pavli, ale v některých případech se stane, že i když dotyčný přejde na druhou stranu, aby se na tu "šestku" podíval, tak jeho protějšek vezme papír a otočí ho na devítku.... Je to asi složité, to, co chci vyjádřit. Chci tím říci, že jsou jedinci, se kterými v určitých momentech nemá smysl polemizovat. To bych se naběhala sem a tam a stejně bych nacházela pouze tu devítku, či šestku, jak se to vezme.... Jelikož tohle dávno vím, raději nakonec ustoupím. Zůstává však faktem to, že někdy jsem také tvrdohlavá, a nevzdávám to tak snadno. Ale stává se to, doufám, málokdy.

Já ti Dagy rozumím.