Téma: Jak říct dospívajícímu klukovi, aby používal deodorant?

A o jakou skupinu jde? Třeba by šlo si udělat hodinku např. o zdravé výživě, kde by se vlastně nenápadně vložilo i to, že  na stravě závisí i pach potu a jak tomuto pachu zabránit... výměna oblečení, deo a pod....

Jako chlap s chlapem... prostě mu vysvětlit, že od toho ty deodoranty jsou a že je občas nezbytné je použít... A samozřejmě viz BArča... , pokud to zapadá do schématu činnosti skupiny...

Na střední jsme měli ve třídě holku, která permanentně a opravdu silně zapáchala potem, bohužel jsme taky vždy splehlivě poznali když měla " své dny" atd. takže hodně nepříjemný. Žila jen s prarodiči a bohužel, ač jsme ji nesčetněkrát upozorňovali ( zprvu nenápadně, později někteří spolužíci už rovnou na férovku ), aby používala deodorant, sprchovala se, měnila si oblečení, nezabralo to nikdy. Myslela si, že si z ní děláme srandu, že jí chceme jen vytočit.

Někdy ve třeťáku jsme poprosili třídní, jestli by jí nepromluvila do duše. Odmítla s tím, že je to citlivá záležitost... A holka byla cítit dál. Po maturitě si našla kluka ( taky něco podobného ), vdala se a pokud vím, jsou spolu dodnes a mají dvě děti. A když jsem ji před pár lety náhodně potkala ve vlaku, byla pořád strašně cítit a dodnes nechápu, že to jejímu partnerovi nevadí...

Asi to musí být taky typ jako ona, asi se taky moc nemyje atd, ovšem je to docela humus, myslím si, že každý by měl dodržovat základní hygienu...

Tady na vesnici taky žije rodina, nemyjí se, nečistí zuby, takže když na člověka promluví, to aby se člověku zved kýbl, špinavé prádlo hází do rohu pokoje.

No právě, člověk by to i chápal za hluboký totality kdy deodoranty moc k dostání nebyly, nosily se hadry z umělých materiálů, tepla voda tekla dvakrát týdně, jenže tohle bylo v r. 98. a vidíš, že se najdou takoví lidé i dneska.

Je nesmírně těžké tohle někomu taktně naznačit a i když se to povede a překonáte se, ještě to neznamená, že to ten dotyčný smraďoch od vás vezme a že se tim bude řídit.

Znám ještě jeden případ, mladý chlap kolem 30ti pracuje na celkem slušné pozici u ségry v práci, takový ten přírodní typ co razí heslo " chlap má smrdět už od fotky ", prý taky hrůza a nikdo mu to nedokáže říct, jen otevírají okna.

To teda nevím Kvítku, že by tekla teplá voda 2 x do týdne a o materiálech to taky nebylo. Deodoranty byly taky běžně k dostání.... sakra, kde Ty na to chodíš...

Pokud jsem se tě nějak dotkla Barčo, tak se omlouvám. Myslela jsem to spíš s nadsázkou, v šedesátých, sedmdesátých letech jsem nežila takže vycházím spíš z vyprávění mojí babičky apod.. Chtěla jsem jen říct, že výběr byl dosti omezený oproti dnešku, což je fakt, stejně jako ty umělé materiály.

Nicméně, nebudu paušalizovat, ve velkých městech možná bylo tehdy k dostání vše a rozhodně nejsem z těch, kdo by si dělali legraci z dob totality.

Bydleli jsme na vesnici a do města jsme jezdili do lékárny a na nákupy toho, co ve vesnici běžně nebylo... třeba oblečení. Byli jsme úplně obyčejná rodina a přesto hygiena byla. Je to o lidech, tehdy a i dnes, jak vidíš. A ne, nedotkla ses mě, jen chci říct, že tohle je o výchově v rodině a to v každé době.

Je to těžké a přesně, stejnak to člověk druhýmu může říct, ale není to zárukou, že začne používat deodorant, na základce jsme měly spolužáka, který zasmradil celou třídu a byl velký problém ten puch dostat ven, ale bylo to jedno s druhým, nemyl se, nepoužíval deodorant, oblečení nepraly, děs no…

Řada lidí za to ani nemůže…

Prostě mu ten deo koupit, vrazit mu ho do ruky s větou: "hele, mám tě rád, ale když se budeš kamarádit s tímhle, budu tě mít ještě radši"

Zda budeš můj přízpěvek brát vážně, nebo s nadhledem je už jen na Tobě

Jeje, zas je tu někdo, kdo má pocit, že jsem se narodili v pravěku... Tedy my před rokem 1989 hele, my měli doma i takový luxus, jakým bylo mýdlo, kolínská, deosprey, parfémy... výběr, ale jo, bohatě stačil... a voda, tak ta v ČSSR fakt tekla denně od rána do rána (pravda v Rusku dvakrát týdně, zažila jsem na vlastní kůži... ) ale i tak, kdo se chtěl umýt, tu vodu si dokázal i ohřát... a měli jsme hřeben, ručník, krém, lak na vlasy, lak na nehty, rtěnky, stíny, řasenky.... a oblečení... dokonce i len, bavlnu a vlnu, mohérové svetry a taky angorské a kožené boty... no jo, na mandarinky se před vánoci stály fronty, ale zas lidi chodili do práce... a děcka sportovala a chodila do kroužků, nedřepěli jsme u televizí a noťasů... ale tohle není diskuze o době, tohle je diskuze o dobytčeti nemytém... takže natvrdo.. a když to nepadne na úrodnou půdu v náznaku, zlehka, tak prostě postupně po krocích zvyšovat tlak... ne agresi...

   Taktně promluvit mezi čtyřma očima. Blbost je, řešit to před skupinou či třídou.....

Anonymní SMS z internetu? Je to docela masakr, když někdo o sebe nedbá - např. se koupe jednou za týden apod. Bohužel i takové lidi znám.

stejnej masakr je, když se někdo koupe 4x denně...  

to vis kdysi to bylo jinak, koupalo se jenom ve stredu a sobotu

  A všichni v jedné vodě.... uáááá.